Románské umění – Čechy

  • = 1. celoevropský sloh (11. stol. – pol. 13. stol.)
  • 1000 – 1250 zachvátil celou Evropu
  • snaží se navázat na římskou architekturu, ale je to spíše nápodoba
  • ovlivněno i germánským slohem
  • do 10. stol. se lid bál, že bude konec světa -> ve velké míře se začaly stavět kostely (sloužily i jako úkryt pro vesničany v době nájezdů -> dobrá ochrana díky masivnímu zdivu a kameni oproti dřívějšímu dřevu)
 

BOŘIVOJ – 1. známý historický panovník, který buduje církevní stavby

  • kostel Sv. Klimenta (původně rotunda) – Levý Hradec
  • Rotunda sv. Jiří  – Říp
  • Rotunda sv. Kříže Praha

jeho nástupce SPYTIHNĚV dal postavit několik kostelů

  • Spytihněvova bazilika
  • Kostel sv. Petra na Budči

VÁCLAV

  • Rotunda sv. Víta na Pražském hradě
    • 4 apsidy do kříže; Z – předsíň, V – oltářní prostor; kruh ve středu – dokonalý vesmír
    • zde je i kníže Václav pohřben
    • v roce 973, kdy bylo v Praze zřízeno biskupství (1. biskup Dětmar) se stala biskupským chrámem

BOLESLAV II.

  • zakládají se 1. kláštery
  • r. 993 – Břevnovský klášter – nejstarší benediktýnský klášter
  • r. 999 – Klášter Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle
  • 11. stol. – stavební aktivity na venkově -> panské kostely
    • centrální – kruhový základ
    • podélné – 1 lodní, na Z straně věž + triguna
    • (kamenný balkónek na 1-2 sloupech; slouží pro šlechtice, aby nemuseli mezi lidi dolu)
  • kostely majetkem panovníka -> ten si tam dosazuje i své lidi
  • konec 13. stol – boj mezi panovníkem a církví -> ta vyhrála a dosazuje si své lidi

VLADISLAV II. -> zval na naše území řády (premonstráti, cisterciáci) 

  • Klášter a zámek v Doksanech (premonstráti)
  • Strahovský klášter (premonstráti)
  • Klášter Plasy ( cisterciáci)
  • Kostel sv. Jakuba Staršího u Kutné Hory

ARCHITEKTURA

ZNAKY
  • sloupy – plošný dekor; zvonová hlavice; někdy stylizované symboly křesťanství; stylizované tváře; pletenec; hladký dřík; patka s drápy + podstavec
  • pilíře – hranolovitý, jednoduchý; větší nosnost než sloup
  • kostely mají uvnitř zvednutou úroveň apsidyoltář
    • na ½ schovaná nebo úplně zasunutá krypta
  • 1 nebo 2 věžové průčelí
  • nad průčelím kruhové okno (rozeta)
  • průčelí má občas jednoduchý reliéf, výzdobu
  • štěrbinová okna – uvnitř se rozšiřovala; ojediněle zasklena
    • u venkovských kostelíků místo skla střeva zvířat
ROTUNDA
  • centrální typ (půdorys)
  • přisazena 1 i více apsid
BAZILIKA
  • daleko častější je jednolodní kostel až 5 lodní
  • věže na západní straně kostela a v průčelí
  • boční lodi mají okénka
  • existuje i příčná loď
KLÁŠTERY
  • součástí je klášterní kostel + obytná část + rajský dvůr (vylepšen křížovou chodbou); knihovna, jídelna, cely, skladiště a sýpky
  • nosné kameny jsou přitesávány (skoro nepoužívali maltu) = kvádříkové zdivo
  • hlavním objednavatelem a výrobcem uměleckých děl je církev; umělci pracují anonymně
  • církev předepisovala námět i formu – převažují náboženské náměty
  • abstraktní a symbolický charakter umění (chybí spojení se skutečností)
  • pracovali podle předloh, napodobovali
KOSTELY
  • většina půdorysů vychází z římské baziliky (obdélník o 3 lodích)
  • zakomponovali kříž + apsidu
  • apsida = chór, kde se shromažďovali mniši; sloužili tam mši
  • jako celek působí těžkopádně, masivně
  • kruhový oblouk; sdružená okna (skupina obloučků propojena sloupy); okna (úzká, tlusté zdi, podobají se střílnám), klenba valená (z kamene)
  • později křížová klenba (kombinace 2 kleneb valených)
  • portál – jednoduchý; trojitý – ústupkový; bohatá výzdoba
BĚŽNÁ ZÁSTAVBA
  • románské sídliště nebylo uspořádáno; budovy byly rozptýleny
  • často útvar svírající nádvoří –  hospodářský účel
  • nejzachovalejší je na Starém Městě Pražském (dnes renesanční a barokní fasády, ale přízemí je románské – klenby, pilíře)
  • Praha – převážně kamenné město; cca 30 kostelů
  • 1170 – kamenný most -> Vladislav II. ho nechal postavit ve jménu manželky Judity -> Juditin most (zachovala se věž na Malé straně, reliéf – korunovace knížete na čes. krále)
  • světské stavby mají pevnostní charakter -> falce (Cheb; Olomouc)

SOCHAŘSTVÍ

  • převládala náboženská tématika, existovali i náměty rostlinné, živočišné (lvi, draci, medvědi)
  • vázána na architekturu
  • tvůrci jsou většinou anonymní
  • převažuje reliéf
  • FIGURÁLNÍ PLASTIKA – bez výrazu v obličeji, strnulost v pohybu, schematičnost (lidské tváře jsou všechny zobrazovány stejně – často nerozlišovali mužskou a ženskou postavu), kolorovány, hierarchická perspektiva, anatomické disproporce, dlouhý splývavý řasený oděv
  • sochařská výzdoba měla magickou funkci (kostel nás měl ochránit; zlé zůstalo venku)

Plastika

  • dekorativní, monumentální, komorní
  • do plastik řadíme i pečetě; drobná mincovní dílka (dukáty)

církevní plastika

  • ostře sledována a vybírána (figury patronů, oficiálně uznaných světců, evangelíci, …)
  • románské umění má plošný charakter
  • reliéfní kompozice často dělali malíři
  • většina sochařských témat je převzata z malířství (jednoduché obrysy, redukované tvary)
  • práce v rámci Sázavského kláštera, zde byl činný mnich Božetěch (pracuje v dřevě, kameni a z kosti – drobné sochařské práce)
  • opat Silvestr a Reginard z Met – též činní v malířství

Tympanon hradní kaple hradu Oldříš u Poděbrad

Kostel sv. Jakuba u Kutné Hory

  • arkády (vtěleny postavy – Kristus, syn a Marie; sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, …)
  • 1165 byl vysvěcen (nejvyspělejší sochařské dílo)

Kostel v Záboří nad Labem

  • tympanon, archivolta vstupního portálu
  • dal postavit Sedlecký klášter
  • provazec, palmety, akant, zvířecí motivy (stylizace), pletence; … -> motivy se opakují
  • dole jsou stylizované korintské sloupy

  Kouřimští lvi

  • seskupení 4 lvích hlav (2 okřídlené)
  • neví se, k čemu přesně sloužili
  • zjednodušení; srst rytmicky seřazená
  • nalezeno na původním hradišti v Kouřimi
  • ležící lvi – často součást umění -> u vstupů do kostelů (ochránci)
    • jako podpora sloupu
    • už i v antice u bran
  • v 17. stol. je někdo zazdil do zdi Žitenického kostela u Litoměřic

Tympanon svatojiřského kostela

  • deska + půlkruh -> tvoří postranní části
  • zobrazuje trůnící P. Marii s Ježíškem na klíně
  • vedle je Mlada (1. abatyše svatojiřského kláštera)
  • po stranách je Přemysl I. a na 2. straně sv. Anežka
  • jeden z nejlépe zachovaných prací z této doby

MALÍŘSTVÍ

  • převažují fresky a knižní malba
  • schematičnost a strnulost
  • ve tváři žádné stínování; žádná drapérie => aby nebyla odváděna pozornost od tématu
  • malby byly přetírány -> maleb zachováno velmi málo
  • lineárně stylizované, užití výrazných nelomených barev
  • románští malíři měli všechny svaté nakreslené ve skicáku (podoba byla podrobně schvalována), nanesli si síť, zvětšovali a plochu pojednávali plošně

1) NÁSTĚNNÉ (monumentální)

  • bezprostředně vázané stavební plochou
  • tvoří souvisle výzdobu interiéru v časovém sledu (pašijové výjevy)
  • nejstarší: Výzdoba v kostele Sv. Klimenta ve Staré Boleslavy 
  • nástěnné obrazyv Albrechticích nad Vltavou
  • fresky
    • Kostel v České Skalici
    • Kostel Panny Marie, později Sv. Kateřiny ve Znojmě
    • výzdoba má výrazně ucelený ráz
    • pásy
      • spodní (drapérie zelenavé barvy, dekorativní ráz)
      • nad ním (výjevy ze života Panny Marie)
      • další pás (jednotná výzdoba, ale neucelená)
      • 3. pás (9 mužských postav – ozbrojeni; mají pláště-pražští Přemyslovci, nemají – moravští Přemyslovci)
      • 4. pás (Vratislav I. má korunu a žezlo) -> jediný zobrazený král; a 3 mandlové štíty
      • vrchol další pás (výjev z kosmu -> výjev povolání Přemysla na trůn)  (v našich dějinách je to 1. světský – nekřesťanský výjev)
      • na samotném vrcholu je pás, kde jsou 4 evangelíci
      • barvy – několik barev (zelená, modrá, červená + tóny v kresbě) -> redukovaná barevnost, plošně nanesena na stěnu

2) KNIŽNÍ

  • velmi pěstovaná; nejrozšířenější
  • opisy evangelií; kodexy; hagiografie (život svatých); žaltáře (kniha modliteb); hodinky (neurčité dny a hodiny, měsíce předepsané modlitby); antifonáře (zpěvníky -> pro sbory v kostelech) -> zpěvácká bratrstva
  • využití pergamenu (kůže ovcí a koz, pak i lama, … rarita – z kůže nenarozených zvířat)
  • iluminace – obrázky součástí textu 

Vyšehradský kodex

  • 1085, námět Vjezdu do Jeruzaléma – v Památníku Národního písemnictví

Kodex Gigas

  • velký majetek – nechávají si dělat kláštery, knížata
  • výzdoba je lineární (až do gotiky), hodně stylizovaná
  • vyhýbají se detailům; vtěsnaly linie do základního tvaru, znaku

Opis legendy o Sv. Václavu“ (Gumpoldova legenda)

  • nejstarší, z  roku 1006, pořídil ji Boleslav II. Pro svou ženu Emmu
  • dekorující motiv na šatech obou figur
  • barva vyplňuje spíš prázdné plochy
  • jsou to hl. barvy symbolické; ne předmětné

 Evangeliář Vyšehradský

  • plocha dekorována různými geometrickými prvky různých barev
  • medailónky uvnitř (konvence přijatých symbolů)
  • dal ho pořídit Vratislav I. k příležitosti jmenování za krále

 Žaltář Ostrovský

  • živější, do iniciál jsou vkreslovány celkem realistické hlavy (spojeno s byzantským vlivem)

Evangeliář a rukopis Krakovský a Hvězdenský

 Antifonář Sedlecký

5/5 (1)

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *