Lidské tělo

⇒ Motivační pohádka
Medvídek a sněhulák byli kamarádi. Medvěd často chodil k sněhulákovi na návštěvu a ten mu vyprávěl, jaké jsou děti, které ho postavily.
„Mají děti také srst, jako máme my zvířátka?“ vyzvídala sova.
„Děti mají srst jen na hlavě,“ odpověděl sněhulák.
„Hm, to je divné, vždyť jim musí být bez srsti stále zima. A mají děti tlapky s drápky?“ chtěl vědět medvídek.
„Děti tlapky nemají. Mají ruce a na nich takové tyčky-říkají jim prsty-a na nich rostou placaté drápky, kterým říkají nehty,“ vysvětloval sněhulák.
„A co čumáček a fousky?“ ptal se zvědavý medvěd.
„Ani čumáček nemají. Na obličeji mají jen takový malý výrůstek, kterému říkají nos. A fousky jsem u dětí neviděl.“
„A ocásek, ten určitě mají, viď?“
„Ne. Žádný ocásek jsem také neviděl.“
Čím víc se medvídek na děti ptal, tím méně si je dokázal představit. Sněhulák už si nevěděl rady, jak má všechno medvídkovi vysvětlit.

„Kdybych tak měl obrázky dětí. Medvídek by si je prohlédl a děti by si tak představil,“ říkal si pro sebe sněhulák.
A tak poprosil sovu, aby dolétla do města a koupila tam pro medvídka knihu o lidském těle. Sovička to pro medvídka ráda udělala.
Celý týden pak medvídek seděl ve svém pelíšku a prohlížel si knížku. Dozvěděl se o dětech moc zajímavých věcí.

   – A co vy, děti, chcete také vědět, jako medvídek, jak vypadá lidské tělo?

ŘÍKANKY

⇒ Šla babička do městečka
   – pomůcky: tabule, křída
             Šla babička do městečka, koupila tam dvě vajíčka.
             Dědečkovi hůlčičku a hřebínek pro Marušku.
             Svázala to do uzlíčku.
              Ještě mýdlo, pecen chleba-toho je vždy hodně třeba.
             Na zahrádku hrabičky, pro Jiříka motyčky.

– učitelka přednáší říkanku a přitom kreslí obrázek
   – „Co jsem děti nakreslila?“
   – vyzveme některé děti, aby nám na obrázku ukázali: hlavu, nos, ústa, tělo, nohy, ruce, prsty

Byl jeden bacil
Byl jeden bacil,
do hlavy mě bacil.
Hlava hodně bolela,
zavolejte doktora.
Pak mi sedl na plíce,
bolelo to velice.
Nejedl jsem vitamíny,
teď mám nosík plný rýmy.

Mám dvě uši
Mám dvě uši k naslouchání
a dvě oči na koukání.
Dvě nožičky na chození
a dvě ruce na mazlení.

Zuby (F. Hrubín)
Nanynka se chlubí,
že má čtyři zuby.
Jeden zoubek na masíčko,
druhý na kus tvarůžku,
třetí zoubek na jablíčko,
čtvrtý zoubek na hrušku.

Zuby jako krupky
rozkoušou i slupky.

Frantíku, teď ty se chlub!
Prosím já mám jeden zub.

Jeden zub mám na jablíčko,
jeden zub mám na hrušku,
a jeden zub na masíčko,
jeden na kus tvarůžku.

Ten můj zoubek, chrupy, chrup,
není zoubek, ale zub.

Ruce (F. Hrubín)
To jsou prsty, to jsou dlaně,
mýdlo s vodou patří na ně.

A po mýdle dobré jídlo
a po jídle zase mýdlo!

Co už umím
Umím běhat, umím stát,
nad hlavu si ruce dát,
umím chodit pomaličku,
umím si hrát na žabičku,
umím chodit jako rak.
Věřte mi to – je to tak!

Lidské tělo
Jedno čelo, oči dvě,
nosík patří mezi ně.
Zdravé tváře, dvoje uši,
klukovi i holce sluší.
Brada, pusa, spousta vlasů,
pochvalte tu dětskou krásu.

Prsty
Všechny moje prsty
schovaly se v hrsti.
Spočítám je hned,
jedna, dvě, tři, čtyři, pět.

Paleček a jeho kamarádi (F. Hrubín)
„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš pro šišky,
nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum,
šiška jako dům,
za ní druhá, po ní třetí
z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese,
sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček
jménem Ukazováček.
Okoukne ji, pak se sehne,
ale šiškou ani nehne.
Zavoláme prostředníčka:
„Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Nadarmo se namáhám!“
Zavoláme Prsteníčka:
„Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka:
„Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava,
kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem a ty jdi tam,
čekejte, až zavolám!“
Tak teď! Hej rup! Už ji nesem…“
Vracejí se domů lesem,
máma jim dá za šišku
cukrovanou kobližku.

Nač má člověk smyslů pět
Nač má člověk smyslů pět?
Aby mohl poznat svět.
Hmatem pozná, co je hladké,
chuť mi poví, co je sladké.
Čich ten vždycky vyzvoní,
když mi něco nevoní.
Zrak mi slouží ke koukání
a sluch zase k poslouchání.

Lidské tělo
Dobré ráno, zas jsem tady,
mám tu dobré kamarády.
Budu si tu s nimi hrát,
ale také povídat.
Jak to vlastně vypadáme,
kdeže ruce, nohy máme,
nos a pusu, oči, uši,
A že úsměv všem nám sluší.

Prstíky
Každá ručka má prstíčky,
(hýbeme prstíky)
zavřeme je do pěstičky.
(zavíráme a otvíráme prstíky)
Bum, bum, na vrátka,
(tleskáme)
to je krátká pohádka.
(pleskáme o stehna)
Ručičky si spolu hrají,
(proplétáme ruce a prstíky)
mnoho práce nadělají.
Bum, bum, na vrátka,
to je krátká pohádka.

Doktorská
Poslechněte srdíčko, vyšetřete oči,
na palci mám bebíčko, hlava se mi točí.
V zádech mě loupá, horečka stoupá.
Po celou noc svědil mě nos,
pane doktore, prosím o pomoc.

Zhluboka dýchat, narovnat záda,
přestaň už vzlykat, tak zní má rada.
Přestaň už prášky brát, začni se s námi smát.
Když je někdo líná kůže, ani doktor nepomůže.
Tak z postele hybaj ven, dneska máme krásný den.

Zajíc a zuby
Zajíc má dva zuby
a pořád se zubí.
Ať je půlnoc nebo den,
zuby lezou z pusy ven!
Nad záhadou zaječí
každý zubař zaječí.
Zajíc si jde zkrátka
rovnou pro rovnátka.

Čištění zoubků (Karel Driml)
Čistím zoubky řízy – řízy,
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak dolní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh,
ať má každý radost z nich!

Rozpočítadlo
– na koho slovo padne, vybere si kamaráda a jde si s ním umýt ruce
Bacily běhaly, běhaly, běhaly,
za dětmi spěchaly, spěchaly, spěchaly.
Děti se smějí, smějí, smějí,
zdravé být chtějí, chtějí, chtějí.
Vodu si pustily, pustily, pustily,
ruce si umyly, umyly, umyly.

Smysly
Člověk, ten má smyslů pět,
znám je všechny nazpaměť.
Kde jsou oči, tam je zrak,
po prstech nám skáče HMAT.
SLUCH nám sedí na uších,
do nosu nám vlezl ČICH.
A CHUŤ v ústech na jazýčku
spinká si tu na krajíčku.

Když já se vytáhnu
Když já se vytáhnu, (ze dřepu do stoje)
vysoko dosáhnu. (na špičky)
Když já se skrčím, (dřep)
vysoko skočím.(výskok)
Když já si lehnu, (do lehu)
ani se nehnu.

Nožky toho umí moc
Nožky toho umí moc,
klidně leží celou noc.
Ráno chodí, běhají,
přes překážky skákají,
po špičkách si klidně jdou,
pak jako blesk rychlé jsou,
do balónu kopou,
ve vzduchu se houpou.

HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Ohýbáme klouby
   – „Kromě kostí máme v těle i klouby. Ví někdo, k čemu je potřebujeme? Bez kloubů bychom nemohli ohýbat prstíky, rukou,.“
   – ukázka, jak by vypadala ruka bez kloubů (natažená, napnutá, bez pohybu)
   – tam, kde můžeme ohýbat tělem, máme kloub
   – hýbeme hlavou, rukama, nohama, loktem a vždy si ukazujeme, kde kloub máme

⇒ PH: Svaly
   – „Čím jsou kosti pokryty? Co máme pod kůží?“
   – uvědomění si svalů-cviky na bříško- ležíme na zádech, zvedneme nohy mírně nad zem (pomůžeme dětem, aby nezvedaly nohy do pravého úhlu)
   – „Někdo, kdo chce mít velké svaly a mít sílu, jí nejen maso, ale i cvičí.“
   – „Svaly máme i na obličeji, kdybychom je neměly, vypadali bychom takto: (obličej bez výrazu)
   – „Nemohli bychom se smát,…“ (usmějeme se, zamračíme, nafoukneme se, vyplazujeme rychle jazyk)- procvičení mimických svalů

⇒ PH: Cesta sušenky v našem těle
   – pomůcky: židličky, malé gymnastické kruhy, lano, švihadla, tunel
   – ústa: proměníme se v sušenky a představujeme si, jak si nás jazyk převaluje, zuby koušou (skáčeme, hýbeme se ze strany na stranu)
   – pár dětí putuje přes krk (jícen) do žaludku (5 dětí)
   – žaludek: leh, sudy sem a tam, tření o sebe, rozmělňování
   – po švihadlech po jednom přecházíme do tlustého střeva, kde se z nás stává hovínko a konečníkem vycházíme ven
   – když je žaludek prázdný, putují další sušenky z úst do žaludku

⇒ PH: Na nemocné
   – paní učitelka se stává bacilem (bakterií)
   – začíná honička
   – koho se bacil dotkne, onemocní a položí se na koberec

⇒ PH: Dotkněte se země
   – pomůcky: CD s hudbou
   – děti tančí, jakmile hudba přestane hrát, učitelka dá povel: „Dotkněte se země zády!“
při hře jmenujeme další části těla: „Dotkněte se země dlaněmi, břichem, hlavou, palcem,.“

⇒ Obkreslení kamaráda
   – cíl: uvědomění si tvaru těla
   – pomůcky: fix, či tužka, velký arch papíru
   – vybrané dítě se položí na papír a učitelka ho obkreslí
   – sledujeme, jak vypadá obrys našeho kamaráda
   – tělo můžeme vybarvit (kluka studenými odstíny, holku teplými) a dále s figurami pracovat

⇒ Skládačka – lidské tělo
   – pomůcky: obrázky lidských těl
   – na jednotlivé stoly rozložíme obrázky holky a kluka, poté panenku (puzzle)
   – děti mají za úkol dle obrázku složit stejné tělo, u druhého úkolu klást rozstříhané části do obrysu panenky

SMYSLOVÉ

⇒ SH: Poslouchej a ukazuj
   – učitelka jmenuje jednotlivé části těla a děti je ukazují na sobě
   – obměna: učitelka též ukazuje na sobě jmenované části těla, ale dopouští se chyb – např. řekne hlava, ale ukáže na břicho
   – děti se nesmí nechat zmást p. učitelkou a ukázat správnou část těla

⇒ SH: Smysly
– ZRAK: Kimovka
– SLUCH: Slyšitelný učitel

  • děti položí hlavy na stůl a zavřou oči
  • učitelka vydává zvuky pomocí předmětů, děti ihned hádají
  • těžší varianta: učitelka předvede celou sérii zvuků, děti sdělují v pořadí, jakém šly
  • zavření dveří, odsunutí židle, nalití čaje, otevření okna, psaní na tabuli, trhání papíru, zvuk piana

HMAT: Poznej podle hmatu

  • děti sedí v kruhu, učitelka uprostřed
  • nejprve dětem ukážeme (umělé) ovoce + pojmenujeme
  • učitelka zve po jednom děti k sobě,  podáme jim ovoce do rukou, které mají za zády- uhodnutí

– CHUŤ: Slaná, sladká, kyselá, hořká

  • pomůcky: cukr, sůl, ocet/citron, tonik
  • každému stolečku dáme na stůl 1 skleničku s vodou
  • děti namočí prst a sdělí, co mají za chuť, výměna skleniček

ČICH: Voňavé ručičky

  • děti stojí v kruhu, zavřou oči a 1 ruku nastaví a záda
  • dětem nanášíme na ruce 2 odlišné vůně (citron x máta /máta x skořice) vatovou tyčinkou namočenou ve vonném oleji
  • po nanesení děti otevřou oči, zjistí jak samy voní a vydají se hledat ostatní, kteří voní stejně
  • očichají ostatní a pokud jim voní někdo stejně, chytnou se za ruce a hledají spolu

⇒ SH: Cesta bakterií do těla
   – pomůcky: 2 šátky, obrázek úst, nosu a poraněné ruky (dobrovolné)
   – s dětmi utvoříme kruh (představuje lidské tělo)
   – po celou dobu hry se děti drží za ruce
   – na 3 místech kruh přerušíme – možnost ho vyplnit obrázky
   – na těchto místech mohou bakterie proniknout do těla
   – vybereme vždy 2 děti=bakterie, kterým zavážeme oči, a ty po hmatu hledají místo, kterým mohou proniknout do kruhu (=lidského těla)

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Kosti je jich dosti
– nahmatáváme si kosti na těle (lebka, kolem očí, žebra na bokách, páteř)
   – „Jsou kosti pevné? Dají se zlomit?“ (přiblížíme si nebezpečí, při nichž si můžeme kost zlomit)

⇒ DH: Popisujeme Kostíka
   – lebka, hrudní koš, pánev, páteř
   – vždy ukážeme na našem Kostíkovi a zároveň hledáme kost na našem těle

⇒ DH: Dotkni se mé kosti
   – děti utvoří dvojice
   – učitelka dává pokyny, které části těla se mají kamaráda dotknout
   – obměna: dotýkají se sami sebe (některým dětem vadí dotyk jiného dítěte)

⇒ DH: Putování vzduchu do plic
   – pomůcky: 2 velké kruhy (popř. velký obrázek plic), 50 koleček (25 bílých a 25 černých)
   – budeme znázorňovat nádech čistého vzduchu do plic (BÍLÁ KOLEČKA) a výdech znečištěného vzduchu z plic (ČERNÁ KOLEČKA)
   – učitelka si připraví 2 kruhy a do nich vloží 25 černých koleček (na počet dětí)-viz obr.
   – každému dítěti dáme 1 bílý puntík
   – děti utvoří 2 družstva stojící v řadě za sebou
   – děti postupně dojdou k plícím, položí bílé kolečko a vezmou si černé, se kterým odchází zpět

PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒ PL: Smysly ke stažení ZDE
⇒ PL: Orgány v těle ke stažení ZDE
⇒ PL: Jak kluci rostou
ke stažení ZDE
⇒ PL: Jak holky rostou
ke stažení ZDE
⇒ PL: Hřeben (svislé čáry)
ke stažení ZDE
⇒ PL: Jak o sebe lidé pečují ke stažení ZDE

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ RV: ⇒ RV: Pepíček Hadráček

   – pomůcky: loutka na ruku (libovolná)
   – „Děti, náš Pepíček pláče? Přijdete na to proč?“ (protože nemá Mařenku)
   – navedeme: „Podívejte, jak se mu hýbou sami ručičky, hlava,.“
   – „A teď ho uděláme veselým a nasadíme si ho na ruku. Ted už může tleskat, hýbat hlavou jak chceme my.“
   – vysvětlení: ruka představuje kostru v našem těle, kdybychom jí neměli, byli bychom jak hromádka kůže a svalů, nemohli bychom stát, chodit, sedět

⇒RV: Ukázka kostry
   – pomůcky: Kostra Kostík- materiál v pdf
   – (vytisknout-části složit jako puzzle, slepit, podlepit čtvrtkami a poté vystřihnout)
   – vyzveme dítě k sobě a před něj přiložíme naší papírovou kostru
   – „Podívejte se, když si odmyslíme oblečení, tak takhle vypadá naše Kristýnka.“
   – ukázka na více dětech (moc se jim to líbí)

⇒ RV: Části těla
– děti by na svém těle měly ukázat: hlavu, vlasy, čelo, nos, oči, obočí, tváře, uši, ústa, rty, zuby, jazyk, bradu, krk, ramena, ruce, loket, dlaň, prsty, nehty, hruď, prsa, břicho, pupík, pas, záda, zadeček, nohy, stehno, koleno, lýtko, patu, prsty, chodidlo.

⇒ RV: Diskuse
– Které části těla jsou dvojené a která jenom jedna?
– Vyjmenuj alespoň 5 částí hlavy.
– Pojmenování prstů – učitelka ukazuje prsty, děti pojmenovávají /učitelka říká názvy prstů a děti ukazují
– Ukaž :pravou/levou nohu, ruku

⇒ RV: Co jsou to smysly?
– umožnují nám vnímat okolí
– OKO umožňuje vidět, smysl se nazývá ZRAK
– UCHO umožňuje slyšet, smysl se nazývá SLUCH
– NOS umožňuje cítit, smysl se nazývá ČICH
– PRSTY/RTY nám umožňují vnímat tvar a povrch věcí, smysl se nazývá HMAT
-na JAZYKU máme chuťové pohárky, které nám umožnují vnímat CHUŤ

⇒ RV: Kdo žije zdravě?
– ten co ponocuje, jí ovoce a zeleninu, dívá se na TV, sportuje, pije limonádu, směje se… – děti ukazují smajlíky :) :(

⇒ RV: Jak se bacily chtějí dostat do těla
   – ústy (když si nemyjeme ruce a strkáme si je do úst, ovoce-zeleninu z obchodu)
   – nosem (když je vzduch plný bacilů, někdo kýchá a nedává si ruku přes pusu)
   – poraněnou kůží
   – „ Když máme v těle víc vitamínů a méně baterií – jsme zdraví nebo nemocní?“

⇒ Vydržíme nedýchat?
   – pomůcky: balonek
   – „Co se stane, když si zacpeme nos?“ (demonstrace)
   – zkoušíme, kdo vydrží déle bez vzduchu
   – objasnění, proč potřebujeme dýchat
   – nejdříve si položíme ruku na prsa a vnímáme zdvíhání hrudníku
   – poté učitelka demonstruje na balonku, jak se plíce nafukují a vyfukují

RV: Lékárnička
– co do lékárničky nepatří?
– pojmenování věcí + k čemu slouží

POHÁDKY

⇒ Děravý zoubek (Eduard Petiška)
⇒ Fialová pohádka: Modřiny Fanka a Alžběta  z knihy: Barevné pohádky a hříčky
⇒ Pepíček se bojí paní doktorky (Maňásková scénka) -Kamínky, s.29
⇒ Proč si musím čistit zuby? (Katie Daynes)


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *