Z pohádky do pohádky

Pohádkové dvojice
– 20 ilustrovaných karet k 10 klasickým lidovým pohádkám [PDF materiál v e-shopu]

Já mám, kdo má? – Pohádky
– 24 herních karet s motivy z 12 známých pohádek ve 2 barevných variantách [PDF materiál v e-shopu]

Červená Karkulka

Červená Karkulka – soubor aktivit
– demonstrační dějové obrázky, pracovní listy, grafomotorika, omalovánky, časová posloupnost [PDF materiál v e-shopu]

Hádanka pohádky
– před děti postavíme košík, lahev od vína, formu na bábovku (např. z dětské kuchyňky)

Obrázkové čtení
– učitelka čte a tam kde jsou obrázky nebo uzná za vhodné udělá pauzu a děti doplňují text
pohybové a logopedické vsuvky při četbě: Karkulka jde lesem = chůze na místě, trhání květin = stoj rozkročný, úklony k L a P noze, vlk se olizuje na babičku, cvakání zuby = z paží velké čelisti, tleskání; vlk se přejedl = nafukování tváří /břicha, nápodoba chrápání, vrčení apod.

⇒ KK: Otázky k pohádce – porozumění textu
– Jak se jmenovala holčička?
– Podle čeho dostala svou přezdívku?
– Kudy šla Karkulka za babičkou?
– Koho cestou potkala? Bála se vlka? Na co se jí vyptával?
– Co udělal vlk, když spolkl babičku?
– Na co se ptala Karkulka vlka převlečeného za babičku ptala?
– Co udělal vlk, když spolkl Karkulku?
– Kdo zachránil Karkulku a babičku?
– Jak je myslivec zachránil?
– Co se stalo s vlkem?

– Můžeš se s podobou situací setkat? Kde? Jak bys ji řešil/a? Šel/šla bys sám/a do tmavého lesa?

KK: Pravda nebo lež?
– děti stojí, pravda = vzpažení, lež = dřep
– učitelka říká: Karkulka měla zelenou čepičku, šla lesem, potkala lišku, nesla bábovku, vlk sežral dědečka atd.

KK: Babičko, proč máš tak velké…?
– učitelka = Karkulka se ptá dětí = vlků, a ti jí odpovídají
– Karkulka: „Babičko, proč máš tak velké uši?“ – Děti (vlk): „Abych tě lépe slyšela!“
– Karkulka: „Babičko, proč máš tak velké oči?“ Děti (vlk): „Abych tě lépe viděla!“
– Karkulka: „Babičko, proč máš tak velkou pusu?“ Děti (vlk): „Abych tě mohl sežrat!“

KK: Jak to bylo či nebylo v naší pohádce?
pomůcky: demonstrační dějové obrázky z pohádky [PDF materiál v e-shopu], zvoneček
– děti sedí v kruhu, uprostřed volně rozložených 6 dějových obrázků
– učitelka zazvoní zvonečkem a řekne: „Jak to bylo či nebylo v naší pohádce?“
– vyzve první dítě, které vybere první obrázek a připevní na tabuli/položí na zem
– děti se střídají, skládají řadu, ověřujeme s ostatními, zda je to tak správně
– na závěr učitelka zazvoní na zvoneček a řekne: „Zazvonil zvonek a pohádky O Červené Karkulce je konec.“

⇒ DH: Barevné oblečení
dle obrázků popisujeme Karkulku, co měla na sobě + barva
– myslivec nosí zelenou, Karkulka červenou – jaké věci mají zelenou barvu, jaké červenou?
poté děti popisují, co mají na sobě (zelené tepláčky,.)
– obměna: vystoupí z kruhu ten, co má něco červeného, zeleného

⇒ DH: Přání a dárky pro babičku
– vymysli 5 věcí (dárků), které by se babičce mohly líbit
– vymysli dárky začínající na hlásku K,D, Š, B
– vymysli přání pro babičku k svátku.

⇒ DH: Vlčí klepání
– v kruhu, vybrané dítě jde ke dveřím/za dveře a zaklepe určitým počtem ran (1-5)
– děti počítají údery a pak na prstech ukáží, kolikrát vlk zaklepal + mohou říct počet
-pozn.: u menších dětí klepe na dveře učitelka

⇒ DH: Scénky – poučení o cizích lidech
máme se bavit cizími lidmi, odpovídat jim na otázky?
neodcházet s nimi i za cenu dobroty
   – Kde máš maminku? Kde bydlíš?“
   – „Pojď, koupím ti zmrzlinu.“
   – „Mám čokoládu, musíme pro ni dojít.“
   – „Maminka mě posílá, abych tě přivedl.“
– ptáme se jednotlivých dětí na správnou odpověď

⇒ PH: Vlk chodí po lese
– před začátkem hry se naučíme říkanku, kterou budeme běhy hry říkat:

Vlk po lese chodí,
všichni se ho bojí.
My do lesa nechodíme,
proto se ho nebojíme.

– děti sedí v kruhu, 1 dítě (= vlk) má v ruce obušek a chodí kolem dětí
– všichni říkají říkanku a až ji dopoví, tak vlk bouchne obuškem jedno ze sedících dětí
– to vstane a snaží se vlka chytit
– ten před ním utíká kolem kruhu, a až bude chtít, tak si sedne na uvolněné místo po dítěti, které jej honí
– pokud bude vlk dostižen, zůstává stále vlkem, pokud ne, vlkem se stává dítě, které jej nedostihlo

Břicho plné kamení
– muchlání koulí ze starého papíru /novin, nacpání vlkovi=učitelce pod svetr

⇒ DH: Co mám v košíčku? (paměť, řeč)
– sedíme v kruhu, posíláme si košíček – kdo má košíček, má slovo
– začíná učitelka: „Šla karkulka a babičkou a v košíčku měla víno.“
– předá košík dítěti sedící vedle ní, dítě větu zopakuje a přidá další věc, co měla v košíčku (víno a bábovku)
– dobroty v košíčku se rozrůstají
– na konec se košíček dostane opět k učitelce, která by měla být schopna také vše zopakovat

Říkanka: Červená Karkulka (František Hrubín)

„Kam, Karkulko malá, kam?“

 „Chodím lesem sem a tam.
Co ty, vlku, tady chceš?“

„Sháním na zub kousek trávy,
po trávě se dobře tráví.“

„Vlku, vlku, to je lež,
vlci trávu nejedí!“

„To holčičky nevědí!“

„Vědí, pane, vlku, vědí,
ale odkud, nepovědí.
Náš pes také trávu nejí,
kosti on má nejraději.“

„Já jsem vlk, ne pes,
budu-li chtít, sežeru tě!“

„Trávu si jez, máš-li chutě,
je jí plný les!“

„Copak máš v tom košíčku?“

„Bábovku a kytičku.“

„A kam neseš košíček?“

„K svátku babičce jej nesu.
Už jsem přešla sedm lesů,
bydlí tamhle – kousíček.

„Chceš-li, já tě doprovodím.“

„I ne! Ráda sama chodím.“

„Čímpak je Tvůj tatínek?“

„Hádej! Dělá ohýnek,
ten ohýnek rudě šlehne,
kam dopadne, nic se nehne.
Tatínek je myslivec.“

„Aha, to je jiná věc!
A kdepak je v tuhle chvíli?“

„Kousek odtud vlky střílí,
tamhle u těch velkých stromů.
Počkej na něj chviličku!“

„Už nemám čas, musím domů.
A pozdravuj babičku!“

Básnička: Červená Karkulka
Hlubokým lesem cestičkou
jde Karkulka za svou babičkou.
Vlk na ni čeká tiše,
babičku už má v břiše.
A za malou chviličku
spolkne i tuhle holčičku.
Naštěstí, a to je jasná věc,
je včas zachrání myslivec.

⇒ HV: Červená Karkulka (Svěrák, Uhlíř)
⇒ HV: Červená Karkulka 
ke stažení ZDE


⇒ VV: Barvy pro Karkulku, vlka a myslivce
zobrazit výtvarný námět
PL: O Červené Karkulce (časová posloupnost) – ke stažení ZDE
Omalovánky: O Červené Karkulce ke stažení ZDE

⇒ Grafomotorika: Kresba kamenů v břiše vlka
– učitelka přijde převlečená za vlka s velkým břichem vycpaným látkami/polštářem
“ To jsem se najedl. Mňam. Podívejte se, jak mám velké břicho. Moc mě tíží. Jako bych tam měl kameny. Děti, nakreslete mi (rozdá dětem obrázky vlka + pastelky) co nejvíce kamenů, kolik se mi jich do břicha vejde“. 

PV: Bábovka pro babičku
– společná příprava bábovky, donesení do školní jídelny k upečení, podáváme jako odpolední svačinku nebo jako zákusek po oběd

O Perníkové chaloupce

O Perníkové chaloupce – soubor aktivit k pohádce
– demonstrační dějové obrázky, pracovní listy, grafomotorika, omalovánky, časová posloupnost [PDF materiál v e-shopu]

Chuťová hádanka: Perníčky
– dětem dáme do úst malý kousek perníčku
-uhádnutí, co to je a o jaké pohádce si budeme povídat

Obrázkové čtení
– učitelka čte a tam kde jsou obrázky nebo uzná za vhodné udělá pauzu a děti doplňují text

⇒ KK: Otázky k pohádce – porozumění textu
– „Které postavy vystupují v pohádce?“
– „Byli Jeníček a Mařenka hodní nebo zlí, co tatínek?“
– „Byla Ježibaba hodná, či zlá?“
– „Co chtěla Ježibaba udělat dětem?“
– „Snědla nakonec Ježibaba děti?“
– „Kdo zavedl J a M do lesa?“

– Ztratit se může každý: řekni své jméno a příjmení, jméno svých rodičů, adresu bydliště

DH: Popletená pohádka
– obrázky v řadě, jak jdou správně, děti se otočí zády, učitelka vymění dvě karty
– na zazvonění zvonečku se otočí, prohlédnou a určí, kde je chyba a karty vrátí zpět na správné místo

SH: Ozvěna tátovy sekery
– učitelka vyťuká určitý počet úderů. „Kolikrát tatínek bouchl?“ – děti ukáží počet na prstech. „Správně, tři!
– děti budou tátova ozvěna – počet bouchnutí zopakujeme jiným zvukem/pohybem

PH: Cesta lesem
– motivace: „Cesta lesem byla pro Jeníčka a Mařenku náročná, museli zdolat plno překážek.“
– vytvoření překážkové dráhy (překračování lavičky = kořeny, kličkování kolem kuželů = stromů, skákání do obručí = bažina, prolézání tunelem= husté křoví, chůze po kamenech přes potok = hmatové kotouče atd.)

⇒ Hra v roli: Jeníček a Mařenka v lese
– pomůcky: hudba z pohádky, relaxační, tajemná
zpočátku určíme 2 děti=Jeníčka a Mařenku
ostatní děti představují stromy v lese (hustý les)
za doprovodu hudby se stromy pohybují ze strany na stranu
Jeníček a Mařenka se drží a prochází lesem
vystřídání všech dětí

Perníková chaloupka

PH: Honička: Loupání perníčku
– děti = Jeníčci a Mařenky , učitelka = Ježibaba
– třída rozdělená lanem na 2 poloviny – na jedné straně herny je „bezpečný les“ (umístit obrázek), na druhé Ježibaba, kdy na zemi jsou poházené perníčky (např. PET víčka)
– děti musí přeběhnout na území Ježibaby, sebrat jeden perníček a donést ho do lesa
– koho se Ježibaba dotkne, ten musí perníček vrátit, jít do lesa a tam „zkamenět“ (stoj rokročný)
– zachránit ho může kamarád tak, že ho podleze
– dětem se líbí, když učitelka při hře pronáší: „Kdopak mi to tady loupe perníček?
konec hry: do vybrání perníčků u Ježibaby nebo dle zvážení učitelky

PH: Průpravné cviky
– natahujeme se pro nejvyšší perníček – výpony na špičkách, střídavé vzpažování
– Mařenka zametá v chaloupce – rotace trupu v mírném předklonu, paže volně kmitají
– Jeník se rozhlíží na stromě– stoj na jedné noze, rozhlížení se
– strkání lopaty do pece – dřepy s předpažením

Relaxace: Kousky chleba a ptáčci
– děti leží na zádech, jsou kousky chleba, které Jeníček házel po cestě
– přilétají ptáčci – učitelka prochází mezi dětmi a jemně je pohladí po tváří peříčkem– ten pak odchází ke stolečku svačit

 PH: Hra se světýlkem
– zhasneme, zatáhneme žaluzie, použijeme baterku jako „světýlko v dálce“
– pokud svítí světýlko – děti chodí po lese (po herně) , jakmile zhasne – ztuhnou (je tma, nic nevidí)

Logopedická chvilka
– napodobujeme zvuky – křupání perníčků: křup, spadly na zem: bum, bác, buch
– ježibaba kouzlí: Simsalabim – říci potichu, více nahlas = síla hlasu
– napodobujeme hlas ježibaby : „Kdo mi to tu loupe perníček“ říct: radostně, smutně, nazlobeně, strašidelně, překvapeně, bojácně
– Kdo mi to tu loupe perníček“ – děti odpovídají rytmicky: „To-jen-vě-tří-ček!“ (tleskání)

DH: Počítání s perníčky
– zalaminované obrázky perníčků, na kterých je různý počet teček(i jinak velkých) – od 1 do 6, kulaté vatové tampónky
– spočítat puntíky na perníčcích, vzít stejný počet vatových tampónků a položit kolem perníčku

Stavění perníkových chaloupek ze stavebnic – práce ve skupinách

⇒ PH: Ježibaba a lopata
– pomůcky: libovolná hudba
děti se rozdělí do dvojic a určí si, kdo bude lopata a kdo ježibaba
za doprovodu hudby se děti libovolně pohybují po prostoru, tančí
jakmile hudba utichne, ježibaby si musí najít své lopaty a stoupnout si k nim

⇒ PH: Upeču si Jeníka
obdoba hry a upíra
děti utvoří kruh – stanou se z nich Jeníčkové
ježibaba (učitelka) je uvnitř kruhu
pomalu se ježibaba plíží k některému dítěti
toho ostatní mohou zachránit pouze tím, že vysloví jeho jméno dřív, než se ho ježibaba dotkne
koho se ježibaba dotkne, stává se Ježibabou a Ježibaba Jeníkem

O Perníkové chaloupce (F. Hrubín)
Odkud ten náš holub letí?
Letím z lesa, milé děti, vrků, vrků, vrků.
Cos tam viděl, holoubku?
Perníkovou chaloupku u černého smrku.
Viděls také Mařenku?
Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem ji s Jeníkem,
krmili se perníkem.
A když z okna na zahradu
vystrčila baba bradu,
nebáli se, holoubku?
Kdepak! Zamkli chaloupku na cukrový klíč
– a už byli pryč!

Perníková chaloupka
Mařenka volá: „Jeníku,
ta chaloupka je snad z perníku!“
Na střechu vylez Jeníček,
hned začal loupat perníček.
V chaloupce žije baba zlá,
tohle si líbit nenechá.
Chce si dát děti k večeři,
dřív než se večer sešeří.

⇒ PL: Perníková chaloupka (dokreslení střechy) – ke stažení ZDE
⇒ PL: Perníková chaloupka (časová posloupnost) – ke stažení ZDE
⇒ PL: Perníková chaloupka (dokreslení střechy) – ke stažení ZDE
⇒ Omalovánky: O Perníkové chaloupce ke stažení ZDE
VV: Perníčky z perníkové chaloupkyzobrazit výtvarný námět
VV: Perníková chaloupkazobrazit výtvarný námět


Hrnečku, vař!

Pohádka: Hrnečku, vař!
– přečtení/shlédnutí pohádky

PH: Hrnečku vař/Hrnečku dost!
Hrnečku, vař! = běh, Hrnečku, dost! = štronzo

Podávání kaše
– děti si sednou do řady
– podávání lžíce s vatou, na konci vložení do hrnce
– podávání např. 4 lžic, opakování

Brainstorming: Co by hrneček ještě mohl vařit?
– snaha o co nejvíce nápadů – například: zmrzlinu, brambůrky, cukrovou vatu, maso, omáčku….

Hrnečku, vař

Různé druhy kaše
– ukázka a osahání rýže, krupičky, ovesných vloček

SH: Vaříme kaši – masáž zad
– sedíme v kruhu bokem tak, aby děti dobře dosáhly na záda kamaráda sedící před ním
Do hrnce nalijeme mléko – děti dlaněmi pohladí záda kamaráda odshora dolů
Přisypeme krupici – jemně ťukáme prstíky kamarádovi na záda
Špetku soli – jemně poštipujeme kamarádovi záda
Kaši postavíme na plotnu – zahřeme si ruce třením o sobě a přilozíme je kamarádovi na záda
Mícháme kaši – hladíme záda kamaráda dlaněmi krouživými pohyby
Nalijeme na talíř – pohladíme záda kamaráda oběma dlaněmi
Posypeme kakaem – ťukáme prstíky na kamaráda záda
Ukrojíme máslo – hřbetem dlaně jemně „řežeme“ kamaráda na ploše zad
Máslo necháme rozpustit na teplé kaši – opět zahřejeme dlaně, přiložíme na záda kamaráda

Logopedická chvilka: Vaření a ochutnávka kaše
Hrnečku, vař ! říct: smutně, radostně, překvapeně, rozlobeně, vystrašeně,..
Kaše se vaří: Bublání brčkem do vody, na signál: „Hrnečku, dost!“  přestat
Foukání do horké kaše: foukáme do dlaní, chladíme kaši
Přidáme do kaše jahůdky – jazyk vytlačí bouličku ve tváři
Přivoníme ke kaši – pozvolný nádech nosem, výdech ústy
Sníme kaši – napodobujeme jedení kaše (otvírání úst a nabírání kaše jazykem)
Olízneme kaši – olizování rtů špičkou jazyka
Už máme plné břicho – nafoukneme tváře, zadržíme ve tvářích vzduch a poté vzduch ústy vyfoukneme ven

Pokus: Hrnečku, vař!
– z dětské kuchyňky si vezmeme hrnec, do kterého nasypeme jedlou sodu smíchanou vaječným bílkem
– na slova dětí: Hrnečku,vař! – začneme do směsi lít ocet, na „Hrnečku, dost!“ – přestaneme

PH: Průpravné cviky
Míchání v hrnci: Stoj rozkročný, kroužení celým trupem (velké kruhy jako vařečkou).
Sypání krupice: Vzpažit a pomalu kmitat prsty až k zemi (krupice padá do hrnce).
Kaše bublá: Dřepy, při vstávání udělat ústy „Baf!“ nebo „Bubl!“.
Natahování pro mléko: Výpony na špičkách, střídavě natahovat pravou a levou ruku co nejvýš do „police“.
Hrnečku, dost!: Leh na zádech, nohy nahoru, šlapat jako na kole a u toho volat: „Dost! Dost! Dost!“.
Čištění cestičky: Děti se „projedí“ kaší (plazení po břiše pod lavičkou nebo pod nohama kamarádů).

Relaxace
– děti leží v kruhu s hlavami u sebe (tvoří dno hrnce). Učitelka mluví tichým hlasem o tom, jak kaše chladne, až úplně ztuhne.
– uvolnit tělo a přestat se hýbat

Básnička: Hrnečku, vař
Jde lesem jedna holčička,
vtom na ni volá babička:
„Děvenko, já mám hrozný hlad,
nemohla bys mi něco dát?“

Dala jí chleba krajíček,
dostala za něj hrníček.
Doma ho na stůl postaví
a „Hrnečku, vař!“ vysloví.
Hrnek je během chviličky
plný moc dobré kašičky.

Když začne kaše přetékat,
nesmí však před ní utíkat.
Stačí se správně zachovat
a „Hrnečku, dost!“ zavolat.

VV: Hrnečku,vař! (kaše z pěny na holení a lepidla) – zobrazit výtvarný námět
VV: Hrnečku,vař! (mramorování hrnečku pěnou na holení) – zobrazit výtvarný námět

O neposlušných kůzlátkách

Básnička: O neposlušných kůzlátkách
Když vlk zaklepe na dveře,
zdali mu někdo otevře?
Kůzlátka uvnitř nevěří,
že je to máma s večeří.
A tak vlk zkouší měnit hlas,
i když tím jenom marní čas.
Kůzlátka ve svém domečku
chtějí v okně vidět nožičku.
Když není bílá jako sníh,
ozve se zevnitř samý smích.
Tak vlk utíká k mlynáři,
moukou si tlapu popráší.
Naštěstí právě v kalupu
vrací se koza z nákupu.
Vlka za nohy popadne
a všechno dobře dopadne.

⇒ Dramatizace: O kůzlátkách
– pomůcky: jazyk pro vlka ( široký jazyk z červeného papíru s lepenkou pro přilepení na bradu), nůžky, popř. maska kozy, vlka; cukrovinky
– děti sedí na koberečku
– učitelka bude ztvárňovat kozu a vlka; děti kůzlátka
– objasníme dětem, že existují 2 verze pohádky
– dáme dětem na výběr, kterou si zahrajeme (O poslušných/neposlušných kůzlátkách)
– hru začíná učitelka (koza), kdy jde na trh kůzlátkům koupit nějaké jídlo a dobroty s varováním, aby nikoho domů nepouštěly, neboť by mohl přijít vlk a sežrat je
– poté si učitelka na bradu přilepí jazyk (vlk) a hrubým hlasem:„Kůzlátka, kůzlátka, otevřete vrátka. Maminka je doma.!“
   – děti hromadně odpovídají vlku, že maminka má tenčí hlásek
– vlk jde ke kováři, aby mu opiloval jazyk (postupně jsem nůžkami jazyk zužovala)
– děti hra tak bavila, že jsem stále musela ztenčovat hlásek(+ z širokého jazyku mi zbyl jen malý úzký jazýček :D)
– v závěru to vlk vzdává a nazlobeně utíká do lesa
– na scéně se objevuje koza s cukrovinkami a chválí kůzlátka, že se nenechala oklamat a za odměnu je pohladí a dá z trhu cukrovinku


⇒ Cvičení motivované pohádkou
– BĚH: běžíme co nejrychleji jako vlk, když chce sežrat kůzlátka.
– CHŮZE: čekáme na maminku kozu, a tak jdeme k oknu, podíváme se ven a vracíme se zase zpět (chodíme narovnaní, představujeme si, že  nám na hrudi svítí hvězdička)

– LEZENÍ: schováme se vlkovi pod stolem i pod židlí
– POSKOK: Skáčeme přes překážky, kdy nás vlk honí.
– CHŮŽE PO ŠPIČKÁCH: Potichu se plížíme ke dveřím, aby nás vlk neslyšel.

SH: Ozvi se kůzlátko
– využití deky, děti hádají, kdo pod ní je. Pokud neví, schovaný je osloven, aby zamečel

Omalovánky: O Kůzlátkáchke stažení ZDE

BUDULÍNEK

O Budulínkovi – soubor aktivit k pohádce
– demonstrační dějové obrázky, pracovní listy, grafomotorika, omalovánky, časová posloupnost [PDF materiál v e-shopu]

Budulínkovo pexesoke stažení ZDE

Hrášek pro Budulínka – modelujeme z modelíny malé zelené kuličky

Krmíme Budulínka hráškem
tuba od Mixit, dno = vyndavací víčko, vršek odříznutý, nalepený kruh, na kterém je namalovaný obličej chlapce, výřez pro ústa
– krmení Budulínka hrachem po lžičkách

Báseň: Hrášek (M. Kotová)
Budulínku, rarášku,
pochutnej si na hrášku.
Lišce však ty neotvírej,
poslouchej a pozor dávej!

Babička a dědeček
hned naplní košíček.

Budou zpátky coby dup.
Liška už si brousí chrup.

Báseň: Budulínek
„Budulínku, dej mi hrášku,
povozím tě na ocásku.“
Budulínek hrášek dal,
brzy ale litoval.
S Budulínkem na ocase
liška hbitě mizí v lese.
Naštěstí, než byla noc,
přišel mu někdo na pomoc.
Babička bubínek, dědeček housličky,
za chvilku vyhnali zlobivé lištičky.

O Budulínkovi

Otázky k porozumnění pohádky
– Co uvařila babička Budulínkovi?
– Byl jsi někdy doma sám?
– Kdo zaklepal na dveře?
– Co slibovala liška Budulínkovi?
– Splnila liška svůj slib? Čím ho porušila?
– Splnil Budulínek svůj slib? Čím ho porušil?
– Kolik bylo v noře liščátek?
– Jak dědeček s babičkou vylákali lišku s liščaty z nory?
– Na jaké hudební nástroje hráli babička s dědečkem?
– Co udělali s liškami?
– Víš, co znamená, když se řekne, že je někdo chytrý jako liška?

– Hrášek je kulatý. Vyjmenuj věci, které jsou kulaté.
– Hrášek je zelený. Vyjmenuj věci, které bývají většinou zelené.
– Hrášek je zelenina. Jakou znáš jinou zeleninu?

PH: Liščí ocásky
– každé dítě si zastrčí hedvábný šátek za tepláčky
– snaha uloupit ocas ostatním liškám, kdo ho ztratí, odchází

SH: Housličky vs. bubínek
– když učitelka hraje na triangl/housle, děti tančí jako lištičky
– když zabubnuje, schovají se do nory (kočičí hřbet)

PH+ SH: Na liščátka
– učitelka = babička s bubínkem, děti = lištičky
– děti přizpůsobují tempo chůze zvuku bubínku
– jakmile zvuk utichne = štronzo
– kdo se hýbe a nemá = 3 dřepy a nebo se jít postavit k babičce

PH: Na Budulínka a lišku
– obdoba hry na kočku a myš
Liška: Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku!
Budulínek: Co ty liško, jdi už pryč! Mě si stejně nechytíš!

DH: Kde je Budulínek?
– pomůcky: loutka budulínka
– „Budulínek je neposeda, nevydrží na jednom místě.“
– zvolené dítě drží loutku a učitelka zadává pokyny: Budulínku, na stůl / pod židli / vedle skříně / do kočárku pro panenky… – střídání dětí

DH: Hrášek v mističce
pomůcky: smažený hrášek/větší korálek, sušený hrách, skleněné mistička/plechovka
– děti sedí v kruhu a musí být takové ticho, aby bylo slyšet „spadnout špendlík“.
– učitelka si sedné zády, děti zavřou oči a učitelka pouští do misky kuličky hrášku
– děti musí bedlivě poslouchat a počítat, kolik kuliček cinklo o dno misky
– diskuse o počtu, potvrzení/vyvrácení ukázáním hrášků v misce

KK: Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku (mluvený projev)
pomůcky: smažený hrášek
– motivace učitelky: „Já jsem Budulínek a babička mi tu nechala plnou misku hrášku. Je tak dobrý! Slaný a křupavý. Slyšíte?“ (učitelka jeden ochutná).
– děti = lišky, kdo bude chtít dostat a ochutnat hrášek, musí přijít za Budulínkem a říct větu: Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku!
– za odměnu si vezme 3 kuličky z misky (zatím je nejí)
– účast dobrovolná, ale chtějí všichni, u některých dopomoct s textem

SH: Jaký je hrášek?
– prohlížení si hrášků v ruce
– Je kulatý nebo hranatý? Žlutý nebo zelený? Tvrdý nebo měkký? Teplý nebo studený? Sladký nebo slaný? – ochutnávka

HPH: Liščí ocas
– po ochutnávce musí děti lištičky splnit svůj slib a povozit Budulínka na ocásku
– u menší dětí si učitelka stoupne jako první a děti se chytnou za ramena a vytvoříme dlouhý liščí ocas
– chůze po prostorách třídy, šatny za zpěvu: Sedí liška pod dubem + do rytmu bubínku, který udává učitelka

Pobyt venku: Stavíme v lese nory

HV: zpěv písní, kde se vyskytuje liška (běží liška k Táboru, Sedí liška pod dubem)

KK: Co je bezpečné a co ne?
– děti odpovídají: ano x ne a svou odpověď vysvětlí
– Přecházet na červenou. Jezdit na kole bez přilby. Plavat s plavací vestou. Mluvit venku s cizími lidmi. Hrát si s kamarády na hřišti. Brát si bonbony od neznámé paní.

O Šípkové Růžence

⇒ Hádáme pohádku
– doprostřed kruhu položíme skutečný šípek + růži (umělou)

⇒ Diskuse: Květiny
– Podle jaké květiny se princezna jmenovala? Jaké názvy kytek znáte? Ukázka květin na obrázcích a vymýšlení dle čeho některé mohli dostat své jméno (petrklíč, tulipán, sněženka, narcis, fialka apod.).

⇒ Počítání do 17– Růžence bylo 17 let, když se píchla o trn růže.
⇒ RelaxaceKrálovství usnulo na 100 let. Děti si lehnou na koberec, zavřou oči a poslouchají zpěv učitelky o Růžence

⇒ PH: Na spící princeznu
učitelka = zlá čarodějnice
– když se někoho dotkne, stane se z něj Šípková Růženka, a ten, tak jak zrovna byl, usne
pokud bude chtít Růženku někdo zachránit, musí ji pohladit po tváři, tím ji vysvobodí a Růženka je zpět ve hře

⇒ VV: Zámek Šípkové Růženkyzobrazit výtvarný námět
⇒ VV: Šípkový keř  zobrazit výtvarný námět
⇒ VV: Šípkový keř 2zobrazit výtvarný námět

⇒ Dramatizace: Šípková Růženka
– pomůcky: kůň pro prince, korunka a šaty pro princeznu, šátek a hůl pro babu

Růženka byla líbezná, líbezná, líbezná,
Růženka byla líbezná princezna.

(děti jdou po kruhu, Růženka jde v kruhu v protisměru)

 

Ó jak jsem krásná, spanilá, spanilá, spanilá,
ó jak jsem krásná, spanilá princezna.

(děti se pustí a dají ruce v bok, pohupují se v kolenou a mírně se natáčejí vpravo, vlevo)

Tu přijel jeden krásný princ, krásný princ, krásný princ,
tu přijel jeden krásný princ, pravil jí:

(děti tleskají do rytmu, princ přijíždí na koni)

Růženko milá, pozor dej, pozor dej, pozor dej,
Růženko milá, pozor dej na babu.

(princ i děti ukazováčkem do rytmu varují Růženku, poté princ odjíždí)

Tu přišla jedna baba zlá, baba zlá, baba zlá,
tu přišla jedna baba zlá, pravila:

(děti zpívají podbarveným hlasem, baba přichází kulhavou chůzí)

Růženko, usni na sto let, na sto let, na sto let,
(baba čaruje před Růženkou, i děti napodobují pažemi čarování)
Růženko, usni na sto let, všechno spí.
(Růženka i děti do dřepu a pomalu usínají, baba se zařadí do kruhu k dětem)

 

A rostlo trní do výše, do výše, do výše
a rostlo trní do výše, vysoko.

(Růženka stále spí, děti pomalu vstávají, ruce do vzpažení, stoj na špičky)

Až přijel zas ten krásný princ, krásný princ, krásný princ,
až přijel zas ten krásný princ, pravil jí:

(děti tleskají do rytmu, princ přijíždí před sedící Růženku)

Růženko milá, probuď se, probuď se, probuď se,
Růženko milá, probuď se z toho snu.

(princ hladí Růženku po vlasech, Růženka se pomalu probouzí, vstává)

A byla svatba veliká, veliká, veliká
a hrála při ní muzika, muzika.

(děti se točí rychleji dokola – princ a princezna se točí uprostřed kruhu)

⇒ SH: Růženko, kde jsi?
– pomůcky: šátek
– vybere 2 děti (Růženka a princ)
– princ má zavázané oči, pro dezorientaci s ním párkrát zatočíme
– Růženku postavíme na libovolné místo (ne však daleko)
– princ, který má zavázané oči, se ptá: „Růženko, kde jsi?“
– Růženka se ozývá a princ k ní podle sluchu přichází
– obě role měníme s každou hrou

⇒ Vaříme si šípkový čaj
– pomůcky: šípky, cukr, skleněná nádoba na čaj, palička, prkýnko rychlovarná konvice, voda
– šípky omyjeme, každé dítě si vezme 3 šípky, položí si je na prkýnko a paličkou na maso rozdrtí a vhodí do konvice
– vysvětlíme dětem, že kdybychom nerozdrtili šípek, neuvolnili by se vitamíny a voda by se nám ani neobarvila
– poté zalejeme šípek vodou, osladíme a počkáme až čaj vychladne
– poté rozléváme do hrnečků na ochutnávku

O velikové řepě

Báseň: O veliké řepě
Na jedné malé zahrádce
stala se ta legrace.
Děda tu sedí v řepu,
snaží se vytáhnout řepu.
Za ním stojí babička
a taky vnučka Anička.
Pejsek a kočka, za ní myš.
Jestlipak spadnou?
To si piš!

OSTATNÍ POHÁDKY

⇒ Dramatizace pohádek
– Jak šli bratři pro kládu
– Jak hříbek vyrostl
– Sněhurka a sedm trpaslíků

⇒ Pohádkové hádanky ZDE

⇒ HV: Večerníčekke stažení ZDE
⇒ HV:  Z mechu  a kapradí

⇒ PL: Najdi trpaslíky ke stažení ZDE
⇒ PL: Korálkový test ke stažení ZDE
⇒ PL: Večerníček – stínyke stažení ZDE
⇒ PL: 3 věci, které nepatří do pohádky ke stažení ZDE
⇒ PL: Stejné obrázky z pohádek ke stažení ZDE
⇒ PV: Skládání Večerníčkovi čepičky z novin
Omalovánky: O Smolíčkovike stažení ZDE
Omalovánky: Princezna na hrášku ke stažení ZDE

ŘÍKANKY

Strašidýlko
Zabloudilo strašidýlko
do našeho obydlí.

Strašilo a skotačilo,
až nakonec zabloudilo
pod nohama od židlí.


 Zabloudilo pod sporákem,
pod postelí běhalo,
ukrylo se do ručníku,
schovalo se v příborníku,
vůbec se tam nebálo.Zabloudilo do postýlky,
skotačilo tam pozpátku.
Maminka tam nad ním bděla.
Před spaním mu vyprávěla
strašidelnou pohádku. 


Není drak jako drak (J. Žáček)
„Draku, ty jsi vážně drak?“
„Hudry, hudry, je to tak!“
„A máš zuby dračí?“
„Mám dva, to mi stačí!“
„A co těmi zuby jíš?“
„Princezen mám plnou spíž!“
„Ach, ty lháři, každý to ví, že jsi jenom papírový.“

Povídám, povídám pohádku (K. J. Erben)
Povídám, povídám pohádku,
že pes přeskočil hromádku.

 Povídám, povídám druhou,
že teče voda struhou.Povídám, povídám třetí,
že spaly na peci děti;
a když se hezky vyspaly,
po kusu chleba dostaly.


První pohádka (F. Hrubín)
Princeznička na bále
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka i zavolal:
„Honzíku, máš na mále,
přines nám ty korále!“
Honzík běžel za horu,
nakopal tam bramborů.
Vysypal je před krále:
„Nesu Vám ty korále,
větší už tam neměli,
ty už snědli v neděli.“

 Pohádkový salát (Gianni Rodani)
Na jedné planetě
– kdo by to byl řek –
vynalezli nový recept:
Salát pohádek.

Vem pohádku o Karkulce,
kde má svátek babička,
k tomu přidej známou druhou,
třeba Smolíčka.
Obě dvě hoď do hrnce,
přiklop pokličku,
nech je spolu povařit
malou chviličku.
Přidej k tomu pepř a sůl –
hotovo! Prostírej stůl.


Nová pohádka je tu,
pěkně kořeněná:

„Žila byla Karkulka
v lese u jelena.
Smolíček nes bábovku,
a jak si ten kluk
vyšlapoval po cestičce,
potkal ho tam vlk.
Jelen leží v posteli,
že nemohl na nohy,
a babička za horama
měla zlaté parohy.
Smolíček se vlka bál…“
A tak dále  a tak dál.
Jestli vám ten salát chutná,
můžete pro každý věk
sami zkusit novou várku
z jiných pohádek.

⇒ DH: V domečku (časová posloupnost)
– každé dítě dostane obrázkovou pohádku
– dáme dětem 10-15 minut čas si obrázky vystříhat na 6 čtverců podle čar, vybarvit a seřadit dle vlastního úsudku, jak by pohádka mohla probíhat (přibývající zvířátka)
– učitelka poté čte pomalu příběh, děti dle toho kontrolují správnost obrázků
– + kontrola učitelkou na konci

⇒ DH: Pohádková míchanice
– pomůcky: demonstrační obrázky ke 4 pohádkám (6 kusů od každé pohádky)
– všechny karty ze všech pohádek zamícháme dohromady
– každý si vezme 1 kartu, najde skupinu se svou pohádkou a sestaví děj, jak jde do dějové posloupnosti

⇒ DH: Pohádko, ozvi se!
– každé dítě drží 1 kartu (různé pohádky), učitelka jmenuje pohádkovou postavu
– kdo má v ruce kartu z této pohádku, zvedne ji nad hlavu

⇒ DH: Pohádkové postavy v prostoru
pomůcky: 4 – 5 obrázků pohádkových postav vytištěných na A4
– pojmy: před – za – mezi
– na koberec do řady a sebou položíme obrázky
– učitelka se ptá: „Kdo je před Rumcajsem, za Amálkou? Kdo je mezi krtkem a Rumcajsem? „

⇒ PH: Na prince
– pomůcky: papírová koruna, židle
– uprostřed kruhu sedí dítě na židličce, má na hlavě papírovou korunu a spí
– děti chodí okolo něj v kruhu a říkají říkanku
– vyvolený princ sebere spícímu korunu z hlavy, uhání s ní okolo kruhu a usedá na trůn
– oloupený princ honí lupiče, ostatní fandí, dělají brány – jako na kočku a myš
– „Princ sedí na trůně v papírové koruně. Kdo korunu z hlavy zvedne, na královský trůn si sedne.“

Erby (skládání)
– na tvrdý papír vytiskneme erby, můžeme je zalaminovat a přestřihneme je na půl
– půlky tvarů zamícháme a necháme děti je správně spojit k sobě

Korále pro princeznu (navlékání)
– děti mohou navlékat na provázek větší korále a nebo nacvičovat algoritmy (střídání 2-3 barev: červený, žlutý, modrý)

Která?
– připravíme si obrázky několika různých princezen lišící se barvou šatů, vlasy.., které připevníme na tabuli
– učitelka si zve k „tabuli“ jednotlivé děti, pokládá jim úkol a děti mají za úkol najít danou princeznu a ukázat na ni prstem
– např.: Ukaž mi, jaká princezna má červené vlasy, jaké jsou vidět náušnice, která nemá korunu, která má vlasy v culíku, která má zavřené oči atd.

Najdi o obuj střevíček princezny (manipulační činnost)
– všechna děvčata si sundají bačkůrky, jedna princezna si sedne na židli, dostane korunu
– určený princ najde její bačkůrky a obuje jí je

Sdílet příspěvek

1 názor na “Z pohádky do pohádky”

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *