• Výtvarný úkol: nanést dvě silné vrstvy voskových pastelů, do černé voskové plochy kreslit špendlíkem motýla, zaměřit se na tvar a barevnost křídel
• Výtvarná technika (postup): odkrývací rezerváž na voskovém podkladu
• Pomůcky: čtvrtky formátu A5, voskovky, špendlíky, šátky pro motivaci

Motivace                   

• Čtení úryvku Krásní motýli z knihy: Kolik je na světě krás (F. Nepil) – „Na světě je krás k nespočítání, ale nejkrásnější ze všeho jsme my,“ říkají motýli. „Máme úplně stejné barvy jako květiny a navíc i létáme. Kytky jsou takové buchty: kam je ráno postavíte, tam je večer najdete. To my, bělásci, žluťásci nebo modrásci toho za den obrazíme, že by tomu nikdo nevěřil!“ Vtom tedy nejsou daleko od pravdy, až na to, že od květin je náhodou moc hezké, že nejsou takové přelétavé. Co z toho, kdyby člověk dostal k svátku kytici kopretin a ta by se pak zvedla a uletěla někam na palouk! Motýl opravdu chvilku neposedí. Když přiletí na květ, pořád se točí a stále zavírá a rozevírá křídla. Jako by jimi dýchal. Na motýlech jsou nejkrásnější jejich křídla. To dobře vědí babočky, perleťovci, stužkonosky, vřetenušky, otakárci i jasoni. Proto nenechají nikoho vynadívat se na ně dosyta. Buď křídla zavřou, nebo zase uletí a je po všem. Křídla mají krásná, protože hrají všemi barvami světa.“
• Dramatické ztvárnění: Zrod motýla – vajíčka (sed na patách), housenky (plazení a kousání listů), zakuklení housenky (embryo poloha), motýl (roztáhnutí rukou).
• Reflexe – V jakého motýla ses proměnil?

Realizace výtvarné činnosti

Děti pokryjí čtvrtku A5 silnou vrstvou barevných voskovek. Lze použít všechny odstíny vyjma hnědé a černé, které by při následném odkrývání nevynikly. Na podkladovou vrstvu naneseme druhou vrstvu, a to černého voskového pastelu. Výhodou tohoto postupu je, že se nečeká na zaschnutí vrchní vrstvy. Pro někoho nevýhodou může být to, že černá voskovka již zcela nezakryje spodní barevný podklad. Nicméně prosvítající místa na ploše v závěru tvoří zajímavou barevnou patinu.

Do černé voskové plochy vyrýváme rycím nástrojem (špendlíkem) motýla, v kterého se děti při hře proměnily. Využijme pestré podmalby k zachycení barevných křídel. Většinou motýli vidíme při letu a nemůžeme si v klidu prohlédnout jejich šaty, teď máme příležitost jejich přednosti zachytit na roztažených křídlech, které zdobí kroužky i proužky, skvrny, tečky, kostky, vlnky a paví oka. Nezapomeňme, že krásu jim dodává i tvar křídel různě vykrajovaných, s ostruhy.

Závěr

• Interpretace vytvořených děl – Jakého motýla si stvořil? Myslíš, že nějaký podobný na světě poletuje?
• Prohlídka děl pohybovou hrou – Necháme naše motýly prolétnout. Děti se s obrázky volně pohybují po herně a mají tak možnost shlédnout nádherná křídla dalších motýlků.

• Výtvarná technika/postup: prostorová tvorba
• Pomůcky:  barevné papíry, pravítko, kružítko, nůžky, lepidlo Herkules, karton, zelená tempera, mističky a štětečky na lepidlo, dřevěné špejle, polystyrénové kuličky, štětce, ubrus

Motivace a hra

Motivací pro tento výrobek byl dárek pro maminky ke Dni matek.

Realizace výtvarné činnosti

Učitelka z kartonu narýsuje a vystřihne kruhy (kalichy). Děti je natírají z obou stran nezředěnou zelenou temperou. Dále učitelka připraví z  barevných papírů proužky o šířce 2 cm, proužky stříháme na výšku papíru. Děti si vyberou 2-3 barvy (od každé barvy si vezmou cca 4 proužky), pomocí šablony na určení délky proužku si nastříhají dostatečný počet pruhů. Poté je slepují k sobě a vytváří tak okvětní lístky. Důležité je, aby se lístky na druhé straně nezmáčkly a nebyly poté placaté. Začínáme s lepením od okraje kruhu a pokračuje s řadami do jeho středu- doporučuji vytvořit 3 řady okvětních lístků. Vnitřek lze vyplnit různě, my použily polystyrénové kuličky. Nejprve děti nanesly do středu dostatek lepidla Herkules a na něj vsypaly kuličky. Druhá strana kartonu zůstává zelená, nic na ní nevlepujeme. Špejli obarvíme na zeleno a zastrčíme ji do žlábku kartonu. Z přehnutého papíru si děti nakreslí tužkou půl listu – 2 x, ten vystřihnou a nalepí na stonek.

Reflexe

Pokud chceme kytičky vyrábět s celou třídou, je práce časově náročnější. Doporučuji se všemi dětmi nejprve obarvit kolečka, až poté začít s okvětními lístky, do dokončení všech květin obarvit špejle a pracovat na stonkových lístcích z důvodu příprav materiálu atd.

• Výtvarný záměr: otisknout dlaň, dotvořit konkrétního ptáka ze vzniklého otisku
• Výtvarná technika (postup): body-art, malba temperou
• Pomůcky: čtvrtky formátu A4, temperové barvy, úzké kulaté a širší ploché štětce, kelímky na tempery, ubrus

Motivace a hra

• Hádanky
  • Kvokám, kvokám na dvoře, vajíčka jsou v komoře. (slepice)
  • Malý zobáček, žlutá peříčka, právě se vylíhlo z bílého vajíčka. (kuře)
  • Nebýt mého kokrhání nebylo by rána ani. Vstávejte už, lenoši, dlouho spát se nesluší. (kohout)
• Popis vzhledu: Kohout, slepice, kuře – Vyvozování znaků a rozdílů na základě obrázků. (Samec je větší, více zbarvenější s delšími ocasními pery. Slepice mají krátký zobák určený k zobání zrní, hřebínek na hlavě, podbradní laloky, barevné zbarvení – černé, šedé, hnědé, bílé, kropenaté atd.).
• Důvod chovu slepic (popř. kohouta)
• Sluchová hra: Kdo to ťuká – Učitelka určí pomocí dřívek rytmus pro kvočnu, kohouta, kteří klovou zobáčkem a pro kuřátko, které ťuká ve vajíčku. Děti sluchově rozlišují, kdo právě ťuká.

Realizace výtvarné činnosti

Pro stvoření slepičky, nebo kohouta použijeme hnědou (šedou, černou, bílou) temperovou barvu, na kuřátka žlutou. Pokud chceme, aby se na sebe ptáci dívali, je potřeba pro otisk použít obě dlaně. Silnějším plochým štětcem nanášíme na dlaň dostatek temperové barvy. Podstatné je, aby před otiskem nebyla tempera nikde zaschlá. Pro přirozenější položení dlaně na papír si čtvrtku otočíme na výšku a otiskneme. Palec představuje krk ptáka, dlaň tělo a zbývající prsty křídla a ocas. Palec více oddálíme od zbývajících prstů, rozpětí ostatních prstů je individuální – záleží, zda děti chtějí více či méně rozvětvené peří. Po zaschnutí domalujeme zobák, hřebínek, nohy, oči, kohoutkům více zbarvíme křídla za použití slabších štětců. Dotvoříme pozadí.

Závěr

• Interpretace dětských prací děl – Na základě barevného ztvárnění a zachycených znaků rozpoznáváme, zda se jedná o kohoutka, slepičku nebo kuřátko.

• Výtvarný úkol: pokusit se zachytit podobu sněženky malbou a papírovou skládankou, výtvarně využít zapouštění vodové barvy do mokrého podkladu
• Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika
• Pomůcky: čtvrtky formátu A4, vodové barvy, houbičky, voda v kelímcích, silnější i slabší kulaté štětce, kancelářské papíry, lepidlo v tubě, zelená temperová barva, obrázek sněženky, ubrusy

Motivace a hra

• Poslech pohádky – Všude bylo jaro. Voda v potocích skákala přes kameny, ptáci zpívali od samého rána a sluníčko nad nimi ždímalo bílé mráčky, aby mělo čisté pod hlavu. Všechno bylo v pohybu, jenom studánku pod skalou stále ještě věznil ledový příkrov a ne a ne ji opustit. Kolem studánky se sešli skřítci i drobounké lesní víly a všichni kroutili hlavami. Bývali zvyklí každým rokem vítat na tomto místě jaro svými tanečky a hasit přitom žízeň vodou ze studánky, jenže letos to vypadalo, že studánka nějak zaspala. Co teď? Pavoučci už šijí pro víly taneční šaty, pro skřítky pevné boty, ale studánka je přikrytá ledem jako hrnec pokličkou. Tak nad ní stáli a přemýšleli, až nejstarší ze skřítků povídá: „Říkávala moje bába, že když se stane taková věc, může pomoct jenom kouzelný jarní kvítek. Jen on dovede odemknout studánku, která zaspala jaro“. „Kde ale takový kvítek roste?“ To nikdo z nich nevěděl. Tak se rozhodli, že se rozběhnou po okolí a budou nosit ke studánce všechny kvítky, které potkají. Běhali lesem křížem krážem a trhali bledule, petrklíče, fialky, sasanky, jaterníky a pokládaly je okolo studánky. Ale studánka nic, ležela nehybně mezi vším tím kvítím jako mrtvá nevěsta. Skřítkové a víly si už nevěděli rady. A tu k nim přiletěl čiperný větřík a zašeptal jim do oušek: „Studánku odemkne pouze květina, která je poslem jara. Vykvétá jako první ještě v době, kdy jsou všude zbytky sněhu. Má křehké bílé kvítky se zelenými kornoutky uprostřed…“
• Motivační otázka – Jakou květinu musí skřítkové a víly hledat? Pomůžeme bytostem odemknout studánku? Vytvoříme jim sněženky za celou třídu, a to by bylo, aby se studánka neprobudila.

Realizace výtvarné činnosti

Barevný podklad si připravíme tak, že si čtvrtku pomocí houbičky dostatečně namokříme. Děti pomocí štětce a vodových barev zapouští barevné skvrny do mokrého podkladu. Volíme odstíny modré, žluté, zelené. Dbáme na to, aby byla barevně zaplněná celá plocha čtvrtky. Než podklad zaschne, vyrobí si každý dvě sněženky. Ze čtverce kancelářského papíru o rozměrech 10 x 10 cm vytvoříme kvítky skládáním papíru. Učitelka nejdřív předvede, jak budou děti sněženku skládat. Postup pro poskládání sněženky je vyobrazen níže.

Před lepením sněženek na plochu je dobré čtvrtky vylisovat, protože se vlivem schnutí zkroutí. Děti si samy květy poskládají a přilepí na zaschlou plochu. Domalují jim temperovou barvou stonek a listy dle obrazové předlohy.

Závěr

• Dokončení pohádky s vyrobenými sněženkami – Skřítkové a víly posbírali vytvořené sněženky a položili je na led. Křuplo to, zachrastilo a ledem se rozběhly praskliny jak pavoučí nožky. Večer tančili skřítkové a lesní víly kolem studánky a větřík, ten jim k tomu vyhrával na píšťaly.

• Výtvarná technika (postup): rozfoukávání tuše, kresba dřívkem
• Pomůcky: hnědá tuš, kelímky, brčka, čtvrtky A3-A4, žlutá temperová barva, špejle

Motivace

Výtvarnou aktivitu zařazujeme v týdnu, kdy s dětmi probíráme jarní květiny. Kromě obrazové dokumentace je dobré mít i živou ukázku keře ve váze, aby si děti udělaly představu o jeho skutečném vzhledu. (+ hledáme keře zlatého deště v přírodě)

Realizace výtvarné činnosti

• pracujeme vždy s menší skupinou dětí (= 1 stoleček)
• nejprve dětem rozdáme brčka a čtvrtky (dobré ze čtvrtky A3 vystřihnout delší obdélník táhnoucí se do výšky)
• kápneme dětem tuš do dolní části čtvrtky, předvedeme způsob držení brčka a foukání (snažit se rozfoukat všechny loužičky)
• kdo chce přidat tuš pro dotvoření dalších větví, ukáže si místo kápnutí
• keře dáme schnout a přizveme si další skupinku dětí

• po dokončení keřů připravíme do mističek žlutou temperovou barvu
• opět pracujeme v menších skupinkách
• pracujeme s dřívky, či špejlemi- upozornit na potřebu častějšího namáčení špejle do barvy
• pouze naznačíme možnosti zpracování kvítků (hvězdičky, tečky, čárky, květy), ale více nezasahujeme, necháme na fantazii dětí

HRY

Pohybové

⇒ PH: Vyháníme zimu

• hra se hraje jako: Na rybičky a rybáře
• 1 dítě (= zajíček), které vyhání zimu, stojí proti dětem
• ostatní děti představují zimu (= sníh)-prsty napodobují sněžení
• po odříkání říkanky běží zajíček proti ostatním a snaží se někoho chytit
• koho chytne, ten se stane jeho pomocníkem (= dalším zajíčkem)
• navazujeme na pohádku o krtkovi a skřivánkovi, kteří přivolávali jaro

Zimo, zimo, táhni pryč,

nebo na tě vezmu bič!

Odtáhnu tě za pačesy

za ty hory, za ty lesy.

Až se vrátím nazpátek,

svleču zimní kabátek.

⇒ PH: Sluníčko rozpouští sníh

• učitelka drží sluníčko (loutka, papírové, na tyčce,…)
• děti představují sněhové vločky
• učitelka= jarní sluníčko honí děti
• když se sluníčko dotkne sněhové vločky, ta se rozpustí (sedne, či lehne si na zem)
• v závěru zavoláme: „Hurá, jaro je tu!“

⇒ PH: Ztvárnění síly slunce během roku

• děti stojí v prostoru herny
• předvádíme dané slunce pohybem
• Slunce v létě – stoj, paprsky = pravá paže ukazuje nahoru a levá dolů, vyměnit; do stran, předpažit a zapažit
• Slunce na podzim – klek, paprsky = paže pokrčené v lokti, dlaně v pěst, střídání paží nahoru, dolů, vpřed, vzad, vlevo, vpravo
• Slunce v zimě – leh
• Slunce na jaře – protáhnutí, zívnutí; klek, paprsky jako v létě
• následně dětem můžeme ukazovat obrázky sluncí a děti na něj reagují určeným pohybem

⇒ PH: Území zimy a jara

• pomůcky: lano
• lanem rozdělíme hernu na 2 poloviny (zima x jaro)
• začínáme na území zimy
  • překřížíme ruce, dlaně dáme na ramena, třeseme se zimou a říkáme: „Brrr, to je zima.“
• pak přestoupíme do jara
  • dáme ruce v bok, pohupujeme se, tančíme a říkáme: „Tralala, už je teplo!“
• postupně přecházíme z jara do zimy a zpět
• u starších dětí: děti se volně pohybují po celé herně a dle toho, v jakém území se nachází, tak podle toho automaticky mění pohyb

Smyslové

⇒ SH: Jaro se ještě nevzbudilo

• děti představují zvířátka, co spí zimním spánkem (spí na koberci)
• učitelka (= zajíček) chodí po třídě a smutně říká: „Jaro se ještě nevzbudilo, co budeme dělat? Zima nikdy neodejde!“
• následně se zastaví u některého dítěte (= zvířátka) a pohladí ho, čímž ho vzbudí ze zimního spánku
• dítě se chytne pí. uč., společně chodí kolem dětí a říkají: „Jaro se ještě…. „
• po říkance vždy poslední v řadě pohladí a vzbudí další zvířátko
• takto postupujeme, dokud nevzbudíme všechna zvířátka
• po probuzení všech zvířátek zavoláme: „Jaro už je tu!“

⇒ SH: Kdy je tepleji?

• pomůcky: 1 kelímek se studenou vodou, 1 kelímek s teplou vodou, lano
• hra může sloužit pro rozdělení dětí do 2 skupin
• hra navazuje na hru: Území zimy a jara
• děti sedí na koberci a postupně chodí k učitelce
• sáhnou prstem do jednoho z kelímků a určí, zda se jedná o teplou, či studenou vodu – následně odchází v tichosti do daného období (zima x jaro)
• pořadí kelímků průběžně učitelka zaměňuje

Didaktické

⇒ DH: Zařazování obrázků k ročním obdobím

• pomůcky: obrázky jara, léta, podzimu a zimy, jednotlivé obrázky charakterizující předměty, děje pro jednotlivá roční období; lano
• z lana utvoříme kruh, dovnitř umístíme 4 obr. (jaro, léto, podzim, zima)
• na jiné místo rozprostřeme obrázky s různými předměty, ději pro daná období
• každé dítě si vezme 1 obrázek a posadí se kolem kruhu
• děti postupně říkají, co vidí na obrázku a k jakému období by ho zařadily – obrázek poté vloží na obrázek daného ročního období

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ KK: Počasí na jaře

• pomůcky: obrázky Sluncí pro jednotlivá roční období (viz. níže)
• chodíme s celou skupinou postupně k jednotlivým obrázků; popisujeme si, co se na obrázcích děje a přiřadíme k nim názvy ročních dob
• léto: sluníčko má hodně síly, velké množství dlouhých paprsků; při velkém teplu se objevuje bouřka, sluníčko má radost z tepla – směje se
• podzim: sluníčko začíná být unavené, už tolik nehřeje, zívá, paprsky jsou kratší, je jich méně, doprovázejí ho dešťové mraky
• zima: sluníčko už nemá skoro žádnou sílu, hřeje velmi málo (zima a mráz), má kraťounké paprsky, doprovází ho sněhové mraky.
• jaro: sluníčko začíná nabírat sílu, začíná hřát, roztává sníh; paprsky se prodlužují, je jich více, objevují se první jarní deštíky
  • navážeme na hru: PH: Ztvárnění síly slunce během roku

⇒  KK: Co se děje na jaře?

• volná diskuse o tom, co se na jaře děje
  • tráva se zelená, začínají se objevovat první kytičky, raší stromy, ptáci přilétají z teplých krajin, sluníčko více hřeje, rodí se nová mláďata,..

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒ VV: Dopis sluníčku – podrobnosti k námětu ZDE

⇒ VV: Paleta podzimu, zimy a jara – podrobnosti k námětu ZDE

ŘÍKANKY

⇒ Deštík

Ťuká, ťuká deštík

na barevný deštník.

Ťuká, ťuká prstíkem,

kdo je pod tím deštníkem?

To jsem já, panenka,

máčí se mi sukénka.

Tebe nechci, kapičko,

já mám radši sluníčko.

⇒ Jarní

Táta včera na venku

našel první sněženku.

Vedle petrklíč,

zima už je pryč.

PÍSNIČKY

⇒ Na jaře

⇒ Deštík

POHÁDKY

⇒ Jak krtek a skřivánek přivolali jaro

• pomůcky: Rok s krtkem, Miroslava Sloupková, str. 146
• četba pohádky a její rozbor (postavy + děj)
  • Jaké postavy v pohádce vystupovaly?
  • Povedlo se zajíčkovi zahnat zimu? (NE)
  • Komu se to povedlo? (skřivánkovi)
  • Co udělal skřivánek? (zazpíval sluníčku písničku)

Literatura:

SLOUPKOVÁ, Miroslava. Rok s krtkem. Praha: Portál, 2011. ISBN: 978-80-7367-775-6.

• Výtvarný záměr: rozvoj citu pro kompozici a technických výtvarných dovedností, znalost barev
• Výtvarná technika (postup): asambláž, kresba voskovkami
• Pomůcky: velká papírová paleta, nůžky, lepenka, voskovky, lepidlo Herkules, oboustranná lepicí páska, obrázky ročních dob, různé odpadové materiály (plastová víčka, čajové sáčky, korálky, vlny, vata, knoflíky, skořápky od ořechů…)

Motivace

Na kobereček rozložíme fotografie ročních dob (podzim, zima, jaro) a voskovky. „Barvičky se pomíchaly, pomůžeme jim se vrátit do toho období, kam patří.“ Učitelka ukazuje postupně barevné voskovky, děti je zařazují do příslušných období podle toho, které barvy se v daném období nejvíce uplatní. Pak je kladou na obrázky (podzim – hnědá, červená, oranžová; zima – modrá, fialová, šedivá, bílá; jaro – zelená, žlutá, růžová).

Postup výtvarné činnosti

Papírovou paletu rozstřihneme na tři díly – roční období. Každá skupinka dostane jednu část a voskovkami jimi zaplní plochu. Díly spojíme lepenkou a tím opět vznikne malířská paleta. Na vyhrazeném místě máme připravené různé odpadové, ale hygienicky nezávadné materiály. Pojmenováváme si je, diskutujeme o tom, k čemu sloužily, do jakého kontejneru by náležely. My pro ně však máme jiné využití, zakomponujeme je do výtvarného díla a vytvoříme tak asambláž (trojrozměrnou koláž), která dodá obrazu prostorový rozměr. Inspirací pro nás budou práce D. Spoerriho, který lepil na desky nepotřebné předměty. Vybíral si ke své tvorbě věci, jež běžně používáme a považujeme je za samozřejmé. Děti si postupně berou předměty a připevňují je do prostoru, kde se daná barvička objevuje.

Reflexe

V průběhu skupinové práce s dětmi narážíme na úskalí, která jim pomáháme řešit (problém s lepením, zařazení barvy do správného období). Na dílo nahlížíme shora, všímáme si různobarevných odlišností ročních období, přelévání barev.