RENESANČNÍ SOCHAŘSTVÍ

HLAVNÍ RYSY RENESANČNÍHO SOCHAŘSTVÍ
  • osvobozování sochařství od architektury ⇒ nebylo podřizováno architektuře
  • změna estetiky, hledání krásy
  • pro sochy určené pro volné prostranství sílí tendence vytváření plastik harmonicky působících při pohledu z více stran
  • volná plastika nabývá v renesanci převahu nad plastikou výzdobnou
  • plastika se zaměřuje na zobrazování skutečnosti na základě jejího vědeckého studia
  • základem sochařství je DŮSLEDNÝ REALISMUS
  • raná renesance (1420-1500)
    • zbavení se gotické idealizace, schematičnosti
    • usiluje o reálný anatomický vzhled postav
  • vrcholná (1500-1540)
    • vrchol úsilí o zachycení krásného lidského těla, pohybu, monumentální sochy → nadále však působí klidným dojmem
  • pozdní tzv. manýrismus  (1540-1590)
    • základy barokního tvarosloví, klid nahrazen neklidem
    • úsilí o zachycení vnitřního dramatu a psychologického napětí postav
    • realistické zachycení postav není cílem→ snaha o věrné tlumočení vnitřních prožitků
 

Volná plastika

  • hlavní cíl: realistické znázornění skutečnosti
  • lidské tělo je zachycováno ve správných proporcích
  • zcela mizí hieratická perspektiva
  • anatomie je studována dle živých modelů
  • inspirací je antická volná plastika (od idealizujícího se zaměření se prosazuje individualizace tváří, celých figur, snaha vyjádřit duševní stavy člověka mimikou tváře, gestem a přirozeným pohybem)

Reliéf

  • mění se pojetí výjevu → zasazovány do reálného krajinného a architektonického prostředí, které podléhá zákonům perspektivy
  • figury mají odstupňovanou výšku modelace podle své pozice v prostoru

Výzdobná plastika

  • střídmé zdobení architektury
  • podpora jejích výrazných článků (římsy, oblouky, sloupy – patky, hlavice, dříky)
  •  pozdní renesance → přibývání výzdobnch prvků → na štítech, na atikách
  • základní prvky → z antiky
  • oblíbené → girlandy, festovy, emblémy, kartuše, medailony, putti (dětské postavičky), maskarony, mušle, atd.

Tématika děl:

  • ústup od náboženského námětu zesvětšťování
  • přibývání námětů světských, mytologických, alegorických, historických
  • rozmach sochařských žánrů → akt a jezdecký pomník
  • rozvoj portrétní tvorby (hlavy, busty, celofigurové pomníky)
  • tvorba kašen, změna pojetí náhrobku → památník bez ležící postavy zemřelého
  • malé bronzy → výzdoba palácových interiérů
    • 20-30 cm sošky zvířat, lovecké scény, pastýřské a mytologické motivy
    • prohlubovaly smysl sochařů pro optické kvality soch

Materiál

  • tradiční (kámen, dřevo, bronz) → nepolychromovány
  • nově se uplatňuje majolika, glazovaná terakota (pálené hlíny červenohnědé barvy), štuk

 RANÁ RENESANCE

LORENZO GHIBERTI
  • * 1378 – † 1455, Itálie
  • florentský sochař a zlatník
  • přivedl lineární gotické vzory umění Florencie do nového rozměru renesance
  •  byl inspirován uměním antiky, kterou dokázal napodobit a vyvést se zručností a technickou dovedností, hloubky dosáhl využitím formálních principů perspektivy
  • vytvářel bohatě zalidněné kompozice s figurami v několika plánech
    • figury v popředí jsou i plně plastické
    • prostorová věrohodnost je zdůrazněna i změkčením tvarů a zeslabením detailů v pozadí
  • 1) severní dveře florentského baptisteria
    • jde o biblické scény ve 14 čtyř listech – realisticky uskupené postavy s výraznými gesty a lehce naznačeným pozadím lesnaté krajiny
  • 2) východní dveře florentského baptisteria San Giovanni, zv. Rajské dveře
    •  z pozlaceného bronzu, mají dvě křídla po 5 reliéfech ve čtvercové desce se scénami ze Starého zákona
    • rám dveří má bohatou figurální a rostlinnou výzdobu
  • 3) reliéfy na křtitelnici kostela San Giovani v Sieně

 

  • Lorenzo Ghiberti – Noe a potopa (východní dveře baptisérie)
  • Zdroj: artmuseum.cz
DONATELLO
  • * 1386 – † 1466, Itálie
  • vytvořil prototyp renesančních volných plastik
    • (poprvé od antiky realistické zpodobení lidského těla, dokonalá znalost proporcí a anatomie, mohutné tvary)
  • první individualizuje obličeje
  • usiluje o vyjádření charakteru postavy i jejího psychického stavu
  • vytvořil první renesanční plastiku pro volný prostor (socha Davida)
  • poprvé realisticky pojatý mužský akt, první jezdecký pomník
  • Sv. Jan Evangelista – mohutná sedící postava
  • cyklus Proroci – Giottova zvonice ve Florencii (imaginární portréty sv. Jeremiáše, Abraháma, Habakuka tzv. Plešatec)
  • David – mnoha pohledová socha z bronzu , akt
  • Amor-Atys – první realistická dětská plastika, bronz
  • Jezdecká socha Gattamelaty
  • Marzocco

 

ANDREA DEL VERROCCHIO 
  • * 1436 – † 1488, Itálie
  • sochař, zlatník, řezbář, architekt, malíř
  • vedoucí významné umělecké dílny, kde se učili např. Botticelli
  • jeho žákem byl Leonardo da Vinci
  • vytvořil nový typ náhrobku bez figury na víku sarkofágu
  • Jezdecký pomník kondotiéra Bartolomea Colleoniho v Benátkách
  • David
  • Náhrobek Giovanniho a Piera de‘ Medici ve Florencii
  • Sousoší Krista se sv. Tomášem ve Florencii

 

  • Andrea del Verrocchio – Pomník Bartolomea Colleoniho
  • Zdroj: cs.wikipedia.org

VRCHOLNÁ RENESANCE

MICHELANGELO BUONARROTI
  • * 1475 – † 1564, Itálie
  • nejvýznamnější osobnost
  • sochař, malíř, architekt, básník
  • jako první ve VR zdůrazňoval duchovní obsah díla
  • vycházel z antiky a z Donatella
  • mladá tvorba (1488-1504)
    • 2 roky byl příslušníkem dvora Lorenza Medicejského
    • sousoší Laokoon
    • Madona na schodech – nízký reliéf, s jemností vyjadřuje monumentální smutek
    • Boj kentaurů s Lapithy – vysoký mnoha figurový reliéf inspirovaný antikou
    • Pieta
      • vytvořena pro chrám sv. Petra
      • dokonalá jednota postav, statičnost a klid, s přesným vyjádřením smutku a pokorného přijetí osudu a s účinkem založeným na kontrastu nahého mrtvého těla a bohatosti rozvinuté drapérie Mariina šatu
  •  
  • David
    • umístěn před palácem signorie (= siňoryje) jako symbol odhodlání bránit město
    • v nadživotní velikosti (4m),což má přispět k vyjádření vůle, jistoty i vnitřního napětí, soustředěného ve výrazu očí, který kontrastuje se zdánlivým vnějším klidem figury
  • Náhrobek papeže Julia II.
    • původně počítal se 40 sochami otroků, ctností a proroků
    • projekt nebyl realizován pro neshody autora s papežem a dokončený náhrobek je podstatně skromnější
    • jeho výzdobu tvoří ústřední socha Mojžíše a boční sochy Ráchel a Lev
    • socha Mojžíše je považována za jednu z jeho nejvelkolepějších  soch
    • monumentalita, expresivita, šroubovité natočení těla, výraz hněvu a hrdosti v kontrastu se zdánlivým klidem sedící postavy
  • Náhrobky Giuliana a Lorenza Medicejských
    • ve florentském kostele San Lorenzo
    • z původně 4 → dokončeny pouze 2 náhrobky
    • (1) náhrobek se sochou Lorenza a postavami Úsvitu a Soumraku
    • (2) náhrobek se sochou Giuliána a alegoriemi Dne a Noci
    • sochy už mají barokní pohyb a vzrušení
    • expresívnost výrazu je podtržena i gigantickým vyjádřením sochařské struktury
    • (mohutné ženské figury jsou málo odlišeny od mužských, Den má zhruba otesanou hlavu, která je v kontrastu s tělem a podtrhuje bolestný výraz)

 

POZDNÍ RENESANCE

  • sochaři většinou vycházejí z díla Michelangelova v tendencích po dramatické složitosti, dynamičnosti a patetičnosti
  • stylová vytříbenost, dokonalost formy, vyhledávali technické obtíže a rafinované efekty a detaily, řešili komplikovaná kompoziční schémata
BENVENUTO CELLINI 
  • * 1500 – † 1571, Itálie
  • sochař, zlatník, básník, rytec, memoárista (vlastní životopis)
  • vraždil, byl pronásledován
  • monumentální bronzové sochy
    • Perseus s hlavou Medúzy
    • Nymfa ve Fontainebleau
  • Diana
  • Slánka – nejslavnější zachovalé zlatnické dílo 
  • Ganyméda
  • Busta Cosima I.

 

BARTOLOMEO AMMANATI 
  • * 1511 – † 1592, Itálie
  • sochař, architekt
  • byl jedním z nejvyhledávanějších a nejlépe placených sochařů a architektů Florencie
  • přínos  → umělecké využití kontrastu bronzu a mramoru
  •  sochy vytvářel hlavně podle principů manýrismu a částečně i baroka
  • i když byl velkým mistrem aktů, na sklonku svého života převzal myšlenky reformace a svá dřívější díla s akty zavrhl
  • Neptunova fontána ve Florencii
    • její ústřední postavou je monumentální socha Neptuna z bílého mramoru
    • na mramoru kašny je umístěn dynamicky pojatý dav bronzových nymf a faunů
  • Bakchická postava
  • Léda s labutí
  • Parnassus

 

  • Bartolomeo Ammanati – Neptunova fontána
  • Zdroj: artmuseum.cz
GIAMBOLOGNA (Giovanni da Bologna)
  • * 1529 – † 1608, Belgie, Itálie
  • byl klíčovým představitelem manýrismu
  • je oceňován hlavně pro jeho přístup k zachycení elegantních póz a dynamických kompozicí
  • pracoval s mramorem a bronzem
  • často tvořil akty, kterými zdobil fontány a jezdecké sochy
  • zaměřoval se na kompozice složitých sousoší s mytologickými a přírodními náměty
  • Únos Sabinek – kompozice 3 figur, plnou poetických gest
  • Létající Merkur
  • Neptunova fontána v Bologni – nový dynamický prvek – voda tryskající přímo z bronzových figur (např. z ňader, z tlam delfínů, apod.)
  • Venuše
  • Jezdecká socha Cosima I. Medicijského – první jezdecká socha ve Florencii

 

4/5 (5)

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *