Barokní malířství

Belgie

• vznikla zde nejvýznamnější škola radikálního baroka, spojující italské, španělské a holandské vlivy, tzv. vlámská malířská škola

• malovala hlavně:
  • náboženské a mytologické obrazy
  • krajiny, zátiší, malby zvířat, portréty a žánrové výjevy
  • pijácké výjevy, hospodské rvačky a výjevy z běžného života

• charakter těchto žánrů je však jiný než v Holandsku
  • malba je bohatá tvarově i barevně
  • působí efektním a okázalým dojmem
  • chybí jí holandská prostota a jasnost.

 

► PETR PAUL RUBENS

• jeho tvorbu lze rozdělit do 5 období:

1. 1591 – 1599

• učí se u různých mistrů (např. Adam van Noort)
• teprve hledá vlastní výraz

 

2. 1600 – 1608

• získával malířské a diplomatické zkušenosti v Itálii a ve Španělsku
• roku 1600 se stal dvorním malířem Vincenza I. Gonzagy
• kopíroval slavná díla
• dělal portréty, náboženské a mytologické obrazy

 

3. 1609 – 1620

• rozvíjejí se charakteristické rysy jeho tvorby:
  • náboženské a mytologické obrazy odvážných kompozic, sestavených z křivek mohutně modelovaných těl a drapérií, nabitých velkou silou a dynamikou
  • monumentální kompoziční výstavba obrazů
  • nahá, převážně ženská těla
  • výrazné barvy (svítivé světlé tóny, citlivý šerosvit)
  • obrazy působí dojmem plnosti, nádhery a přepychu
  • temnosvit – mizí hranice mezi světlem a stínem

• Vztyčení kříže
• Snímání z kříže
• Klanění tří králů
• Venuše před zrcadlem
• Bitva Amazonek
• Únos dcer Leukippových
• Autoportrét s Isabellou Brantovou (byla to jeho žena, obraz je realisticky střízlivý)

 

4. 1620 – 1630

• „Dvořanské období“
• namaloval dva cykly obrazů pro Lucemburský palác v Paříži
  • Medicejský cyklus – 21 obrazů ze života Marie Medicejské
  • Cyklus ze života Jindřicha IV. – 3 nedokončené obrazy
• 1629 – vytvořil 39 nástropních maleb pro kostel Karla Boromejského v Antverpách (zničeno při požáru)

 

5. 1630 – 1640

• nejplodnější období
• maloval hlavně mytologické obrazy, v nichž v mnoha variantách opěvoval krásu ženského těla
  • Paridův soud, Tři grácie
  • Nymfy a satyrové, Zámecký park, Zahrada lásky
• v tomto období tvoří i krajiny a žánrové obrazy s veselicemi lidu
  • Krajina v bouři, Krajina s duhou, Krajina s vozem při západu slunce

 

► ANTHONIS VAN DYCK /fan dajk/

• Rubensův žák, jeden z největších světových portrétistů
• maloval i mytologické a náboženské obrazy a předlohy pro grafické listy
• po působení v Rubensově dílně pracoval v Italii (Portrét kardinála Quida Bentivoglia), v Antverpách a až do své smrti v Anglii jako dvorní portrétista krále Karla I. (Karel I. na lovu, Děti Karla I.)
  • Snímání z kříže –odvážnější, detailnější kontrasty mezi světlými a tmavými plochami

 

► JACOB JORDAENS /jakop jordáns/

• tvůrce náboženských a mytologických obrazů
• proslulý malíř hodovních scén
  • Král pije, Alegorie plodnosti, Umělec s rodinou svého tchána
• vycházel ze stylu Rubense, ale odlišuje se větší drsností výrazu a temnosvitem

 

► CORNELIS DE VOS /kornelis de fos/

• malíř podobizen dětí a mladých lidí –Umělcovy dcery
• je mu připisováno mj. i Klanění tří králu v kostele sv. Matěje v Bechyni

 

► FRANZ SNYDERS /Snajdrs/

• nejvýznamnější malíř zátiší s květinami, ovocem a loveckými náměty
• hlavním rysem je přeplněnost důmyslně upravených stolů a vystižení lesku a povrchu předmětu a zvířat

 

► ADRIAEN BROUWER /Brauvr/

• maloval žánrové obrázky nevelkých rozměrů s náměty z prostředí venkovských hospod, hlavně hořče karet, rvačky sedláků a veselou společnost představitelů nejnižších společenských vrstev
• usiloval o vyjádření dramatičnosti scén a pudových stránek lidské povahy
• Hra v karty, Hořký lék, Rvačka sedláků

 

 

Holandsko

• objednavateli děl byli hlavně příslušníci bohatého měšťanstva
• malíři znázorňovali hlavně každodenní skutečnost
• důsledně se ji snažili poznat a malířsky zpracovat
• zachycovali ji velmi prostě a střízlivě
• obrazy zdobily hlavně měšťanské interiéry, což ovlivnilo tématiku maleb
• velmi omezeně se uplatňovaly náboženské scény
• výrazný rozmach zaznamenalo krajinářství, které realisticky zachycovalo holandské roviny
• další téma byla zátiší, která na rozdíl od Vlámska zachycují prosté seskupení předmětů, kuchyňského nádobí a zbytky jídel
  • to vše ve střízlivé barevnosti
  • s dokonalým zachycením materiálu a osvětlením
• rozšířená byla žánrová malba a malba portrétů, hlavně pak skupinové podobizny

 

► REMBRANDT HARMENSZOON VAN RIJN

/Rembrant Harmeson fan Rejn/ 1606 – 1669

• nejvýznamnější holandský malíř narozený v Leydenu
• syn městského mlynáře a malířskému řemeslu se učil od čtrnácti let
• pod vlivem svého učitele Lastmana maloval hlavně biblické příběhy
• už tehdy byl zaujat motivem smrti a fascinován stářím
• uplatnil se jako mistr temnosvitu
• jeho postavy jsou ponořeny do šera a veškeré světlo je soustředěno na ústřední motiv, na zachycení duševního stavu člověka
• studoval hlavně postavy starců (Modely ze starobince), ale i sebe
• roku 1626 začal tvořit také grafiky, hlavně mědirytiny
• Rembrant byl také velkým kreslířem
• Roku 1631 se přestěhoval do Amsterodamu
• plnil hlavně společenské objednávky, ale maloval i zátiší a krajiny, biblické náměty a autoportréty
• Hodina anatomie dr. Tulpa (skupinový portrét na požádání lékařů v Amsterdamu, osvětlení z mrtvoly), Danae, Autoportrét se Saskií na kolenou, Portrét usmívající se Saskie, Samson oslepený Filištíny.

 

• Noční hlídka
  • obrovský skupinový portrét střeleckého útvaru
  • porušil typické pojetí skupinového portrétu se všemi postavami stejně významnými
  • uspořádal kompozici tak, že vlivem osvětlení se staly některé postavy významnější
  • do davu navíc zamíchal i postavy, které tam nepatří
  • obraz se setkal s nepochopením objednavatelů
  • kupci nechtěli dát malíři požadovanou částku-aukce, změnil se pohled autora-mnoho vrstevnost barev
  • využíval hnědé, šedé, okrové, bílé
  • maloval i špachtlí
  • pro Rembrandta znamenal společenský neúspěch

 

• v této době objevil význam malířského rukopisu
• z jeho obrazů mizí nadsázka, efektní gesta, barvy i nádhera oděvů, reálné světlo a objevuje se světlo neskutečné, na obraze bývá několik světelných ohnisek
• Rembrandt se vrací k biblickým námětům (Betsabé s dopisem od Davida, Jakub žehná Josefovým synům, Návrat marnotratného syna), jež pojímá jako obrazy tíhy lidského údělu a jež maluje podle žebráků z ulice
• maluje i své dušezpytné podobizny a portréty
  • Představenstvo soukenického cechu, Židovská nevěsta, Rodinný portrét)
• mytologické a antické náměty na společenskou objednávku
• Aristoteles přemýšlí nad Homérovou bustou, Homér Alexandr Veliký, Přísaha Batávů

 

Krajinářství:

►JAN VAN GOYEN /Fan Chojen/

• založil tradici přímořských krajin s úzkým pruhem v popředí, oživené množstvím lidí a vysokým nebem

 

► JACOB VAN RUISDAEL

• nejvýznamnější holandský krajinář 17. Století
• předchůdce romantické krajinomalby
• maloval hlavně letní a zimní krajiny
• na obrazech ze skutečných složek konstruoval krajinu jako celek již neskutečnou, zaplněnou těžkými mraky, rozsochatými stromy a proudícími vodami
• často v krajině dominuje větrný mlýn nebo zřícenina

 

Zátiší:

• malíři hledali krásu v prostých věcech na jídelním stole
• většinou úzká specializace na malbu květin, ovoce, stolního nádobí,…

► PIETER CLAESZ /pítr klás/

• zakladatel tohoto stylu malby zátiší.

 

► WILLEM CLAESZ HEDA

• mistr realistického zátiší
• perfektní charakteristika materiálů, citlivá práce s barvou a světlem

 

Žánrová malba:

► JAN VERMEER VAN DELFT

• nejvýznamnější intimista
• v jeho koloritu převažovala žlutá a modrá barva
• tématem jeho obrazů byly prosté idylické výjevy z holandského domácího života, které se odehrávají v prosvětlených místnostech
• snaha zachytit psychiku postav
• kompozice založené na bočním osvětlení
• Dívka čtoucí dopis, Atelier, Geograf, Krajkářka, Dívka v turbanu, Pohled na Delft, Ulička, Voják a smějící se dívka, Mlékařka

 

► GERARD TER BORCH

• výjevy z prostředí zámožné buržoazie, „galantní“ návštěvy v nevěstincích a domácí koncerty

 

► JAN STEEN

• projevoval na rozdíl od ostatních intimistů smysl pro humor
• jeho obrazy mají komplikovanou kompozici a pestrou barevnou škálu
• jsou plné živého pohybu (např.: Serenáda, Kuchyně, aj.).

 

Portrét

► FRANS HALS

• jeden z největších holandských malířů, ve své době však nepochopený
• hlavní část tvorby tvoří individuální a skupinové portréty
• jeho podobizny do roku 1640 se často smějí
  • Smějící se kavalír, Veselý piják, Hostina důstojníků střeleckého spolku sv. Hadriána
• snaha zachytit člověka v jeho okamžité náladě si vyžadovala rychlou a obratnou techniku ovládání štětce → obdivuhodný malířský rukopis
• po r. 1640, vlivem chudoby – proměna stylu: portréty úředníků, kupců a teologů
  • barvy šedé, černé, hnědé, žluté a bílé
  • Správcové mužského starobince, Správkyně mužského starobince