HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Nerozpojitelný mrak
– držíme se všichni za ruce v kruhu (= mrak)
– v tomto spojení provádíme jednoduché cviky (dřepy, leh na záda i na břicho, klek, sed, výskoky, přelézání překážek)

⇒ PH: Na blesk a hrom
– děti stojí v kruhu
– určíme 2 děti=BLESK a HROM
– blesk se dotkne hromu a začíná honička (hrom honí blesk)

 PH: Vítr a mraky
– utvoříme skupinky cca po 3 dětech, chytneme se za ruce=MRAK
– plujeme po obloze = točíme se a chodíme po prostoru
– učitelka = VÍTR a děti = MRAKY říkají říkanku: „Plujeme si po obloze, je nám tu všem tuze dobře.“
– jakmile se vítr dotkne kohokoliv ze skupiny=mráčku, mráček se rozfoukne – děti se rozdělí a chodí po prostoru (již mlčí)
– hra končí, kdy na obloze není ani jeden mráček a pí. uč. jediná odříkává říkanku

PH: Povětrnostní podmínky
   – Prší – rozevíráme deštníky
   – Louže – děti chodí po místnosti a překračují velké kaluže
   – Bouřka – a pak náhle zahřmí – tlesk a zakřičíme PRÁSK a zakryjeme si uši
   – Sněží – mneme si prsty o sebe a pokládáme je pomalu na zem
   – Vítr – cloumá s nimi vítr – kolébáme se dopředu, dozadu
   – Vichřice – vítr zesílil – chytíme se něčeho, aby nás neodnesl
   – Mlhavo – chodíme opatrně po místnosti a rukama tápeme před sebou

 

PH: Mrak honí dráčky
– děti (=dráčci) mají stuhu (= ocas) zastrčený za kalhotami
– učitelka (nebo 1 dítě) dráčky honí, koho dostihne, tomu ocásek vezme

⇒ Průpravná logopedická cvičení
– Byl jednou jeden velký mrak, který chtěl mít celou oblohu pro sebe a dělal vše proto, aby zabral co největší část – nafukujeme, nadouváme tváře
– každého, kdo se na obloze objeví, se snaží zahnat silným fouknutím – hluboký nádech – rychlý výdech FU
– aby si nás mráček na obloze nevšiml, musí usnout – šššš
-už usnul – FU- FU
chceme draka draka rozveselit, děláme legrační obličeje – špulení rtů, nafukování tváří, přelévání vzduchu, otvírání a zavírání úst se rty do kulata/doširoka/rovnými 
– mrak se dal do smíchu a jak se smál, byl menší a menší – chi-chí, cho- chó, chu-chú, cha chá, che-ché, nádech a na výdech chééééé, cháááá….

SMYSLOVÉ

 SH: Hromové tleskání
pomůcky: tiché karty s počasím
– sedíme v kruhu, uprostřed máme rozložené jednotlivé karty
– nejprve vysvětlíme a zkusíme, jaké pohyby se pojí k danému počasí
– poté karty obrátíme lícem dolů
– vždy ukážeme na jedno dítě, které otočí 1 kartu (při této hře vůbec nemluvíme, dorozumíváme se pohyby)
– společně předvádíme dané počasí
– až některé dítě obrátí bouřkový mrak, začneme co nejrychleji tleskat a zakryjeme si uši
– uvedené dítě poté zamíchá karty a hra začíná od znovu
         – slunce – paží naznačíme kruh s paprsky
         – mírný déšť – lehké bubnování do koberce
         – liják – pořádné bušení
         – sněhová vločka – kroužek spojením palce a ukazováčku
         – krupobití – bušení pěstmi do země
         – vánek – lehké kolébání ze strany na stranu
         – vichřice – otáčení těla
         – mlha – zakrýt oči, či oběma rukama odhánět od sebe
         – duha – oblouk ve vzduchu
         – blesk – klikatá čára ve vzduchu, tlesk (hrom)

⇒ SH: Jak je slyšet hrom
 – „Když prší, někdy uvidíme blesk a za chvilku slyšíme HROM. Tomu se říká BOUŘKA. 
„Co je blesk, a co je bouřka? Blesk napodobit nedovedeme, ale hrom ano.“
 – „Nejprve je slyšet ráno, která slábne, až není slyšet nic.“
 – hra na klavír – hluboký tón – posloucháme, jak postupně slábne- sedíme s dětmi v kruhu
– ukázka: učitelka zakřičí ŘACH, při dalším opakování slova ŘACH ubírá na intenzitě hlasu, až úplně šeptá
– učitelka zakřičí slovo ŘACH, dítě vedle ní opakuje slovo trochu slaběji, další dítě ještě slaběji, až slovo není skoro slyšet

 SH: Vánek, vítr a vichřice
   – pomůcky: 3 obrázky různých druhů větrů (vánek, vítr, vichřice), píšťalka
   – „Co je vánek, vítr, vichřice? Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?“
   – „Který obrázek byste přiřadili k vánku? Větru? Vichřici?“
Hra č. 1
– děti se pohybují po herně za doprovodu píšťalky
– tiché pískání – pomalý krok, střední pískání – rychlejší chůze, pískot – běh
   – Hra č. 2
– po herně upevníme obrázky: vánek, vítr, vichřice
– děti naslouchají intenzitě píšťalky
– dle toho jakou intenzitou píšťalkou zní, běží k příslušnému obrázku v herně ve výšce dětských očí

Vánek vítr vichřice

⇒ SH: Kimova hra: Které počasí chybí?(zrak)
   – pomůcky: obrázky počasí, látka
   – děti přizveme k obrázkům, aby se na ně podívaly, poté všichni odejdou a např. dívají se ven z oken
   – učitelka jeden obrázek otočí a vše zakryje látkou
   – děti hádají, jaké počasí chybí
   – několikrát opakujeme
   – + děti si samy řekly, že tyto obrázky ještě nebyly a hru chtěli dohrát

⇒ SH: Zvuky kapek
pomůcky: 2 stejné krabičky (kinder vajíčko, filmovka)  s rozdílným obsahem (rýže, fazole)
– učitelka zachrastí a děti reagují na daný zvuk smluveným pohybem

⇒ SH: Jemné a silné zvuky kapek
– pomůcky: filmovky, vajíčka od kinder vajíček, od šumivých tablet pro každé dítě 1 ks
– příprava učitelky: polovinu krabiček naplní rýží (malé kapky) a druhou polovinu fazolemi (velké kapky)
– děti sedí v kruhu, uprostřed krabičky – každé dítě si vezme 1
– sluchem rozliší její obsah a přidá se ke skupině velkých nebo malých kapek – cíl každé skupiny je být co nejrychleji pohromadě
– odložení krabiček zpět doprostřed kruhu, zamíchání, hru opakujeme

DIDAKTICKÉ

DH: Draci z geometrických tvarů
– učitelka vytvoří 4 papírové draky ze čtverce, obdélníku, kruhu, trojúhelníku + ke každému připevní delší provázek
– draky umístíme na koberec vedle sebe
– každé dítě najde ve třídě jednu mašličku (geo tvary  papíru) a tu dá na ocas správnému drakovi

DH: Diktát
– každé dítě dostane pruh papíru + tužku
– učitelka diktuje počasí a děti zakreslují  (jednoduše) za sebou (jasno, prší, bouřka, zataženo, duha , sněží..) 
– následná kontrola 

DH: Dešťové kapičky (počty)
– učitelka vytvoří ze čtvrtky několik mraků  + kapičky 
– děti sedí v kruhu, mraky položené uprostřed
– učitelka vyvolává po jednom a zadává úkoly: polož na mrak 3 kapičky, přidej tolik kapek,  aby jich zde bylo 5… polož tolik kapek, aby jich měly všechny mraky stejně…


ROZUMOVÁ VÝCHOVA

 Kalendář počasí
pomůcky: tabule, barevné křídy
– na tabuli si připravíme jednoduchou tabulku s názvy dní od pondělí do pátku, kam budeme v průběhu týdne zakreslovat počasí (slunce; mráček; slunce s mráčkem,… )
– pokud chceme sledovat počasí po celý rok, je dobré vytvořit barometr a každý den otočit ručičkou na počasí, které je venku

Barometr

RV: Okno počasí
– učitelka vyrobí rám okna (např. z rámečku + potravinářské folie)
– každý den ráno si sedneme do kruhu, učitelka zatočí lahví
– na koho ukáže hrdlo, tomu předá učitelka okno počasí, kterým se podívá ven a řekne jaké je venku počasí 

⇒ RV: Počasí – pojmenovávání obrázků
pomůcky: obr. počasí (JASNO, POLOJASNO, ZAMRAČENO, SNĚŽÍ, PRŠÍ, BOUŘKA)
cíl: nácvik správného názvosloví (NE sluníčko, ale JASNO,…)

⇒ RV: Jaké počasí máš nejraději?
pomůcky: obrázky počasí, sluníčko na tyči
sedíme na židličkách ve 2 řadách nebo v kruhu
před námi máme obrázky všech druhů počasí
kdo drží sluníčko – má slovo a řekne, které počasí má nejraději
dbáme na správné názvosloví

⇒ RV: Jaký vítr bys chtěl být?
sedíme v kruhu, před učitelkou
hovoříme na téma: „Jak silným větrem bys chtěl být a co bys dělal?“
+většina vichřicí, aby odfoukla střechy, domy, auta :D

⇒ RV: K čemu slouží vítr?

⇒ RV: Pokus a objasnění: Dešťový mrak
– Kde se bere dešťová voda? 
– mycí houbu si děti představí jako velký dešťový mrak
– ponoříme ji do vody a nyní zmáčkneme – tak nějak vytéká z mraků déšť 
– je-li mrak příliš obtěžkán vodou, shodí jí část dolů a už prší!

⇒ RV: Otázky
– Umíte vyrobit draka?  Z čeho se vyrábí?
– Můžete draka pouštět u domu?
– Kdo ještě umí létat? Vyjmenujte nějaké ptáčky.
– Co jsou tažní ptáci? Kam létají? Umíš některé z nich vyjmenovat? 

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

 VV: Větrník
   – pomůcky: čtverce ze čtvrtky, špendlíky, silnější špejle, korálky, nůžky, akvarelové barvy, štětce, kelímky na vodu
   – postup:
         – namalujeme nejprve jednu, poté druhou stranu čtverce barvami
         – nastřihneme po úhlopříčkách všechny 4 strany do 2/3
         – učitelka propíchne špendlíkem 4 růžky a spojí je ve střed
         – děti si vyberou 2 korálky, které na špendlík navléknou
         – učitelka špendlík zapíchne do špejle

⇒ PL: Prší, svítí sluníčko, sněží ke stažení ZDE
⇒ PL: Drak – kreslíme osmičky ke stažení ZDE
⇒ PL: Drak – geometrické tvary ke stažení ZDE
⇒ PL: Drak – kruhový tvar ke stažení ZDE
⇒ PL: Draci – 10 rozdílů ke stažení ZDE
⇒ PL: Padající listí ke stažení ZDE
⇒ PL: Obrázkové sudoku-počasí
⇒ PL: Prší (grafomotorika)

 

POHÁDKY

Pohádka s demonstrací: Mráček a počasí
   – pomůcky: obrázky počasí (JASNO, POLOJASNO, ZAMRAČENO, PRŠÍ, SNĚŽÍ, BOUŘKA), kniha: Rok s krtkem s. 64-65
   – při četbě pohádky ukazujeme dětem jednotlivé obrázky
   – slouží pro zapamatování odborných názvů počasí

obrázky počasí

 

PÍSNIČKY

⇒ HV: Když prší  (Ať si prší, ať si leje, nám to nevadí….) 
⇒ HV: Prší, prší jen se leje
⇒ HV: Na podzim

⇒ HV: Sluníčko a mraky 
– na melodii: Měla babka

Sluníčko se rozzlobilo na dva velké mraky.
Mraky chtějí na oblohu, slunce tam chce taky.
Nakonec se domluvili, že se budou střídat.
Chvíli prší a hned zase slunce teplo přidá.

 

HÁDANKY

Běží, běží oblohou,
přestože je bez nohou.
Běží vpřed a nikdy zpět,
rozsvěcuje celý svět.
Naběhá se moc a moc,
večer zajde – a je noc. (slunce)

Kdo to sviští na strništi,
kdo to hvízdá jako svišti?
Kdo to funí přes louky,
bere lidem klobouky? (vítr)

Slunce v dešti kreslí most
malm dětem pro radost. (duha)

Když měsíc po nebi utíkal do dálky,
rozsypal do trávy skleněné korálky. (hvězdy)

Černá duchna nebem letí,
za ní druhá a pak třetí.
Zablýská se, prásk a rup!
Vysype se plno krup.(mrak)

 

ŘÍKANKY

Říkanka: Déšť
Kap, kap, kapi, kap.(klepání ukazováčkem do dlaně)
Prší, prší, kam půjdeme, (naznačit pohybem prstů déšť)
v dešti zůstat nemůžeme. (otáčíme hlavou do stran)
Schováme se pod okap, (sed do dřepu)
tam to kape, kapi, kap. (klepání ukazováčkem do dlaně)
Kap, kap, kapi, kap. (klepání ukazováčkem do dlaně)
Prší, prší, to je vody, (naznačit pohybem prstů déšť)
nebojme se nepohody. (otáčíme hlavou do stran)
Pod stromem se schováme, (sed do dřepu, sehnuté ruce nad hlavou)
na sluníčko počkáme. (prstem naznačíme tvar slunce)
Kap, kap, kapi, kapi, kap. (klepání ukazováčkem do dlaně)
Prší, prší, to je deště. (naznačit pohybem prstů déšť)
schováme se pod keřem, (sed v dřepu)
až přestane, půjdem ven. (stoj, chůze na místě)

Vítr
Vítr fouká do strání,
větve do stran naklání.
Pohrává si s listím stromů
utíkejme rychle domů. 

 

Podzimní usínání
Zas už je tu podzim, děti.
List ze stromu dolů letí.
Vítr si s ním pohrává,
pavučinou zamává.

Den se krátí, noc se dlouží,
všude kolem plno louží.
Občas svítí sluníčko,
už jen skromně, maličko.

Příroda se k spánku chystá,
pro sníh už je dosti místa.
My teď taky půjdem spát.
Zítra si zas budem hrát.

Ťuká, ťuká deštník
Ťuká, ťuká deštík (ťukáme palcem o ostatní prsty)
na barevný deštník.
Ťuká, ťuká prstíkem:
„Kdo je pod tím deštníkem?“
To jsem já panenka (kroužíme zápěstím)
máčí se mi sukénka, (kroužíme zápěstím na druhou stranu)
tebe nechci kapičko, (ne-ne)
já mám radši sluníčko.

 

Drak (Jiří Žáček)
Draku, ty jsi vážně drak?
Hudry, hudry, je to tak.
A máš zuby dračí?
Mám dva, to mi stačí.
A co těmi zuby jíš?
Princezen mám plnou spíž.
Ach ty blázne, každý to ví,
že jsi jenom papírový.

Drak (O. Syrovátka)
Posílám ti, draku,
psaníčko až k mraku.
Vidíš, co je dole?
Traktor oře pole.
Na traktoru jede Jan,
oře, oře velký lán.
Až rozorá meze,
pak nás domů sveze.

 

Vítr (V. Maršíček)
Letí, letí na koštěti,
zametá jím prach a smetí od bílého rána.
Doma nechal sedm dětí –
Vánka, Vichra, Uragána,
Meluzínu, Fujavici,
jejich sestru Metelici
a malého Větříka
ještě s bradou od mlíka.
Pod peřinou jako v ráji
chrupavě si vyspávají –
a až budou na nohou,
v úklidu mu pomohou.

Deštník
Venku prší jako z konve,
(třepotat prsty)
stoupli jsme si k oknu,
(krok vpřed)
cestou ven si vezmu deštník,
(spojit ruce nad hlavou)
nebo také zmoknu.
(poskoky na místě)
Černé mraky na obloze
(chlapci běh na místě)
mají velkou sílu,
(ukážou svaly)
holčičky si spolu hrají (děvčata běh na místě)
na dešťovou vílu.
(ruce v bok, pohupování v kolenou)
Deštníky jsou otevřené,
(spojit ruce nad hlavou)
voda se jim líbí,
(otočit kolem své osy)
vypadají skoro jako
obrovité hřiby.
( poskoky na místě). 

Vítr
Fouká vítr, fouká,
potichu si brouká.
Zpívá stromům písničku,
pocuchá jim hlavičku. 

 

Předpověď počasí
Hlásila dnes rosnička,
že bude dost sluníčka.
K večeru si poprší,
duha pak vše dovrší.
K ránu vítr foukat bude,
teď potěším lyžaře –
celý týden bude sněžit,
přestane až na jaře.


2 komentáře u „Počasí“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *