Archiv pro štítek: hmyz

  • Výtvarný záměr: kresbou podle předlohy vystihnout včelu se všemi jejími částmi a umístit jí na zvětšenou buňku
  • Výtvarná technika/postup: kombinovaná technika
  • Pomůcky: čtvrtky A3, čtvrtky A5, kružítko pro výrobu šablony šestiúhelníku, tužky, nůžky, temperové barvy, malé mističky, ploché štětce, kus bublinkové folie, plastová deska, černé Centropeny a fixy, lepidlo v tubě, obrazové předlohy včel, ubrus.

Motivace a hra
  • Vaření mateří kašičky (krupicové kaše) – Místo cukru můžeme do kaše přidat med a naučit se při vaření básničku:

Míchám, míchám kašičku

v šestibokém rendlíčku.

Pod pokličkou zavaříme

hodně medu připravíme.

Už se těšte, larvičky,

na pylové špalíčky.

Medem si je osladíte,

naši práci oceníte. (Souralová V., Včelí domeček: Prázdniny v úlu)

  • SH: Krmení kašičkou – Mateří kašičkou se krmí larvičky, ze kterých budou dělnice nebo budoucí matky. Dospělé matky jsou krmeny kašičkou denně, aby mohly vyprodukovat mnoho vajíček, ze kterých se vylíhnou včely – nakrmení dětí, aby byly schopné zhotovit kreslené včeličky.

 

Realizace výtvarné činnosti

Pedagog narýsuje šablonu buňky, k jejíž výrobě bude potřebovat kružítko. Pravidelný šestiúhelník sestrojíme tak, že kružítko otevřeme co nejvíce a narýsujeme kružnici přes formát A3. Přesuneme hrot kružítka na kružnici, nastavený poloměr nijak neměníme. Na kružnici uděláme bod, do kterého zabodneme kružítko a uděláme kružítkem přes kružnici druhý bod. Následně zabodneme hrot kružítka do druhého bodu a opět stejným způsobem vyznačíme další bod.  Šest bodů vyznačených na kružnici propojíme pravítkem a vznikne nám šestiúhelník, který vystřihneme.

Šablonu šestiúhelníku si děti obkreslí na čtvrtku A3 a vystřihnou. Do malé mističky každému kápneme trochu hnědé tempery. Aby měl každý trochu jiný odstín buňky, vyndáme na stůl další tempery – červená, oranžová, žlutá, bílá, černá. Každý si vezme jakoukoliv barvu, kápne si ji do mističky s hnědou a barvy spolu promíchá. Při spokojenosti s odstínem barvou natře celou buňku a nechá zaschnout. Na plastovou desku vymáčkneme žlutou temperu s příměsí bílé (její množství si určí děti) a rozetřeme do plochy. Na tuto plochu položíme bublinkovou fólii, sejmeme ji a položíme na buňku, opatrně folii přitlačíme a z buňky sundáme.

Na čtvrtku A5 si děti nakreslí včelu – nejprve tužkou a posléze ji obtáhnou černým Centropenem. Na oči, pruhy použijeme černý fix. Vhodné je poskytnout několik vizuálních předloh, aby si děti mohly vybrat z návrhů a nebyla každá včela stejná.  Hotovou včelu si děti vystřihnou a nalepí na buňku.

 Závěr

  • Kontrola částí těla včely – hlava, hruď, zadeček, křídla, 3 páry nohou, tykadla, sosák.

  • Výtvarný záměr: z odpadového materiálu sestavit objekt mravence
  • Výtvarná technika/postup: prostorová tvorba – konstruování
  • Pomůcky: plata od vajec, temperové barvy (černá, hnědá, rezavá), silnější ploché štětce, mističky na barvy, pohyblivé oči, lepidlo Herkules, drátky, malé špičaté nůžky, staré papíry, ubrus.

Motivace a hra

  • Pohádka: Jak se rodí a rostou mravenčí děti – (Ferda Mravenec, Ondřej Sekora)
  • Pozorování mraveništěVycházka do lesa, hledání mraveniště. Co tam mravenci dělají? (sběr potravy od jara do podzimu, stavba mraveniště)
  • Pokus: Co mravencům chutná? – Co mravencům nejvíce chutná? Do těsné blízkosti mraveniště jim pokládáme různé dobrůtky – kostka cukru, semínka z pečiva, mrtvá žížala, moucha; drobečky od sušenek, kousky ovoce atd.
  • Demonstrace obrázků: Mravenci – Pozorování stavby těla, jejich zbarvení.

 

Realizace výtvarné činnosti

Na každého mravence budeme potřebovat z plata 3 spojené kusy (lze vytvořit z malých i z velkých plat). Tento první krok vystřihnutí těla z plata provede pedagog. Pokud budeme používat různá plata, všimněte si, že každé z nich má jiný tvar a vzniknou tudíž různě tvarovaní mravenci. Každé dítě si vybere vystřiženou kartonovou formu a pomocí nůžek dílky jednak zakulatí a jednak mezi nimi vystřihne „trojúhelník“, aby vytvořil mezi částmi těla zřetelnější oddělení (může předkreslit pedagog).

Po uklizení odstřižků si děti vezmou starý papír, položí si na něj tělíčko mravence a rozhodnou se, jakou barvu bude mít jejich mravenec. Mravence natíráme neředěnou temperou, a to nejprve spodní stranu, posléze vrchní. Tělo mravence necháme na starých papírech dobře proschnout. Oči lze i namalovat, my použili pohyblivé oči, které se dětem více líbily. Na oči kápneme lepidlo a přilepíme je na karton. Do prostředního dílu uděláme malými špičatými nůžkami z každé strany 3 dírky na protáhnutí nožiček z drátků. S dírkami může dopomoct pedagog, pokud by dětem nešel papír propíchnout. To stejné platí pro dírky těsně pod očima, kam zasuneme kusadlo. Děti si vyberou barvu drátků, od které si nastříhají 3 stejně dlouhé kusy na nohy, které provlečou vytvořenými dírkami a jeden krátký na kusadlo. Po navlečení můžeme nohy zkrátit a natvarovat si je.

Závěr

  • PH: Stavba mraveniště – Více mravenců na jednom místě potřebuje domov = mraveniště. Mravenci sbírají jehličí (= špejle / klacíky nalámané na menší kusy) rozházené venku nebo v místnosti pro stavbu mraveniště. Mravenci pobíhají a sbírají po jedné jehlici a nosí je do svého nového mraveniště (=velká obruč). Hrozí jim však nebezpečí – datel (1 z dětí mající na hlavě červený šátek), který je honí. Koho se datel dotkne, ten musí odložit jehličí a běžet na ošetřovnu (vzdálenější místo od mraveniště, kterého se dotkne) a ošetřený se vrací zpět do hry.
      • Lze buď stavět jedno velké mraveniště, nebo se rozdělit do více družstev podle barvy mravenců, přičemž si každý druh nosí jehličí do svého mraveniště. Vítězí mravenčí rodina, která postavila větší mraveniště. (Jana Modrá, V říši obrů)

  • Výtvarný záměr: využít přírodní materiály, ozvláštnit je barvou a sestrojit z nich vážku
  • Výtvarná technika/postup: konstruování přírodních prvků
  • Pomůcky: dvounažky javoru, temperové barvy, ploché štětce, malířská paleta, lepidlo Confix, lesní klestí, staré papíry (popř.: karton, tavná pistole).

Motivace a hra

  • Pozn.– Vzhledem k tomu, že vážky vídáme převážně v létě u vody, ale činnost lze realizovat až na podzim, kdy javoru dozrají dvounažky, můžeme námět zařadit k tématu voda/ryby.
  • Pozorování obrázku vážky a její popis – 2 páry stejně velkých křídel, štíhlé protáhlé tělo, 3 páry nohou, velká hlava, hruď a zadeček jsou pestře zbarveny, křídla jsou průhledná i různě zbarvená, výskyt kolem vod, kde se vyvíjí.
  • Seznámení se záměrem – Kdybychom obarvili pouze klacík (tělo vážky), nebyly by vážky od sebe tak odlišné. Pokud bychom jim však obarvili křídla, určitě by byly pestrobarevnější a každý by si poznal tu svou.

 

Realizace výtvarné činnosti

Nejideálnější doba pro sběr i výrobu z dvounažek javoru je v době, kdy visí ještě zelené na stromě. Poměrně za krátkou dobu změní barvu, ale především uschnou a nedrží nažky u sebe, proto je pak velmi těžké při pozdějším sběru najít nažky spojené. Klestí sesbíráme s dětmi při vycházce do lesa s tím, že již ví, na co ho přesně použijeme. Je vhodné nasbírat ho více, a v MŠ ho lámat na menší klacíky, které budou zakončené bambulkou (hlava). Pokud máme dostatek dvounažek, nebráníme dětem, aby si vyrobily např. 4 a více vážek. Na každou vážku potřebujeme 2 dvounažky.

Na malířskou paletu vymáčkneme co nejvíc odstínů temperových barev. Děti si vyberou dvounažky, položí si je na starý papír a opatrně je bez použití vody natírají. Druhou stranu ponecháme bez barvy.

Při sestrojování vážky pracuje učitelka s každým dítětem individuálně. Nejprve si děti spárují křídla, která budou tvořit vážku. Určí si, které křídlo bude zadní (vespod), do jeho středu aplikují lepidlo Confix a položí na něj přední křídlo tak, aby zadní křídlo zcela nezakryly. Do středu předního křídla taktéž nanesou lepidlo a položí na něj klacík. Výhodou tohoto lepidla je, že se rychle schne a perfektně lepí jednotlivé přírodniny k sobě. Jakmile mají všichni zhotovené vážky, můžeme je přilepit na společný karton. Lepení tavnou pistolí provádí pedagog.

  Závěr

Poznají si děti vlastní vážky na základě jejich zbarvení? Můžeme se pokusit o pojmenování vážek dle barevnosti křídel.

  • Výtvarný záměr: konstruovat z toaletních ruliček prostorovou stavbu vosího hnízda
  • Výtvarná technika/postup: prostorová tvorba z ruliček
  • Pomůcky: toaletní ruličky (200 ks), lepidlo Herkules, tavná pistole, ubrusy

Motivace a hra
  • Hádanka: Vosa – Včelám se prý podobám, sladký med však nedávám. Po medu se tloustne, chci mít štíhlý pas, žlutočerné pruhy prý jsou v módě zas. Hnízda místo z vosku stavím z papíru, mým larvám a kuklám přímo na míru.
  • Rozdíl: Vosa x včela – Hnědě zbarvená včela žije v úlu, vytváří med, je více ochlupená, při bodnutí nedokáže vyndat své žihadlo, proto umírá (zpětné háčky). Vosa zbarvená do žluto-černa vyrábí papírová hnízda, nevytváří med, může bodnout opakovaně, neumírá při bodnutí (jehla).
  • Vysvětlení: Jak vosy staví papírová hnízda – Vosy si staví hnízdo z papíroviny, což je takový lehoučký papír. Vyrábí ho tak, že ukusují kousíčky starého dřeva, které rozmělní v ústech se slinami a tím se slepí. Pak papírovou hmotu tvarují, jak potřebují.
  • Pozorování skutečného vosího hnízda (popř. na fotografiích) – Zima je ideální doba, kdy můžeme sundat opuštěná vosí hnízda, abychom si mohli s dětmi dobře prohlédnout jeho stavbu a osahat si, že je opravdu z papíroviny.

 

Realizace výtvarné činnosti

Dětem vysvětlíme úkol, že každá skupina vyrobí jedno patro z vosích buněk (toaletních ruliček), poté je všechny poskládáme na sebe a tím nám vznikne obří vosí hnízdo. Děti se rozdělí do 4-5 skupin a sednou si ke společnému stolečku. Na stoly položíme ubrusy, dostatek toaletních ruliček a kelímek s tekutým lepidlem. Postup při práci necháme na dětské domluvě a spolupráci. Členové skupinky mohou samy za sebe slepit pár ruliček a pak je spojit, nebo ihned pracovat na společném patře (ideální varianta). K lepení používáme prst, který děti namáčí do kelímku s lepidlem. Pokud jde některé skupince práce lépe od ruky, další ruličky si chodí postupně brát do připravené krabice. Díky tomu nám na konci činnosti vzniknou odlišně velká patra. Pokud by patro mělo výrazně jiný tvar než půlkruhový/kruhový, v průběhu dalšího dne lze přizvat skupinku a přidáním ruliček dotvarovat v požadovaný tvar. Ideální je, když by bylo jedno patro nejmenší, další dvě středně velké a jedno největší.

Vyztužovací sloupky mezi patry sestavuje pedagog pomocí tavné pistole.  Sloupky mohou být tvořeny z toaletních ruliček anebo z menších (na průměr i výšku) ruliček z tvrdšího kartonu, které lépe udrží celou konstrukci. Pokud máte odlišně velká patra, skládáme je odspodu v tomto pořadí: středně velké/největší/středně velké/nejmenší patro.

Závěr
  • Vytvoření vos a zasazení do hnízda – Může se jednat o maxi vosy z papíru, nebo naopak malá miminka vos třeba z korkových špuntů.

  • Výtvarný záměr: pokusit se méně výrazným zbarvením křídel o částečné splynutí můr na noční obloze
  • Výtvarná technika/postup: tisk ze šablon, otisk, domalba anilinovými barvami
  • Pomůcky: propisovací folie, černá tiskařská barva, 2 grafické válečky, noviny, kancelářské papíry/čtvrtky A4, šablony nočních motýlů, tužky, nůžky, anilinové barvy, slabé kulaté štětce, kelímky s vodou

Motivace a hra
  • Výklad: Noční motýli Denní motýli milují slunce, když však zajde, nastoupí na jejich místo noční motýli, kterým stačí svit měsíce. Určitě každý už někdy viděl za teplého večera můry, které se shlukovaly u rozsvíceného světla. Lampu si pletou s měsícem, který používají jako orientační bod. Můry mají často takové zbarvení, které je dobře maskuje v okolním prostředí, aby ve dne nebyly nápadné. K maskování ale většinou slouží jen přední pár křídel. Pokud je můra objevena, prudce odkryje spodní křídla a před nepřítelem se rozsvítí její pestrá výstražná kresba.
  • Pohybová hra v lese: Mistři v maskování – Největším nepřítelem můr jsou netopýři. V lese vymezíme hranice a zvolíme jednoho netopýra, zbytek dětí se promění v noční motýli, kterým necháme čas se schovat. K maskování lze využít i méně výrazné látky donesené z MŠ. Netopýr následně hledá můry, pokud ukrytou můru objeví, snaží se jí chytit. Podaří se v určeném intervalu ulovit všechny maskované můry?

 

Realizace výtvarné činnosti

Na internetu vyhledáme fotografie nočních motýlů jako je přástevník medvědí, lišaj lipový/ smrtihlav/vrbkový, martináč hrušňový, stužkonoska modrá apod., jejichž křídla nejsou pouze hnědá, ale objevují se na nich zajímavé vzory a další barvy jako zelená, modrá, žlutá, červená.

Děti si vyberou 2-4 šablony motýlů, obkreslí si je na papír a vystřihnou. Výběr papíru má svá pozitiva i negativa.  Pozitivem šablon z měkkého papíru je, že při tisku jsou obrysy bílých motýlů na černém pozadí ostré, nevýhodou ovšem je, že šablony jdou z matrice špatně sundat a při následném otisku jsou černé kontury slabší. U šablon ze čtvrtky jsou obrysy při tisku rozostřené, ale otisk zanechá silnější linie kolem motýlů, šablony lze snadno sejmout a využít je např. pro další činnost. To stejné platí u podkladu – pokud zvolíme čtvrtku, černá barva se sice rovnoměrně neotiskne, ale papír se nebude vlnit.

Na propisovací folii A4 si děti naválí černou tiskařskou barvu, na ní rozmístí své motýli, přiloží bílý papír a pomocí čistého válečku provedou ruční tisk. Po sundání papíru z folie se objeví bílí motýli na černém pozadí. Šablony motýlů opatrně odlepíme z folie, abychom prsty neponičili černý podklad, přiložíme na folii kancelářský papír a přejedeme po něm několikrát silně válečkem, papír sejmeme a tím získáme otisk. Po zaschnutí černé barvy děti bílé motýli vybarví anilinovými barvami za vizuální opory fotografií nočních motýlů.

Závěr
  • Komparace dětských prací – Kteří motýli nejlépe splývají s tmou? Kteří jsou naopak nejvíce nápadní? Jaké můry by svou výstražnou kresbou zastrašily své predátory? Víš, o jakého nočního motýla se jedná (název)?

  • Výtvarný záměr: pestrobarevně dekorovat motýlí křídla, barevný kontrast umocnit umístěním motýlů na neutrální podklad, plasticky vytvarovat křídla
  • Výtvarná technika/postup: kresba fixy, plastická tvorba
  • Pomůcky: šablony motýlů, čtvrtky, tužky, nůžky, barevné fixy, fotografie denních motýlů, lepidlo v tubě, velký arch černého papíru

Motivace a hra
  • Pozorování na obr.: Vývojová stádia motýlavajíčko, housenka, kukla, motýli.
  • Tvoření z modelíny: Stádia vývojevýroba postupných stádií motýla pomocí listů a plastelíny. Každé dítě si vytvoří 4 kuličky. VAJÍČKA – 1 kuličku položíme na list, HOUSENKA – spojíme 4 kuličky do housenky a položíme ji na list, KUKLA – housenku zabalíme do listu, MOTÝL – do housenky zapíchneme z boků 4 oválné listy. (J. Modrá, V říši obrů)
  • Sběr motýlů a housenek – pomocí sítě na motýly; housenky najdeme např. v porostech kopřiv, kde můžeme najít housenky několika druhů baboček. Uschováváme je ve vzdušné nádobě s dostatečným množstvím listů kopřiv.

 

Realizace výtvarné činnosti

Motýlí křídla jsou fascinující díky své barevnosti a pestrosti. Snad každý vnímá motýly jako ozdobu přírody. Na viditelné místo rozložíme fotografie/obrázky denních motýlů sloužící pouze jako vhled na různorodost pestrobarevných motýlích křídel. Cílem obrazového materiálu není kopírovat vzhled motýlů při následné výtvarné činnosti, ale pouze získat představu o rozmanitosti barev a vzorů. Při této lekci lze využít šablony nočních motýlů, které naleznete ZDE, anebo na internetu vyhledat denní motýli, jejich obrys obkreslit a vytvořit šablony jiné.

Děti si na čtvrtku obkreslí pomocí šablon 2 až 4 motýly, vystřihnou je a tělo i křídla dekorují dle vlastní fantazie fixami, neboť díky nim lze dobře zakreslit detaily a barvy jsou na dálku pestré. Motýlky vybarvujeme pouze z jedné strany, spodní část ponecháme bílou.

 

Závěr
  • Lepení na společný podklad a tvarování křídel – Jakmile nashromáždíme od dětí všechny motýly, tak vzhledem k jejich počtu zvolíme dostatečně velký tvrdší arch papíru, který položíme na zem. Nejlépe barevní motýli vyniknou na černém pozadí (zkoušeli jsme s dětmi světle modrý i zelený papír a vždy někteří motýli na pozadí zanikali). Děti si najdou své motýlky a na spodní bílou stranu nanesou v oblasti jeho těla lepidlo a připevní na libovolné místo na černé ploše. Po nalepení motýlům vytvarují křídla, díky čemuž přidáme obrazu plasticitu, která vyvolává let motýlů.

  • Výtvarný záměr: výtvarný přepis brouků podle skutečnosti (=fotografie)
  • Výtvarná technika/postup: kresba kolorovaná anilinovými barvami
  • Pomůcky: tužky, čtvrtky formátu A4, anilinové barvy, kelímek s vodou, slabé kulaté štětce, ubrus, demonstrační obrázky brouků (popř. černý Centropen)

Motivace a hra
  • DH: Kdo se skrývá v trávěDo lavoru se skutečnou trávou, nebo trávou určenou pro velikonoční dekorace ukryjeme malé obrázky brouků. Děti v ní po jednom hledají brouky a pojmenovávají je. Pokud se jedná o neznámý druh, s jeho jménem je seznámí učitelka.
  • Pohybové hry: Broučí olympiáda
    • Střevlík: běh, vytyčená trať.
    • Roháč: souboje na lavičce s rohy (=pěnová tyč na plavání). Dvě děti stojí proti sobě s pěnovou tyčí otočenou kolem sebe, kterou drží oběma konci dopředu a snaží se soupeře shodit z lavičky.
    • Lýkožrout: prolézání chodbičkami (=látkovým tunelem).
    • Kovařík: kovaříci umí z lehu na zádech vyskočit a otočit se tak na nohy. Leh na zádech, kotrmelec dozadu a vyskočit na nohy.
  • Hledání a porovnávání: Jak si hrají malíři? – obrázky z pohádkových knih (Ferda mravenec, Broučci apod.). Každý malíř namaloval broučky trochu jinak. Dokážeme přiřadit obrázky, které vytvořili malíři pro děti, k věrným kresbám/fotografiím?

 

Realizace výtvarné činnosti

Ke kresbě využijeme věrohodné obrázky/fotografie brouků, které máme ve škole k dispozici. V našem případě jsme kreslili za opory demonstračních obrázků s magnety a encyklopedií, kde byly vyobrazené dostatečně velké podoby brouků. Každé dítě si vybralo libovolný druh brouka, avšak při větším opakování jednoho druhu jsem fotografii brouka schovala a děti byly nuceny si vybrat jiného brouka, abychom získali co nejširší sbírku jednotlivých druhů.

Brouky děti nakreslily nejprve tužkou na formát A4 s důrazem na jeho dostatečnou velikost. Kromě specifických skvrn, proužků na krovkách jsme se zaměřovali na prokreslenost těla a nohou. V neposlední řadě při práci s barvami šlo o dodržení barevnosti a preciznost při vybarvování úzkým štětečkem.

Závěr
  • Uspořádání výstavy se sbírkou brouků
  • Otázky nad sbírkou – „Kolik odlišných druhů tu máme? Kolik tu je slunéček, chroustů? Jací brouci mají na sobě červenou barvu? Mají všichni správný počet nohou? Jaký brouk jich má méně…apod.“

  • Výtvarný záměr: nakreslit lepidlem jednoduchou pavoučí síť, posypat ji sypkým materiálem opačné barevnosti než je barva podkladu
  • Výtvarná technika (postup): práce se sypkým materiálem
  • Pomůcky: bílé a černé čtvrtky formátu A4, lepidlo Herkules, užší kulaté štětce, krupice, mák celý (ne mletý) přesypaný v mističkách, ubrus

Motivace a hra
  • Pohybová hra: Pavoučí síť – utkání umělé pavučiny mezi dvěma stromy pomocí provázků s dostatečně velkými oky různé velikosti, tvarů a v přiměřené výšce dětí. Úkolem dětí je po jednom prolézat oky tak, aby se jí nedotkly. Děti si mohou pomáhat, ale nikdo se nesmí dotýkat sítě. Vhodné je předvedení úkolu pedagogem, aby děti měly představu o tom, co se po nich požaduje.
  • Ukázka fotografií s různými typy pavoučích sítí

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si nejprve štětcem a lepidlem nakreslí pavučinu. Začínáme kresbou úhlopříček a pokračujeme vyplétáním pavučiny. Pro inspiraci dejme dětem na vedlejší stoleček nebo tabuli fotografie pavoučích sítí. Ti, kteří pracují na černém papíru, mají práci jednodušší, neboť bílá stopa lepidla je dobře viditelná. Na bílé čtvrtce je kresba méně patrná a děti mají obtíž poznat, které části pavučiny jsou potřeba obnovit lepidlem. Pracujeme ve svižnějším tempu, neboť lepidlo poměrně rychle schne a sypký materiál by se na něj nepřilepil. Pokud i tak zaschne, před sypáním obtáhneme linie, které již uschly. Sypat krupici i mák můžeme přímo na výkres u stolu a přebytečný materiál vysypat zpět do nádob, anebo obrázek vložit do tácu s okrajem, přebytečný sesypaný materiál zůstane tam, který posléze učitelka přesype zpět do mističky. Na bílou čtvrtku sypeme mák (zaprášené staré pavučinky) a na černý papír bílou krupici.

Závěr

  • Rozhovor – Jaký pavouk žije/žil v tvé síti (velikost, druh)? Kde tvou pavučinku můžeme najít? (místo)

Soukal pavouk nit, až vyrobil síť
  • Výtvarný záměr: pokusit se o spirálovité osnovy sítě z barevných vln na paprskovitě uspořádaná vlákna z větví
  • Výtvarná technika (postup): práce s textilií – vlnou
  • Pomůcky: provázek, rovné silnější větve, nůžky, zbytky barevných vln

Motivace a hra
  • Hádanka: Motání nitě, krejčí není!

Plete sítě, rybář není!

Až své sítě usouká,

poznáte v něm _ _ _ _ _ _ _. (pavouka)

  • Vyprávění zážitků a prožitků – Kdo se bojí pavouků? Jakého a kde jste viděli pavouka?
  • Vysvětlování – S pavoučími sítěmi přicházíme do styku doma nebo třeba v lese, kdy se nám jemná vlákna lepí na obličej. Brzy po ránu můžeme obdivovat krásné kruhové pavučiny křižáků poseté kapičkami rosy. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak pavučina vzniká? Tvoří se u pavouka ve snovacích žlázách, které vyúsťují na konci zadečku. V hotové pavučině potom číhá na svou kořist, kterou pozná podle záškubů. Pavouk pozná, kdy se jedná o hmyz nebo pouze spadlý lísteček, drobná semínka. Protože větší semena i hmyz síť poničí, pavouci si budují nové sítě skoro každý den.
  • Sociogram: Pavučina – Děti si mezi sebou posílají klubíčko vlny. Ten, kdo klubíčko přijal, drží pevně konec provázku a klubko pošle dalšímu dítěti, kterého si vybral. Pavučina je utkaná, jakmile mají všichni vlnu v ruce. Mohou prozradit, od koho klubko dostaly a komu jej poslaly. Pavučinu můžeme nadzvedávat, pomalu s ní točit, pohoupat třeba plyšovou hračku. Na konci se společně pokusíme opět z pavučiny vytvořit klubko.

 

Realizace výtvarné činnosti

Pedagog v přípravné fázi vytvoří paprskovitou kostru z přibližně 4 – 6  silnějších rovnějších větví, které uprostřed pevně sváže silnějším provázkem. Děti se stanou křižáky, kteří soukají pravidelnou kruhovou pavučinu z barevných vln od středu k vnějšímu okraji větví. Učitelka vlnu uzlem upevní na větev a dítě jejím obtáčením okolo větví vytváří síť. Je potřeba kontroly z důvodu nechtěného vynechání následné větve, napínání vlny a přiměřeně velkých mezer mezi řadami. Pokud děti chtějí vyměnit barvu vlny, vlnu ustřihneme, zavážeme na nejbližší větev a z té samé navážeme novou barevnou vlnu. Děti se střídají v tkaní dle jejich pracovního zájmu. Někdo může utkat 1 kruh, někdo 3 i více kol.

Závěr

  • Praktické zkoumání pavučiny – dotýkáme se sítě, pozorujeme, zda se rozechvěje.
  • Vytvoření pavouků – z malých papírových ruliček, korkových špuntů a černého papíru, zavěšení na síť.

  • Výtvarný záměr: nanést dvě silné vrstvy voskových pastelů, do černé voskové plochy kreslit špendlíkem motýla, zaměřit se na tvar a barevnost křídel
  • Výtvarná technika (postup): odkrývací rezerváž na voskovém podkladu
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A5, voskovky, špendlíky, šátky pro motivaci

Motivace a hra                  
  • Čtení úryvku Krásní motýli z knihy: Kolik je na světě krás (F. Nepil) – „Na světě je krás k nespočítání, ale nejkrásnější ze všeho jsme my,“ říkají motýli. „Máme úplně stejné barvy jako květiny a navíc i létáme. Kytky jsou takové buchty: kam je ráno postavíte, tam je večer najdete. To my, bělásci, žluťásci nebo modrásci toho za den obrazíme, že by tomu nikdo nevěřil!“ Vtom tedy nejsou daleko od pravdy, až na to, že od květin je náhodou moc hezké, že nejsou takové přelétavé. Co z toho, kdyby člověk dostal k svátku kytici kopretin a ta by se pak zvedla a uletěla někam na palouk! Motýl opravdu chvilku neposedí. Když přiletí na květ, pořád se točí a stále zavírá a rozevírá křídla. Jako by jimi dýchal. Na motýlech jsou nejkrásnější jejich křídla. To dobře vědí babočky, perleťovci, stužkonosky, vřetenušky, otakárci i jasoni. Proto nenechají nikoho vynadívat se na ně dosyta. Buď křídla zavřou, nebo zase uletí a je po všem. Křídla mají krásná, protože hrají všemi barvami světa.“
  • Dramatické ztvárnění: Zrod motýla – vajíčka (sed na patách), housenky (plazení a kousání listů), zakuklení housenky (embryo poloha), motýl (roztáhnutí rukou).
  • Reflexe – V jakého motýla ses proměnil?

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti pokryjí čtvrtku A5 silnou vrstvou barevných voskovek. Lze použít všechny odstíny vyjma hnědé a černé, které by při následném odkrývání nevynikly. Na podkladovou vrstvu naneseme druhou vrstvu, a to černého voskového pastelu. Výhodou tohoto postupu je, že se nečeká na zaschnutí vrchní vrstvy. Pro někoho nevýhodou může být to, že černá voskovka již zcela nezakryje spodní barevný podklad. Nicméně prosvítající místa na ploše v závěru tvoří zajímavou barevnou patinu.

Do černé voskové plochy vyrýváme rycím nástrojem (špendlíkem) motýla, v kterého se děti při hře proměnily. Využijme pestré podmalby k zachycení barevných křídel. Většinou motýli vidíme při letu a nemůžeme si v klidu prohlédnout jejich šaty, teď máme příležitost jejich přednosti zachytit na roztažených křídlech, které zdobí kroužky i proužky, skvrny, tečky, kostky, vlnky a paví oka. Nezapomeňme, že krásu jim dodává i tvar křídel různě vykrajovaných, s ostruhy.

Závěr

  • Interpretace vytvořených děl – Jakého motýla si stvořil? Myslíš, že nějaký podobný na světě poletuje?
  • Prohlídka děl pohybovou hrou – Necháme naše motýly prolétnout. Děti se s obrázky volně pohybují po herně a mají tak možnost shlédnout nádherná křídla dalších motýlků.

  • Výtvarný záměr: vystihnout včelu s jejími typickými znaky kombinováním různých vyjadřovacích prostředků
  • Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika
  • Pomůcky: šablona šestiúhelníku, barevné papíry, temperové barvy (černá, žlutá + zlatá), nádoby na barvy, ploché štětce, černá tuš, špejle, nůžky, lepidlo Herkules, zbytky děrovaných látek (záclony, ubrusy,…), obrazová předloha včely

Motivace a hra
  • HádankaKdo má tělo pruhované, oblétává louky, stráně? Kdo pro nás med dělá? Správně, je to _ _ _ _ _ (včela).
  • Učitelka dětem vypráví o životě včely a popisuje stavbu těla – hlava, hruď, zadeček, 2 páry křídel, 3 páry nohou, kartáčky pro sběr pylu, žihadlo, tykadla, sosák, vývoj včely – vajíčko, larva, kukla, čistička, krmička, stavitelka, strážkyně, létavka, způsob života, sběr nektaru a pylu.
  • Pohybová simulační hra: Včelky sbírají pyl – Vyrobíme si několik květin z papíru, přičemž prostředek bude tvořit plastový kelímek. Děti představují včelky. Pyl v kelímcích může být tvořen papírovými kolečky (1 cm v průměru) či lehounkými polystyrénovými kuličkami (o průměru aspoň 7 mm – aby se nevcucly do brčka). Děti dostanou brčka a přes ně přisají papírové kolečko či kuličku a za stálého sání přenesou pyl do úlu do plástve (tvořené několika miskami, nejlépe šestibokými). Dbáme na bezpečnost dětí, aby nedošlo k úrazu brčkem.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si na barevný papír obkreslí šablonu šestiúhelníku a vystřihnou ji. V plástvích jsou uložená vajíčka i larvičky včeliček. Včelky do pláství přináší nektar, který proměňují v med. Náš úl je ale zatím prázdný, schází mu bzukot a hemžení včel. Pokud usadíme včelky na buňky plástve, oni nám za odměnu dají ochutnat svého medu.Buňka, plástev

Dlaň jedné ruky si děti střídavě pokrývají žlutými a černými vodorovnými pruhy temperové nezředěné barvy (barva před otiskem nesmí být nikde suchá). Dlaň položí na plástev, zatlačí a opatrně ji odlepí. Po zaschnutí včelce dokreslíme černou tuší končetiny, hlavu, tykadla; při kresbě se děti opírají o obrazovou předlohu. Tvar křídel může vystřihnout učitelka, děti si je přilepí mezi hruď a hlavu.

Včeličky2 Včeličky Včeličky3
Závěr
    • Poskládání plástu z jednotlivých buněk
    • Interpretace výtvarných děl – Poznáme, která včela je královna (největší)/dělnice?
    • Ochutnávka medu 

VÝTVARNÉ A PRACOVNÍ AKTIVITY

⇒VV: Berušky ze skořápek ořechů

  • pomůcky: červená a černá tempera, štětce, skořápky od ořechů, šablona těla berušky (z tvrdého černého papíru)
  • práci rozdělíme do 2 dní v rámci ranních her
  • 1. den: nabarvení červenou barvou krovek berušky
  • 2. den: malba teček a hlavičky (ukázka+ přilepení papírového těla)
  • 3. den: výstava na nástěnce (lepíme na zelenou travičku)

 

⇒VV: Motýl

  • pomůcky: šablona motýla, černé, hnědé voskovky; vodové barvy, štětce, voda
  • technika: kresba kombinovaná malbou akvarelem
  • nejprve vybarvíme voskovkou tělo motýlka
  • polemizujeme, jakou barvu mají motýli (ne černou, hnědou,.)
  • vše necháme na tvořivosti dětí

 

⇒PV: Čím se živí housenky?

  • pomůcky: 6 stejných litů javoru (2 stejně barvy x 3)
  •  každý druh housenky se živí jiným druhem listů a podle toho se jmenují
  • můžeme říci pro příklad jména některých motýlů+obrázky
  • (babočka bodláková, bělásek ovocný, bělásek zelný, běloskvrnáč pampeliškový)
  • úkol:
    • po třídě rozmístíme rozstříhané dílky javoru (liší se barvou)
    • každé dítě sebere 1 dílek a jde ke stolečku, kde je celý list v dané barvě
    • úkolem skupiny je dle předlohy složit list (na šablonu)

 

⇒Grafomotorika: Včelka létá kolem květu

  • kruhy ve směru i proti směru (ukázka, motivace)
  • poté možnost vybarvit obrázek

Včelka létá kolem květu

Včelka letí mezi děti.

Kupte, děti, med!

Za kytičku jetelíčku,

dám ho na oběd.

 

⇒VV: Utvoř si zahrádku květin z PET víček

  • pomůcky: PET víčka
  • dětem na koberec rozsypeme mnoho různobarevných víček
  • děti mohou pracovat samostatně, ve dvojici, či ve skupině
  • úkolem je vytvořit květinu/y a tím utvořit zahrádku PET květin v MŠ

 

 

HRY

POHYBOVÉ

⇒PH: Od vajíčka k motýlu

  • pomůcky: relaxační hudba
  • děti sedí na patách (=vajíčka)
  • z vajíček se vyklubou housenky (=plazíme se)
  • housenky se zakuklí (=embryo poloha)
  • motýl (=vstáváme, naznačujeme roztáhnutí křídel)
  • tuhnou nám křídla, usychají (=strnutí)
  • létáme

 

⇒Dramatizace: Od semínka ke květině

  • učitelka vypráví příběh o semínku, které se promění v květinu
  • semínko (=děti schoulené v klubíčku, zavřené oči)
  • sluníčko nás šimrá (=otevřeme oči)
  • začalo pršet (=děti pohybují hlavou)
  • vystrkují kořínky (=protahujeme se)
  • 1 list (=natáhneme 1 ruku, pohybujeme dlaní, prsty)
  • 2. list (=přidáme 2. ruku)
  • tvoří se rostlinka (=stoupneme si, pohybujme rukama, prsty)
  • květ (=spojení dlaní)
  • sluníčko dlouho svítí (=uvadáme)
  • prší (=květina se narovnává)
  • kousla nás housenka (=schoulení, chytáme se tam, kam nás kousla)
  • bouřka, vítr (=chvějeme se a hýbeme ze strany na stranu)
  • krásně voníme (=usmějeme se-KONEC)

 

DIDAKTICKÉ

⇒DH: Hledání vajíček na listech

  • pomůcky: malé lístečky s tečkami (1-3)-víc než počet dětí
  • lístečky rozmístíme po herně lícem nahoru
  • na rubu jsou nakreslené tečky=vajíčka
  • ne všechny lístečky skrývají vajíčka
  • každé dítě si najde lísteček, kde je schováno vajíčko/vajíčka
  • lístečky bez tečky nesbíráme
  • povely učitelky: „Zvedněte nad hlavu list se 3 vajíčky,.“

 

⇒DH: Vyjmenování obrázků v řadě

  • (prostorové vztahy)
  • pomůcky: tabule, křídy
  • beruška, pampeliška, včelka a tulipán nakreslené na magnetické tabuli
  • procvičujeme pojmy: vedle, před, za, první, poslední

 

⇒DH: Beruška 0,1,2,3 tečná

  • pomůcky: berušky, magnetky, lano, PET víčka
  • z lana uděláme kruh a do něj položíme berušky s magnety (= tečky)
  • do tohoto kruhu nesmí nikdo vstoupit
  • vybereme dítě, ukážeme na berušku
    • dítě na prstech ukáže počet teček, kolik má
    • poté si z dlaně učitelky vezme příslušný počet víček a umístí je k berušce
    • hru můžeme vícekrát opakovat, aby se vystřídalo více dětí

Berušky

 

⇒DH: Kolik teček má beruška?

  • tiché karty=prsty
  • ukážeme na libovolnou berušku lišící e počtem teček
  • děti nemluví, pouze na prstech ukazují počet

 

 

BÁSNIČKY A ŘÍKANKY

Beruška

Beruško, půjč mi jednu tečku,

třeba tu, co máš na zadečku.

Musím í napsat za větou,

ať se mi slova nepletou.

 

Jarní

Táta včera na venku

našel první sněženku.

Vedle petrklíč,

zima už je pryč.

Brouk

Leze, leze brouk,

vítr do něj fouk. (foukneme)

Otáčí se dokola, (otáčíme se na zadečku)

zavolejte doktora.(voláme)

Převalil se brouk. (převalení na záda, třepeme končetinami)

 

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒KK: Seznámení s jarními květinami- vytleskávání názvů

  • pomůcky: obrázky jarních květin
  • (sněženka, bledule, petrklíč, zlatý déšť, sedmikráska, pampeliška, fialka)
  • nejprve děti seznámíme názvy květin, řekneme si o nich zajímavost
    • pampeliška-z květů se dělá med, listy chutnají hořce
    • zlatý déšť=jedovatý

 

⇒KK: Poznávání hmyzu dle obrázků

  • na základě již hry: „Pavučinka“ opakujeme názvy hmyzu +doplníme, co si o něm pamatujeme

 

⇒KK: Cyklus motýla

  • pomůcky: kniha s vyobrazeným cyklem motýla
  • dětem lehkou formou vysvětlíme, jak probíhá přeměna v dospělého motýla
    • motýl nanese vajíčka na list
    • z nich se vylíhnou housenky, co se lity živí a okusují je
    • poté se zakuklí, kde si připravují barvičku svých křídel
    • když už jí mají připravenou, roztrhnout kuklu a vyletí motýl

 

⇒Kooperativní hra: Pavučinka z vlny

  • pomůcky: klubko vlny, obrázky hmyzu (včela, komár, pavouk, moucha, motýl)
  • tvoříme pavučinu z vlny
  • pavučinu položíme na zem a položíme na ní obrázky hmyzu
  • jednotlivý hmyz pojmenujeme a řekneme si o ní zajímavost, poznávací znak, nebezpečí, užitečnost