RENESANČNÍ SLOH. RENESANČNÍ ARCHITEKTURA

  • z latinského re nascio =znovuzrození
  • vznikla v Itálii-Florencii ve 14. století
  • = kulturní obrození novověkého člověka starověkou vzdělaností
  • rozvoj měst, řemesel, obchodu a vědy přinesl přehodnocení vztahu k životu
  • rozvoj filosofie, přírodních, lékařských věd (zájem o anatomii a tělo člověka)
  • doba objevování světa
  • založena na zkušenosti, usilovala o poznání světa a přírody
  • zájem o antiku
  • šlechta a řemeslné cechy=umění hodnoceno z estetického hlediska=krásno
  • důvěra v lidské myšlení, ve svobodu jedince a poznání přírody postavily člověka do jiné role – pokora k bohu byla vystřídána novými životními pocity
  • hned od svého vzniku se renesance staví do opozice vůči středověku (hlavně gotice)
  • rozvoj humanismu, tzv. antropocentrická renesanční estetika – důraz na člověka, člověk byl měřítkem uměleckých hodnot, oprostit se od církve
  • vznik olejomalby
  • vynález knihtisku-Jan Gutenberg=vzniká grafika

 

VĚDA: Mikuláš Koperník a Jan Kepler, Galieo Galilei

LITERATURA: Dante Alighieri, Francesco Petrarca, William Shakespeare, Francois Villion

 

periodizace italské renesance:

  1. (14. stol.) – zrod renesance
  2.  (15. stol.) – vrcholná renesance
  3.  (po roce 1500) – pozdní renesance

– kolem roku 1580 přechod k manýrismu

 

Architektura

  • zaujímá čelné místo v renesanční umělecké tvorbě
  • měřítkem staveb se stává člověk, pro něhož jsou tvořeny
  • výškové stavby jsou šířkově dimenzovány
  • začíná převládat princip statický a horizontální

 

ZNAKY
  • materiál: kamenné kvádry, cihly zdobené nástěnnou malbou, sgrafitem
  • klenba nemá žebra, je pokryta omítkou
  • strop bývá zaklenut mohutnou kopulí
  • zdi silnější a těžší než v gotice
  • okna většinou pravoúhlá, široká, sdružená
  • patra budov oddělena římsami
  • sloupy: hlavice, dřík, patka (ionské, korinské)
  • vrací se k architrávovému systému z antiky
  • půdorysy: pravoúhlé, stavby jsou symetrické
  • arkády-řada obloučků nesoucí patro
  • atika – štíty, zakrývá středu někdy sklopenou obráceně do středu
  • bosáž – plasticky vystupující kameny
  • stavby jsou často spojené se zahradou – sala terrena
  • fasády zdobeny rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami)

sgrafity (= dvouvrstvá omítka, spodní tmavá, vyrývání)

                          kvádrováním (= do omítky za vlhka vyryty kontury)

  • balustrády (zábradlí)
  • štuková výzdoba (štuk = jemná omítka ze sádry, vápna a písku)
  • dřevo-převažuje v interiérech, kazetové vyřezávané stropy
  • malovaný nábytek, postele s nebesy

 

TYPICKÉ STAVBY
  • zámky (sídlo šlechty, 4 nebo 3křídlé stavby, dvůr obklopen arkádami)
  • paláce (obdoba zámku v městském prostředí)
  • měšťanské domy
  • církevní budovy ustupují do pozadí

 

PŘEDSTAVITELÉ

Filippo Brunelleschi (bruneleski)

–          stojí u zrodu renesanční architektury

–          kopule dómu ve Florencii

  • Santa Maria de Fiore

–          florentský sirotčinec

 

Donato Bramante

  • v době vrcholné renesance
  • chrám sv. Petra v Římě-centrální stavba do kříže, nedokončil ji
    • po něm Rafael Santi
    • po jejich smrti Buonarroti – vytvořil kopuli
    • po jeho smrti další architekti (např. Vignola)
    • Carlo Moderna uzavřel dílo v období raného baroka

 

Andrea Palladio

  • představitel pozdní renesance, vytvořil základ pro barokní tvorbu
  • , Olympijské divadlo ve Vicenze, bazilika Palladiana vBenátkách

 

Vignola

  • představitel pozdní renesance, žák Michelangela
  • jezuitský kostel Il Gesú v Římě
    • nemá boční lodě
    • typem stavby, kterou přebírá barokní architektura

 

Renesanční architektura v Čechách a na Moravě

Periodizace
  1. raná renesance – Jagellonská (1490 – 1530)
  2. vrcholná renesance – česká (1530 – 1580)
  3. pozdní renesance – Rudolfinská (1580 – 1620)
  • -díky Rudolfu II.-přenesl sídlo do Prahy,umožnil rozkvět umělecké činnosti
  • souběžnost 2 slohů (renesančního a pozdně gotického)
  • gotika doznívala u chrámových staveb
  • kostely, kláštery-gotický styl
  • městské domy, paláce-renesanční styl
  • nejvíce památek na území Rožmberků a pánů z Hradce

 

Renesanční urbanismus
  • nevznikala nová města
  • přestavovaly se jednotlivé objekty starých měst
  • příčinou přestaveb byl požár (Malé Strany, Pražského hradu, Pardubic)
  • za hradbami měst zakládána předměstí pro řemeslnictvo, uprostřed nich stavěny hřbitovní kostelíky (kostel sv. Havla v Mladé Boleslavi)
  • nejběžnější úpravy = zřizování podloubí
  • tam, kde výstavbu města dělala vrchnost (Rožmberkové, páni z Hradce, Pernštejnové), měla urbanistická tvorba mimořádnou úroveň

 

  • do podkrušnohorských měst – pronikala renesance saská (domy v Litoměřicích)
  • na Moravě
    • páni z Boskovic a páni z Pernštejna přestavovali hrady a budovali nové zámky
      • zámek v Moravské Třebové, v Boskovicích, v Moravském Krumlově
    • rozsáhlou stavební činnost rozvinuli páni ze Žerotína
      • zámek v Náměšti n. Oslavou

 

světské stavitelství

  • budování zámků, venkovských letních sídel, městských domů
  • zámky a sídla spojovány se zahradou s fontánami, plastikami
  • vznik letohrádků a loveckých zámečků – vztah člověka k přírodě (letohrádek Hvězda)

 

renesanční zámek

  • = arkádový dvůr, mnoho sloupů a oblouků, arkády
  • často dvůr otevřen a spojen se zahradou (Opočno, Velké Losiny)
  • vzniká lodžia = arkádami otevřený stavební prostor
  • v zámku reprezentační místnost, pokoje, věže s točitými schodišti
  • zvenčí je zámek chráněn opevněním
  • přes příkop spojen dřevěným mostem
  • oblíbené je sgrafito– zdobili zámky, paláce i měšťanské domy
    • Velká míčovna v Královské zahradě v Praze, zámek v Litomyšli, renesanční Slavonie

 

zámky

  • Litomyšl, Opočno, Telč, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Kratochvíle
  • u zámků časté letohrádky (bývají se zámkem spojené zakrytou chodbou)
  • Letohrádek u zámku v Opočně
  • Letohrádek Královny Anny v Praze

 

  • Vladislav Jagellonský přesídlil roku 1490 z Prahy do Budína
  • (stal se uherským králem)
  • v Budíně je okouzlen palácem Matyáše Korvína
  • posílá do Prahy Benediktu Rejtovi prvky paláce
  • ten je přenesl do oken Vladislavského sálu

 

  • 1530 nastupují na trůn Habsburkové – chtějí renesanci budovat i u nás
  • Ferdinand I. dal pro svou ženu Annu Jagellonskou postavit Letohrádek královny Anny=Belvedér

 

  • Paollo de la Stella – vybudoval sala terrenu zdobenou arkádami a zábradlím s kuželkami
  • Bonifác Wohlmut – dokončil stavbu a postavil střechu, podobnou střeše Národního divadla
  • + Tomáš Jaroš vytvořil Zpívající fontánu

 

Bonifác Wohlmut

  • vytvořil hudební kruchtu ve Svatovítském chrámu, sál Sněmovny, zbudoval Velkou míčovnu v královské zahradě,  Letohrádek Hvězda v oboře na Bílé hoře
    • svou tvorbou dal základ české renesanci

 

renesanční paláce

  • Mělník, Brandýs nad Labem, Kostelec nad Černými lesy
  • renesance ve městech je spíše vylepšením starých domů
  • (vnější slupka – průčelí, fasády)

 

renesanční náměstí: Slavonice, Telč, Nové Město nad Metují, Jičín

měšťanský dům

  • Český Krumlov, Třeboň,Tábor, Písek, České Budějovice, J. Hradec, Prachatice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *