Gotická architektura

Název

• původně hanlivý charakter, odvozen od barbarského kmene germánských Gótů, kteří se podíleli na vyvrácení antického Říma
• uměleckou kvalitu gotiky plně docenilo až romantické hnutí v 19.století, tehdy se název „gotika“ vžil jako označení slohu bez posměšného zabarvení

Vznik

• místem vzniku je oblast ILE-DE-FRANCE (il-d-fráns) 1130
• za 1. gotickou stavbu považován klášterní chrám Saint-Denis u Paříže – nechal postavit opat Suger (syžé)
• 2. pol. 12. stol. S – Francie, r. 1240 do Čech

Periodizace

FRANCIE – kolébka gotiky

1. raná gotika (12. století)
2. vrcholná (klasická a poklasická) gotika (13. a 14. století)
3. pozdní gotika (15. století)

ČECHY A MORAVA

1. raná (přemyslovská) gotika (1230 – 1330)
2. vrcholná (lucemburská) gotika (13. – 14. století)
3. pozdní (jagellonská, vladislavská) gotika (15. století)

HLAVNÍ RYSY GOTICKÉHO UMĚNÍ

• kvalitativní i kvantitativní rozmach umění – roste monumentalita, nákladnost a reprezentativnost umění, která nemá od doby antiky obdoby
• má rozporný charakter – celkový duch ovládán náboženským symbolismem, duchovní obsah děl na úkor realistickému zobrazení skutečnosti
• církev = hlavním objednavatelem uměleckých děl – ale i stále častěji panovníci, světští feudálové, měšťané, mizí jednoznačná převaha církevního umění nad světským
• tvůrci uměleckých děl jsou laikové – řemeslníci sdružení do cechů – dbaly o výchovu kvalitních řemeslníků
• mění se pojetí autorství uměleckých děl – poprvé od antiky vystupují umělci z anonymity→ společenské uznání umělců

HLAVNÍ PRINCIPY GOTICKÉ ARCHITEKTURY

• snaha vytvořit nadpozemský, nadskutečný prostor
• dynamismus – proti románské statičnosti jsou v gotice všechny síly ve stálém napětí a působí dojmem pohybu, přípory pilířů jakoby tryskají vzhůru
• vertikalismus – stavba tažená do výšky = převažují svislé linie
• maximální odhmotnění zdiva – zmenšování plochy zdi a k jejich nahrazení okny
• sjednocení vnitřního prostoru – vytvořit interiér se zdůrazněním jeho hloubky a výšky

Základní konstruktivní prostředky gotické architektury

• lomený oblouk
• žebrová (křížová) klenba – žebra svádějí tlak klenby do čtyř rohových pilířů
• vnější opěrný systém – součástí vnější pilíře, zachycují boční tlak stěn; díky konstrukci OS možnost odhmotnit vnitřní prostor a vést stavbu do výšky
• okna – vitráže, rozety, oblouky oken vyplňuje kružba

Dekorativní prvky

• pilíř – hlavní podpůrný prvek, v mezilodních arkádách (nesl tíhu klenby) a v opěr.systému
• sloup – méně než pilíř, v kapitulních síních klášterů, vyšší a štíhlejší než románský kalichový typ hlavice-rostlinný dekor-břečťan, vinná réva, chmel, javor
• triforium – arkádový ochoz o síle zdi, na vnitřní stěně hlavní lodi katedrál
• kružba – kamenné pruty tvořící určitý obrazec, kostrou oken, arkád,
• fiála – vertikální zakončovací článek v podobě štíhlého jehlance na opěrných pilířích
• svorník – kámen zatěžující vrchol žebrové klenby

TYPY STAVEB

Církevní

⇒ Kostel – hlavní druh církevní architektury

• podélný typ – katedrála (bazilika s chórovým ochozem a věncem kaplí, vnějším opěrným systémem), nejčastěji 3lodní, ale i monumentální 5 a 7 lodní
  • stejnolodní kostel = nejč. trojlodní- vrcholná + pozdní gotika
  • jednolodní kostel (výjimka), dvoulodní (pozdní g.)
• centrální typ – nevyhovoval stavebním principům gotiky, stavěn výjimečně

⇒ Klášter – gotické stavební prvky se uplatňovaly hlavně v kostelích

Světská

• s růstem moci šlechty a měšťanstva zaznamenala velký rozmach
• potřeba zjistit obranu x nové válečné technice (střelný prach)
• současně stoupají i požadavky majitelů na užitkovost, reprezentativnost staveb
• stavby se specializují podle účelu, pohodlnější bydlení, zdobnost
• doba gotická je dobou hromadného zakládání nových měst
  • plánovité zakládání města využívalo šachovnicový půdorys s uspořádáním domů do pravidelných bloků, čtyřúhelné náměstí, města sevřena věncem hradeb

⇒ Hrad

• nejvýznamnější typ světské architektury, sídlo feudálů
• gotika je dobou největšího rozmachu hradní architektury
  • výšinný hrad – téměř zmizel typ obytné věže, stavěny složitější hrady, vnitřní uspořádání hradů
    • předhradí – s vlastním opevněním, nádvořím
    • vnitřní hrad – s dalším pásem opevnění, nádvořím, zdobný hradní palác s hradní kaplí, s hl.věží
  • rovinný (vodní) hrad – uprostřed vodních ploch, spojen s břehem padacím mostem, uvnitř ještě jeden vodní příkop okolo vnitřního hradu

⇒ Tvrz – nevelké opevněné sídlo venkovské šlechty, uprostřed vsi i na návsi, uprostřed vodní plochy

⇒ Měšťanský dům (městský palác) – obdélníková parcela, bohatě zdobené průčelí do ulice, do náměstí, schodiště do patra, dvorek-stáje, dílny, stodola s vjezdem ze zadní ulice

⇒ Radnice – nejhonosnější dům ve městě, složitě klenuté sněmovní místnosti, věž, zdobené průčelí

⇒ Specializované účelové stavby – obchodní domy, sklady, tržnice, cechovní budovy, správní budovy, banky, mincovny, nemocnice /špitály/, hospice/útulky pro pocestné/

⇒ Kamenný most

⇒ Vesnická obydlí – ze dřeva, ale i cihly, kámen, složitější domy, nejen jednoprostorové

ARCHITEKTURA VE FRANCII

• Francie vytvořila základní rysy gotiky tak, že z ní učinila první původní a svébytný sloh od zániku antiky
• protikladný svým charakterem antické architektuře
• všechny konstruktivní a dekorativní prvky jsou typické právě pro většinu francouzských staveb

Církevní architektura

 Raná gotika (12. století)

• Chrám Sant Denis u Paříže
• katedrála v Laonu
• katedrála Notre-Dame v Paříži

Klasická a poklasická gotika (13. a 14. stol.)

• Katedrála v Chartres – poprvé uplatněn vertikalismus, odhmotnění
• katedrála v Remeši, Amensu, Beauvais
•  palácová kaple Sainte-Chapelle

• Regionální školy– normandské, champagneské, burgundské, jihofrancouzské
• Kláštery – benediktínský klášter Mont-Saint-Michel

Pozdní gotika (15. století)

• ovlivněna anglickou architekturou plaménkového stylu (podle charakteristického motivu v okenních kružbách)
• Chrámy v Moulins (mulén), Saint-Riguier (sén-rikijé), Brou (brú)

Světská architektura

• Louvre v Paříži – v renesanci přestavěn na královský palác
• hrad Cháteau-Gaillard
• Bastilla v Paříži
• papežský palác v Avignonu
• dokonale zachovaným opevněným městem je Carcassonne 

ARCHITEKTURA V ČECHÁCH A NA MORAVĚ

Raná gotika (přemyslovská, 1230-1330)

• stavby jsou masivní a jednoduché; tlusté zdi a pevná okna

Církevní architektura

• klášter v Předklášteří u Tišnova
• kostel na Velehradě
• kostel sv. Prokopa v Třebíči
• kostel Zlatá Koruna
•  chrám sv. Bartoloměje v Kolíně n. Labem
• Staronová synagoga v Praze na Starém Městě – nejstarší zachovaná židovská synagoga ve střední Evropě

Světská architektura

• hrady: Zvíkov, Pernštejn, Křivoklát, Bezděz, Loket
• města: České Budějovice, Nový Bydžov
• mosty: nejstarší kamenný most v Písku

Vrcholná gotika (lucemburská, 1330-1420)

• vláda Jana Lucemburského, Karla IV. – inicioval rozsáhlou stavební činnost, která měla z Prahy vytvořit reprezentativní centrum českého království a římského císařství
• přizval francouzské architekty
• linie tažené ve svislém směru vysoko, převýšené stavby

Církevní architektura

• doba Jana Lucemburského
  • chrám sv. Ducha v HK
  • klášter s kostelem sv. Jakuba v Praze na Starém Městě
• doba Karla IV.
  • katedrála sv. Víta na Pražském hradě (u nás 1. katedrála fran. typu)
    • stavbu začal Matyáš z Arrasu
    • po jeho smrti převzal Petr Parléř (Svatováclavská kaple, Zlatá brána, jižní věž)

Světská architektura

• doba Jana Lucemburského
  • kamenný most přes Labe v Roudnici n. Labem
• doba Karla IV
  • rekonstrukce Pražského hradu 
  • založení Nového Města pražského (učinila z Prahy největší evropské město po Římu)
  • hrad Karlštejn
  • Karlův kamenný most
  • Staroměstská mostecká věž
• doba Václava IV
  • Staroměstská radnice v Praze
  • Karolinum

Pozdní gotika (jagellonská, vladislavská, pol. 15. st. – pol. 16. st.)

Církevní architektura

• kostel sv. Barbory v Kutné Hoře (Parléř, M. Rejsek)
• královská oratoř v chrámu sv. Víta (B. Rejt)
• chrám sv. Mikuláše v Lounech
• katedrála sv. Bartoloměje v Plzni
• chrámy sv. Jakuba a sv. Petra v Brně

Světská architektura

• stavby Matěje Rejska – Prašná brána v Praze (začátek Královské cesty),  kašna v Kutné Hoře
• stavby Benedikta Rejta–  přestavba Pražského hradu, Vladislavovský sál, hrad Švihov (vodní hrad), úprava Křivoklátu
• stavby Wendela Roskopfa – hrad v Bechyni, radnice v Táboře

5/5 (3)

Sdílet příspěvek