Povolání

HRY

POHYBOVÉ

⇒ PH: Pantomima povolání
– učitelka předvádí jednotlivá povolání
– děti hádají a následně napodobují učitelku

⇒ PH: Policajt
– pomůcky: vyrobený semafor, malé lístečky (pokuta)
– učitelka = policie, ostatní děti se pohybují po herně
– „červená“ = zůstávají stát bez hnutí na místě
– „oranžová“ = se mohou připravit k pohybu
– „zelená“ = se děti dají opět do pohybu
– policista dává pozor, aby se nikdo nehýbal v okamžiku, kdy je zelená
dítě, které nerespektuje povel: STÁT, dostává pokutu a jde ze hry ven

⇒ PH: Šijeme
– děti vytvoří kruh, chytnou se za ruce (= látka) a vzpaží (udělají brány)
– 1 dítě představuje jehlu a prošívá, proplétá se mezi děti
– k jehle můžeme navléct i nit ( přidáváme děti)

SMYSLOVÉ

⇒ SH: Míchám, míchám těsto (sluchová paměť)
– děti sedí v kruhu
– učitelka začíná, ostatní se postupně přidávají
– „Míchám, míchám těsto, přidám do něj všecko: mouku; mouku a cukr; mouku, cukr a vejce,.“
– důležité je si vybavit, jakou ingredienci říkaly jednotlivé děti

⇒ Pexeso: Povolání (zraková paměť)

DIDAKTICKÉ

⇒DH: Práce s barevnými knoflíky (zraková percepce)
– pomůcky: papírové dvoubarevné knoflíky lišící se barevně vnitřkem a vnějškem (žádný není stejný) , magnetky
– ukážeme dětem knoflíky, které obsahují základní barvy
– děti hledají 2 stejné knoflíky se stejně barevných středem/ vnějškem

⇒DH: Co k sobě patří
– na kartičkách jsou nakresleni různí řemeslníci či profese
– na jiných kartičkách jsou obrázky různých nářadí, nástrojů či pomůcek ( lze použít i skutečné)
– děti hrají ve dvojicích
– jedno vybere kartičku a pojmenuje profesi, druhé má za úkol najít předmět, který s touto profesí souvisí
– např. lékař – injekční stříkačka, kominík- kominická štětka, kadeřnice – nůžky…

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒PV: Rozbitý talíř
– pomůcky: papírové talíře, pastelky /fixy, nůžky
– každé dítě dostane 1 papírový talíř, který si vyzdobí, aby si poznal, že je jeho
– poté si vezme nůžky a rozstříhá ho na cca 4- 5 kusů (lze zezadu nejdříve předmalovat, kudy povede střih)
-úkolem: opětovné skládání talíře, děti si mohou i talíře vyměnit a složit rozbitý talíř kamaráda

⇒VV: Ruce – kopírování
– práce je spojena s rukama – díky nim můžeme vykonávat jednotlivé činnosti
– přesuneme se s dětmi ke kopírce, každé dítě si okopíruje svou ruku
– hotové ruce učitelka vystřihne a umístí je na nástěnku jako rám
– uvnitř se poté budou nacházet výtvory dětí z celého bloku

⇒VV: Pečení koláčů
– pomůcky: připravené kolečka z barevných papírů (červený, oranžový), mák, bílá prstová barva, lepidlo, štětečky, tužka, pravítko
– učitelka vytvoří pro děti různě barevné kruhy, vystřihne
– rozdělí tužkou kruh na 2-4 díly dle přání dětí – záleží na dětech, zda chtějí mít jen makový, či kombinovaný koláč
– mák: děti nanesou lepidlo na 1 dílek a posypou mákem – to stejné provedou i s protilehlým trojúhelníkem
– tvaroh: prstem nanáší bílou barvu na zbývající dílky

⇒VV: Šiju, šiju…košilku (perforace) – podrobný popis námětu ZDE
⇒VV: Nová kolekce letní obuvi – podrobný popis námětu ZDE
⇒VV: Hra na klávesy – podrobný popis činnosti ZDE
⇒VV: V říši hracích karet – podrobný popis námětu ZDE

⇒Grafomotorika: Míchání v hrnci – ke stažení ZDE

⇒PL: Co kdo dělá – ke stažení ZDE
⇒PL: Povolání – ke stažení ZDE
⇒PL: Kde pracují tito lidé? – ke stažení ZDE
⇒PL: Co kdo potřebuje k práci – ke stažení ZDE
⇒PL: Práce, povolání – ke stažení ZDE
⇒PL: Povolání – dvojice – ke stažení ZDE
⇒PL: U holiče – ke stažení ZDE
⇒PL: Stavíme si dům – ke stažení ZDE
⇒PL: V obchodě – ke stažení ZDE
⇒PL: Domácí pomocníci – ke stažení ZDE

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ RV: Profese rodičů
– Čím je moje mamka, taťka?
– Proč chodí do práce?
– Čím bych chtěl být, až vyrostu?

⇒ RV: Švadlena
– Co šije švadlena? (jmenujeme jednotlivé oblečení)
– Co potřebuje k práci? (niť, jehlu, látku, nůžky, metr, křídu)

⇒ RV: Co kdo dělá
– přiřazovat k různým řemeslům nebo profesím slovesa, která vyjadřují, co dělají
– učitel – učí, známkuje ; krejčí – šije, stříhá…

⇒ RV: Uniformy v povolání
– jsou povolání, která vyžadují typická oblečení, uniformy
– pojmenuj taková povolání (kominík, kuchař, pošťák, myslivec, doktor, průvodčí ve vlaku, policista, hasič, voják,..)
– co potřebují ke své činnosti?

⇒ RV: Poznávání povolání z obrázků
– učitelka ukazuje obrázky, děti pojmenovávají profese, řemesla

PÍSNIČKY

⇒ HV: Muzikantská rodina – ke stažení ZDE
⇒ HV: Já jsem muzikant
⇒ HV: Jsou mlynáři
⇒ HV: Učitelky ze školky – ke stažení ZDE
⇒ HV: Šel zahradník do zahrady
⇒ HV: Pekla vdolky
⇒ HV: Pekař peče housky
⇒ HV: Kalamajka mik, mik, mik
⇒ HV: Na řemeslníky
⇒ HV: Ten dělá to a ten zas tohle (Jan Werich)

POHÁDKY

⇒ Jak krtek ke kalhotkám přišel
– Jaké poklady v hlíně krtek našel?
– Co toužil mít?
– Jak se jmenovala rostlina, ze které na konec vznikla látka?
– Jaká zvířátka mu pomáhala?

BÁSNIČKY

Každý má své povolání
Každý má své povolání,
práci, čili zaměstnání.
Jeden třeba dobře vaří,
jinému se v hudbě daří,
další dobře sportuje,
jiný moři holduje,
jeden učí malé děti,
jiný zase mete smetí,
někdo třeba lidi léčí,
další umí spoustu řečí.

Kadeřnice
á jsem malá kadeřnice,
kdo chce kudrn ještě více?
Učešu vám vlásky,
ať jsou ze všech krásky.

Švadlenka
Šiju, šiju halenku,
pro mámu i Alenku.
Jehly mám a nitě k tomu,
šikovná jsem, věřte tomu!

Číšník
Už k vám běžím, milí hosté,
nesu pití, je to prosté.
Přinesu i bifteček,
k němu brambor kopeček.

Kuchaři
Utíkejte pro vařečku,
zamícháme polívečku.
Polívka se pěkně vaří-
kuchaření se nám daří.

Zedník
Stavím z cihel domeček,
bydlí v něm náš dědeček.
Postavím i školku naší,
šikovný jsem, viďte braši!

Řezník
Neboj se mě holenku,
umím dobrou tlačenku.
Jelítka a jitrnice,
umím toho ještě více.

Hokejista
Hokej, děti, to je dřina,
když dám branku, je to prima.
Stadion pak blahem jásá,
milé děti, to je krása!

Fotograf
Pozor děti, letí ptáček,
je v tom ale malý háček.
Řekni sýr a usmívej se,
tu máš foto, podívej se.

Opraváři
Teď si děti pojďte hrát,
že umíme spravovat.
Nejdřív dírku vyvrtáme,
do ní potom šroubek dáme.
Vezmeme si šroubovák –
šroubujeme přesně tak!

Zmrzlinář
Pro Vás všechny dámy, páni,
zmrzlina je pro vás k mání.
Mám ji s sebou víc než dost,
malým, velkým pro radost.

Pilot
Pilot řídí letadlo,
aby na zem nespadlo.
Startujeme, už se letí,
letadlo je plné dětí.

Prodavačka
Rodičové kupte
hračky
od veselé prodavačky.
Já mám hraček plný krám,
nakupujte, dokud mám.

Hasič
Hoří! Hoří! Klakson ječí,
utíkejte do bezpečí.
Klakson troubí fanfáru,
hasič spěchá k požáru.

Listonoš
Šel listonoš do ulice,
nesl v tašce pohlednice.
Všude kde ho čekali,
klobouk před ním smekali.
Tomu dones velké psaní,
tomu pozdrav jedné paní,
tomu z Prahy noviny,
tomu balík z ciziny.

Co malíř namaloval (Oldřich Syrovátka)
Namaloval malíř v knížce
žlutý klobouk pampelišce.
Sedmikrásku v bílém šátku,
kapky rosy na poupátku.

A pomněnkám u potoka
přimaloval paví oka.
Kdy to malíř maloval?
Zatím co jsi sladce spal.

HÁDANKY

Že vám auto nechce jet,
ani zpátky, ani vpřed?
Tenhle chlapík vám ho spraví –
objedete celý svět!
(automechanik)

Po dortu jak po papíře
kreslí sáčkem sladké mříže
a na piškotovém bříšku
ze šlehačky dělá mřížku.
(cukrář)

Kácí stromy, řízy, řízy,
duby, buky, smrky, břízy.
Zbyly po něm na mezi
jenom samé pařezy.
(dřevorubec)

Mrká čočkou na děti,
jednou, dvakrát, potřetí.
Usmívat se! Nehýbat se!
Pozor, ptáček vyletí!
(fotograf)

Kdo má auto červené,
houkačkami zdobené?
Hadici hned hbitě tasí
a plameny rychle hasí.
(hasič)

Trámy hoří,
střecha padá,
jedem k ohni,
tradá, tradá!
Velitel už nasedá.
zachráníme, co se dá.
(hasič)

Postupně moc věcí stíhá:
fouká, barví, češe, stříhá.
Umí řadu účesů
-všedních nebo do plesu.
(kadeřník)

Vezme nůžky…šmiky, šmiky,
připraví tě o culíky.
Najednou jsi někdo jiný:
Cizí hlava – stejné džíny!
(kadeřnice)

Do komína štětku vloží
a v kamnech hned lépe hoří.
Tento pán vždy v černém bývá,
jenom bílou čapku mívá.
(kominík)

Tvář má černou docela,
ale hvízdá zvesela.
Spouští štětku do komína,
aby kamna hořela.
(kominík)

Člověk v bílém, který vaří,
krájí, strouhá, peče, smaží.
Mívá nůž a paličku, talíř,
hrnec, pokličku.
(kuchař)

Vaří, peče, smaží, dusí,
vařečku má, tu mít musí!
K téhle práci je prý nutná.
A už jezte, ať vám chutná!
(kuchař)

Člověk v bílém, který ví,
jak se nemoc uzdraví.
Bolest hlavy, v krku, v břiše…
na vše léky předepíše.
(lékař)

Když vás někdy v krku pálí,
vosa štípne, svíčka spálí,
odřete se pádem z výše –
kdo vám léky předepíše?
(lékař)

Tento člověk lidem domů
nosí lístky – ne však stromů.
Poslouží vám k popisu
brašna plná dopisů?
(listonoš, pošťák)

Lesem chodí se svou zbraní,
stromy a zvěř v lese brání.
Políčeno mívá taky,
na lumpy a na pytláky.
(myslivec, hajný)

Kdo pečuje o lesy a louky?
Kdo pozná i ty nejmenší brouky?
Kdo zelené šaty a flintu má?
Kdo v zimě zvířátkům jídlo dá?
(myslivec)

Střeží naše bezpečí,
neleká se, nebrečí.
Počíhá si na lupiče,
pochytá je bez řečí.
(policista)

Za pultem či u pokladny,
bývá člověk nenápadný.
Cenovkou své zboží cení,
za peníze ho pak smění.
(prodavač/ka)

Volant drží každý den,
k jízdě je vždy připraven.
Lidi, náklad převáží
a parkuje v garáži.
(řidič/ka)

Před tabulí často stojí
a chce, ať se dětem spojí
důležité vědomosti,
které bývá v knihách dosti.
(učitel/ka)

Kdo vás učí počty, děti?
Od nuly až do deseti,
od deseti zpět zas k nule –
a kdo zkouší u tabule?
(učitel)

Do stavby se pouštějí
jen ti, co to umějí.
Kdo má k práci kbelík, lžíci,
z cihel staví stavebnici?
(zedník)

Oře, seje, sklízí pole –
už je žito ve stodole.
Obilí je potřeba
na koláče, na chleba.
(zemědělec)

Na pódiu člověk bývá,
který druhým lidem zpívá.
Je to ona nebo on
a má přitom mikrofon.
(zpěvák, zpěvačka)