HRY
POHYBOVÉ
⇒ PH: Pohybové ztvárnění koloběhu vody
– děti se stanou kapkami vody a pomalu pobíhají po prostoru herny
– vyjde sluníčko, které kapičky zahřívá – zastavíme se
– voda se odpařuje do vzduchu – poskakujeme snožmo na místě (pomalu, pak rychleji)
– napodobujeme stoupání kapek do vzduchu
– na pokyn učitelky se kapky začnou sdružovat do dvojic a pomalu se spojují do oválu = mrak
– mrak se pohybuje po obloze – pomalu se začneme točit dokola, vítr fouká do mraku
– mrak je plný vody – napínáme kruh, rozpínáme, až když to mrak nemůže vydržet, praskne (pustíme se) a začne pršet
– déšť – prsty a naznačujeme kapky a klesáme na zem do lehu na záda, či břicho-relaxace
⇒ PH: Rybičky, rybáři jedou
⇒ PH: Na rybičku
– pomůcky: barevné kruhy
– každé dítě stojí v 1 kruhu=rybníku
Já jsem rybář, kdo je víc?
Nechytil jsem včera nic!
Dnes si chytnu rybičku,
bez udic a bez háčku.
– za doprovodu říkanky rybář hladí děti a ty se za ním řadí jako chycené
– po chvíli rybář zvolá: „Rybičky, domů!“
– rybičky se rozběhnou a hledají svůj rybníček, rybář rychle skočí do nejbližšího kroužku
– dítě, které kroužek nedostane, je rybářem
⇒ PH: Čáry máry pod kočáry…
– „Čáry máry pod kočáry, ať jsou tady samé žabky!“
– využíváme především zvířata žijící ve vodě a poblíž ní
– zvířátka: čáp, rak, had, kachny, žába
⇒ PH: Pára, voda, led
– hru hrajeme po didaktických hrách (voda mrzne, vaříme vodu,…)
– děti se pro mění v molekuly
– voda: děti chodí v prostoru
– led: zpomalování chůze do štronza
– pára: zrychlení chůze-běh, možnost skákat do výšky na místě
– učitelka buď může říkat pouze, pára, led, voda, anebo vyprávět příběh: „Maminka si nalila z kohoutku vodu, dala ji do konvice, aby si uvařila čaj. Voda se v konvici začala vařit, maminka ji nalila do hrníčku. Protože ale byla moc horká, přidala do ní led…“
⇒ PH: Plaveme /plujeme
– každé dítě si vezme svoji židličku a postaví ji v prostoru herny (ne u sebe)
– objasnění pojmů: plavu lidé, ryby; plují lodě
– PLAVEME = chůze mezi židličkami s pohyby rukou jako při plavání
– PLUJEME = sednout na židličku a pádlovat či veslovat na loďce
– lze dětem říkat slovně (pádlujeme / plujeme) a nebo zvukově (plaveme = triangl / plujeme = bubínek)
⇒ Dechové cvičení: Lovení ryb z rybníka
– pomůcky: modré papíry A4 = rybníky, zalaminované rybičky, brčka
– děti umístí ryby do rybníku a pomocí brčka a dechové výdrže (sání) je loví
SMYSLOVÉ
⇒ Sluchová cvičení
– motivace: Rybičky ve vodě slyší mnohem více než my (př. když si lehneme – do vany a potopíme hlavu)
– děti sedí v řadě vedle sebe (zády ke mně)
– trhání papíru, mačkání papíru, cinkání klíčky, přelévání vody, ťukání pet víčky
– úkolem: zvuky identifikovat
⇒ SH: Samá voda, přihořívá, hoří
– předem ukážeme předmět, který ve třídě schováme tak, aby byl okem viditelný
– hledá ho 1 vybrané dítě podle pokynů dětí: samá voda…
DIDAKTICKÉ
⇒ Experiment: Co plave na hladině?
– pomůcky: kýbl s vodou, různé předměty
– kolík, korálek, papírová lodička, nerezová a plastová vidlička,…
⇒ DH: Přeléváme vodu
– pomůcky: lano
– děti se promění ve vodu
– na jedné straně herny je sklenice plná vody = děti
– na protější straně je prázdná sklenice
– děti znázorňují přelévání vody
– postupují v semknutém zástupu vpřed do prázdné sklenice
⇒ DH: Přizpůsobujeme se tvaru nádoby
– pomůcky: lano
– z lana vytvoříme nádobu a všechny děti = voda si do ní stoupnou
– pouze v tomto prostoru se mohou pohybovat
– učitelka pomalu mění tvar nádoby např. do oválu a děti pomalými krůčky se mu přizpůsobují
– dbáme na to, aby děti nepřešláply lano – nevylily se ven
⇒ DH: Voda mrzne
– vysvětlení, že pokud je nám zima, vše tuhne, zpomaluje se
– stejně to je i s molekulami, když jim je akorát, pomalu se pohybují a když se ochlazuje, zpomalují se, až se zastaví a zmrznou – demonstrace
⇒ DH: Vaříme vodu
– pomůcky: rychlovarná konvice, papírové utěrky, voda
– děti z bezpečné vzdálenosti pozorují rychlovarnou konvici s vařící vodou, nad kterou stoupá pára
– „Když je molekulám velké horko, snaží se utéct, utíkají rychleji a rychleji až se vznesou do vzduchu a tomu se říká PÁRA.“
– ukázka že pára je voda-nad konvici přiložíme papírovou utěrku a děti pak pozorují, že je zanedlouho mokrá
⇒ DH: Jak vznikne řeka?
– děti se rozdělí do skupin po 5-6 dětech = potůčky
– každá skupina si určí název svého potůčku (bublavý, Vltava, Malše,..)
– potůčky se pohybují v zástupu různými směry
– tempo pohybu určuje učitelka hudebním nástrojem
– učitelka jmenuje 2 potůčky, které se spojí a děti utvoří dvojstup (či dlouhou řadu)
– z malých potůčků vznikne 1 řeka
⇒ DH: Kdo žije v rybníce a kdo v lese?
– pomůcky: lano, dřevěný strom, demonstrační obrázky volně žijících živočichů
– příprava: z lana vytvoříme kruh = rybník, vedle postavíme strom = les, kolem = louka, pole
– na zemi leží obrázky lícem dolů
– každý si vezme jeden obrázek a nikomu ho neukazuje
– učitelka vždy vybere dítě, to ukáže obrázek, řekne název zvířete, kde žije a jde ho umístit do svého životního prostředí
⇒ DH: Všechno žije, co vodu pije
– obměna hry: Všechno lítá, co peří má
– pí. uč: Všechno žije, co vodu pije…. : strom pije… tráva pije… rybník pije… kočka pije…
– pokud věc vodu pije, děti vzpaží ruce; pokud nepije, nechají ruce položené na stole
⇒ DH: Rybičky
– každý si vezme 1 barevnou rybu
– ukaž, kdo má červenou, modrou…rybu apod.
– rozdělení podle barev do skupin
– na zadní straně ryb napsané číslice 1-6 = sdružení podle stejných čísel, seřazení od 1 do 6 do řad za sebe
⇒ DH: Rybníky s rybami
– pomůcky: barevné kruhy (=rybníky), barevné ryby papíru
– Dej velkou oranžovou a malou zelenou rybu do fialového rybníku.
– Kde je nejvíce /nejméně ryb? Kde je nejvíce/nejméně zelených ryb?
– Spočítej všechny oranžové ryby ve žlutém rybníku.
– společný úklid: Honzík uklidí všechny ryby z červeného rybníka, Anička vše zelené ze žlutého rybníka atd.
⇒ DH: Lovení kaprů (barvy, porovnávání)
– pomůcky: udičky s magnety, ryby se svorkami, lano, barevné kruhy- každý si vyloví 1 rybu a tu umístí do příslušného barevného sudu
– třídění dle barvy, poté nalovené ryby dáme do sloupců
– porovnávání : „Je zde více žlutých nebo červených ryb?“
⇒ Chytání papírových ryb (sčítání hodnot)
– pomůcky: rybičky s číslicemi, 2-3 pruty
– hra ve dvojicích, trojicích při spontánní činnosti
– rybáři loví ryby, po vychytání mohou:
– sečíst pouze počet chycených ryb
– na rybě jsou čísla, které děti sčítají (menší počet ryb k chytání)
⇒ Kde je více ryb?
– pomůcky: obrázek s nakreslenými 3 sudy, malé rybičky (popř. pet víčka)
– v prostředním sudu = 3 ryby
– úkoly: do levého sudu o 2 více než v pravém, přidej/vylov 3 ryby z prostředního + kolik jich zbylo
DECHOVÉ
⇒ Dechové cvičení: Žába
– ze čtvrtky vystřihneme žábu a vystřihneme otvor – pusu, do ní vložíme frkačku tak, aby napodobovala jazyk žáby
– dítě fouká do frkačky tak, aby se celá rozbalila – žába loví potravu
PÍSNIČKY
⇒ Píseň: Rybička maličká – rytmizace pomocí PET víček
⇒ Píseň: Ráček (taneček) – noty ke stažení ZDE
⇒ Píseň: Vodníček
⇒ Píseň: Vodník
⇒ Píseň: Kapr a hodiny
VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY
⇒ VV: Ryby našich vod – podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Ryby podle P. Mondriana – podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Vycpané ryby z textilu – podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Pestré barvy rybích těl – podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Rybička maličká – podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Kapří šupiny pro štěstí – podrobný popis námětu ZDE
⇒ PV: Ryba- origami
⇒ PL: Najdi stejné ryby – ke stažení ZDE
⇒ Bludiště: Ze kterých vajíček vyrostl skokan a ze kterých ropucha? – ke stažení ZDE
⇒ Grafomotorický list: Šupiny kapra – ke stažení ZDE
⇒ PL: Skládání zvířat (zobák, tělo, nohy)
⇒ PL: Pod mořskou hladinou – ke stažení ZDE
⇒ PL: Voda (méně – více – nejméně – nejvíce) – ke stažení ZDE
KOMUNIKATIVNÍ VÝCHOVA
⇒ RV: Kde všude můžeme vodu najít?
– „Je voda důležitá? Co by se stalo, kdyby voda nebyla?“
⇒ RV: Koloběh vody
– pomocí šipek ukázat, odkud kam voda putuje při svém koloběhu na Zemi
⇒ RV: K čemu se voda využívá?
– (vaření, pití, koupání, mytí silnic, hašení požárů, výroba elektřiny,..)
⇒ PV: Pozorování a krmení labutí, kachen
⇒ RV: Zkoumání šupin kapra
– pomůcky: nakreslená i reálná šupina kapra, lupa
– nejprve pozorování a vysvětlení nakreslené šupiny, poté zkoumání reálné
– šupina má přední a zadní část a poté kruhy, díky nimž můžeme zjistit, jak je ryba stará
– kruhy u sebe narostli v zimním období, kruhy dál od sebe v letním-počítání, kolik bylo rybě let
POHÁDKY
⇒ Poslech pohádky: O zlaté rybce
– kruh: posíláme si zlatou rybku a říkáme jí svá přání, která bychom od ní chtěli splnit
⇒ Pohádka o Krtkovi a dešťové kapce
– Rok s krtkem- str. 171
– koloběh – zapamatování pohybem (kolo-ve vzduchu; běh-běh na místě)
ŘÍKANKY
| Rybka Hbitá je až dech se úží nikdy nemá husí kůži nezná kašel, ani rýmu i pod ledem přečká zimu nechybí jí vůbec nic penízků má na tisíc. Račí pohádka Jeden rak si pozpátku četl celou pohádku. Nejvíc se mu líbilo skončit „Bylo, nebylo…“. Voda, voda, vodička Voda, voda, vodička, (plácáme do kolen) ryba, ryba, rybička, (plácáme do ramen) žába, žabka, žabička (tleskáme) udělala: “žbluňk!“ Kapří příběh Smluvili se čtyři kapři, že prý půjdou v noci ve tři při měsíčku na břeh kapří. Umyli se, oholili, šupiny si postříbřili, oblékli se jak se patří. Slečny kapří až je spatří, určitě se s nimi sbratří. Dětičky – rybičky Kruhy na vodě Žabák (M. Holas) | Žabička Leze, leze žabička, (děti lezou v poloze na žabku) zelená jak travička. Za ní leze druhá, barevná jak duha. Nakonec k nim přijde skokan (skáčeme jako žába) a ten skáče jako klokan. Ryby Řeklo by se okouni, pořád někde okouní. Kdepak, nejsou takoví! Ti jsou čilí, každou chvíli někde něco uloví. Řeklo by se štiky, mají kruté zvyky. Všechny žravé jsou až běda, na ty sotva stačíme. Od snídaně do oběda alespoň deset svačinek. Řeklo by se kapři, ryby jak se patří. Šupináče pozná každý, jakmile ho spatří. Řeklo by se jelci, nebudou moc velcí. Inu, to se rozumí… Přesto však na celé čáře vítězí i nad rybářem, když to s nimi neumí. Řeklo by se líni, budou tuze líní. Snad se někde na dně vyvalují v bahně. Lín je vážně lenoch. Do proudu by nemoh! Řeklo by se lipani, ti milují čvachtání. Tyhle ryby mají rády splavy, jezy, vodopády. Řeklo by se sumci, váží tisíc uncí. Právě tomu největšímu zachtělo se na mělčinu, hřát se v letním slunci. Sumče, nech si zajít chuť. Patříš na dno, tak tam buď! Rybka rybka mrská ocasem. Sem a tam, tam a sem, Vpravo, vlevo, zase zpátky, zkus si taky rybí hrátky. | Raci Poznal jsem, že všichni raci, mají smysl pro legraci. Jeden rak šel pozpátku ze soboty do pátku, takže čas jim nejvíc běží, když nelezou a jen leží. Žabák loupežník (F. Kábele) měla velkou žížalu, Žába leží v kaluži, má veliký žal, tu jí žabák vzal. Žabák leží v kaluži, pláče ze žalu, že má žabák v žaludku její žížalu. Rybko, rybko , kde ty spíš? V tiché noci, v temné noci každé zvíře má svou skrýš. Rybko, rybko, kde ty spíš? Liščí stopy vedou k boru, myška pod zemí má noru, slípka v kurníku se skrývá, kravka dřímá v koutku chlíva, pejsek v teplé boudě vrní, vlčí stopa mizí v trní, zajíc v keři peleší, veverka spí v ořeší. V tiché noci, v temné noci každé zvíře má svou skrýš. Jen po rybce nikde stopa… Rybko, rybko, kde ty spíš? Odvážná vážka (L. Středa) Vážka vážkám dala slib, že přeletí horu Říp. Při zpátečním letu navštíví svou tetu, pak dvě malé sestřenice kdesi v lesích u Roudnice. na zádech pět kompasů, doletěla stěží ke kostelní věži. Z věže na vysokou lípu, odtud zamířila k Řípu. popletla se ve směru. Za hvězdou schována čekala do rána, až ji četa požárníků snese na zem po žebříku. |
Úžasné zpracované. Hodnej to pomáhá při práci.