- přišlo z Itálie a Španělska
- proud klasicizující a dynamický
- klasicizující – založeno na přímkách – Francie
- dynamický – založeno na křivkách – Čechy, Německo, Rakousko
- je nástrojem a prostředkem katolické církve k šíření svých myšlenek a moci
- do popředí se dostávají náboženské znaky
- doba poslušnosti, roboty a lidového útlaku
- je opakem racionální renesance, klade důraz na duchovní prožitek
- hledá pohyb, dynamiku, napětí, dramatičnost = využívá k tomu světlo, světelné efekty
- proti rozumu vyzdvihuje smysly, chce pohladit člověka svou pompézností, zdobností a bohatstvím
ARCHITEKTURA
- vzniká pod vedením architektů z Itálie, Německa, Vídně
- vývoj české barokní architektury dělíme na 3 období:
- raný barok (17. st.)
- vrcholný barok (1700 – 1740)
- pozdní barok (po 1740 – současný s rokokem a klasicismem)
- pracuje se stejnými prvky jako renesance, ale používá je složitěji, dekorativněji
ZNAKY
- půdorysy staveb složitě členěné, vznikají jako průniky a prostupováním elips, kružnic a křivek
- cihlové zdivo pokryto omítkou
- klenby – zvětšené rozpětí valené klenby + součástí jsou zvonice
- kopule – „ česká placka“ je nad čtvercem, „pruská placka“ je nad obdélníkem
- okna – obdélníková, zakončené obloučkem; oválné „ KÁZULOVÁ“ nebo kruhovité
- střechy – kaskádovité, jejich součástí je mansarda (podkroví)
- jsou pokryty měděným plechem nebo taškami preizy
- štíty domů – voluta + socha, vázy, koule, šišky, obelisk
- stěny jsou zprohýbané ven (konvexní)
- součástí stěn jsou niky (půl obloukovité výklenky)
- vevnitř jsou zdobeny štukem, sádrovým obkladem, zlacením
- štuková výzdoba fasád – ornament, mušle, nadokenní římsy a parapety
- fasáda – symetrická, zvlněná, využívá barevného kontrastu, na vrcholech pilastrů a průčelí sochařská výzdoba
- pilastry, pilíře, sloupy a kaskády zdobí stěny staveb
- zámecká dispozice – trojkřídlá- 4. strana obvykle uzavřena kovanou ozdobnou mříží
- cibulovité báně věží
- architektura je osově souměrná
Církevní – kostely, oratoria, morové sloupy
Světské – koleje, paláce, domy, kašny
RANÉ BAROKO
GIOVANNI BATTISTA PIERONI
- * 1586 – † 1654, Itálie
- italský architekt; značnou část života působil v českých zemích
- projektoval množství fortifikačních, církevních a sídelních či reprezentačních staveb
- zabýval se také urbanismem či komponovanou krajinou
- Valdštejnský palác, Praha
- velká barokní budova- užita italská renesance, průčelí barokní
- Valdštejnská lodžie
- Jezuitská kolej, Jičín
- zámek Náchod
|
|
CARLO LURAGO
- * 1615 – † 1684
- italský barokní architekt a sochař, který pracoval hlavně v Čechách, v Rakousku a Bavorsku
- jeden z nejvýznamnějších architektů českého a pražského baroka
- pracoval pro jezuity
- Klementinum
- Kostel Nejsvětějšího Salvátora
- Kostel sv. Ignáce z Loyoly
- Leopoldova brána na Vyšehradě
- Jezuitská kolej na Starém Městě
- Jesuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové
- Zámek Humprecht
| |
FRANCESCO CARATTI
- * 1615/1620 – † 1677
- Černínský palác na Hradčanech
- dnes Ministerstvo zahraničních věcí
- nejmohutnější pražský palác pro hraběte Černína
- dostavěl František Maxmilián Kaňka v 18. století
- Michnův palác na Malé Straně
- kostel sv. Maří Magdaleny na Malé Straně
- přestavba zámku a kostela v Roudnici
|
- Francesco Caratti – Černínský palác
- Zdroj: mapy.cz
|
GIOVANNI DOMENICO ORSI
- * 1634 – † 1679, Vídeň, Praha
- jeho otec: Giovanni Battista Orsi (Loreta v Praze)
- Jezuitské koleje v Kutné Hoře
- Kolovratský palác
- Profesní dům
- Teologický sál Strahovské knihovny
|
|
JAN BAPTISTA MATHEY
- * 1630 – † 1696, Francie
- předznamenává příchod vrcholného baroka
- vyučil se malířem, ale dnes neznáme ani jednu jeho malířskou práci
- tvorba nevykazuje žádné vlivy tehdejší francouzské architektury, ale naprosto jednoznačně je v ní cítit vliv italské (římské) architektury
- do Čech uvedl typ trojkřídlého zámku s ústředním hlavním sálem
- Letohrádek Trója, Praha
- Toskánský palác, Praha
- Arcibiskupský palác, Praha
- Kostel svatého Františka Serafinského, Praha
|
|
VRCHOLNÉ BAROKO
KRYŠTOF DIENTZENHOFER
- *1655 – † 1722, Německo, ČR
- pro jeho stavby je typické dokonalé provedení detailů (hlavice, patky sloupů a další stavební prvky)
- poprvé u nás použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy
- stavby jsou velmi dynamické a iluzorní
- používá nejrůznější půdorysy
- pomocí střídání tvarů konkávních a konvexních vyvolává perspektivní iluze
- Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně
- připravil celkový plán
- připravil část průčelí, interiér (dynamické baroko)
- jeho syn dostavuje kněžiště (=lineární baroko)
- Kostel sv. Markéty v Břevnově
- kostel sv. Kláry v Chebu
|
- Kryštof Dientzenhofer – Chrám sv. Mikuláše
- Zdroj: prague.eu
|
JAN BLAŽEJ SANTINI – AICHEL
- * 1677 – † 1723, ČR, Itálie
- vytvořil barokní gotiku
- vytvořen na přání církevních řádů (benediktinů, premonstrátů a cisterciáků)
- přestavby gotických objektů
- Kostel Panny Marie v Kladrubech
- Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
- má půdorys pěticípé hvězdy
- zařazen do seznamu chráněných památek UNESCO
- Zámek Karlova Koruna
- Mariánská Týnice
|
- Santini – Aischel – Kostel sv. Jana Nepomuckého
- Zdroj: kudyznudy.cz
|
GIOVANNI GIACOMO TENCALLA
- Loreta v Mikulově
- Svatý kopeček – klášterní hradisko
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Valtice
|
- Giovanni Giacomo Tencalla – Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích
- Zdroj: turistika.cz
|
GIOVANNI BATTISTA ALLIPRANDI
- * 1665 – † 1720, Itálie, ČR
- specializoval se na projektování zámecké architektury a pražských šlechtických paláců, v menší míře je i autorem sakrálních staveb
- působil především v Praze – pevnostní stavitel
- své stavby obkládal zásadně pískovcem
- Kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu
- Šternberský palác v Praze
- Zámek Veltrusy
- Zámek Liblice
- Zámek Týnec
|
- Giovanni Battista Alliprandi – Kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu
- Zdroj: turistika.cz
|
POZDNÍ BAROKO
SOCHAŘSTVÍ
- je vázáno na architekturu
- výzdoba interiérů, exteriérů (průčelí, štíty staveb), veřejných prostranství (kašny, morové sloupy)
- opouští renesanční ideál krásy – nedodržuje anatomii těla, pracuje s nadsázkou a deformací
- soustřeďuje se na sílu výrazu, výrazný pohyb
- většina soch do šroubovice (trup, končetiny, točení kolem své osy)
- gesta, mimika, světlo, které sochu osvětluje
- vyjadřují stav extáze, rozkoše, bolesti, zoufalství, nicoty
- často polychromované – nejčastěji zlatá a bílá barva, potahované štukem
- téma: náboženské a mytologické
- Materiál: pískovec, sádra, dřevo, ojedinělé kovy, zlato
- sochaři jsou především řezbáři
- neexistují autorská práva- témata se často přebírají
- sochaři nepracují podle živého modelu
- BOZZETO – hliněný model dělaný mistrem
- MODELLETO – propracovaný model pro zákazníka, muselo projít přísnou komisí
JAN JIŘÍ BENDL
- * asi 1610 – † 1680, Německo, Praha
- pro jeho figury je typická barokní rotace, schéma zdvižené a podepřené paže, násilné vybočení nohy a ne zcela zvládnuté tělesné proporce
- využíval kámen a dřevo
- Herkules zdolávající Kerbera v Královské zahradě
- sošky v průčelí sv. Salvátora v Klementinu
- Jezdecká socha sv. Václava (na Vyšehradě)
- seskupení soch na Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí (v roku 1918 stržena davem)
|
|
MATYÁŠ BERNARD BRAUN
- *1684 – † 1738, Rakousko, Praha
- forma bez jemnosti a detailů
- užívá nadsazené proděravění, dynamičnost, pathos, expresi, prudký kontrast
- výzdoba kostela sv. Klimenta v Klementinu
- Náhrobek hraběte Leopolda Šlika (Katedrála sv. Víta)
- Sochy Judy Tadeáše a Jana Nepomuckého v Klementinu
- Sen svaté Luitgardy
- 24 soch Ctností a Neřestí v Kuksu – po 12 + 2 andělé v průčelí Kuksu
- Betlém (u Kuksu) – sousoší Jákobovy studny, socha, socha kající se Máří Magdaleny. socha poustevníka Juana Garina aj.
|
- Matyáš Bernard Braun – sochy Cností a Neřestí v Kuksu
- Zdroj: kudyznudy.cz
|
FERDINAND MAXMILIÁN BROKOFF
- * 1688 – † 1731, ČR
- syn Jana Brokoffa
- s Braunem nejvýznamnější sochaři Baroka
- využívá monumentálnosti, realistické detaily, usiluje o valér
- sousoší sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí
- Sochy na Karlově mostě
- sousoší sv. Barbory se sv. Markétou a sv. Alžbětou
- sousoší Františka Xaverského
- sousoší sv. Vincence se sv. Prokopem
- sousoší sv. Ignáce z Loyoly
- socha sv. Kajetána
- socha sv. Víta
- socha sv. Vojtěcha
|
|
MALÍŘSTVÍ
- figurální malba v popředí
- malby el-fresco (nástěnné) na stropech
- malby na plátně (závěsné)
- závěsný obraz– nejčastěji náboženské náměty, historické scény, zobrazování světců i světské nenáboženské výjevy ze života
- temnosvit – prudké kontrasty mezi světlem a stínem
- celková kompozice- dynamická, neklidná, neobvyklé zkratky postav
- objednavateli jsou především mnišské řády – jezuité, cisterciáci, premonstráti a šlechta
KAREL ŠKRÉTA
- * 1610 – † 1674, ČR
- patří k nejvýznamnějším malířům českého baroka
- jeho dílna byla jednou z největších v Praze a Škréta v ní zaměstnával celou řadu učedníků a tovaryšů
- proslavil se svými vynikajícími portréty, oltářními malbami, kresbami a návrhy ilustrací
- jen zřídkakdy maloval obrazy s mytologickými tématy
- v pozdějších dílech začal používat techniku šerosvitu
- Svatováclavský cyklus – cyklus 6 oltářních obrazů
- sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem
- Nanebevzetí Panny Marie v Týnském kostele v Praze
- Pašijový cyklus – 10 obrazů pro malostranský kostel sv. Mikuláše
|
- Karel Škréta – Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem
- Zdroj: novinky.cz
|
PETR BRANDL
- * 1668 – † 1735, ČR
- podílel na malování rozměrných oltářních výjevů
- jeho díla byla plná dramatičnosti, s vytříbeným stylem barevnosti, šerosvitu, prostorovosti obrazových scén i náročnosti kompozic
- po roce 1720 se začal věnovat portrétní tvorbě a jeho rukopis se značně uvolnil, dílo postrádá dramatičnost a intenzitu jeho předchozí tvorby
- Simeon s Ježíškem
- Podobizna hraběte Františka Antonína Šporka
- Boháč
- Portrét muže v bílé paruce
- Sen proroka Eliáše
- Sv. Josef, Sv. Jáchym se sv. Annou a Sv. Šimon – obrazy v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně
|
|
JAN KUPECKÝ
- * 1667 – † 1740, ČR, Německo
- vynikající portrétista
- kvůli náboženství nemohl pracovat v Čechách
- portrétoval panovníky a vysokou šlechtu
- v obrazech usiloval o psychologickou charakteristiku
- Portrét muže
- Portrét mladé Polky
- Autoportrét s rodinou
- Vlastní podobizna umělce malujícího portrét manželky
|
|
VÁCLAV VAVŘINEC REINER
- * 1689 – † 1743, Praha
- Kromě krajin, bitevních obrazů a portrétů vytvářel mimořádné fresky, kterými dotvářel zejména architekturu kostelů Kiliána Ignáce Dienzenhofera
- autor fresek s odvážnou perspektivou a prostorovou iluzí
- Gigantomachie (freska) – Černínský palác
- Poslední soud (freska) – v kupoli kostela sv. Františka z Assisi
|
|
4.25/5 (4)
Sdílet příspěvek