O princeznách, dracích…

O princeznách, dracích, lidech a podobné havěti

Knížka se skládá celkem ze sedmi příběhů, v nichž se dobro a zlo často skrývá na místech, kde by je čtenář klasických pohádek nečekal. V každé pohádce vystupuje jiný hrdina. Jsou zde princezny, které umějí kovat železo, nebo sopky, jež ztratily srdce, a samozřejmě nemůže chybět pohádka o drakovi. Ta musí být v každé řádné dětské knížce. Příběhy jsou tak akorát dlouhé, aby uspaly malé neposedy, ne předčítače.

Vlastní recenze

Dřív než se pustíte do čtení recenze, doporučuji shlédnout krátké za to velmi emotivní video, jak se tato kniha zrodila.  Jedná se o autorčinu první pohádkovou knížku, kterou vydala na vlastní náklady a splnila si tak svůj sen. K napsání knihy ji dovedly neteř se synovcem, kteří chtěli slyšet původní verze autorčiných pohádek, a protože bylo poměrně náročné si je vždy a do detailu vybavit, rozhodla se je sepsat.

Čtvercová knížka v měkké vazbě obsahuje sedm kratších pohádkových příběhů v rozsahu 3-5 stránek, přičemž každý příběh je obohacen vždy o jednu celostránkovou ilustraci. Ač se jedná o kratší pohádky, překvapí vás, kolik informací se do každé z nich vešlo i jaký dokážou mít dějový spád včetně závěrečného poučení – zkrátka žádná nepotřebná omáčka okolo. Ilustrace se budou možná většině dospělým zdát temné, ne příliš vhodné pro 4-8 leté děti. Jejich autorkou je však teprve 15letá Alžběta Polanská, která má k dětskému světu blíž než my dospělí a proto věřím, že malí čtenáři/posluchači  nebudou kresby vidět až tak „černě“ jako my. Navíc při bližším zkoumání ilustrací nemohu popřít, že se v nich skrývá jednak originalita a jednak tajuplnost lákající se dozvědět víc. Pod každou ilustrací je zkopírován text z pohádky. Díky tomu přesně víte, k jaké části příběhu se obrázek vztahuje, což se mi jeví jako velmi dobrý nápad.

Hlavními hrdiny příběhů jsou dívky, chlapci (a to třeba i kapří) a muži.  Objevují se zde nadpřirozené pohádkové bytosti (čerti, draci, princezny) i personifikovaná zvířata. Pohádkové příběhy nepostrádají ani známé formulky: „Bylo, nebylo…“ nebo „Překročila sedmero moří, sedmero řek a sedmero hor…“ Do této chvíle by se mohlo zdát, že pohádky jsou jako každé jiné, ale tyto mají pro mě hloubku. Třeba vás překvapí, že mezi pohádkami se objeví jedna, která nemá zrovna šťastný konec, a to z důvodu, aby si děti uvědomily, proč se nemají přibližovat k mláďatům. Do pohádkových příběhů dokázala autorka dále přirozeně vtěsnat reálné životní situace, nové poznatky (např. vznik ostrovů) i vyjádřit pocity kaprů vylovených na Vánoce.

Jazyk je laskavý, slova nenáročná na pochopení i četbu.  Děj je natolik poutavý, že i já ho ve svých letech hltala. Ráda bych zmínila i nějaké negativum, které taktéž k recenzím patří.  Tak snad jen to, že sedm pohádek je málo a stálo by za to, kdyby takto promyšlených pohádkových příběhů bylo alespoň jednou tolik.


1 komentář u „O princeznách, dracích…“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *