Archiv pro štítek: zima

HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Co čerti umí?
   – šklebí se/mimika/, válejí, chrápají, dělají rámus…(napodobujeme)

⇒ PH: Čertí honička
   – pomůcky: ocas pro čerta (stuha), lano
– čertovi připneme za kalhoty ocas a do ruky mu dáme čertí pírko
– uprostřed herny je z lana utvořený kruh=PEKLO
– koho se čert dotkne pírkem, jde do pekla

PH: Koho odnesl čert?
– děti běhají v prostoru na hudbu
– když učitelka hudbu vypne, děti se posadí na bobek, zavřou oči
– učitelka jedno dítě přikryje
„Kdo mizel, koho odnesl čert?“ – děti hádají jméno dítěte, které zmizelo

⇒ PH: Tancovali 2 čertíci
 – „Tancovali 2 čertíci, za ruce se drželi. Zadupali, zamávali, pak se zase rozběhli.“
   – říkanku zpíváme na melodii písně: Šel zahradník do zahrady
   – hru začínáme ve dvojicích; držíme se za obě ruce, zadupeme, zamáváme a rozutečeme se k jinému kamarádovi, se kterým utvoříme dvojici
– opakujeme dle zájmu dětí

⇒ PH: Šup do pekla, do nebíčka
   – pomůcky: lano, bubínek
–  místnost rozdělíme lanem na 2 části
– děti chodí volně po prostoru herny
– na signál bubínku zpozorní a uč. vysloví buď: peklo nebo nebe a dle toho se děti přemístí do prostoru označeným daným názvem

⇒ PH: Čertovská rozcvička
čertí rozcvička čertí rozcvička 2

⇒ PH: Andílci se učí létat
   – pomůcky: lano, bubínek s paličkou
– určíme 2 děti, které budou držet lano kousek nad zemí
– učitelka drží bubínek v přiměřené výšce
– dítě, které stojí u lana, má v ruce paličku
– úkolem je přeskočit lano (nemusí být snožmo) a při výskoku udeřit bubínek
– komu se to podaří, stává se malý andílek, co se naučil létat

⇒ PH: Rohy, kožichy, kopyta
obměna pohybové hry: Hlava, ramena kolena
II: „Rohy, kožichy, kopyta, ocas, kopyta ocas, kopyta, ocas: II jazyk, brada, uši, nos.
společně se zpěvem ukazujeme na jednotlivé části těla

⇒ PH: Závody s pytli
– hod pytlem do dálky (vycpaným zmačkanými novinami)
– podlézání papírového řetězu
– přenášení pytle kolem mety
– běh v pytli
– prolézání díry do pekla (textilní pytel na obou koncích nezašitý) 

⇒ PH: Šlapaná
– dvojice stojí čelem proti sobě, drží se za ruce
– každý  z dvojice se snaží šlápnout druhému na „kopyto“ a zároveň uhýbat svýma nohama

SMYSLOVÉ

⇒ SH: Z pekla do pekla (SLUCH)
   – kruh z lana, chůze po prostoru okolo lana, učitelka, nebo čertík zabubnuje, děti musí správně zareagovat (skočit do kruhu=pekla)

⇒ SH: Jak se hledali andělé a čerti (ZRAK)
   – děti se postaví do řady vedle sebe
– učitelka dětem do ucha zašeptá buď čert, nebo anděl
   – kdo je čím, je tajemství, které nikomu nesdělujeme
– pustíme hudbu, tancujeme, s nikým nehovoříme, tváříme se neutrálně
– když učitelka hudbu vypne, děti se stále prochází po třídě, ale změní se jim výraz ve tváři
   – andílci se smějí a čerti se mračí
   – andílci i čerti se hledají díky výrazu obličeje a utváří tak 2 skupiny

⇒ SH: Co je ukryto v punčoše (HMAT)
   – pomůcky: punčocha či taška, počet různorodých předmětů v počtu dětí (autíčko, nůžky, štětec, hřeben, sklenička, lžíce, ovoce, míček, bačkorka, knížka, šiška,…
– děti sedí v kruhu
– po jednom přistupují k punčoše a se zavřenýma očima nahmatají jednu věc, kterou se snaží ohmatat a určit, co to je
– až po vyslovení věci, otevře dítě oči a ověří si svou pravdivost/ nepravdivost
– již určené věci dáváme stranou (ne zpět do punčochy)
⇒ SH: Šklebící se čerti ( CHUŤ)
– ochutnáváme kyselé zelí
DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Manipulace s brambory ve stoji
   – ťukat bramborem na určené části těla
kopyto – kopyto;  rameno – rameno;  zadek – pupík

⇒ Dramatika: Jak si povídají čerti v pekle
   – nejprve děti zkouší čertí řeč (blll – blll)
   – rozšíříme čertí slovník o: budliky – budliky, brbli – brbli, bla – bla
   – motivace: 
 „Za chvilku se z nás všech stanou čertíci. Čerti neumí mluvit naší řečí, proto až každý vstoupí na kobereček, zapomene svou lidskou řeč a bude znát jen tu čertí.  Chodíte po světě, potkáváte čerty a s každým si něco řeknete, nebo ho jen čertí řečí pozdravíte a půjdete dál.“

⇒DH: Čertí tancování
   – „My jsme čerti rohatí, ušatí, chlupatí, my čerti rohatí tancujem.“
   – chůze v kruhu, po skončení říkanky, řekne Lucifer (učitelka) část těla – (např. nohy)
– děti se chytnou za nohy a 1 říkanku takto chodí (tancují)
– př. nohy, zadeček, záda, ramena,…

⇒DH: Na barvy
– zvolíme 2 děti = čert (rohy) a anděl (hvězda na čele), ostatní děti stojí opodál
– učitelka pošeptá každému dítěti 1 barvu (modrá, červená, žlutá, hnědá, černá,..)
– anděl se snaží uhádnout, jakou mají děti barvu – řekne např. žlutá a kdo z dětí má žlutou, jde k andělovi
– pak přichází čert a řekne další barvu – opět kdo má danou barvu, jde k čertovi
– opakujeme dokud nezbydou žádné děti
– kdo nasbíral více dětí?

⇒ DH: Ďábelská lízaná

pomůcky: žolíkové karty
– každé dítě si vytáhne od učitelky 1 kartu
– kdo si vytáhne nejnižší kartu (dvojka), dostane trestný úkol, který může určit učitelka nebo dítě s nejvyšší hodnotou (eso)
– dětí s nejnižší a nejvyšší kartou může být více – při nejnižší plní úkol oba, při nejvyšší oba vymýšlí úkol
– úkoly: 10 dřepů, vypít hrneček čaje, připravit všem prostírání, skákání na jedné noze…
⇒ DH:Pekelný mariáš
pomůcky: vyrobené karty  z tvrdého papíru, na každé kartě jiný počet čertů (1-10), na jedné kartě je Lucifer
– děti sedící v kruhu tahají karty, počítají čerty (počet sdělují)
– kdo si táhne Lucifera, musí plnit úkol, který vymyslí ostatní čertíci
DH: Čertovský guláš
– všichni čerti stojí kolem kotlíku (obruč, lano) a vymýšlí, co všechno dát do čertovského guláše – musí se tam přidat co nejvíce „zlobivosti“
– nápady vymýšlí děti (ubližování, praní, bourání staveb, házení písku do očí,… ale také lakota, pýcha, sobectví, zlomyslnost- co to je?)

⇒ DH: Popletený čert
– hra ve dvojicích (nejprve názorná ukázka učitelkou)
– jeden čert žádá druhého: „Podrb mě na zádech“ (noze, ruce, uchu..)
– druhý čert je popleta a drbe ho někde jinde
– první se zlobí: “ To nejsou záda, to je ucho!“  (části těla, vzájemná kontrola)
– výměna rolí
⇒ DH: Andílek začíná na A
   – A je první písmenko v abecedě
   – „Na jaké písmenko začíná tvé jméno?“
   – u starších dětí: postupně-každý řekne počáteční hlásku
– u mladších dětí: učitelka vyslovuje jednotlivá jména dětí a hlásku určují všichni
DH: Hra na ticho
– děti sedí v kruhu, 1 dítě (=čert) má v ruce metličku/koště/peška a obchází kruh
– úkolem dětí je vydržet bez mluvení co nejdéle
– kdo promluví, toho čert (jemně) přetáhne koštětem

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ Rozhovor o adventu
– advent = příchod, čekání na narození Ježíška
– adventní věnec – 4 svíčky, které se zapalují každou neděli
– kruh = společenství, světlo, barva svíček – fialová (červená, zlatá)
– v době adventu se peče cukroví (advent je tak dlouhý kolik potřebují medové perníčky na změknutí),  3.12. – chodí  Barborky (+ řežou se barborky = větvičky třešní nebo višní, které by do Vánoc měly vykvést),  5.12. – Mikuláš

⇒ RV: Co víme o Mikulášovi
– Mikuláš není vymyšlená pohádková postava jako čert
– Mikuláš se skutečně narodil v bohaté rodině roku 260 v jižním Turecku
– vypráví se, že pomohl chudému sousedovi, který měl 3 holčičky
– 3x tajně vhodil do jeho domu měšec s penězi a souseda zachránil před bídou
– časem Mikuláš rozdal veškerý svůj majetek a stal se biskupem ve městě Myře
-dožil se 90 let, po smrti byl prohlášen za svatého
– jeho štědrost  si lidé připomínají každý rok 5. prosince v předvečer jeho svátku
vzhled: bílé roucho, červený kříž na břiše, špičatou vysokou čepici  s křížem – mitra, v ruce drží dlouhou pastýřskou hůl, nahoře stočenou a zdobenou – berla, bílý plnovous, na zádech nůši, ve které nosí dárky pro děti

⇒ RV: Co jsou čerti a peklo?
vzhled: huňatý kožich, rohy, vypláznut jazyk, začerněné tváře, ocas, řetěz, metla nebo trojzubé vidle, pytel na zlobivce
– Znáte nějaká čertí jména? (Uriel, Barabáš, Luciáš, Bertík) Jak byste se jmenovali vy jako čerti?
peklo je místem utrpení a trestu v posmrtném životě, ve kterém duše zemřelých trpí a své viny. Peklo je umístěno v podzemí.
– po čertech se jmenuje pokrm (ďábelský guláš) i místa (Čertova skála, čertova studánka, čertova rokle, údolí) a v ČR je mnoho míst, které se jmenují peklo nebo peklo je součástí názvů

⇒ RV: Hříšníci
– učitelka sedí na židli (=Lucifer)
– děti (= čerti) chodí k Luciferovi a řeknou mu hřích, kterým se někdy prohřešili (špatné chování k rodičům, kamarádům..)
-zarachocení řetězem + „Do pekla s ním“(dítě si sedne opodál nebo ke stolečku)

⇒ RV: Charakteristika postav (anděl, čert, Mikuláš)

⇒ Čerti v knihách a pohádkách
   – četba pohádek, kde se vyskytuje čert (Čert a Káča, Čertův švagr, S čerty nejsou žerty, Hrátky s čertem,…)
– hledání různých vyobrazení čerta v lidových i umělých pohádkách-porovnání

PÍSNIČKY

⇒ Píseň: Čertovská polka noty ke stažení ZDE
⇒ Čertici se narodilo miminonoty ke stažení ZDE
⇒ S čerty jsou i žerty
noty ke stažení ZDE
⇒ Písnička pro čertanoty ke stažení ZDE
⇒ Brzy přijde Mikuláš noty ke stažení  ZDE
⇒ Kolíbala bába čerta
⇒ Písnička pro čerta

⇒Čertíku, Bertíku
Čertíku, Bertíku, co to neseš v pytlíku?
Čertíku, Bertíku co to v pytli máš?
Je to myš, černá myš, že se hochu nebojíš.
Čertíku, Bertíku pojď už ke mně blíž.

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒VV: Anděl (tisk z koláže) podrobnosti o námětu ZDE
⇒VV: Být na chvíli čertem /andělempodrobnosti o námětu  ZDE
⇒VV: Čertíci na krabicipodrobnosti o námětu  ZDE
⇒VV: Čerti jsou jen lidé
podrobnosti o námětu  ZDE
⇒VV: Čerte, čerte, čertíku podrobnosti o námětu  ZDE
⇒VV: My čerti rohatí podrobnosti o námětu  ZDE
VV: Vládci peklapodrobnosti o námětu ZDE

⇒VV: Čertí obličeje
– děti si malují navzájem  obličeje barvami na obličej

⇒PV: Čertí řetěz
   – pomůcky: černý a červený papír, nůžky, lepidlo
   – u menších dětí proužky nastříháme, větší děti si je již nastříhají samy
   – ukážeme dětem postup výroby
   – záleží na dětech, zda budou barevné proužky pravidelně střídat, nebo ne
   – dbáme na správné slepení proužků (aby vznikaly kolečka a ne kapičky)

⇒ Grafomotorika: Berle Mikuláše ke stažení ZDE
⇒ PL: Počítání čertůke stažení ZDE
⇒ PL: Čerti v pekleke stažení ZDE
⇒ PL: Andělský houf ke stažení ZDE

POHÁDKA

⇒ Pohádka: Čert a Káča
⇒Čertovské pohádky
(Jan Teufel)
⇒ Pohádka: Byl u nás Mikuláš
(České Vánoce Josefa Lady)
⇒ Pohádka: Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo (Josef Čapek)

⇒ Pohádka o čertovi
Vymyšlený příběh o Mikuláši, čertu a andělovi, kteří šli městem. Kdysi Mikuláš nemohl pod tíhou dárků unést pytel a čert neměl komu rozdávat uhlí. Ale dnes to bylo jinak. Čert si stěžoval na tíhu pytle, ve kterém měl samé uhlí a Mikuláš ve svém pytli měl pouze jeden dárek. Čert, který se zpočátku radoval z plného pytel, se celý urvaný zeptal Mikuláše: „To na tom světě opravdu nejsou žádné hodné děti?“ Mikuláš: „ Ale jsou, ale nikdo neumí žádnou básničku, říkanku, ba dokonce ani písničku.“ Čert se zamyslel, rychle si odskočil, svolal čertíky pomocníky a jim nakázal, aby rychle vletěli k dětem, malinko je postrašili a vzkázali jim, aby se rychle naučili i tu nejkratší básničku, nebo dostanou jen uhlí. Pak se nenápadně vrátil mezi Mikuláše a čekal, co se stane. První dveře-básnička, Mikuláš začal uhlí postupně měnit v dárky a čert některé uhlí vyhazovat.  „A Co vy děti, umíte Vy nějakou básničku?“

ŘÍKANKY

Říkanka: Už je zima
Už je zima, už je čas, (kmitáním prstů naznačujeme sněžení)
Mikuláši mají sraz.
Jeden půjde rovnou k nám, (ukážeme na prstě 1)
bude bručet, já ho znám.
Kouknu se mu na boty: (předklon k nohám, napřímit)
„Ahoj, táto, jsi to ty?“ (zamávat rukama)

Rozpočítadlo: Ententýky dva špalíky
Ententýky dva špalíky,
čert vyletěl z elektriky.
Bez klobouku, bos,
natloukl si nos.
Boule byla veliká
jako celá Afrika.
Všichni čerti plakali,
hrobeček mu kopali,
ten nejmenší neplakal,
protože se pokakal…to jsi ty!

Čerte, čerte nechoď k nám
Čerte, čerte nechoď k nám,
nemysli si, já tě znám.
Čerte, čerte ty mě zlobíš,
vím, že dětem uhlí nosíš.
A kdyby nám anděl něco dal,
ty bys nám to čerte všechno vzal.

Čerti
Není lepší na tom světě
jako čertům v pekle,
ve dne v noci přikládají,
pěkně sedí v teple.
Nikomu tak dobře není,
jako je těm v pekle:
dříví nikde nekupujou
a sedají v teple.

Básnička pro Mikuláše
Mikuláši, pojď jen blíž,
ať mě pěkně uslyšíš.

Celý rok jsem hodný (á) byl(a),
ani trochu nezlobil (a),
nemusím se čerta bát,
ten si nechce hodné brát.

Anděla si pohladím,
to se může, to já vím.
Za rok,  až zas přijde čas,
z okna vyhlížeti budu vás.

Mikuláš
Dobré ráno, pěkný den,
hádej, kdo dnes přijde sem?
Anděl, čertík, Mikuláš,
copak ty mu zazpíváš?
Žes byl hodný, to my víme,
čertíka se nebojíme.

Anděl
Podívejte, děti!
(stoj snožmo, ruka ukazuje do stropu)
Kdopak to sem letí?
(ruka kreslí otazník)
Bílá křídla, žluté vlasy,
(ruce jako křídla, hladíme vlasy)
andělíček je to asi.
(mírný předklon, ruce na tvářích)
Na hlavě má hvězdičku,
(ukazujeme na čelo)
svítí si na cestičku
(chůze na místě, ruce v bok)
A přilétl k nám
(otáčíme se dokola, ruce jako křídla)
andělíček sám!
(do dřepu)

My jsme čerti rohatí
My jsme čerti rohatí,
máme díru do gatí,
z díry černý ocas kouká,
bojí se nás kluk i holka.
My jsme čertí panenky,
máme černé sukénky,
známe čertí tance,
sypeme je z rance.
Já jsem čertí Lucifer,
nejmocnější velitel.
Já jsem čertí král,
zahajuji bál.

Říkadlo: Čert (výslovnost písmene Č)
Čert sedí na silnici,
čáry máry čaruje.
Čeňka chytl za čepici,
Čeněk bručí, hudruje.
Čerte, čerte, čertíku,
černá kočka na mlíku,
čaruj, čaruj, vyčaruj mi
čokoládu z perníku.

Hudry, hudry
Hudry, hudry, dupy, dupy, (chytáme ve vzduchu, zadupeme)
čert nám leze do chalupy.
Hudry, hudry, už tu je,
už na okna bubnuje. (bubnujeme ve vzduchu)
Dlouhý ocas, krátké uši, (naznačujeme ocas, uši)
tedy čerte, to ti sluší, (prstem ty- ty-ty)
celý černý, samý chlup, (naznačujeme chlupy)
metlou dělá šupy šup. (naznačujeme pohyb metly dopředu, dozadu)

Mikuláši, Mikuláši
Mikuláši, Mikuláši,
neber sebou čerty radši,
vezmi sebou anděly,
ti nám něco nadělí.
Čert nosí pytel a metlu,
myslí si, že se ho leknu.
Dělá na mě bububu
a já se ho bát nebudu.

Mikuláš ztratil plášť,
Mikuláška sukni,
hledali, nenašli,
byli oba smutní.

Když se čerti ženili
Když se čerti ženili, bylo v pekle teplo,
tancovali rejdovák, až jim z čela teklo.
Ten nejstarší Lucifer jako kozel skákal,
uhodil se do palce a pak v koutku plakal.

HÁDANKY

Vysoký pán s plnovousem
kráčí s košem velikým,
čert i anděl spolu jdou sem,
kdopak je ten třetí k nim? (Mikuláš)

Větvičky jsme natrhali,
snad rozkvetou včas,
aby svátky přivítaly,
když je venku mráz. (barborky)

Kožíšek má, vlk to není,
jazyk plazí, had to není,
má rohy a kozel není,
hádej, kdo se venku žení? (čert)

HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Tanec vloček
– děti se pohybují do rytmu hudby s roztaženýma rukama jako vločky
– když se hudba vypne, dopadnou na zem – opakujeme
– sněhové koule – při vypnutí hudby děti dělají skupinky po určitém počtu členů
– hromada sněhu – při vypnutí jdou všichni k sobě a spadnou blízko u sebe

⇒ PV+PH: Na sněhové vločky
– děti si vyrobí vločky (nápodoba práce učitelky při skládání) a nůžkami vystříhávají různé obrazce
– svou vločku si umístí na koberec tak, aby byly rovnoměrně rozmístěné od sebe
– obměna hry: židličkovaná, děti tancují kolem vloček za doprovodu hudby
– vloček je o 1-2 méně než je dětí
– vypnutí hudby, každý si najde 1 vločku a stoupne si vedle ní
– na koho vločka nezbude, jde si sednout ke stolečku
– postupné odebírání vloček

⇒ PH: Na Mrazíka
– koho se Mrazík dotkne, ten ztuhne (=štronzo)

⇒ PH: Mráz a sluníčko
– pomůcky: papírové sluníčko (popř. hudba na CD)
– pokud děti nevidí sluníčko, jsou ztuhlé a zmrzly
– jakmile začne sluníčko vykukovat, děti roztávají a začínají se pohybovat

⇒ PH: Na sluníčko a rampouchy
– všechny děti představují rampouchy, koho se honič=sluníčko dotkne, ten roztaje (lehne si na zem, nebo odchází ke stolečku)

⇒ PH: Na sněhové mraky
– trhání papírů, na povel vyhazování=sněží

⇒ PH: Ztratilo se oblečení
– pomůcky: oblečení dětí
– rozneseme bundy, čepice, rukavice po místnosti
– vyzveme děti, aby začali hledat své oblečení
– kdo první najde své oblečení a obleče se, vyhrává

⇒ PH: Maxišála
– ze všech dětských šál svazováním vytvořit maxi dlouhou šálu

 ⇒ PH: Rukavice
   – pomůcky: rukavice dětí
   – děti si ze šatny přinesou rukavice, položí je na určené místo a odchází si sednout na židličku
   – učitelka rukavice promíchá a rozhází je po herně
   – snaží se, aby stejné rukavice neležely u sebe
   – děti si stopnou na startovní čáru (před kobereček)
   – úkol: na povel vyběhnou a co v nejkratším čase musí najít své rukavice,      – obléct si je a sednout si opět na židličku
   – další činnost: vyhledat ve třídě 2 stejné předměty (mohou se lišit barvou, ale ne tvarem)

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Skládání oblečení
– pomůcky: kalhoty, mikiny dětí
– nejprve učitelka správně ukáže, jak skládáme dané oblečení
– poté skládají děti a pí. uč. kontroluje jejich práci
– kdo složil správně, donese si oblečení zpět do šatny

⇒ DH: Balíme se na hory
Odjíždíme! – každé dítě utíká po signálu d šatny si sbalit věci, donese si 3-4 kusy svého oblečení, které je nejdůležitější pro pobyt v zimě
Vybalujeme – je potřeba mít hodně oblečení, když něco promokne a mít o něm přehled = třídění oblečení dle druhu
– třídění oblečení ve skupinách podle barev¨
Odjezd – komu se podaří najít a odnést všechny své svršky co nejrychleji zpět do šatny?

⇒ DH: Co začíná na hlásku Z
– dětem ukážeme podobu písma a vyslovíme ji (Z jako zima)
– děti si najdou jeden obrázek schovaný po třídě
– každý řekne, na jakou hlásku začíná
– pokud začíná na hlásku Z, umístí obrázek na tabuli a společně si slovo vytleskáme

⇒ DH: Řazení oblečení dle ročního období
   – pomůcky: obrázky oblečení, nakreslené sluníčko, vystřižená vločka
   – na koberci máme položené sluníčko a vločku, děti sedí na židličkách
   – učitelka určí dítě, ukáže mu kartičku a to jí řekne, zda se oblečení nosí v létě či v zimě a poté obrázek položí k danému období

⇒ DH: Kam vítr nafoukal barevný sníh?
 „Jsme v kouzelném království, kde kouzelník pro radost všech dětí barví sníh různými barvami“
– děti si vyberou 1 barevné kolečko a rozdělí se do skupin
– pohyb vloček (vznášení) na hudbu
– učitelka dává povely: „Modré vločky napadaly pod stůl…“(pod, nad, vedle…)
– vrácení do tance: „Červené vločky se opět vznášejí.“

⇒ DH: Kresba mraku a sněhových vloček
– každé dítě dostane 1 kancelářský papír a 1 modrou voskovku
úkol: nakreslit mrak a pod něj
1 – 10 sněhových vloček (počítat a vědět, kolik jich mám – ověření)

⇒ DH: Vítr honí sněhové mraky
pomůcky: mraky se sněhovými vločkami ↑
– učitelka se stane větrem, který bude mraky zahánět na různá místa ve třídě
– např.: „Mraky se 4 vločkami odfoukne vítr vedle dveří, mraky s 6 vločkami pod stolečky, na koberec, k barelu, do ložnice
– nejprve rozfoukání všech skupin, poté jejich přemisťování

SMYSLOVÉ

⇒ SH: Hledáme bílou barvu
   – úkolem dětí je najít ve třídě bílou barvu
   – úkol ztížíme tak, že si každý musí najít jiný předmět (ne stejná stavebnice)
   – po nalezení bílé barvy se jí dotkneme a ukážeme

⇒ SH: Co se změnilo?
– vybereme 2 děti
– ty jdou za dveře, kde si mezi sebou vymění oblečení a ostatní hádají, co se změnilo

 

PÍSNIČKY

HV: Rampouch noty ke stažení ZDE
– doprovázená hrou na rolničky, bubínek

⇒ HV: Sněhuláknoty ke stažení ZDE
– na základě obrázků i výkladu i objasníme pojmy: krajáč mléka, kousek masa, krajíc chleba
– V kolik hodin je snídaně? Co snídáme?
– V kolik hodin je oběd? Co tvoří oběd?
– V kolik hodin je večeře? Co večeříme?

⇒ HV: Sněží, mráz kolem běží
⇒ HV: Zimake stažení ZDE
⇒ HV: Když přijde zima ke stažení ZDE
⇒ HV: Jedna koule, druhá koule 

 

ŘÍKANKY A BÁSNIČKY

To to zebe
To je zima, toto zebe,
(stoj, ruce křížem, hladíme si paže)
když padají vločky z nebe.
(náznak prsty padání vloček)
Obléknem si rukavice,
(naznačujeme oblékání rukavic)
bundy, šály i čepice.
(ukazujeme na jednotlivé části těla)
Vyjdem mezi paneláky,
(chůze na místě)
budem stavět sněhuláky.
(ruce naznačují obrys sněhuláka)Mráz
Olízl se mráz,
jednou, a pak zas.
A pak mu to zachutnalo,
lízal, co mu v cestě stálo:
Stromy, domy, autobusy,
dětské tváře, pusy, nosy.
Ty mu tuze zachutnaly,
lízal je až zčervenaly!

Kdo to byl? (Jiří Havel)
Bez pozvání, jen tak sám
jednoho dne přišel k nám.
Na rybníku hned
měnil vodu v led,
nevynechal žádný dům,
píšťalky dal okapům
a mrazil náš dech!

Bez štětce a bez palety
kreslil krásné bílé květy
tiše na oknech.
Navíc štípal jako vosy
a všem načervenil nosy!
Před jarem se rychle skryl.
Poznali jste, kdo to byl?

Oblékání
Do tunelu jede vlak
pomaličku, tak a tak.
Kudy, kudy cestička,
už je venku pěstička.

Čepice
Čepice mi hodně sluší,
schovává mi obě uši.
K čepici mám rukavice,
kdyby přišla fujavice.

Na saních
Na kopci se třpytí sníh,
děti jezdí na saních.
Tváře mají červené,
nos i uši studené.
Nikomu to nevadí,
dál ve sněhu dovádí.

Bílá zima
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si sněhuláčku náš,
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.

 Kuchařka zima
Navařila bába zima
spoustu bílé kaše,
v hrncích tady  bublá rýma,
pod pokličkou kašel.
Strč si uši do čepice,
ruce do rukavic,
ať ta bába uličnice
nemůže tu pranic.

Potkal mrazík metelici
Potkal mrazík metelici,
do tance se dali,
náruč peří nad vesnicí
přitom rozsypali.

Padá peří po peříčku,
už jich závěj leží,
Jeník volá na Aničku:
„Zima je tu! Sněží!“

Chumelenice
První vločka, druhá, třetí
z nebe na zem právě letí.
Jedna vedle druhé sedá,
volné místo ještě hledá.
Na strom, střechu, silnici
udělají čepici.

Svetr a šála
Já mám svetřík, ten má pruhy,
pak mám šedý, svetřík druhý.
Já mám šálu, ta má třásně,
pak mám druhou, hřeje krásně.

⇒ Hádanky na zimní oblečení + zimní počasí

 

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ RV: Proč se sněhulákovi líbí zima? Co se v zimě děje se sluníčkem
– reakce na pohádku: Krtek a sněhulák z knihy ROK S KRTKEM

⇒ RV: Jak se oblékáme v jednotlivých ročních obdobích?
– učitelka říká: „Nosíme v zimě…..“
– říkáme jednotlivá oblečení (šála, sluneční brýle, čepici, svetr, sandály)
děti odpovídají: ANO, NE

⇒ RV: Změny v počasí
– jak vzniká sníh, rampouch, led, mráz

⇒ RV: Co se děje po celý rok
– děti sedí v kruhu, učitelka je v jeho vnitřku a v ruce drží míč
– postupně dětem hází míč a vyslovuje roční období, děti mají říct charakteristiku, co se v dané období děje, co děláme apod.
   – jaro: přílet ptáků, mláďata, vše se zelená, květiny, brouci, Velikonoce
   – léto: teplo, koupeme se, prázdniny, jahody, třešně
   – podzim: padá listí, pouštíme draky, šípek, žaludy, ochlazuje se, jablka
zima: padá sníh, mrzne, stavíme sněhuláky, bobujeme, mráz, čepice

⇒ RV: O Eskymácích
   – existuje na zemi jedno místo, kde je zima celý rok
   – povídání o Eskymácích – stejní jako my, ale místo domů mají dům ze sněhu-iglú, místo topení oheň, musí se hodně oblékat,…

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

 ⇒ PL: Sněhulák pracovní list ZDE
⇒ PL: Rukavice pracovní list ZDE
⇒ PL: Najdi pár ponožek – ke stažení ZDE
⇒ PL: Rukavičky sestřičky ke stažení ZDE
⇒ PL: Co nosíme v létě/v ziměke stažení ZDE
⇒ PL: Vzorované šály ke stažení ZDE
⇒ PL: Postup při oblékáníke stažení ZDE
⇒ PL: Najdi  chybu v oblékání
ke stažení ZDE

⇒ PL: Tři kamarádi pracovní list ZDE
   – pojmenování geometrických tvarů (kruh, čtverec, trojúhelník)
– dokreslování geometrických tvarů a čar, vybarvení obrázku

⇒ PL: Co k sobě patří?  pracovní list ZDE
   – Co patří k sobě? Ke každému obrázku v rámečku přiřadit 3 obrázky
– hledání věci spadající do stejné kategorie
                 – rukavice: čepice, šála, kombinéza
                 – sáňky: lyže, brusle, boby,
krmítko: ptáci, zrní,
krmelec: jelen, srna, seno

⇒ PV: Sněhulák jinak
   – vyrobíme si sněhuláky z obručí, PET víček, toaletních ruliček, stavebnic na koberci
– kolektivní práce dětí

⇒ PV: Rampouch ze špejle a vaty
   – pomůcky: vata, lepidlo Herkules, špejle
– po menších kouskách postupně lepíme na špejli vatu

⇒ Grafomotorika: Sněhulák
   – začínáme od největšího po nejmenší
– v závěru dokreslíme detaily (obličej, knoflíky, hrnec, koště do ruky)
– práce na tmavém papíře bílou pastelkou
– možnost pozadí dotvořit sněhovými vločkami (obtisky prstů)

⇒ PV: Sněhuláci ze slaného těsta
   – pomůcky: slané těsto (sůl, hladká mouka, voda), hřebíček, klacíky

⇒ VV: Muchláž – Sněhuláci
   – pomůcky: 2 x 3 kruhy o různých velikostech, 12 x malé černé kruhy (na oči, knoflíky), 2 x červený nos z papíru=mrkvička, kancelářský papír, černý fix,  – lepidlo, oblečení
– učitelka slepí 3 velké kruhy a přilepí ruce (ovály)
– děti sněhulákovi nalepí oči a knoflíky
– poté trhají papír, muchlají do kuliček a lepí libovolně na sněhuláka

⇒ VV: Společná kresba sněhuláka
   – děti po jednom chodí k tabuli a kreslí dle pokynů učitelky
– nakresli největší kouli, menší kouli, oči, ústa z uhlíků, vločky, hrnec apod.

⇒ VV: Sádrové vločky podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Chumelí se, chumelí podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Uhlový sněhulák podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Sněhový závoj zimypodrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Jak mráz maluje na oknapodrobný popis námětu ZDE

⇒ VV: Designéři – návrh vzoru pro Eskymáky
   – pomůcky: omalovánka Eskymák, pastelky
   – úkolem je vymyslet pro Eskymáka takový kabátek, který by si chtěl koupit
   – kabátek, který ještě nikdo nevymyslel
   – využívat např. proužky, čtverečky, tečky, barvičky,…

POHÁDKY

O dvanácti měsíčkách

HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Cvičení se sněhovými koulemi
– každé dítě si vytvoří svou sněhovou kouli zmačkáním novinového/kancelářského papíru
– 1) dotýkání , hlazení se koulí
– 2) kreslíme s koulí ve vzduchu její tvar
– 3) dotkneme se koulí nosu a rychle odsuneme: „Jé, studí!“
– 4) sedneme si, , opřeme se předloktím o zem, chytneme kouli mezi chodidla, nohy skrčíme – natáhneme
– 5) leh, kouli položíme na nárty, ruce podél těla, zvedáme a pokládáme hlavu
– 6) koulíme kouli od nártů po nohách až k bradě, pomalý přechod do lehu a zpět do sedu
– 7) sed, pokrčené nohy, kutálíme kouli po nohama, kolem celého těla
– 8) sed,  umístění koule na bříško, vzepřením o chodidla zvedáme bříško, pomalu se vracíme do sedu
– 9) uchopíme kouli chodidly a hladíme ji nohama
– 10) klek na čtyřech, foukání do koule
– 11) stoj na jedné noze, přendat kouli horním obloukem z jedné ruky do druhé, stoj na druhé noze-opakovat
– 12) stoj, volné vyhazování  a chytání koule 

⇒ PH: Sněhuláci
– děti si nejprve vytvoří skupiny po 3
– dítě= malá koule (stojí)
– dítě prostřední koule (dřep)
– dítě=největší koule (sedí)

⇒ PH: Mráz a sluníčko
   – pomůcky: papírové sluníčko
   – pokud děti nevidí sluníčko, ztuhnou (zmrzly)
   – jakmile začne sluníčko vykukovat, děti roztávají a začínají se pohybovat

 ⇒ PH: Pozor, sněhová koule
   – pomůcky: míč
   – proměníme se ve sněhuláky, utvoříme kruh a sedneme si
   – zvolíme 1 sněhuláka, který se pohybovat uvnitř kruhu
   – ostatní sněhuláci se ho budou snažit zasáhnout sněhovou koulí
   – komu se to podaří, vymění si se sněhulákem uvnitř kruhu místo

 

 ⇒ PH: Ušlapaná zimní cestička
   – pomůcky: kancelářské papíry (pěnové destičky)
   – dětem vytvoříme cestu z papírů
   – papíry by měly být od sebe různě vzdálené, aby cesta byla různě obtížná
   – je dobré ostatní děti rozmístit kolem cesty, aby vždy papíry vrátily na své místo

 ⇒ PH: Eskymácká módní přehlídka
   – pomůcky: oblečení dětí, CD s hudbou
   – dle počtu dětí utvoříme skupinky cca po 5 dětech
   – ve skupince si určí model – Eskymák
   – skupinky mají vymezený čas, kdy si mohou doběhnout do šatny pro co nejvíce oblečení (kromě eskymáků)
   – čas při oblékání nestopujeme
   – cílem je na Eskymáka navléknout co nejvíce oblečení
   – týmy si poté stoupnou na stranu, jednotliví Eskymáci se na hudbu projdou  po herně tam, otočí se a jdou zpět (jako na přehlídce
                  – modely vyvoláváme, obecenstvo fandí
   – poté vyvoláváme jednotlivé modely, svlékáme z nich oblečení a společně s dětmi počítáme počet kusů oblečení

 
SMYSLOVÉ

⇒  SH: Sněhová koule
   – pomůcky: sněhová koule, rukavice dětí
   – děti sedí u stolečků, na rukou mají navlečené rukavice
   – učitelka přinese sněhovou kouli
   – děti si ji postupně podávají, osahávají
   – cílem je vnímat, zda je sníh přes rukavice studí, či nikoliv
   – v druhém kole si děti sundají rukavice
   – vnímáme, kdy nás sníh více studil, uvědomujeme si, k čemu rukavice slouží
   – všímáme si sněhu (v rukavicích se rozpouštěl daleko pomaleji, než když se ho dotýkáme se teplými dlaněmi)

 ⇒ SH: Vločky pod lupou
   – pomůcky: lupa, sníh, nádobky
   – do malinkých nádob nandáme sníh
   – pozorujeme rozmanitost vloček, je potřeba čerstvého sněhu

⇒ SH: Co roztaje dřív?
   – pomůcky: 2 víčka se sněhem na každý stoleček, sníh, sůl
   – jedno víčko necháme a do dalšího nasypeme na sníh větší množství soli
   – v průběhu výtvarné činnosti sledujeme, která nádoba se sněhem se dříve roztaje
   – pokus můžeme zkusit i opačně: voda, a voda se solí, kdo vyhraje ve zmrznutí?
   – potřeba větších mrazů, nádoby umístíme za okno

 

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Jak vzniká vločka
– pomůcky: proužky papírů ze čtvrtky (1 dítě: 6 proužků, z toho 4 dlouhé, 8 krátkých), vytvořené předlohy vloček nakreslené fixem
– kombinace předkládáme dětem od nejjednodušších po složitější (dva pruhy vedle sebe, kříž, vločka atd.)
– děti sedí tak, aby dobře viděly na učitelku, ta postupně ukazuje předlohy a děti z proužků papírů skládají vyobrazený symbol

⇒ DH: Největší, menší, nejmenší
– motivace sněhulákem, který má 3 koule od největší po nejmenší
– děti rozdělíme so skupin dle stolečků
– každá skupina má přinést určenou věc ve třech velikostech (autíčka, pastelky, hrnečky, knížky, plyšáci, kostky, panenky) = společná kontrola

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ RV: Užitečnost a nebezpečí sněhu
   – na začátku týdne uvedeme děti do tématu, seznámíme je s plánem
   – „V čem je sníh užitečný?“ (zimní radovánky – sáňkování, bobování, koulování, stavění sněhuláka, lyžování, bruslení,…)
   – „V čem je nebezpečný?“ (uklouznutí – především u starších lidí, umrznutí, křehký led na rybníce, laviny,…)
   – u tématu nebezpečí se snažíme vhodnými otázkami navést děti k odpovědi

⇒ RV: Experiment: Tání ledu

Led na talířku a v rukou
pomůcky: 2 kostky ledu
– 1 kostku ledu položíme na talířek  a druhou si budeme podávat
– „Co myslíte, která kostka  roztaje dříve?“
– děti si podávají kostku, záleží na nich, jak ji kdo bude dlouho držet
– pozorování, jak z ní pomalu kape voda a jak se kostka zmenšuje
– hádání, u koho se kostka zcela ztratí

Kostky ledu posypané pepřem, solí, cukrem
pomůcky: 3 kostky ledu pro každou skupinu u stolečku
– jednu kostku učitelka posype cukrem, druhou solí, třetí pepřem
– je potřeba dodržet stejné podmínky: stejně velké kostky + stejné množství posypové látky + nedotýkat se kostek
– pokus o vyslovení předpokladu, která kostka roztaje dřív 
– objasnění, k čemu se tato vlastnost soli využívá

⇒ RV: Pokusy: Sníh x voda x led

  1.  Sklenici naplníme sněhem, postavíme ji do tepla a odhadujeme, kolik vody ve sklenici vznikne (plná, poloprázdná, po dně) 
  2. vodu, která vznikla roztáním sněhu můžeme nechat venku / v mrazáku opět zmrznout. Co vznikne teď? Sníh či led? Kolik ledu bude ve sklenici? (o trochu víc než bylo vody)
  3. Nabereme více sklenic sněhu a postavíme je na různě teplá místa – ven, do šatny, herny, na topení. Nejprve odhadujeme a pak pozorujeme, kde sníh roztaje nejdřív a kde nejpozději. Proč? 
  4. Nabereme sníh z různých míst – od silnice, ze zahrady, od lesa. Po roztání pozorujeme, kolik bylo v kterém nečistot. 

⇒ RV: Jak se můžeme ohřát? (experiment)
– tření rukou o sebe, přikládání na tváře
– rychlý pohyb 
– stání blízko a dál od sebe
–  porovnávání, zda je teplejší židle, na které někdo seděl nebo židlička, na které nikdo neseděl (člověk dokáže vytvořit teplo)

VÝTVARNÉ  A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒ PL: Vločky ke stažení ZDE
⇒ PL: Ledový zámek-bludiště
 – ke stažení ZDE
⇒ PL: Tři kamarádi
(geometrické tvary) – ke stažení ZDE
⇒ PL: Sněhulák-sněhové koule
ke stažení ZDE
⇒ PL: Kdepak žijí Eskymáci
ke stažení ZDE
⇒ PL: Kolik koulí má sněhulákke stažení ZDE

⇒ VV: Sněhová abstrakce podrobnosti k námětu ZDE
VV: Sněhulák-kašírování podrobnosti k námětu ZDE

 ⇒ VV: Malování do sněhu
   – pomůcky: plastové lahve, tempery (potravinářské barvy), voda, sníh
   – každé dítě si přinese do školky PET lahev (0,5l)
   – připravíme barvu (děti si samy vyberou barvičku)
   – při pobytu venku děti experimentují s barevnou stopou

⇒ VV: PET sněhulák
   – pomůcky: plastová víčka

 

ŘÍKANKY

Mrazík
Mrazík cení zoubky,
chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme,
dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně venku,
bílé kytky na okénku. 

 

Vločka
Do klikaté uličky
spadla první vločka:
„Pojďte za mnou, sestřičky,
ráda na vás počká!“
Snášejí se potichu,
polehoučku na zem.
Skryjí všechno v kožichu
před ukrutným mrazem.
Běloučká je ulička.
Mráz si s vodou hraje.
Na zvonivých paličkách
dělá kouzla z krajek.

 

Zima
Dobré ráno, dobrý den,
sníh se sype za oknem.
Postavíme sněhuláky,
vezmeme si boby, sáňky,

Zima to je zábava,
lenoch ať si nadává!

Dobré ráno, dobrý den,
tak už honem poběž sem!
Venku fouká vítr, sněží,
my se budem nudit stěží.
Čepice si nasadíme,
válku sněžnou vyhlásíme.
Koulovačku máme rádi,
poběžte ven kamarádi.

 

 

Sněhuláček panáček
Sněhuláček panáček,
má na hlavě plecháček.
Místo očí uhlíky
a až dolů knoflíky.
Chodí, chodí bos
a má dlouhý nos.

Zimička
Zima, zima, zimička,
hází bílá peříčka.
Děti si je chytají,
koule si z nich dělají.

Eskymácká abeceda
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam eskymáckou abecedu.

Eskymácká abeceda,
to je krásná věda –
sáňkování, koulování
a lov na medvěda.

 

Sněhulák
Sněhulák je tvrdý chlapík,
pevně stojí v mrazu.
Havranovi mrznou drápy,
shání něco na zub.


Pak se slunce pousměje
na havraní drápy.
Havran trochu pookřeje,
sněhulák se trápí.


S jarem přijde rozloučení.
Havran mávne brkem.
A sněhulák? Už tu není.
V louži leží mrkev.

Chumelenice
První vločka, druhá, třetí,
z nebe na zem právě letí.
Jedna vedle druhé sedá,
volné místo kolem hledá.
Na strom, střechy silnici
udělají čepici.

 

Leden – zima
Zas je zima a nás láká,
postavit si sněhuláka.
Chlapík je to mrazem ztuhlý,
místo očí mívá uhlí.
V ruce drží metličku,
místo nosu mrkvičku.

Nad hlavou mu po ránu
lítá černý mrak,
je to hejno havranů,
kráká „Kráky krák!

Klouzačka
Mráz už zasklil všechny louže,
kdo má nohy, ten se klouže,
neleká nás ani pád,
správný kluk se nesmí bát.

 

Vločka
Letí vločka z nebe, (běh po špičkách)
nos ji hrozně zebe, (běh+držíme si nos)
vše se změní rázem, (zastavit, hlava „ANO“)
až dopadne na zem. (rychle do dřepu)
Tam si pěkně lehne (složíme ruce na ucho)
a ani se nehne,
a až vloček přibude,(ukázat hromadu)
zima už jí nebude. (zaradovat se „prosí“)

 

HÁDANKY

Lehká jako peříčko,
nemá ráda teplíčko.
Tančí něžně, snad i lehce,
roztát v kapku vody nechce.
Potká-li své sestřičky,
svět je bílý celičký. (sněhová vločka)

Přišel k nám bílý kůň,
zalehl nám celý dvůr. (sníh)

Z okna visí nanuky,
pro děvčata i pro kluky. (rampouchy) 

Padá peří, padá z nebe,
jak se třpytí  a jak zebe!
Kdybys na to peří dých,
roztálo by.
Je to…! (sníh)

To je jízda, jen to hvízdá!
Sjedu na nich z každé stráňky – 
jsou to…! (sáňky)

Přišel k nám host,
spravil nám most
bez sekery bez dláta,
je přec pevný dost. (mráz)

Bez barev a bez palety
na sklo kreslí krásné květy
jeden známý malíř,
nechce za to halíř. (mráz)

Neví, že se nesluší
štípat lidi do uší.
Na okna nám kreslí květy,
zasklí louže kolem nás – 
je to …! (mráz)

Když je venku sníh  a led,
když je venku fujavice,
kam se schová prstů pět?
Do huňaté……! (rukavice)

 

HRY

POHYBOVÉ
 PH: Ptáčátka z hnízda ven
– na povel učitelky: „Ptáčátka z hnízda ven!“ se děti rozutečou z hnízda a dospělý ptáček (= vybrané dítě) je chytá  a vrací zpět do hnízda
– hra končí, kdy jsou všechna ptáčátka opět v hnízdě
– hnízdo: lano ve tvaru kruhu na koberci, nebo si děti sedají na své židličky ke stolečkům
⇒ PH: Vrabci honí sýkorky
– kluci se stávají vrabci a děvčata sýkorkami
– učitelka ukazuje obrázky těchto ptáků
pokud zvedne nad hlavu obrázek vrabce, honí vrabci sýkorky a naopak
⇒ PH: Zobání z krmítka (soutěž)
– soutěžíme u stolečku po trojicích
– před každým dítětem je mistička  a v ní hrách (semínka slunečnice, proso, vlašské ořechy)
– každé dítě dostane zobáček (= kolíček) a jeho úkolem je co nejrychleji vyzobat své krmítko
– snaha o vystřídání všech dětí

⇒ PH: Zobání (třídění, přebírání)
– do mísy nasypeme větší těstoviny, hrách, fazole
– připravíme menší mističky, do kterých budou děti „zrníčka“ třídit

⇒ PH: Na hlídače
   – vymezíme prostor pro hlídače, použijeme např.  obruč
– hlídač v kruhu sedí, má zavřené oči, předstírá spánek
– ostatní děti napodobují vrabce, poskakují okolo kruhu a říkají:
                    Hlídač usnul na lavici,
                    všichni vrabci na silnici.
   – v další části říkanky si sednou do dřepu, předstírají zobání zrní a říkají:
                    Až se zrní nazobáme,
                   na hlídače zavoláme:
                   Hlídači, vstávej!
 – vtom hlídač vyskočí a honí děti; koho chytne, se stává novým hlídačem

⇒ Cvičení na téma ptáci
 – využíváme především představivost
– jsme malí ptáčci v hnízdečku, co mají hlad = dřep, pípáme, otvíráme pusinky a zavíráme
– malí ptáčci = kmitáme křídly (prsty na ramena), rosteme-roztahujeme křídla
vrabčák = skáčeme a pohyb doprovázíme čím-čarára, skoky do rytmu
sýkorka = kroky na místě
čáp = stoj na jedné noze

⇒ Dechové cvičení:  Foukání do peříčka
– foukání do malých peříček, pozorování pohybu ve vzduchu

SMYSLOVÉ

⇒ SH: Ptáčku, jak zpíváš?
   – jedno z dětí jde za dveře
– učitelka ukáže na některé dítě=to se stane ptáčkem
– všechny děti si položí hlavu na koberec, aby jim nebylo vidět na ústa
– zavoláme dítě za dveřmi
– to se zeptá: „Ptáčku, jak zpíváš?“ – odpoví mu určený ptáček nějakou ptačí slabikou (ku-ku, píp-píp, čim-ča-rára,.)
– hledající opakuje otázku a ptáček odpovídá tak dlouho, dokud ptáčka podle zvuku nenajde

⇒ SH: Co do hnízda nepatří (kimova hra)
– na nakresleném velkém papírovém hnízdě  (stačí nakreslený kruh) jsou kromě vajíček, klacíků, slámy atd. položeny další cizorodé předměty
– děti chvíli hnízdo pozorují, poté ho učitelka zakryje látkou a děti jmenují věci, které do hnízda nepatřily

Hmatový chodník: Zkoumání povrchu nohama
– ptáčci nenosí boty jako my lidé, všude kde chodí, skáčou, vnímají povrch bosýma nohama. Jaké to je?
– v krabicích/plastových miskách jsou připravené různé materiály – písek, jehličí, kamínky, mech, šišky, studená/teplá voda atd.
– děti postupně zkouší projít vším, přitom sdělují své pocity

⇒ SH: Vytleskávání názvů ptáčků
   – vzpomínáme, o jakých ptáčcích jsme si celý týden povídali
– názvy ptáčků společně vytleskáváme

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Kam letí ptáček?
   – pomůcky: 1 papírový pták, 1 papírová šipka, magnetická tabule, magnetky, razítko
– nejprve dětem před činností tiskneme na ruku razítko
– poté vysvětlíme, že kde je razítko je PRAVÁ RUKA, druhé ruce bez razítka se říká LEVÁ RUKA
– zkoušíme nanečisto – ukažte vlevo, vpravo, nahoře, dole
– na magnetickou tabuli upevníme ptáčka a šipku
– učitelka nejprve manipuluje s šipkou  kam otočí šipku, tak dítě do daného směru natočí ptáka a řekne, jakým směrem letí
– poté učitelka manipuluje s ptáčkem a dítě se šipkou
– snažíme se o to, aby ptáček letěl i šikmo – dokázat pojmenovat
– (letí spíše dolů nebo nahoru, do L nebo P?)

DH: Všechno lítá, co peří má
– učitelka říká: Všechno lítá, co peří má! Holub lítá.
                           Všechno lítá, co peří má! Myš lítá.
                           Všechno lítá, co peří má! Motýl lítá.
                           Všechno lítá, co peří má! Stůl lítá.
                           Všechno lítá, co peří má! Vrtulník lítá.
– učitelka stále zvedá ruce do vzduchu nezávisle na tom, jestli daný předmět nebo zvíře skutečně lítá
hráči musí dávat pozor: kdy zvednou ruce a daný předmět létat neumí, vypadávají ze hry
 DH: Sejdeme se u…
– pomůcky: ptáci z papíru/na obrázku (kos, sýkorka, vrabec, datel)
– ptáky rozmístíme po herně
– učitelka dává pokyny: „Sejdeme se u ptáka se žlutým bříškem, s červenou čepičkou, u vrabce…“
– děti se vždy postaví okolo daného ptáka
– obměna: po skupinkách dle stolečků (datlové najdou strakapouda, vrabci čápa – nemačkání se 26 dětí u jednoho obrázku)
 DH: Hladoví ptáčci
– právě se naše holátka vylíhla z vajíčka a jsou velmi hladová
– učitelka ukazuje obrázky různých druhů jídla (semínka, jeřabiny, hmyz, larvy, semena, oříšky, mák, ovesné vločky, syrové maso, myši, žaludy, jablko/ cukroví, dort, uzené, pečivo, sůl, smažený řízek, těstoviny, neuvařená rýže, kokos, zbytky, buráky, plesnivý sýr, buchta
– pokud ptáci (=děti) potravu jí (bez ohledu na druh), otvírají dokořán zobáčky = ústa, aby jim maminka mohla potravu dát
– pokud nejí, hlasitě pípají, protože mají hlad
 DH: Ptáci u krmítka
– pomůcky: plastová víčka, barevné kruhy, kolíčky
– do prostoru položíme vedle sebe 4 kruhy – na zem vysypeme PET víčka
– děti se promění v ptáčky (kolíčky = zobáček)
– každý druh ptáčka jí něco jiného = třídění zrní (víček) do barevných krmítek (kruhů) pomocí zobáčku
– rozvoj jemné motoriky, procvičování barev
⇒ DH:  Hledej moje hnízdo
– učitelka rozloží na zem obrázky ptáků
– ukáže dětem obrázek ptačího hnízda i s vajíčky a popisuje ptáka, kterému hnízdo patří
– přiřazení ptáka k hnízdu
 DH: Vylíhnutí ptáčků (počty)
– r
ozbití skořápky je pro malé ptáče těžká práce, musí skořápku rozbít zevnitř a občas si musí i chvíli odpočinout
– učitelka ťuká na dřívka
– kolikrát děti uslyší ťuknutí, tolik ukážou prstů

DH: Krmení ptačích mláďat
– ptačí rodiče musí krmit mláďata celý den, odpočinou si až v noci
– děti se rozdělí do skupin po cca 5 dětech, ti si sednou na koberci k sobě = hnízdo
– učitelka určí druh ptáků v hnízdě
– orli budou hledat ČERVENÁ kolečka (hraboše), čápi ZELENÁ kolečka (žáby), sýkorky ŽLUTÁ kolečka (housenky) , vlaštovky ČERNÁ kolečka (mouchy) , volavky MODRÁ kolečka (ryby)
– učitelka pustí hudbu – začíná den, děti po jednom vylétají z hnízd a hledají po třídě ukrytá barevná kolečka (každý pouze jedno)  a odnáší je do hnízda
– děti se střídají, když přilétne 1 pták, vyletí hledat potravu jiný pták z hnízda
– jakmile hudba přestane hrát (noc), všechny děti si lehnou a relaxují

 DH:  Polož ptačí hnízdo
– ptáci staví hnízda na různých místech – jestřábi na vysokých stromech, sýkorky v dutinách stromů, kachny na zemi
– děti ukládají hnízda, které vyrobily, podle pokynů učitelky – pod stůl, na skřínku, vedle stolu, nad židli…

⇒ DH: Stěhovavý a stálí ptáci
pomůcky: obrázky stěhovavých i stálých ptáků, obrázek Afriky, krmítka, letního a zimního sluníčka lišící se délkou paprsků
– učitelka rozmístí na koberec obrázky ptáků (mohou se opakovat, ale každé dítě musí mít 1 obrázek ptáka, tímto ptákem se stává
– učitelka umístí na jednu stranu třídy obrázek krmítka, na druhou stranu obrázek Afriky
– když učitelka ukáže obrázek letního slunce, všichni ptáci létají (jsou u nás)
– když učitelka ukáže obrázek zimního slunce, stěhovavý ptáci se shromáždí u obrázku Afriky a přezimující u krmítka
– lze přidat jarní (všichni běhají po třídě) a podzimní slunce (přezimující běhají po třídě, stěhovavý krouží kolem Afriky)

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ RV: Poznání straky a kosa a vrány
   – nejprve zkusíme bez vizuální opory a až poté srovnáváme dle obr.
– kos – žlutý nos, celý černý
– straka – tmavý zobák, černá, bříško bílé
– vrána – celá černá, silný zobák

⇒ RV: Pozorování ptačích stop ve sněhu
– ptáci obvykle netráví moc času na zemi, výjimku tvoří zimní období, kdy jsou ptačí stopy ve sněhu zřetelně znát
– ptačí stopu lehce rozeznáme, tvoří ji čtyři prsty, kdy jeden prst směřuje dozadu a zbylé tři dopředu
– sledujeme z ptačích stop, jak se pták po zemi pohyboval
– poskakující ptáci zanechávají dvě stopy vedle sebe, kráčející kladou nohy jednu vedle druhé
⇒ RV: Ukázka a popis ptačího pírka
– z brku, který tkví v kůži, vychází osten, ze kterého vybíhají větve s paprsky tvořící tzv. prapor
– paprsky sousedních větví se překrývají a v místech křížení se vzájemně propojují háčky, vzniká tak pevná hustá „síť“
– peří se časem opotřebí, neplní už svou funkci, ptáci proto peří pravidelně obměňují tzv. pelicháním
– pelichání probíhá postupně, aby ptáci neztratili schopnost letu
– dlouhé letky (na ocase i křídlech) slouží k letu, ostatní část těla je pokryto malými peříčky chránící před promočením a profouknutím
– spodní prachové peří chrání ptáky před chladem
– K čemu slouží pera ptákům? (teplo, sucho, let)
– K čemu slouží člověku? (ke psaní, plnění polštářů a peřin, indiánské čelenky)

⇒ RV: Pozorování barevných per od různých ptáků
– bažant, sojka, páv, havran apod., všimněme si, že  je velmi lehké, což usnadňuje ptákům udržet se ve vzduchu

⇒ RV: Prohlížení: Ptačí hnízda
– K čemu potřebují ptáci hnízda? Kde v přírodě je staví? Jak vypadají?
– hnízdo je místem zrodu nového života ptáků
– v knížce si prohlížíme vzhled různých ptačích hnízd (Jana Modrá, Malý průvodce naším běžným ptactvem I-II)
– každý druh má vzhledově jiné hnízdo lišící se použitým materiálem i místem jeho umístění
– vycházka do přírody, kde se snažíme objevit některá z ptačích hnízd např. vlaštovek, jiřiček, čápů apod.

⇒ RV: Diskuse: Krmení ptáčků
– Jak v zimě přilákáme tyto ptáčky na naši zahradu?
Co jim dáváme do krmítka? (semena slunečnic, máku, ovsa; vlašské ořechy, jablka, plody jeřabin)
Proč? (přikrmování, zachrání to mnoho malých životů)

⇒ RV: Porovnání velikosti vajec
– křepelčí, slepičí, husí, pštrosí + ukázka na fotografiích vajíček našich ptáků, které se liší především v barevnosti
– uvědomění si, že každý pták snáší různě velká i zbarvená vajíčka
– Co se skrývá uvnitř? (bílek, žloutek) A co kdyby vajíčko zahřívala nějaká ptačí maminka? Co by z bílku a žloutku vzniklo? Přece ptačí miminko.
Pozn: Jak se kuřátko ve vajíčku vyvíjí lze shlédnout na youtube.

PÍSNIČKY

⇒ poslech: Zvuky ptáků (youtube) – zpěv typický pro daný druh ptáka i s jeho vyobrazením na fotografii

⇒Píseň: Vrabec a sýkora + taneček

Taneček

  • 1. – 8. takt: děti mezi sebou utvoří dvojice, zaháknou se pažemi a točí se
  • 9. – 10. takt: z rukou utvoříme křidélka a 1 krát skok
  • 11. – 12. takt: kroky na místě
  • 13. – 16. takt: kroucení hlavou NE, NE

ŘÍKANKY

Krákorala černá vrána
Krákorala černá vrána,
krákorala na havrana:
Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?
Ťukám, ťukám zobákem, abych probudila zem.
Ťukám, ťukám do sněhu,
bez jídla a noclehu.“
Ťukej, ťukej, milá vráno,
jaro přijde – možná ráno.

Čáp
U studánky chodí čáp
ťapy, ťapy, ťapy, ťap,
u studánky chodí čáp.
Zvedá nohy, tiše šlape,
zobákem si přitom klape,
klapy, klapy, klapy, klap.
U studánky chodí čáp.

Havran a vrána
Lákal havran paní vránu
na hlt vína z jeho džbánu.
Vrána na něj krákorala,
že by z vína vrávorala.

Dudci (J. Křížová)
Do daleka, do dáli
s letadlem se dostaly
neposedné děti dudka.
Myslely, že je to budka,
dudci byli zvědaví.

Koho by to napadlo,
že to bude letadlo,
že ta budka bez bidýlka
jsou jen dvířka letadýlka?
A takhle to dopadlo.

Vrabec vrabce štíp
Ťíp, ťíp,ťíp,
vrabec vrabce štíp.
Poprali se na keříčku
vytrhli si po peříčku.
Ťíp, ťíp, ťíp,
vrabec vrabce štíp.
Vrabec v zimě
Bědoval vrabčák na zimu,
škoda, že nemám peřinu!
Zebou mě nohy, studí mě nos,
protože skáču i v zimě bos.
Čáp a vrána
Čáp se chlubí, klapy, klapy,
nosím na svět jenom samé chlapy.
Holky nosí umouněná vrána,
kam se hrabe na mě, veterána.
Markétka mu říká, ach, ty smíšku,
děti přeci rostou mámě v bříšku.

Kachny  v zimě
I v lednu jsou kachny čilé,
protože jsou otužilé.
Plavou, skáčou do vody,
pořádají závody.
Předvedou ti prima kousky,
když jim hodíš kousek housky.

Kráky krák (F. Kábele)
U hradu je stará brána,
sedí na ní černá vrána.
Vrána kráká kráky krák,
letí k hradu černý mrak.
Mrak usedá na bránu,
je to hejno havranů.
Datel
Ťuky, ťuky, ťuky, ťuk,
datel proklepává smrk,
proklepává starou kůru,
hledá červíky  i můru.
Ťuky, ťuky, ťuky, ťuk,
už ho bolí celý krk!
Příprava na zimu
Vrabčáci a sýkorky
koupili si bačkorky.
Prý už začíná být zima,
nohy v teple mít je prima.
A pro případ vichřice
pořídili čepice.

HÁDANKY

Vrkú, vrkú, vrkú,
živím hodně krků! (holub)
Koko, koko, kokoko,
koktám jen tak naoko. (slepice)
Čím ta čára? Čím ta čára?
Čti líp! Čti líp! (vrabec)
Hú a hú, hú a hú,
já mám velkou odvahu! (sova)

Dudu, dudu, dudu,
nenávidím nudu! (dudek)
Letím k vám, k vám, k vám!
Otvírejte krám, krám, krám! (vrána)
Fijú, fijú, fijú,
vesele si žiju! Živijo! (kos)

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒ VV: Příběhy ptačích stop podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Ptačí hostinapodrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Ptačí peříčkapodrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Okrasná ptačí těla
podrobný popis námětu ZDE

⇒ PL: Ptáci na stromě ke stažení ZDE
⇒ PL: Ptáci na drátě ke stažení ZDE
⇒ PL: Krmítko a ptáci ke stažení ZDE
⇒ PL: Vrabec samé skokyke stažení ZDE
⇒ PL: Krmítko pro ptáčkyke stažení ZDE
⇒ PL: Jakým směrem letí ke stažení ZDE
⇒ PL: Co jí/nejí ptáci ke stažení ZDE
⇒ PL: Ptačí hostina ke stažení ZDE

⇒ PV: Tvorba krmítka
   – pomůcky: krmná směs pro ptáky, 1 sádlo, nastříhané provázky o délce 20 cm, šišky, tácky, ubrusy
– nejjednodušší a zároveň efektivní možnost, kdy si každé dítě vyrobí vlastní krmítko, je koule, která se zavěsí na stromy
– učitelka na jednotlivé šišky přiváže provázky za stopku šišky
– necháme rozehřát sádlo (na topení)
– přimícháme směs pro ptáky a hnětením vytvoříme směs
– směs by měla být malinko tužší (měkká se příliš lepí na prsty a nejde lepit na šišky)
Postup:
– děti si berou směs po částech a lepí ji na šišku
– hotové kouličky – krmítka pověsíme na keře a stromy kolem MŠ

POHÁDKY

⇒ Krtek a vrabec (Miroslava Sloupová) – ukázka ptáčků při četbě
⇒ Uprchlík na ptačím stromě (Ondřej Sekora)
⇒ Čim, Čára a zahrada (Radana Dungelová)

HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Masopustní štronzo
   – cíl: reakce na slovní pokyn
– děti jsou v prostoru herny
– když vedoucí hry zavolá: „maso„, tak se děti pohybují, na zvolání „pust“ se zastaví, ustrnou v pohybu

⇒ PH: Medvědí honička
   – děti utvoří kruh, drží se za ruce
– jedno dítě je v roli medvěda a sedí v dřepu uprostřed (může mít masku medvěda)
– ostatní děti v kruhu chodí do rytmu říkanky
                 „Ty medvěde chlupatý,
                 co máš kožich na paty,
                 rychle, rychle utíkej,
                 všechny si nás pochytej.
                Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
                už nás začni honit. Teď!“
   – na poslední slovo se všichni rozběhnou a medvěd je honí
– chycený se stává medvědem a hra se opakuje

 

⇒ PH: Cvičení motivované masopustem
   – pomůcky: krepové mašle ( červené, modré, žluté, zelené) – lze výroba dětmi, vázání uzle
– cíl: poznávání částí těla
– děti si vyberou jednu z barevných mašliček
– zdobíme mašlí různé části těla
– ozdobíme hlavu, koleno, rameno, noc, krk, zadeček,..
– děti přikládají na dané části těla mašličku

⇒ PH: Šašek honí mašličky
– pomůcky: krepové mašličky pro každé dítě
– šašek honí děti, musí se dotknout jejich mašličky (u menších dětí stačí těla)
– koho se dotkne, ten mu dá mašličku a novým šaškem se stává chycené dítě bez mašle

⇒ PH: Na ševce
– všechny děti si zují bačkorky a dají je na hromadu doprostřed herny
– učitelka boty míchá a přitom hru zároveň motivuje:
– „Já, švec, Vám opravil všechny bačkorky, ale jsem nepořádný a všechny se mi v dílně pomíchaly a teď nevím, které jsou čí.“
– na slovní pokyn se všichni vrhnou k hromadě bačkor a snaží se co nejrychleji najít své a ty si následně co nejdříve obout

⇒ PH: Židličková
– pomůcky: židličky (o 1 méně než je dětí), hudba
– židle poskládáme do kruhu těsně vedle sebe sedadly směrem ven
– když začne hrát hudba, všichni tancují
– jakmile hudba přestane, musí si všichni sednout na některou židli
– na koho nezbude, ten ze hry vypadává a odebere s sebou jednu židli

⇒ Námětová hra: Na jarmark
   – pomůcky: makety rohlíků, koláčků, ovoce, malé papírky (=peníze), nákupní košíky
– nejprve předvede uč. v roli prodavače, jak by obchod měl probíhat
– poté určíme prodavače, rozmístíme je po herně
– zbytku dětí rozdáme peníze
– v průběhu hry dohlížíme na průběh (zdravení, slušná komunikace)
– zpětně vybíráme od prodejců peníze zpět, aby hra neskončila předčasně

⇒ PH: Karnevalové hry

  • Míčková – Vytvoříme dvojice, které si mezi čela dají míček. Jejich úkolem je tancovat při hudbě s míčem mezi čely a nepomáhat si rukama. Komu míč spadne, vypadává e hry.
  • Kloboukový tanec – Děti vytvoří dvojice. Jedna z dvojic dostane klobouk, který si jeden posadí na hlavu. Během tance se snaží klobouku zbavím tím, že ho předávají  z hlavy na hlavu jiným dvojícím. Jakmile přestane hudba hrát, ta dvojice, která v tu chvíli má klobouk na hlavě, vypadává ze hry.  
  • Lžícovaná
  • Test hmatu – roztřídění citronů a pomeranče se zavázanýma očima do ošatky. Lze hrát ve dvojicích – soutěž, kdy každý musí sebrat všechny plody od jednoho druhu.
  • Papírové stíhačky – házení papírovými vlaštovkami, kdo nejdál dohodí. 

 

 SMYSLOVÉ

⇒ SH: Barvy, najděte se!
   – pomůcky: krepové mašle ( červené, modré, žluté, zelené)
– hru můžeme využít po cvičení s mašlemi, či jako rozřazení do skupin
– děti utvoří skupinky dle shodných barev mašlí

⇒ SH: Kdo se skrývá pod maskou
– pomůcky: maska z velkého papírového sáčku (otvor pro oči), či prostěradlo
– jedno dítě (=hadače) pošleme za dveře
– ostatní děti sedí v kruhu
– jednomu dítěti nasadíme masku, či přes něj přehodíme prostěradlo
– přivolaný má zjistit podle hlasu, kdo se pod maskou skrývá
– zeptá se: „Jak se, masko, jmenuješ?“
– odpověď je vždy stejná: „Masopust.“

⇒ SH: Na ševce
– všechny děti se zují, boty dají na hromadu doprostřed herny a ještě je dobře zamíchají
na povel učitelky se všichni vrhnou k hromadě bot a snaží se co nejrychleji najít ty, které jim patří

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Pantomima povolání
   – učitelka předvádí povolání
– pro lepší představivost u dětí využíváme pomůcky (malíř = štětec, kadeřník = nůžky, zedník = kostky, zahradník = konvička)

⇒ DH: Porovnávání lžiček
   – pomůcky: lžičky, vidličky, plyšáci,.
– navazujeme na pohádku: O třech medvědech
– porovnávání lžiček (dospělá, dětská, čajová), vidliček
– porovnávání plyšáků dětí
– hledáme nejmenšího a největšího
– porovnáváme 2 libovolné: větší x menší

⇒ DH: Porovnávání lžiček
– pomůcky: lžičky, vidličky, plyšáci,.
– navazujeme na pohádku: O třech medvědech
– porovnávání lžiček (dospělá, dětská, čajová), vidliček
– porovnávání plyšáků dětí
– hledáme nejmenšího a největšího
– porovnáváme 2 libovolné: větší x menší

⇒ DH: Pojmy: vzadu, vpředu, vedle, nahoře, dole, uprostřed
   – pomůcky: plyšák, židlička
– plyšák se nám schovává a vždy odněkud vykoukne
– úkolem dětí říct, zda je nahoře, dole,..

TVOŘIVÉ

Plníme jitrnice (mačkání papíru)
– děti plní zmačkaným papírem ustřižené válečky hnědých silonových punčoch
– na konce jitrnic uvážeme uzlíky 

ŘÍKANKY A BÁSNIČKY

Masopust
Trubka troubí, vytrubuje,
s bubínkem nám oznamuje,
masopust zas přišel k nám,
ten rej masek dobře znám.
Medvěd s dětmi radost mají,
muzikanti k tanci hrají.

Šašek
Když se tahá za šňůru,
(rukama naznačujte tahání)
leze šašek nahoru.
(rukama naznačujte lezení)
Rozhazuje rukama,
(rozpažování rukou do stran)
vyhazuje nohama.
(předkopávání před sebe)
Rolničkami zazvoní
(potřásání hlavou)
a takhle se ukloní.
(úklon dopředu)

Kašpárek
Kašpárek si poskakuje,
takhle nožky protahuje.
Ručkama si kývá,
očičkama dívá.
Teď si dřepne, klekne, sedne, lehne
a už se ani nehne.

Brzy bude velký bál
Brzy bude velký bál,
hurá, je tu karneval.
(děti se otočí okolo své osy vpravo, potom vlevo)
Nafoukneme balónky,
ozdobíme záclonky.
(opíšeme ve vzduchu velký kruh, zatřepotáme prsty nad hlavou)
Schováme se za masku,
jsme jak z hadích ocásků.
(zakryjeme si oči dlaněmi, poskakujeme na místě)

Chystá se tu karneval
Dobré ráno, dobrý den,
sníh se ztrácí za oknem.
Sáňky na rok uklidíme,
jak se s zimou rozloučíme?
No tak honem poběž k nám,
do ucha ti zašeptám,
chystá se tu karneval.

 

Karneval
Dobré ráno, dobrý den,
do masek se převlečem.
Pojďte rychle všichni dál,
máme tady karneval!
Masopustní veselí
začne ráno v pondělí,
od pondělka do pátku,
změní třídu v pohádku.

HÁDANKY

Rolničky mu zvoní,
skáče elce pelce,
pro princenu svoji
dělá kotrmelce. (šašek)
Stříháme ji papíru,
každý se v ní schová,
hned jak si ji nasadím,
bude ze mě sova.(maska)

PÍSNIČKY

⇒ Píseň: Kalamajka
 – nácvik písně+ seznámení s tanečkem (nácvik výkopu a zátočky)
          Kala – výkop pravou nohou
          majka – výkop levou nohou
          mik mik mik – dup dup dup,
          ože – výkop pravou nohou
          nil se – výkop levou nohou
         kominík – dup dup dup,
         vzal si ženu Elišku – zátočky za pravou ruku
         v roztrhaném kožíšku – zátočky za levou ruku

⇒ Šel zahradník do zahrady
   – pohybové ztvárnění (narativní pantomima)

⇒ Jemine, domine

Jemine, domine

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ RV: Zážitky s karnevalu
   – děti jmenují masku, za kterou šly, či jaké znají
– dáme prostor i pro vyjádření, jak karneval probíhal

⇒ RV: Za co půjdu na karneval?
– pomůcky: míček (kamínek, či plyšák)
– kdo má míček, má slovo
– děti sedí v kruhu, předávají si míček a sdělují, za co půjdou na karneval

⇒ RV: Co je masopust?
– též spojen s maskami
– vysvětlení významu: masopust („maso“-„sbohem“)
– předěl mezi zimou a probouzením jara
– přiblížení masopustního průvodu

⇒ RV: Jaké známe masky masopustu?
tradiční masky: medvěd, kominík, bába s nůší, kobyla, žid, smrt, masky řemeslníků, turci, nevěsta, Strakatý
– možnost ukázat i obrázky pro lepší představu

  ⇒ RV: Povolání rodičů
   – zjišťujeme, zda dětí ví, co jejich maminka a tatínek dělá

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒ VV: Masky barev – podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Jak šli pejsek s kočičkou na karneval podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Kdo se skrývá za maskou podrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Klauni podrobný popis námětu ZDE

⇒ VV: Malba kašpárka a šaška
   – pomůcky: kelímky na vodu, štětce, tuš, tempery, 2 velké archy papíru, předkreslený šašek a kašpárek
– rozdělení dětí na 2 skupiny
– obtahování linií ředěnou černou tuší
– malba temperami (pozor na černé linie)

⇒ VV: Karnevalové balonky
   – pomůcky: černá voskovka, prstové barvy, polovina čtvrtky A4
– černou voskovkou namalujeme vodorovnou šňůru
– z ní povedou jednotlivé svislé provázky, odkud budou viset balonky
– pomocí prstu a různých barev otiskujeme na konce provázků

⇒ VV: Malba nohama
   – pomůcky: balicí papír, voskovky
– šaškové jsou plní srandy a proto i my se pobavíme
– zutí ponožek, punčoch
– uchopení voskovky mezi prsty nebo mezi obě chodidla
– pokus o skupinovou malbu

⇒Grafomotorika: Velký a malý medvídek
   – postupná názorná ukázka před dětmi
– 3 kruhy pod sebou lišící se velikostí
– začínáme hlavou, v závěru doděláme uši a ruce
– vše krouživými pohyby (klubíčko)
– po dokončení vytvoříme malinkého medvídka a vedle největšího

⇒ PL: Karneval-sledování cesty ke stažení ZDE
⇒ PL: Karneval
ke stažení ZDE
⇒ PL: Šašek
ke stažení ZDE
⇒ PL: Barevný šašek
ke stažení ZDE

POHÁDKY

⇒ Tři medvědi ke stažení ZDE

O Šípkové Růžence

⇒ Hádáme pohádku
doprostřed kruhu položíme skutečný šípek + růži (umělou)

⇒ Postupné převyprávění pohádky s plněním úkolů 
(ukázka některých činností)

⇒ Diskuse: Květiny
Podle jaké květiny se princezna jmenovala? Jaké názvy kytek znáte? Ukázka květin na obrázcích a vymýšlení dle čeho některé mohli dostat své jméno (petrklíč, tulipán, sněženka, narcis, fialka apod.).

⇒ Počítání do 17 – Růžence bylo 17 let, když se píchla o trn růže.
⇒ Relaxace
   – Království usnulo na 100 let. Děti si lehnou na koberec, zavřou oči a poslouchají zpěv učitelky o Růžence

⇒ PH: Na spící princeznu
   – učitelka= zlá čarodějnice – a když se někoho dotkne, stane se z něj Šípková Růženka, a ten, tak jak zrovna byl, usne
   – pokud bude chtít Růženku někdo zachránit, musí ji pohladit po tváři, tím ji vysvobodí a Růženka je zpět ve hře

⇒ VV: Zámek Šípkové Růženkypodrobný popis námětu ZDE
⇒ VV: Šípkový keř  podrobný popis námětu ZDE

⇒ Dramatizace: Šípková Růženka
   – pomůcky: kůň pro prince, korunka a šaty pro princeznu, šátek a hůl pro babu
   – děti stojí v kruhu, drží se za ruce
   – uvnitř (Růženka), další dvě děti (baba a princ) stojí v určeném místě dál od kruhu

Růženka byla líbezná, líbezná, líbezná,
Růženka byla líbezná princezna.

(děti jdou po kruhu, Růženka jde v kruhu v protisměru)

Ó jak jsem krásná, spanilá, spanilá, spanilá,
ó jak jsem krásná, spanilá princezna.

(děti se pustí a dají ruce v bok, pohupují se v kolenou a mírně se natáčejí vpravo, vlevo)

Tu přijel jeden krásný princ, krásný princ, krásný princ,
tu přijel jeden krásný princ, pravil jí:

(děti tleskají do rytmu, princ přijíždí na koni)

Růženko milá, pozor dej, pozor dej, pozor dej,
Růženko milá, pozor dej na babu.

(princ i děti ukazováčkem do rytmu varují Růženku, poté princ odjíždí)

Tu přišla jedna baba zlá, baba zlá, baba zlá,
tu přišla jedna baba zlá, pravila:

(děti zpívají podbarveným hlasem, baba přichází kulhavou chůzí)

Růženko, usni na sto let, na sto let, na sto let,
(baba čaruje před Růženkou, i děti napodobují pažemi čarování)
Růženko, usni na sto let, všechno spí.
(Růženka i děti do dřepu a pomalu usínají, baba se zařadí do kruhu k dětem)

A rostlo trní do výše, do výše, do výše
a rostlo trní do výše, vysoko.

(Růženka stále spí, děti pomalu vstávají, ruce do vzpažení, stoj na špičky)

Až přijel zas ten krásný princ, krásný princ, krásný princ,
až přijel zas ten krásný princ, pravil jí:

(děti tleskají do rytmu, princ přijíždí před sedící Růženku)

Růženko milá, probuď se, probuď se, probuď se,
Růženko milá, probuď se z toho snu.

(princ hladí Růženku po vlasech, Růženka se pomalu probouzí, vstává)

A byla svatba veliká, veliká, veliká
a hrála při ní muzika, muzika.

(děti se točí rychleji dokola – princ a princezna se točí uprostřed kruhu)

⇒ SH: Růženko, kde jsi?
   – pomůcky: šátek
   – vybere 2 děti (Růženka a princ)
   – princ má zavázané oči, pro dezorientaci s ním párkrát zatočíme
   – Růženku postavíme na libovolné místo (ne však daleko)
   – princ, který má zavázané oči, se ptá: „Růženko, kde jsi?“
   – Růženka se ozývá a princ k ní podle sluchu přichází
– 
obě role měníme s každou hrou

⇒ Vaříme si šípkový čaj
   – pomůcky: šípky, cukr, společná nádoba na čaj, naběračka, hrnečky, drtící    – palička, rychlovarná konvice, voda
   – děti namotivujeme tím, že se dnes naučí vařit čaj
   – šípky omyjeme, zbavíme bubáka a stopky
   – do nádoby (hmoždíře) vložíme cca 4 paličky
   – obcházíme stoly a každý se pokusí rozmělnit šípky
   – vysvětlíme dětem, že kdybychom nerozdrtili šípek, neuvolnili by se vitamíny a voda by se nám ani neobarvila
   – poté zalejeme šípek vodou, osladíme a než čaj vystydne, věnujeme se jiným činnostem
   – poté rozléváme po 1 naběračce na ochutnávku
   – děti nadšené, všem čaj moc chutnal a chtěli přidat (i ti, co čaj nepijí :D)

O Perníkové chaloupce

⇒ Četba pohádky
   – otázky vedoucí k porozumění textu
   – „Které postavy vystupují v pohádce?“
   – „Byli Jeníček a Mařenka hodní nebo zlí, co tatínek?“
   – „Byla Ježibaba hodná, či zlá?“
   – „Co chtěla Ježibaba udělat dětem?“
   – „Snědla nakonec Ježibaba děti?“
   – „Kdo zavedl J a M do lesa?“

⇒ DH: Jeníček a Mařenka v lese
   – pomůcky: hudba z pohádky, relaxační, tajemná
   – zpočátku určíme 2 děti=Jeníčka a Mařenku
   – ostatní děti představují stromy v lese (hustý les)
   – za doprovodu hudby se stromy pohybují ze strany na stranu
   – Jeníček a Mařenka se drží a prochází lesem
   – vystřídání všech dětí

⇒ PH: Ježibaba a lopata
   – pomůcky: libovolná hudba
   – děti se rozdělí do dvojic a určí si, kdo bude lopata a kdo ježibaba
   – za doprovodu hudby se děti libovolně pohybují po prostoru, tančí
   – jakmile hudba utichne, ježibaby si musí najít své lopaty a stoupnout si k nim

⇒ PH: Upeču si Jeníka
   – obdoba hry a upíra
   – děti utvoří kruh – stanou se z nich Jeníčkové
   – ježibaba (učitelka) je uvnitř kruhu
   – pomalu se ježibaba plíží k některému dítěti
   – toho ostatní mohou zachránit pouze tím, že vysloví jeho jméno dřív, než se ho ježibaba dotkne
   – koho se ježibaba dotkne, stává se Ježibabou a Ježibaba Jeníkem

⇒ PL: Perníková chaloupka (dokreslení střechy) – ke stažení ZDE
⇒ PL: Perníková chaloupka (časová posloupnost) – ke stažení ZDE
⇒ Říkanka: Perníková chaloupka (František Hrubín)

Červená Karkulka

⇒ Poslech pohádky z CD

⇒ DH: Řazení děje dle obrázků ke stažení ZDE
   – shromáždíme se u magnetické tabule, kde jsou obrázky z pohádky
   – společně si pohádku vyprávíme: „Co se stalo nejdříve? Co se stalo pak?“

⇒ DH: Na pravdu a lež
   – děti se položí na zem, mohou i zavřít oči
   – vyprávíme vlastními slovy pohádku (nebo lze využít textu z karet z časové posloupnosti)
   – pokud děti uslyší lež, probudí se (sednou si)

⇒ DH: Barevné hraní
   – dle obrázků popisujeme Karkulku, co měla na sobě+barva
   – poté děti popisují, co mají na sobě (zelené tepláčky,.)
   – obměna: vystoupí z kruhu ten, co má něco červeného, zeleného)

⇒ Otázky k pohádce – porozumění textu
   – „Kudy šla Karkulka za babičkou?“
   -„Koho cestou potkala, bála se vlka?“
   -„Kdo zachránil Karkulku a babičku?“
   -„Co se stalo s vlkem?“

⇒ DH: Scénky-poučení o cizích lidech
   – máme se bavit cizími lidmi, odpovídat jim na otázky?
   – neodcházet s nimi i za cenu dobroty
   – Kde máš maminku? Kde bydlíš?“
   – „Pojď, koupím ti zmrzlinu.“
   – „Mám čokoládu, musíme pro ni dojít.“
   – „Maminka mě posílá, abych tě přivedl.“
ptáme se jednotlivých dětí a na správnou odpověď

⇒ PH: Kampak, kam, Karkulko?
   – pomůcky: židle
   – židličky rozmístíme po prostoru herny-je o jednu méně než hráčů
   – zvolíme Karkulku (u nejmenších pí uč.)
               – děti: Kampak jdeš, Karkulko?
             –  Karkulka:: Jdu k babičce
              – děti: A jak je to daleko?
              – Karkulka: např. 4 kroky sloní
   – pokud však Karkulka odpoví: „Já nejsem Karkulka, ale vlk“, – děti si ihned musí najít volnou židličku a sednout si
   – kdo si nesedne, stává se Karkulkou

⇒ PH: Vlk chodí po lese
– před začátkem hry se naučíme říkanku, kterou budeme běhy hry říkat:

Vlk po lese chodí,
všichni se ho bojí.
My do lesa nechodíme,
proto se ho nebojíme.

– děti sedí v kruhu, 1 dítě (= vlk) má v ruce obušek a chodí kolem dětí
– všichni říkají říkanku a až ji dopoví, tak vlk bouchne obuškem jedno ze sedících dětí
– to vstane a snaží se vlka chytit
– ten před ním utíká kolem kruhu, a až bude chtít, tak si sedne na uvolněné místo po dítěti, které jej honí
– pokud bude vlk dostižen, zůstává stále vlkem, pokud ne, vlkem se stává dítě, které jej nedostihlo

⇒ DH: Co mám v košíčku?
– sedíme v kruhu, posíláme si košíček – kdo má košíček, má slovo
– začíná učitelka: „Šla karkulka a babičkou a v košíčku měla víno.“
– předá košík dítěti sedící vedle ní, dítě větu zopakuje a přidá další věc, co měla v košíčku (víno a bábovku)
-dobroty v košíčku se rozrůstají
– na konec se košíček dostane opět k učitelce, která by měla být schopna také vše zopakovat

⇒ Grafomotorika: Kresba kamenů v břiše vlka
– učitelka přijde převlečená za vlka s velkým břichem vycpaným látkami/polštářem
“ To jsem se najedl. Mňam. Podívejte se, jak mám velké břicho. Moc mě tíží. Jako bych tam měl kameny. Děti, nakreslete mi (rozdá dětem obrázky vlka + pastelky) co nejvíce kamenů, kolik se mi jich do břicha vejde“. 

Říkanka: Červená Karkulka (František Hrubín)

„Kam, Karkulko malá, kam?“

„Chodím lesem sem a tam.
Co ty, vlku, tady chceš?“

„Sháním na zub kousek trávy,
po trávě se dobře tráví.“

„Vlku, vlku, to je lež,
vlci trávu nejedí!“

„To holčičky nevědí!“

„Vědí, pane, vlku, vědí,
ale odkud, nepovědí.
Náš pes také trávu nejí,
kosti on má nejraději.“

„Já jsem vlk, ne pes,
budu-li chtít, sežeru tě!“

„Trávu si jez, máš-li chutě,
je jí plný les!“

„Copak máš v tom košíčku?“

„Bábovku a kytičku.“

„A kam neseš košíček?“

„K svátku babičce jej nesu.
Už jsem přešla sedm lesů,
bydlí tamhle – kousíček.

„Chceš-li, já tě doprovodím.“

„I ne! Ráda sama chodím.“

„Čímpak je Tvůj tatínek?“

„Hádej! Dělá ohýnek,
ten ohýnek rudě šlehne,
kam dopadne, nic se nehne.
Tatínek je myslivec.“

„Aha, to je jiná věc!
A kdepak je v tuhle chvíli?“

„Kousek odtud vlky střílí,
tamhle u těch velkých stromů.
Počkej na něj chviličku!“

„Už nemám čas, musím domů.
A pozdravuj babičku!“

⇒ Artikulační cvičení
– vlk se olizuje, vrčí VRR.. procvičování písmene „R“

⇒ RV: Co je červené?
– rozhovor u obrázků, vytleskávání slov na slabiky

⇒ HV: Červená Karkulka (Svěrák, Uhlíř)
⇒ HV: Červená Karkulka 
ke stažení ZDE

⇒ VV: Barvy pro Karkulku, vlka a myslivce
podrobný popis námětu ZDE

O kohoutkovi a slepičce

⇒ SH: Ťukání
   – pomůcky: orffovy rytmické nástroje, skořápky od ořechů
   – děti se posadí volně po prostoru
   – budou ztvárňovat klubající se kuřátku z vajíčka
   – nejprve ticho, poté postupně stupňujeme ťukání
   – po vylíhnutí kohout (pí. uč) vyťuká jednoduchý rytmus a děti se ho snaží zopakovat
   – (1-3 ťuknutí, pomalé – rychlé ťukání)

⇒ SH: Poznej falešnou slepičku (sluch)
   – určíme 1 dítě = kohout, které jde za dveře
   – ostatní děti = slepičky
   – všechny slepičky budou vydávat stejný zvuk (koko)
   – 1 určená slepička = falešná slepička bude vydávat jiný zvuk (mňau, búú,.)
   – všechny děti chodí po prostoru
   – úkolem kohoutka bude poznat, která slepička je falešná
   – děti se v roli kohoutka a falešné slepičky střídají

⇒ PH: Zrníčka v zobáku
   – pomůcky: misky, kolíčky na prádlo, malé papírové kuličky
   – děti rozdělíme do 2 skupin
   – každé skupině umístíme 1 mističku s papírovými kuličkami na začátek a    – druhou prázdnou mističku na konec herního prostoru
   – každé dítě s kolíčkem v puse, přenese 1 kuličku z jedné misky do druhé
   – hra končí v okamžiku, kdy jsou všechna zrníčka přenesena do druhé misky

⇒ SH: Chybějící slepička (zrak)
   – před začátkem hry určíme 1 slepičku, která odejde za dveře
   – mezi zbylými slepičkami určíme 1, kterou přikryjeme dekou
   – úkolem slepičky, která byla za dveřmi, je uhodnout, která slepička zmizela

⇒ PH: Pozor, liška!
   – určíme 1 dítě=liška (popř. pí. uč.)
   – ostatní děti=slepičky, které budou mít za kalhotami upevněn proužek z krepového papíru
   – úkolem lišky strhnout ze slepiček co nejvíce proužků

Čert a Káča

⇒ Zkrácená verze první části pohádky
Káča měla chaloupku, zahradu i pár zlaťáků, ale přesto si ji žádný nechtěl vzít, protože byla jak čert zlá a hubatá. Ve vsi byla každou neděli muzika. Káča ani jednu nevynechala, nikdo ji však nikdy do kola nevyzval. A Káča by tak ráda tancovala, třeba i s čertem. Až jednou přišel k muzice pán v mysliveckém obleku. Poručil si sólo a vzal Káču k tanci. Když ji večer vyprovázel domů, povzdechla si Káča, že by ráda až do smrti jen s ním tancovala. Pán jí řekl, aby tedy šla s ním, ať jen se ho chytí kolem krku. Jen to Káča udělala, proměnil se pán v čerta a letěl s ní rovnou do pekla. Tam chtěl Káču ze zad sundat, ale ta se ho nechtěla pustit. Luciper se na čerta rozzlobil, že je hlupák, a vyhodil ho z pekla, ať si sám najde způsob, jak se Káči zbavit. Čert se vrátil na zem a všude vláčel Káču s sebou. Sliboval jí hory doly, proklínal ji, ale nic mu to nebylo platné, Káča se ho nepustila. Čert už byl celý umořený. Konečně potkal na jedné louce mladého ovčáka, kterému se ho zželelo, a nabídl se, že mu Káču kus cesty pomůže nést. Káča se nedala dlouho přemlouvat a hbitě se chytila ovčákova kožichu- Když došel ovčák k rybníku, napadlo ho, jak by se Káči mohl zbavit. Rozepnul kožich, svlékl ho i s Káčou a žbluňk – už byla Káča ve vodě. Čert mu za tu službu poděkoval a slíbil, že se mu jednoho dne bohatě odmění. Pak zmizel.

⇒ Co tě napadne, kdy se řekne „čert“
děti sedí v kruhu a říkáme asociace, které nás napadají ke slovu „čert
– zjistíme tak, co všechno děti o čertech ví (bydlí v pekle, honí lidi, odnášejí je do pekla za špatné skutky, mají rohy atd.)

⇒ Cesta do pekla
Čert si najde jednoho hříšníka – plyšáka a skutálí se s ním do pekla, přičemž ho nesmí pustit. Kutálí s ním sudy na určené místo.

⇒ Kdo patří peklu
– z lana vytvoříme kotel (kruh), čerti s hříšníky si posedají před něj
– učitelka v roli knížete Lucipera s rohy na hlavě, sedící na židli s tamburínou v ruce povolává jednotlivé čerty.
– Ti předstupují s plyšákem v ruce a podávají hlášení: „Přinesl jsem tohoto hříšníka, protože…. (kradl, mluvil sprostě, lhal, ubližoval ostatním apod.).“
– jestliže ostatní děti/čerti souhlasí, že skutek byl nedobrý a zaslouží si peklo, zpečeťují souhlas dohodnutými slovy „Ten patří peklu“ nebo „Do kotle s ním“
poté je hříšník hozen do kotle a čert si sedá vedle Lucipera
– probrání toho, co děti považují za zvláště špatné skutky

⇒ Na čerty a Káči
– děti stojí ve dvou řadách proti sobě uprostřed místnosti
– řady jsou od sebe vzdálené přibližně jeden a půl metru, střed mezi nimi je vyznačen čárou/lanem
– jedna skupina představuje čerty, druhá Káči
– učitelka znovu vypráví pohádku vlastními slovy a snaží se, aby se ve vyprávění dostatečně vyskytovaly výrazy jako „čert“, „čertovský“ a také „Káča“, „Káčin“.
– kdykoliv se ozve slovo čert/čertovský, honí čerti Káči, které se mohou zachránit u zdi za svými zády
– děti se pak vracejí na střed místnosti a vyprávění pokračuje
– ten, kdo byl chycen dříve, než doběhl ke stěně a dotkl se jí, přidává se ke druhé skupině

⇒ Utíkej, Káčo, utíkej
– děti si dají židle do kruhu, sedátky ven, běhají okolo židlí v rytmu písničky „Utíkej, Káčo, utíkej“
– při přerušení písničky si musí co nejrychleji sednout na nejbližší židli
– při každém kole se židle ubírají, ale děti nemusí vypadnout ze hry, pokud se vzájemně zachrání, například vezmou kamaráda na klín, podělí se o jednu židli
– po skončení povídání o tom, že někteří nebyli sobečtí, pomáhali si, byli kamarádi

⇒ Hádavá Káča
– zaměříme se na jeden z povahových rysů Káči – neustále hádání
– zvolíme Káču, ostatní děti jsou vesničané, které přináší různé sdělení
– Káča okamžitě vyvolává spor, protože tvrdí pravý opak toho, co bylo řečeno (+urážlivým a nevhodným způsobem)
– např. vesničan: „To je dnes krásný den.“ Káča: „Tomuhle říkáte krásný den? To jste tedy hloupý, protože je ošklivý den.“

⇒ Mládenci, zadejte se
– na pokyn: „Mládenci, zadejte se“ si chlapci vyberou tanečnice a začnou tančit
– budou-li některé děti přebývat, přijmou roli muzikantů, kteří zpívají a doprovází hudbu na Orffovy nástroje

Káča hledá tanečníka
– při každé muzice chtěla Káča tancovat, ale nikdo si ji nevybral, proto se rozhodla, že při dalším tanci si zvolí mládence sama
– kluci stojí v kruhu
– Káča (holky se postupně prostřídají) si očima vybere tanečníka, dojde k němu a řekne: „Chci tancovat!“
– mládenec se bez úsměvu a slov otočí ke Káče zády (postupně se odvrací všichni)
– Káči pak sdělují své pocity, jak se Káča přitom cítila

⇒ HV: Taneček s čertem
– píseň: Byla jedna Káča
– děti mohou udělat kroužek okolo dvojice hlavních aktérů

⇒ S Káčou na krku
– děti vytvoří dvojice (nejlépe dívka a chlapec), domluví se, kdo bude čert a kdo Káča
– Káči se chytí čertů zezadu kolem krku a chodí, sice po svých nohou, ale těsně nalepené na čertech
– pohyb dvojic lze doprovázet říkadlem: „Čert, čert, sotva leze, Káču na zádech si veze.“
– učitelka může jednoduchými pokyny určovat, jak se cesta proměňuje, kdy jdou do kopce, z kopce, přes lávku – tím se proměňuje i tempo chůze
– Káči mohou komandovat, čerti hekat a brblat

⇒ Dokončení pohádky – dočtení pohádky

 

O kůzlátkách

⇒ Dramatizace: O kůzlátkách
   – pomůcky: jazyk pro vlka ( široký jazyk z červeného papíru s lepenkou pro přilepení na bradu), nůžky, popř. maska kozy, vlka; cukrovinky
– děti sedí na koberečku
– učitelka bude ztvárňovat kozu a vlka; děti kůzlátka
– objasníme dětem, že existují 2 verze pohádky
– dáme dětem na výběr, kterou si zahrajeme (O poslušných/neposlušných kůzlátkách)
– hru začíná učitelka (koza), kdy jde na trh kůzlátkům koupit nějaké jídlo a dobroty s varováním, aby nikoho domů nepouštěly, neboť by mohl přijít vlk a sežrat je
– poté si učitelka na bradu přilepí jazyk (vlk) a hrubým hlasem: „Kůzlátka, kůzlátka, otevřete vrátka. Maminka je doma.!“
   – děti hromadně odpovídají vlku, že maminka má tenčí hlásek
– vlk jde ke kováři, aby mu opiloval jazyk (postupně jsem nůžkami jazyk zužovala)
– děti hra tak bavila, že jsem stále musela ztenčovat hlásek(+ z širokého jazyku mi zbyl jen malý úzký jazýček :D)
– v závěru to vlk vzdává a nazlobeně utíká do lesa
– na scéně se objevuje koza s cukrovinkami a chválí kůzlátka, že se nenechala oklamat a za odměnu je pohladí a dá z trhu cukrovinku

⇒ Cvičení motivované pohádkou
– BĚH: běžíme co nejrychleji jako vlk, když chce sežrat kůzlátka.
– CHŮZE: čekáme na maminku kozu, a tak jdeme k oknu, podíváme se ven a vracíme se zase zpět (chodíme narovnaní, představujeme si, že  nám na hrudi svítí hvězdička)

– LEZENÍ: schováme se vlkovi pod stolem i pod židlí
– POSKOK: Skáčeme přes překážky, kdy nás vlk honí.
– CHŮŽE PO ŠPIČKÁCH: Potichu se plížíme ke dveřím, aby nás vlk neslyšel.

Sněhurka a 7 trpaslíků

⇒ PL: Najdi trpaslíky ke stažení ZDE

OSTATNÍ POHÁDKY

⇒ Dramatizace pohádek
– Jak šli bratři pro kládu
– Malá pohádka o řepě
– Jak hříbek vyrostl
– Sněhurka a sedm trpaslíků

⇒ Pohádkové hádanky ZDE

⇒ HV: Večerníčekke stažení ZDE
⇒ HV:  Z mechu  a kapradí

ŘÍKANKY
Strašidýlko
Zabloudilo strašidýlko
do našeho obydlí.

Strašilo a skotačilo,
až nakonec zabloudilo
pod nohama od židlí.

Zabloudilo pod sporákem,
pod postelí běhalo,
ukrylo se do ručníku,
schovalo se v příborníku,
vůbec se tam nebálo.

Zabloudilo do postýlky,
skotačilo tam pozpátku.
Maminka tam nad ním bděla.
Před spaním mu vyprávěla
strašidelnou pohádku. 

⇒ Není drak jako drak”- J. Žáček
„Draku, ty jsi vážně drak?“
„Hudry, hudry, je to tak!“
„A máš zuby dračí?“
„Mám dva, to mi stačí!“
„A co těmi zuby jíš?“
„Princezen mám plnou spíž!“
„Ach, ty lháři, každý to ví, že jsi jenom papírový.“

Povídám, povídám pohádku (K.J. Erben)
Povídám, povídám pohádku,
že pes přeskočil hromádku.

Povídám, povídám druhou,
že teče voda struhou.

Povídám, povídám třetí,
že spaly na peci děti;
a když se hezky vyspaly,
po kusu chleba dostaly.

⇒ První pohádka- F. Hrubín
Princeznička na bále
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka i zavolal:
„Honzíku, máš na mále,
přines nám ty korále!“
Honzík běžel za horu,
nakopal tam bramborů.
Vysypal je před krále:
„Nesu Vám ty korále,
větší už tam neměli,
ty už snědli v neděli.“

 Pohádkový salát (Gianni Rodani)
Na jedné planetě
– kdo by to byl řek –
vynalezli nový recept:
Salát pohádek.

Vem pohádku o Karkulce,
kde má svátek babička,
k tomu přidej známou druhou,
třeba Smolíčka.
Obě dvě hoď do hrnce,
přiklop pokličku,
nech je spolu povařit
malou chviličku.
Přidej k tomu pepř a sůl –
hotovo! Prostírej stůl.

Nová pohádka je tu,
pěkně kořeněná:

„Žila byla Karkulka
v lese u jelena.
Smolíček nes bábovku,
a jak si ten kluk
vyšlapoval po cestičce,
potkal ho tam vlk.
Jelen leží v posteli,
že nemohl na nohy,
a babička za horama
měla zlaté parohy.
Smolíček se vlka bál…“
A tak dále  a tak dál.

Jestli vám ten salát chutná, můžete pro každý věk
sami zkusit novou várku
z jiných pohádek.

⇒ DH: V domečku (časová posloupnost)
– každé dítě dostane obrázkovou pohádku
– dáme dětem 10-15 minut čas si obrázky vystříhat na 6 čtverců podle čar, vybarvit a seřadit dle vlastního úsudku, jak by pohádka mohla probíhat (přibývající zvířátka)
– učitelka poté čte pomalu příběh, děti dle toho kontrolují správnost obrázků
– + kontrola učitelkou na konci

⇒ DH: Pohádkové postavy v prostoru
pomůcky: 4-5 obrázků pohádkových postav vytištěných na A4
– pojmy: před – za – mezi
– na koberec do řady a sebou položíme obrázky
– učitelka se ptá: „Kdo je před Rumcajsem, za Amálkou? Kdo je mezi krtkem a Rumcajsem? “

⇒ PH: Na prince
– pomůcky: papírová koruna, židle
– uprostřed kruhu sedí dítě na židličce, má na hlavě papírovou korunu a spí
– děti chodí okolo něj v kruhu a říkají říkanku
– vyvolený princ sebere spícímu korunu z hlavy, uhání s ní okolo kruhu a usedá na trůn
– oloupený princ honí lupiče, ostatní fandí, dělají brány – jako na kočku a myš
– „Princ sedí na trůně v papírové koruně. Kdo korunu z hlavy zvedne, na královský trůn si sedne.“

⇒ PH: Na zlého čaroděje
– pomůcky: stočená rulička papíru
– honič (=čaroděj) má v ruce stočenou ruličku z papíru a honí děti
– koho se dotkne – ztuhne
– hra končí ve chvíli, kdy všechny děti nehnutě stojí – začarované čarodějem

  • Výtvarný záměr: vyhledat odstíny vln shodné s barvou peří zvoleného ptáka, na kotoučku je vzájemně variovat a společně s kresbou vystihnout vybraného přezimujícího ptáka
  • Výtvarná technika/postup: prostorová tvorba – práce s textilií
  • Pomůcky: pevnější čtvrtky nebo karton, šablona ptáčka, kružítko, nůžky, barevné vlny, pohyblivé oči, lepidlo, fixy (na krmítko: papírová role, dřevěná bedýnka, karton, stojan na wc papír)

Motivace a hra
  • Počty: Vylíhnutí ptáčků – kolikrát děti uslyší ťuknutí, tolik ukážou prstů.
  • Poznávání ptáků podle vzhledu + rozdělení na stálé a tažné – umístění stálých ptáků doprostřed kruhu (tažné schováme).
  • Diskuse: Krmení ptáčků – Jak v zimě přilákáme tyto ptáčky na naši zahradu? Co jim dáváme do krmítka? (semena slunečnic, máku, ovsa; vlašské ořechy, jablka, plody jeřabin) Proč? (přikrmování, zachrání to mnoho malých životů).
  • Seznámení s úkolem – Vytvořit různé druhy přezimujících ptáků z bambulek a ty zavěsit na krmítko.

 

Realizace výtvarné činnosti

Činnost, která děti nadchne. Díky zajímavosti a jednoduchosti zůstane málokdo u jedné bambule. Základem jsou však silnější vlny.

Ke zhotovení bambulky potřebujeme dva kotoučky z  pevného kartonu. Velikost bambulky závisí na šíři kartonu od vnitřního otvoru směrem ven. Na stůl položíme obrázky přezimujících ptáků (kos, vrabec, sýkora, straka, datel, strakapoud, hýl, zvonek, havran, pěnkava, sojka). Každý si zvolí, jakého bude chtít tvořit ptáčka, vypozoruje barvy na jeho těle a vlny se shodným odstínem si vezme k sobě.  Oba kruhy si položí na sebe a omotává je vlnou tak dlouho, dokud nemá baculaté kolečko s malou dírkou uprostřed. Důležité je děti upozornit, aby vlna nebyla při omotávání uvolněná. Jako pedagog se připravte na to, že většině dětí budete muset asistovat při odmotávání malých klubíček, aby je mohly protáhnout zmenšujícím se kolečkem. Malým dětem pomozte s rozdělením barev na kotoučcích (např. u sýkorky bude ½ žlutá a zbývající polovina modro zelená; u hýla ½ červená, zbývající ½ šedá atd.). Rozstřihnutí bambule u předškolních dětí provádí pedagog.  Opatrně rozstřihneme vlnu na hraně mezi oběma kotoučky. Papírové kotoučky odtáhneme kousek od sebe, mezi ně zasuneme přízi/vlnu, pevně zavážeme a papírové kotoučky odstraníme. Výslednou bambulí několikrát zatřepeme, aby se vlákna rovnoměrně rozprostřela.

Děti si obkreslí šablonu ptáka, vystřihnou si ji, nalepí pohyblivé oko a dle demonstračních obrazů ptáků ji vybarví fixy z obou stran.  U barevně náročnějších ptáků může vzor načrtnout učitelka (strakapoud, sýkora). Jakmile máme vybarveno, děti si vezmou svou bambuli a prostrčí ji průhledem šablony.

 

Závěr

  • DH: Poznáš ptáčka? – Jak věrohodně působí naše výrobky? Učitelka ukazuje ptáčky a ostatní je pojmenovávají (autoři u svého díla nehádají).
  • Instalace ptáků ke krmítku – zapíchnutí na špendlík či zavěšení za provázek.

  • Výtvarný záměr: snažit se vystihnout kresbou tvar květenství okolíku dle skutečnosti
  • Výtvarná technika/postup: rezerváž zmizíkem kombinovaná kresbou fixem
  • Pomůcky: čtvrtka A4, modrý inkoust, silnější kulatý štětec, sůl, zmizík, černý centropen (navíc: stříbrné třpytky, přírodnina –  mrkev divoká)
  • Motivace a hra
    • Vycházka: Hledání mrkve divoké – Hledání v přírodě mrkve divoké dle fotografie, její sběr a umístění traviny do vázy, zkoumání jejího květenství. Pokud je mrazivo, můžeme pozorovat jíní přímo venku, pokud ne, pozorujeme ho na fotografiích.
    • Pokus: Rosa vs. jinovatka (jíní)V létě po ránu/večeru je tráva mokrá, orosená = rosa, v zimě se na trávě objevuje jinovatka, která má tvar jehliček.
      • Rosa (kapalnění – přeměna plynu v kapalinu): Do skleněné/kovové nádoby nalijeme studenou vodu, pokud přidáme led, sklenice se orosí. Orosí se i studený nápoj vyndaný z mrazáku/lednice – vzduch se v těsné blízkosti prudce ochladí a kondenzuje.
      • Jíní/jinovatka (desublimace – plynné skupenství se mění přímo na pevné): Do kovového hrnečku dáme na dno rozdrcený led s kuchyňkou solí. Vodu v konvici přivedeme k varu a nad hubičku umístíme hrnek. Na dně nádoby s ledem bude vznikat námraza. Jíní vzniká nad -3°C, jinovatka pod -3°.

     

    Realizace výtvarné činnosti

    Připravíme si čtvrtky, modrý inkoust, kulaté štětce a kuchyňskou sůl. Při natírání pozadí je potřeba pracovat rychle a nanášet silnější vrstvu inkoustu. Tam, kde se inkoust vsákne do papíru, nevytvoří sůl skvrny. Vhodné je pracovat po částech – natřít část čtvrtky, posypat solí a pokračovat v natírání plochy do jejího celého zaplnění. Díky krystalkům se nám ihned na ploše vytvoří zajímavé obrazce připomínající mráz. Po zaschnutí inkoustu odstraníme nad košem přilepenou sůl.

    Děti si vezmou zmizík a nakreslí jím alespoň jednu rostlinu v květenství okolíku složeného z okolíčků (mrkev divoká), tvar je jednoduchý a kresebně dobře zvládnutelný. Jakmile máme hotovou rezerváž zmizíkem, veškeré bílé linky obtáhneme slabým černým Centropenem, díky tomu celý motiv vystoupí z plochy. Na některá místa mohou děti aplikovat stříbrné třpytky, evokující třpyt zimní námrazy.

    Závěr

    • Porovnání tvaru květenství na obr. se skutečností

  • Výtvarný záměr: zobrazit zimní sídelní krajinu lineární kresbou, z vyryté matrice sejmout otisk a tím vytvořit pozitiv a negativ jedné téže kresby
  • Výtvarná technika/postup: protisk (=kresebný monotyp) a otisk matrice
  • Pomůcky:  černá tiskařská barva, plastové desky/popisovací folie, 2 grafické válečky, tužky, kancelářské papíry, ubrus.

Motivace a hra
  • Pexeso/karty: Pozitiv/negativpro pochopení pozitivu a negativu vytvoří pedagog hrací karty. Kartičky budou párové (pozitiv/negativ). Z bílé a černé čtvrtky vystřihneme čtverečky (5 x 5 cm). Zvolíme si jednoduché motivy (domek, jablko, obličej, brýle, květina, mrak, slunce apod.) Na bílé čtverečky kreslíme černým fixem a na černé čtverečky bílou pastelkou. Příklad: stejný domeček nakreslíme černým fixem na bílý papír a bílou pastelkou na černý papír. Děti si mohou s kartami zahrát pexeso (vždy odkryjí jednu bílou a jednu černou kartu) anebo pouze hledají párové dvojice.

 

Realizace výtvarné činnosti

Pokud ve školce máte popisovací folie A4, můžete dvojité folie rozlomit a získáte tak 2 podložky. Aktivitu s tiskařskou barvou uskutečňuji po 1-2 dětech z důvodu potřebné pomoci při postupu práce i při rozválení barvy do plochy. Na folii kápneme malé množství černé tiskařské barvy a válečkem ji pečlivě rozválíme po celé ploše. Příliš velké množství by způsobilo příliš začernělý, nečitelný, rozpitý protisk. Málo barvy by naopak nedovolil následný otisk, který se při této technice přímo vybízí. Nelze říct přesné množství, zkoušejte a praxí zjistíte, co je hodně/málo/akorát.

Na rozválenou barvu přiložíme kancelářský papír, na který kreslíme tvrdší tužkou. Papír při propisování přidržujeme jen při okraji, aby se kresba přítlakem v nevhodných místech neznehodnotila, neboť každý silnější dotyk zanechává stopu. Jakmile děti mají kresbu hotovou, opatrně sejmou papír z folie a na druhé straně papíru se nám objeví tmavá kresba na světlém podkladě – PROTISK.

Jestliže na propsanou použitou folii přiložíme nový kancelářský papír, na který vyvíjíme čistým válečkem větší tlak, dostaneme na sejmutém papíře OTISK (světlá kresba na tmavém podkladě). Může se stát, že tmavé pozadí nebude již tak tmavé. Příčinou může být slabý přítlak na váleček/ nedostatek naválené barvy před protiskem/kresba trvající delší dobu, kdy tiskařská barva se za tu dobu zapije do předchozího papíru/zaschne na folii.

protisk

otisk z matrice

Poznámky

  • Místo tiskařských barev lze využít temperové barvy.
  • Naválená barva na matrici může být tvořená jednou i více barvami.
  • Techniku lze využít pro zrcadlové zobrazení, pro souměrnost předmětů.

  • Výtvarný záměr: kreativní využití možností a vlastností materiálu za účelem vzniku artefaktu
  • Výtvarná technika/postup: tvarování plošného materiálu – folie
  • Pomůcky: hliníková foliealobal, bublinková folie, úzká izolepa

Motivace a hra

Sněhové střechy krášlí ledová záclonka. Co to je? Na středách některých domů visí různě dlouhé ledové rampouchy, které se vytváří za mrazu na místech, kde stéká voda. Kapky vody postupně zamrzají, až vznikne rampouch. Kdybychom měli ledovou paličku, mohli bychom si na ně zahrát a oni by vydávaly zvonivý zvuk. Na zvonkohře, pianu zahrajeme píseň Rampouch, kterou se s dětmi naučíme.

Scan0010

Muzikant hraje podle not, ty mi však ještě neumíme, tak si vytvoříme rampouchové noty. Jsou to nakreslené čáry, některá je delší, jiná je docela krátká. Právě tak jako rampouchy. Dětská zvonkohra nám poslouží jako rampouchy. Její kameny jsou také různé délky. Na zvonkohře ponecháme tři libovolné kameny lišící se délkou. Na kartičky nakreslíme kombinace třech různě dlouhých čar. Dítě si vybere kartičku a pokusí se zahrát podle kartičky na zvonkohru. Dlouhý rampouch hrajeme dole, kratší uprostřed a nejkratší nahoře. Vytvoříme si skutečné noty z rampouchů, které pak můžeme libovolně poskládat na lavici a dle jejich délky zahrát na zvonkohru.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si odtrhnou z alobalové role kus folie dle toho, jak velký chtějí mít rampouch. Ten tvarují mačkáním, překládáním, ohýbáním, stáčením do úzkého kužele. Pokud nám místo kužele vznikne válec, lze vytvarovat požadovaný tvar přidáním alobalu. Rampouch nemusí být vždy rovný, může být lehce ohnutý, na povrchu jemně zvlněný, nikoliv však příliš plochý. Tuto činnost zvládnou i nejmenší děti. Rampouchy lze navléknout na nit a zavěsit do oken, aby nám tvořily rampouchovou záclonku. Nebo můžeme na velký karton namalovat dům, střechu pokrýt vatou a pod ní rampouchy přilepit.

Rampouchy z bublinkové folie svou barvou více připomínají skutečné rampouchy, ale jsou na výrobu pro děti náročnější. Čtverec folie stočí do kornoutku, kamarád nebo učitelka ho přidržuje a dítě ho izolepou obmotává a tím i tvaruje do podoby kužele.

Rampouch Rampouch2
Závěr

S rampouchy z bublinkové folie si můžeme zahrát honičku, kdy ledová královna honí děti a koho se dotkne svým rampouchem, toho zmrazí – štronzo. Alobalové rampouchy můžeme řadit podle velikosti, hledat rozdíly v řadě, kdy jeden rampouch je otočený vzhůru nohama, musí však být zřetelně vidět kuželovitý tvar.

    • Výtvarnýzáměr: výtvarné zkoumání výtvarných prostředků (odlitek tváře, obarvování gázy, tvorba vloček z papíru, otisk bublinkové folie apod.)
    • Výtvarná technika/postup: podmalba s následnou asambláží
    • Pomůcky: sádrové obvazy, nůžky, krém, kelímky s vodou, karton A2 a větší, temperové barvy, anilinové barvy, štětce, plastové desky, gáza (role 90 cm x 10 m – dostupné v lékárnách), bublinková folie, lepidlo Herkules, zbytky čtvrtek, kousek záclony, tavná pistole (navíc – polystyrénové kuličky, stříbrné třpytky)

Motivace a hra

V zemi chladné, bez ohledu

zlá královna vládne všem.

Místo srdce má kus ledu,

všechno zmrazí pohledem. (Sněhová královna)

Byla jednou jedna zeměkoule a na té zeměkouli byla čtyři království. Království zimní, jarní, letní a podzimní. Začal prosinec, kdy končí vláda krále Podzimu a přichází kralovat královna Zima na dlouhé tři měsíce, která zahaluje krajinu ledem a sněhem. Královna je chladná jako led, někdy se dívá do oken a na okenní skla kreslí záhadné obrazce.

Jak si představujete sněhovou královnu? Jaké studené barvy by mohla mít na sobě?  Jistě se nejedná o lidskou bytost, ale mrazivou studenou tvář paní s modrým, trochu nafialovělým obličejem. Byla by mladá, nebo stará jako babička? Jaké by měla vlasy? Čím by mohla být ozdobena? My jsme si ji představili s dlouhými modrými rozevlátými vlasy, kdy by na pozadí poletovaly sněhové vločky z papíru, polystyrenu i z otisků bublinkové folie, neboť sníh má mnoho podob (nový jemný, zmrzlý, mokrý).

 

Realizace výtvarné činnosti

Činnost byla pojata jako skupinová práce všech dětí, kdy se každý podílel na společném díle. Pro tvář paní Zimy jsme zvolili děvče, které učitelka udělala sádrový odlitek tváře. (Obličej potřeme krémem, oči zakryjeme kousky papírového kapesníčku a tvář postupně zakrýváme nastříhanými proužky sádrového obvazu. Otvor pro nosní dírky necháme odkrytý a až při sundání masky jej dodatečně obvazem uzavřeme). Na kartonu vytvoříme temperovou podmalbu za použití modrých barev a bílé. Gázu rozstříháme na dlouhé úzké proužky symbolizující vlasy, do kterých děti na podložce zapouští modro-fialové odstíny anilinových barev. Zatvrdlou sádrovou tvář pomalujeme nezředěnými temperami ve studené barevnosti. Na zaschlou podmalbu skupinka dětí otiskuje bublinkovou folii, lepí polystyrénové kuličky. Další skupina dětí vytváří u stolečků sněhové vločky z papírových proužků a jiní je lepí na podmalbu. Učitelka tavnou pistolí připevní odlitek na karton a zvolené dítě paní Zimě naaranžuje rozevláté vlasy, které přilepí (popř. učitelka). Naposled přichází děti se stříbrnými třpytkami, které roztírají na pozadí i na tvář paní Zimy. V kartonu uděláme dírky, kterými provlékneme provázek na zavěšení asambláže.

Paní Zima Paní Zima2
Závěr

Královnu Zimu, která bude vládnout celé tři měsíce, vystavíme do prostor šatny. Po konci její vlády na její místo usedne Jaro.

    • Výtvarný záměr: zanechávání stop linií a čar pomocí gest i nových nástrojů
    • Výtvarná technika/postup: lavírování, bičomalba, stopy nástroje
    • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, anilinové barvy, silné kulaté štětce, nádoba s vodou, sůl, provázek nebo bavlnka, bílá temperová barva, mistička na temperu, ubrus

Motivace a hra

Mrazivé zimní dny proměňují vodu na rybnících i řekách v led. Pevný led bývá tmavý, naopak mléčně zbarvený neunese tolik váhy. Bruslaři za sebou při bruslení zanechávají bílé rýhy i ledovou tříšť vytlačenou z ledu a vytváří tak vyježděné koleje. Kdo byl někdy bruslit na rybníku, určitě si všiml i vzduchových bublinek zamrzlých v ledu. Velké bubliny jsou pro bruslaře nebezpečné, neboť by pod nimi mohl prasknout led, ale drobné bublinky jsou neškodné. Každý si vytvoří tmavý průzračný led, doplní ho o malé bublinky, které se v ledě objevují a poté si na svém rybníku zabruslí.

 

Realizace výtvarné činnosti

Dejme dětem na výběr, zda budou chtít vytvářet rýhy v ledové ploše špendlíkem nebo šviháním provázku. U obou postupů platí vytvořit si modrý podklad lavírováním. Použijeme anilinové barvy zajímavé svým sytým barevným pigmentem, které hojně rozmýváme vodou. Na vlhký podklad nasypeme sůl, ta do sebe vsákne barevnou vodu a vytvoří v daném místě bílé skvrnky – vzduchové bubliny.

 Pokud se děti rozhodnou pro kresbu špendlíkem, ryjí ještě do vlhkého podkladu. Na špendlík není potřeba tlačit, volně s ním „bruslíme“ po čtvrtce, ten za sebou zanechává rýhy i vytlačený papírový grátek připomínající ledovou tříšť. Do rýh se občas dostane i barevná voda, která zvýrazní vyryté čáry.

U bičomalby může být podklad o něco tmavší, lépe tak i vyniknou bílé otisky provázku. Podmalbu necháme zaschnout. Konec provázku namáčíme do řídké bílé tempery, palcem a ukazováčkem odstraníme z provázku přebytečnou barvu a hbitým pohybem šviháme o čtvrtku různými směry. Kromě švihu lze provázek položit na plochu a táhnout ho po ní. Při bičování pracujeme ve stoje u stolu.

Pozn. Pokud z provázku neodstraníme přebytečnou barvu, bude tempera více stříkat po okolí, linie bude širší a okolo otisku se budou tvořit drobné kapičky.

Ledová plocha
Kresba špendlíkem do vlhkého podkladu

Ledová plocha3
Bičomalba-švihání provázkem namočeným v barvě

Závěr

Povedlo se ti dle tvých představ zachytit rozbruslenou ledovou plochu?

    • Výtvarný záměr: zachycení pohybu, práce s  linií za účelem uvolnění, relaxace
    • Výtvarná technika/postup: kresba pastelkami, volné čmárání
    • Pomůcky: čtvrtky formátu A5, tužky, pastelky, nůžky, lepidlo v tubě, větší archy modrého papíru

Motivace a hra

Děti si představují zamrzlý rybník a radovánky s bruslemi. Bruslit se dá na ledu, asfaltu (kolečkové brusle) i na sněhu (lyže). Předvádíme na koberci pohyb hokejistů držící hokejku, krasobruslařek tančící na ledu i rychlobruslařů. Pro všechny je společné, že mají na nohou nazuté brusle na led.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si vezmou tužku a nakreslí postavu při bruslení. Může se jednat o hokejistu v hokejové výstroji, krasobruslařku v krásném kostýmu nebo sebe na bruslích. Snažíme se zachytit pohyb, hotové postavy vystřihneme. Na stoly položíme archy modrého papíru a modré pastelky. Děti si vyberou rybník a na ten si přilepí svou postavu. Do jedné ruky uchopí dvě pastelky (dvě brusle) a od svého bruslaře uvolněnými tahy bruslí po rybníku. Oba hroty se dotýkají plochy, když se jeden ztratí, bruslař jezdí po jedné noze. Děti přistupují postupně k rybníku si zabruslit v pořadí, jak dokončují své bruslaře. Někdo tedy umisťuje své bruslaře už na modré linie. Při volném čmárání je podstatné navzájem respektovat druhé a bruslit okolo postav – nikoliv přes ně.

bruslaři bruslaři3

Závěr

Koho jsi kreslil? (sebe, hokejistu, krasobruslařku). Jak se vám tvořilo ve skupině s ostatními dětmi? V čem to bylo příjemné a co se ti popřípadě nelíbilo?

  • Výtvarný záměr: experimentální přenášení reliéfní struktury na papír
  • Výtvarná technika (postup):  frotáž papírových vloček
  • Pomůcky: čtvrtky, nůžky, lepidlo v tubě, arch modrého barevného papíru, kancelářské papíry, modré papíry, voskové pastely (odstíny modré, fialové, bílá), ubrus

Motivace a hra

Učitelka pro děti připraví papírové proužky ze čtvrtky, každému rozdá 4 dlouhé a 8 kratších proužků. Vytvoříme si několik předloh, podle kterých budou děti pracovat. Na kancelářský papír nakreslíme fixem různé kombinace vloček od nejjednodušších variant po složitější v závislosti na věku dětí (obrázek níže). Postupně ukazujeme nakreslené předlohy a děti podle nich skládají z proužků vyobrazené vločky. Hra kromě procvičení zrakové analýzy a syntézy napomůže dětem si vytvořit představu o různorodosti schémat vloček při výrobě vlastních.

schémata vloček

Realizace výtvarné činnosti

Čtvrtky A4 rozstřihneme na 4 stejné díly, každé dítě dostane 1 kus. Z delší strany papíru stříháme proužky na kostru vločky, zbytek čtvrtky využíváme na detaily.  Po nastříhání dílů si děti poskládají vlastní vločku a proužky k sobě přilepí. Hotové vločky celé potřou lepidlem a nalepí je na arch modrého papíru. S přilepenými vločkami půjde i lépe frotáž, vyhneme se tomu, že by se šablony hýbaly.

Děti si vyberou jednu vločku (nemusí být jejich), na tu přiloží kancelářský, barevný nebo jiný měkký papír, který pevně přidržují, aby neměli dvojitý otisk. Přejížděním úlomku na plocho položené voskovky vytváříme otisk struktury zakrytého reliéfu. Lépe se pracuje s menšími kousky voskového pastelu, proto se nebojme ho rozlomit. Nechme děti s frotáží experimentovat – vytvářet frotáž koncem voskovky, celou hranou, kombinovat studené barvy voskovek, frotovat modrou voskovkou na bílý papír i bílou voskovkou na modrý papír. Pracujeme u stolečků i na zemi.

Jak vzniká vločka

Závěr

Jaký postup se vám nejvíce osvědčil s voskovkou? Líbili se vám spíše modré nebo bílé vločky na papíře? Bylo těžké držet pevně papír a zároveň frotovat?

Jak vzniká vločka2 Jak vzniká vločka3

  • Výtvarný záměr: lineární zmnožení vloček doplněné kresbou libovolného zimního motivu
  • Výtvarná technika (postup): rytá kresba do klovatiny
  • Pomůcky: průhledná klovatina, voda, kulaté štětce, čtvrtky formátu A5, rycí nástroj (např. delší špendlíky s plastovou hlavičkou), suché pastely v odstínech modré a fialové, malé hadříky, ubrus.

Motivace a hra

Kde se vzaly, tu se vzaly, na obloze se narodily malé sněhové vločky. Jedna jako druhá, druhá, jako třetí. Zkrátka, bylo jich tam tolik, že bychom je nespočítali. Jenže, všechny byly takové nepěkné. Vůbec nebyly bílé. Byly celé ušpiněné. „No to tak přeci nemůže zůstat,“ řekl si mráček Modráček. Přemýšlel a dumal, co s tím. „Už to mám,“ napadlo ho. „Zavolám na pomoc nebeské švadlenky. Vždyť zvládly ušít i můj kabátek.“ A jak řekl, tak udělal. Svolal švadlenky a ty hned začaly pilně pracovat. Rozpáraly velikánskou nebeskou duchnu a z prachových peříček ušily vločkám načechrané, sněhobílé kabátky. A protože švadlenky byly opravdu pilné, dostala nový kabátek každá vločka. To jim to slušelo. Rozpustilé vločky se otáčely a prohlížely, a protože chtěla být před zrcadlem každá z nich, strkaly se a strkaly, až se to stalo. Hop a hop a hop… padaly a padaly, až dolů na zem. Jů! To byla chumelenice.

Procvičujeme říkanku Chumelenice doprovázenou jednoduchým pohybem.
První vločka, druhá, třetí
z nebe na zem právě letí.
Jedna vedle druhé sedá,
volné místo ještě hledá.
Na strom, střechu, silnici
udělají čepici.

Naším úkolem bude zaznamenat chumelenici a tu doplnit o další motivy, které zima zahalila, nebo vytvořila.

 

Realizace výtvarné činnosti

Celý formát potřeme vrstvou průhledné klovatiny. Aby se klovatina štětcem lépe nanášela na papír, lze do klovatiny přidat trochu vodu. Do dokonale zaschlé vrstvy klovatiny vyrýváme kresbu špendlíkem nebo hřebíkem. Cílem je zachytit chumelenici. Další motivy (stromy, domy, lidé, sněhuláci apod.) zachycené v hustě zasněžené krajině vychází z fantazie dětí. Je potřebné více tlačit na nástroj i za cenu, že kresba prostoupí vrstvou klovatiny až do papíru. Do málo vyrytých linek se pastelový prášek nezachytí.

Na vyškrábaný motiv naneseme vrstvu suchého pastelu, lze využít více odstínů, které se při roztírání smíchají. Pastelem nezaplňujeme celý formát, pouze naneseme na papír pár menších skvrn. Na prst si omotáme hadřík, kterým roztíráme pastel do vyrytých linek. Pokud některá důležitá část motivu nevynikne vlivem málo vyryté linky, lze ji v této fázi ještě vyrýt, na dané místo nanést trochu pastelu a hadříkem rozetřít.

Pozn. Čím méně pastelu, tím lépe. Jakmile bychom potřeli pastelem celý formát, rytá kresba by zcela zanikla. Místo pastelu lze použít olejové barvy.

chumelení chumelení2

Závěr

Děti zhodnocují úskalí, se kterými se setkaly (malý přítlak, nelehké zachycení detailů, horší viditelnost kresby), ale i pozitiva, která jim technika přinesla. Obrázky můžeme zafixovat.