RENESANČNÍ ARCHITEKTURA

ZNAKY
  • výškové stavby jsou šířkově dimenzovány
  • materiál: kamenné kvádry, cihly zdobené nástěnnou malbou, sgrafitem
  • klenba nemá žebra, je pokryta omítkou
  • strop bývá zaklenut mohutnou kopulí
  • zdi silnější a těžší než v gotice
  • okna většinou pravoúhlá, široká, sdružená
  • patra budov oddělena římsami
  • sloupy: hlavice, dřík, patka (ionské, korinské)
  • půdorysy: pravoúhlé, stavby jsou symetrické
  • arkády – řada obloučků nesoucí patro
  • atika – štíty, zakrývá střechu někdy sklopenou obráceně do středu
  • bosáž – plasticky vystupující kameny
  • stavby jsou často spojené se zahradou – sala terrena
  • fasády zdobeny:
    • rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami)
    • sgrafity (= dvouvrstvá omítka, spodní tmavá, vyrývání)
    • kvádrováním (= do omítky za vlhka vyryty kontury)
  • balustrády (zábradlí)
  • štuková výzdoba (štuk = jemná omítka ze sádry, vápna a písku)
  • dřevo – převažuje v interiérech, kazetové vyřezávané stropy
  • malovaný nábytek, postele s nebesy

TYPICKÉ STAVBY
  • zámky (sídlo šlechty, 4 nebo 3křídlé stavby, dvůr obklopen arkádami)
  • paláce (obdoba zámku v městském prostředí)
  • měšťanské domy
  • církevní budovy ustupují do pozadí
FILIPPO BRUNELLESCHI
  • * 1377 – † 1446, Itálie
  • považován za průkopníka renesančního architektonického stylu
  • všechny jeho budovy se nacházejí ve Florencii
  •  je otcem stylu ‘all’antica‘, kdy byly bílé stěny rozděleny šedými sloupy – technika založená na čistých geometrických proporcích a opakování motivu
  • Nalezinec (Ospedale degli Innocenti – špintál neviňátek) – první jeho zakázka
  • dokončení kupole katedrály Santa Maria del Fiore
  •  kostel San Lorenzo
  • kostel Santo Spirito
  • Kaple Pazziů

  • Filippo Brunelleschi – Ospedale degli Innocenti
  • Zdroj: artribune.com
DONATO BRAMANTE
  • * 1444 – † 1514, Itálie
  • v době vrcholné renesance
  • Kostel Santa Maria delle Grazie
  • San Pietro in Montorio (=Tempietto)
  • Santa Maria della Pace
  • rekonstrukce katedrály Sv. Petra v Římě
    • centrální stavba do kříže, nedokončil ji
    • po něm Rafael Santi
    • po jejich smrti Michelangelo – vytvořil kopuli
    • po jeho smrti další architekti (např. Vignola)
    • Carlo Moderna uzavřel dílo v období raného baroka

ANDREA PALLADIO
  • * 1508 – † 1580, Itálie
  • představitel pozdní renesance, vytvořil základ pro barokní tvorbu
  • jeho tvorba byla silně inspirována antickou architekturou, zabývala se dokonalým vyvážením proporcí a účelů staveb
  • byl nejen mistrem úředních a církevních budov, ale vytvořil také celou řadu paláců a měšťanských domů
  • byl první, který použil průčelí antického chrámu a “přilepil” je na obytnou vilu, tedy profánní (světskou) stavbu
  • vydal průvodce po starých antických památkách Říma a svoje Čtyři knihy o architektuře
  • Vila Rotonda, Vincenza
  • Olympijské divadlo, Vicenza
  • bazilika Palladiana, Benátky

JACOPO BAROZZI DA VIGNOLA
  • * 1507 – † 1573, Itálie
  • představitel pozdní renesance, žák Michelangela
  • architekt a teoretik (Pravidla pěti řádů architektury)
  • pracoval na dostavbě kupole chrámu sv. Petra
  •  jezuitský kostel Il Gesú v Římě
    • nemá boční lodě
    • typem stavby, kterou přebírá barokní architektura
  • kostel Sant’Andrea in via Flaminia v Římě 
  • Villa Giulia v Římě

Architektura v Čechách a na Moravě

Periodizace
  1. raná renesanceJagellonská (1490 – 1530)
  2. vrcholná renesancečeská (1530 – 1580)
  3. pozdní renesanceRudolfinská (1580 – 1620)
  • souběžnost 2 slohů (renesančního a pozdně gotického)
    • gotika doznívala u chrámových staveb, kostelů, klášterů
    • městské domy, paláce – renesanční styl
Renesanční urbanismus
  • nevznikala nová města
  • přestavovaly se jednotlivé objekty starých měst
  • příčinou přestaveb byl požár (Malé Strany, Pražského hradu, Pardubic)
  • za hradbami měst zakládána předměstí pro řemeslnictvo, uprostřed nich stavěny hřbitovní kostelíky (kostel sv. Havla v Mladé Boleslavi)
  • nejběžnější úpravy = zřizování podloubí
  • tam, kde výstavbu města dělala vrchnost (Rožmberkové, páni z Hradce, Pernštejnové), měla urbanistická tvorba mimořádnou úroveň
  • do podkrušnohorských měst pronikala renesance saská (domy v Litoměřicích)
  • na Moravě páni z Boskovic a páni z Pernštejna přestavovali hrady a budovali nové zámky
    • zámek v Moravské Třebové, v Boskovicích, v Moravském Krumlově
    • rozsáhlou stavební činnost rozvinuli páni ze Žerotína
      • zámek v Náměšti n. Oslavou

světské stavitelství

  • budování zámků, venkovských letních sídel, městských domů
  • zámky a sídla spojovány se zahradou s fontánami, plastikami
  • vznik letohrádků a loveckých zámečků – vztah člověka k přírodě (letohrádek Hvězda)

renesanční zámek

  • = arkádový dvůr, mnoho sloupů a oblouků, arkády
  • často dvůr otevřen a spojen se zahradou (Opočno, Velké Losiny)
  • vzniká lodžia = arkádami otevřený stavební prostor
  • v zámku reprezentační místnost, pokoje, věže s točitými schodišti
  • zvenčí je zámek chráněn opevněním
  • přes příkop spojen dřevěným mostem
  • oblíbené je sgrafito – zdobili zámky, paláce i měšťanské domy
  • zámek Litomyšl, Telč, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Kratochvíle
  • Letohrádek u zámku v Opočně
  • Letohrádek královny Anny = Belvedér

renesanční paláce

  • renesance ve městech je spíše vylepšením starých domů
  • vnější slupka – průčelí, fasády
  • Mělník, Brandýs nad Labem, Kostelec nad Černými lesy

renesanční náměstí

  • Slavonice, Telč, Nové Město nad Metují, Jičín

měšťanský dům

  • Český Krumlov, Třeboň, Tábor, Písek, České Budějovice, J. Hradec, Prachatice
BONIFÁC WOHLMUT
  • *1510 –  † 1579
  • svou tvorbou dal základ české renesanci
  • hudební kruchta v chrámu sv. Víta
  • klenby Staré sněmovny na Pražském hradě
  • Míčovna v královské zahradě Pražského hradu
  • Letohrádek Hvězda 

5/5 (2)

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *