Archiv pro štítek: sněhulák

  • Výtvarný záměr: sestavit z různorodých materiálů drobnou plastiku bílé růže určenou pro sněhuláka
  • Výtvarná technika/postup: konstruování papírové plastiky
  • Pomůcky: plata od vajec, malé nůžky, bílá tempera, ploché štětce, lepidlo Herkules, lepidlo Confix, bílý drátek, větší korálky, bílé čtvrtky, tužka, špejle, staré papíry, ubrus.

Motivace a hra
  • „V jednom malém městě uprostřed ulice stál sněhulák. Tři bílé koule, na hlavě hrnec, místo nosu mrkev, oči a ústa z kousků uhlí. Byl by to docela obyčejný sněhulák, kdyby mu však někdo místo obvyklého koštěte nedal do ruky papírovou růži. Setmělo se a z nebe začaly padat něžné vločky. Když odbila půlnoc, sněhulák ožil, zvedl růži a …“
  • Otázky k zamyšlení a pokračování v příběhu Kdo a proč mu mohl dát do ruky růži? Byl sněhulák muž nebo žena? Co oživilo sněhuláka? Nebyl překvapen, co našel v ruce? Co se mohlo dít dál? Co se stalo ráno s růží, sněhulákem?
  • Vzbuzení představ pro činnostJakou barvu asi růže měla, když byla pro sněhuláka? Měla bílý pouze květ, nebo i listy a stonek? Pojďme vytvořit papírovou růži pro sněhuláka, která se mu bude určitě v ruce víc líbit než koště.

 

Realizace výtvarné činnosti

K činnosti potřebujeme plata od vajec. Ty rozstříháme na jednotlivé dílky (z plata na 20 ks vajec získáme 20 dílků).  Na jednu růži potřebujeme 5 dílků.  Každý dílek nastřihneme na 4 místech ve středu stran (nejkratší místa) směrem ke dnu. Již teď se z dílku vytvoří malá květinka s neupravenými listy, zastřihnutím dokulata získáme požadovaný tvar. Takto zastřihneme všech 5 dílků, které položíme na starý papír a obarvíme je neředěnou bílou temperou- nejprve z jedné strany a po zaschnutí z druhé.  Teď kvítky spojíme dohromady. Pokud jsou všechny stejně velké, na pořadí nezáleží, pokud se nám podařilo vytvořit některé kvítky velké, jiné menší, seřadíme je dle velikosti. Na nejmenší květ dospod naneseme štětcem lepidlo a položíme do vnitřku většího kvítku. Na tento větší dílek zespoda naneseme lepidlo a vložíme do dalšího dílku. Po zaschnutí lze listy natvarovat a tím i květ otevřít.

Učitelka delším a silnějším špendlíkem propíchne střed růže a provleče jím bílý drátek, na němž je upevněný korálek vybraný dětmi. Vyčnívající drátek omotáme pevně kolem špejle, kterou si děti společně s kvítky obarvily na bílo. Stonek si děti zkrátí dle uvážení. Na bílou čtvrtku si děti nakreslí 1 list, pokud jsou spokojené s tvarem i velikostí, vystřihnou si ho a získají tak šablonu, podle které si obkreslí 6 listů a vystřihnou je.  Učitelka uštípne 3 kratší bílé drátky (cca 3 x 10 cm), které do poloviny smotá do sebe, zbylé části drátků od sebe roztáhne (vznikne „ptačí stopa“), na jednotlivé drátky nanese lepidlo Confix a děti na ně položí své lístky. Vytvoření dvou složených listů s třemi lístky. Po důkladném zaschnutí listů upevníme složené listy na stonek omotáním konci drátků.

Závěr

Pokud by v době tvoření byl mokrý sníh, můžeme s dětmi postavit na školní zahradě sněhuláka a do rukou mu zapíchnout vytvořené růže. Ruce sněhuláka lze neobvykle připevnit na hrudník, sněhulák bude působit, že před sebou drží puget růží a jen čeká, kdo po nich sáhne. Pozorování sněhuláka a diskuse, zda jsou růže hezčí než koště.

  • Výtvarný záměr: prostorově vystihnout sněhuláka Olafa ze Zimního království
  • Výtvarná technika/postup: prostorová tvorba
  • Pomůcky:  ruličky od toaletního papíru, bílá temperová barva, ploché štětce, černé knoflíky, pohyblivé oči, oranžový papír, černý lihový fix, drobné klacíčky z keřů, malé nůžky, lepidlo Herkules, štětečky na lepidlo, čtvrtka, kelímky, ubrus

Motivace a hra
  • Vyprávění dětí: Jak vznikl Olaf? – pro pedagogy: Sněhuláka Olafa postavily malé sestry Elsa a Anna v plesovém sálu. Starší sestra Elsa má kouzelnou moc, kterou ovládá led a sníh. Pro sestry je to velká výhoda, neboť nemusí čekat na zimu, aby si mohly hrát se sněhem a stavět sněhuláky. Společně postaví sněhuláka Olafa a Elsa ho pro Annu chytne za ruce (klacíky), dělá, jako že žije a mluví: „Ahoj, já jsem Olaf a mám rád vřelá objetí.“ Anna ho obejme: „Mám tě ráda, Olafe.“ V tuto chvíli sněhulák ještě nežije. Sestry si dál hrají, Anna skáče a Elsa pod ní dělá kopečky, vyšší a vyšší, a pak Elsa uklouzne a místo kopečku pod nohama jí omylem trefí ledovým bleskem do hlavy. Když Elsa začne plakat nad zraněnou sestrou, nechtěně zmrazí celý sál a rozboří Olafa. (zdroj: wikipedia.org)
  • Video: Olaf – Olaf se po jeho rozboření objeví ve filmu až později a to už oživlý –

Realizace výtvarné činnosti

Než začneme tvořit sněhuláka Olafa, ukážeme dětem jeho podobiznu na obrázku, kterou ponecháme u stolečku pro průběžnou vizuální oporu. Děti si vezmou jednu ruličku a tu natřou neředěnou bílou temperou. Po zaschnutí barvy nanesou lepidlo na pohyblivé oči a přilepí je blízko sebe u horního okraje. Pomocí permanentního černého fixu nakreslí Olafovi obočí a ústa se zuby. Mezitím než si děti vyberou z krabice 2 až 3 černé knoflíky a nalepí mu je na tělo, zhotoví učitelka z kousku oranžového papíru nos a děti si ho přilepí pod oči sněhuláka. Pro nohy jsme využili zbytky papírových tvarů, které jsme měli v MŠ k dispozici. Děti si však mohou nohy nakreslit na čtvrtku, vystřihnout a přilepit ke spodní hraně ruličky. Učitelka udělá po stranách v úrovni úst 2 malé dírky nůžkami. Děti si vyberou drobné klacíky (klacíky z keřů vybírá a stříhá učitelka mimo zrak dětí, abychom je přímo nevybízely k ničení přírody). Snažte se najít klacíky bez větvení (ruce) i s větvením. Ruce děti pouze zastrčí do připravených dírek a rozvětvený klacík přilepí lepidlem Herkules tak, že potřou lepidlem vnitřek ruličky, přiloží větvičku a přidržují ji dostatečně dlouhou dobu, dokud větvička nedrží na papíru.

Závěr
  • Tvoření může probíhat za poslechu písniček z Ledového království.
  • Interaktivní hra: Mám rád vřelá objetí – Olaf je známý tím, že všem říká: Ahoj, já jsem Olaf, mám rád vřelá objetí. Stojíme v kruhu. Jedno dítě stojí v jeho vnitřku (Olaf), vybere si jedno dítě, přistoupí k němu, řekne známou větu a roztáhne ruce. Vybrané dítě ho obejme. Původní Olaf zaujme místo objímajícího a nově vybrané dítě se stává Olafem. Hra se opakuje do vystřídání všech dětí.

  • Výtvarný záměr: lineární zmnožení vloček doplněné kresbou libovolného zimního motivu
  • Výtvarná technika (postup): rytá kresba do klovatiny
  • Pomůcky: průhledná klovatina, voda, kulaté štětce, čtvrtky formátu A5, rycí nástroj (např. delší špendlíky s plastovou hlavičkou), suché pastely v odstínech modré a fialové, malé hadříky, ubrus.

Motivace a hra

Kde se vzaly, tu se vzaly, na obloze se narodily malé sněhové vločky. Jedna jako druhá, druhá, jako třetí. Zkrátka, bylo jich tam tolik, že bychom je nespočítali. Jenže, všechny byly takové nepěkné. Vůbec nebyly bílé. Byly celé ušpiněné. „No to tak přeci nemůže zůstat,“ řekl si mráček Modráček. Přemýšlel a dumal, co s tím. „Už to mám,“ napadlo ho. „Zavolám na pomoc nebeské švadlenky. Vždyť zvládly ušít i můj kabátek.“ A jak řekl, tak udělal. Svolal švadlenky a ty hned začaly pilně pracovat. Rozpáraly velikánskou nebeskou duchnu a z prachových peříček ušily vločkám načechrané, sněhobílé kabátky. A protože švadlenky byly opravdu pilné, dostala nový kabátek každá vločka. To jim to slušelo. Rozpustilé vločky se otáčely a prohlížely, a protože chtěla být před zrcadlem každá z nich, strkaly se a strkaly, až se to stalo. Hop a hop a hop… padaly a padaly, až dolů na zem. Jů! To byla chumelenice.

Procvičujeme říkanku Chumelenice doprovázenou jednoduchým pohybem.

První vločka, druhá, třetí

z nebe na zem právě letí.

Jedna vedle druhé sedá,

volné místo ještě hledá.

Na strom, střechu, silnici

udělají čepici.

Naším úkolem bude zaznamenat chumelenici a tu doplnit o další motivy, které zima zahalila, nebo vytvořila.

 

Realizace výtvarné činnosti

Celý formát potřeme vrstvou průhledné klovatiny. Aby se klovatina štětcem lépe nanášela na papír, lze do klovatiny přidat trochu vodu. Do dokonale zaschlé vrstvy klovatiny vyrýváme kresbu špendlíkem nebo hřebíkem. Cílem je zachytit chumelenici. Další motivy (stromy, domy, lidé, sněhuláci apod.) zachycené v hustě zasněžené krajině vychází z fantazie dětí. Je potřebné více tlačit na nástroj i za cenu, že kresba prostoupí vrstvou klovatiny až do papíru. Do málo vyrytých linek se pastelový prášek nezachytí.

Na vyškrábaný motiv naneseme vrstvu suchého pastelu, lze využít více odstínů, které se při roztírání smíchají. Pastelem nezaplňujeme celý formát, pouze naneseme na papír pár menších skvrn. Na prst si omotáme hadřík, kterým roztíráme pastel do vyrytých linek. Pokud některá důležitá část motivu nevynikne vlivem málo vyryté linky, lze ji v této fázi ještě vyrýt, na dané místo nanést trochu pastelu a hadříkem rozetřít.

Pozn. Čím méně pastelu, tím lépe. Jakmile bychom potřeli pastelem celý formát, rytá kresba by zcela zanikla. Místo pastelu lze použít olejové barvy.

chumelení chumelení2

Závěr

Děti zhodnocují úskalí, se kterými se setkaly (malý přítlak, nelehké zachycení detailů, horší viditelnost kresby), ale i pozitiva, která jim technika přinesla. Obrázky můžeme zafixovat.

  • Výtvarná technika (postup)otisk z uhlového papíru
  • Pomůcky:  Kniha: Rok s krtkem (s. 108-109), uhlové papíry A4 (1 dítě=1 papír), žehlička, nůžky, lepidlo v tubě, nakopírované šablony na čtvrtce, sněhové vločky z raznice, kancelářské papíry, kancelářská děrovačka, noviny, lepenka

Motivace a hra

Pro motivaci využije upravený a zkrácený úryvek pohádky z knihy Rok s krtkem

Na louce už skoro žádný sníh nezbyl. Jen tu a tam zbylo pár sněhových ostrůvků a mezi nimi stálo něco zvláštního. Tři velké bílé koule na sobě. Ta na zemi byla veliká, druhá nad ní byla menší a třetí koule úplně nahoře byla nejmenší.

„Co to je?“ kroutil hlavou krtek. „Půjdu se podívat kousek blíž.“

Krtek pomaloučku postupoval k té věci a stále z ní nespouštěl oči. Najednou ta koule nahoře zamrkala očima a zasmála se na krtka.

„Ahoj, ty maličký“, řekla koule krtkovi.

„Ahoj“, řekl potichu krtek. „Kdo jsi?“

 „Já jsem sněhulák a postavili mne tu před chvílí děti ze sněhu. A kdo jsi ty?“ zeptal se sněhulák krtka.

„Já jsem krtek. Děti umějí stavět sněhuláky? To musí být těžké. Proč to dělají?“ ptal se krtek.

„Je přece zima a padá sníh. Děti mají ze sněhu velikou radost. Mohou sáňkovat, lyžovat a hlavně stavět nás – sněhuláky. Ach, zima je hezká, mám ji moc rád,“ usmíval se sněhulák a mrkal při tom vesele očima. „A nejšťastnější jsem, když přijde silný mráz.“

„Ty jsi rád, když přijde mráz?“ kroutil hlavou krtek. „Tak to já jsem raději, když je teplo. Mráz mne štípá do čumáčku a zebou mne tlapičky.“

„Kdepak teplo, to sněhuláci nemají rádi. Když je teplo, začínáme se my sněhuláci rozpouštět. Ba ne, teplo a sluníčko nemá žádný sněhulák rád,“ použil sněhulák krtka. „Jsem moc rád, že sluníčko má málo síly a moc nehřeje,“ řekl sněhulák a pak si povzdychl: „ Ještě kdybych tak měl na hlavě nějaký hrnec. Sněhulák bez hrnce je totiž jen poloviční sněhulák. Krtku, prosím, nevěděl bys o nějakém?“ prosil krtka.

„Hrnec? Kde já jsem ho jen viděl,“ přemýšlel krtek. „Už to mám. Kousek dál v lese jednou na podzim vyhodili nějací nepořádní lidé odpadky a mezi nimi byl i velký starý hrnec. Ale nevadilo by ti, že už je zrezivělý?“ ptal se krtek sněhuláka.

„Zrezivělý a starý hrnec je pro sněhuláky ten nejkrásnější. Krtku, prosím, doneseš mi ho? „ znovu poprosil sněhulák.

„To víš, že ti ho donesu, když je pro tebe tak důležitý.“ Zašel k místu, kde ti zlí lidé vyhodili odpadky, vzal odtud hrnec a donesl jej sněhulákovi.

„Jé, to je ale krásný hrnec,“ radoval se sněhulák. „Hned si ho nasadím na hlavu. No, jak mi sluší?“ ptal se sněhulák krtka, když si hrnec nasadil na hlavu.

„Sluší ti opravdu moc,“ přitakal.

Z čeho je sněhulák postaven? Hovoříme o velikosti jednotlivých koulí a jejich uspořádání na sněhulákovi, z čeho jsou vytvořené ruce, čím sněhuláka můžeme ozdobit (šála, čepice, starý hrnec, mrkev na nos, větvička do ruky, kamínky=knoflíky).

Realizace výtvarné činnosti

Každé dítě si vybere z nabídky různorodých šablon sněhuláků již nakopírovaných na čtvrtce a ty si vystřihne. Vedeme děti k tomu, aby odstřižky dávaly například doprostřed stolu a vystřižené dílky na jiné místo, aby se jim neztratily. Hlavu můžeme přehnout na polovinu, vystřihnout pusu a vyrazit děrovačkou oči. Přilepíme nos, hrnec, koště, knoflíky a jednotlivé koule k sobě (šablonu nepřilepujeme na čtvrtku).

Na vrstvu novin položíme kancelářský papír, na který upevníme v horní části uhlový papír lepenkou lesklou stranou dolů. Na papír rozložíme šablony, přikryjeme uhlovým papírem, vše přikryjeme listem novin a přežehlujeme žehličkou zahřátou na nižší stupeň. Mladším dětem obrázek přežehlí učitelka, starší děti pracují pod dohledem.  Odstraníme všechny šablony, znovu přikryjeme papír stejným kopírákem a ještě jednou krátce přežehlíme, díky čemuž se nám objeví detaily (knoflíky, obličej).

Uhlový sněhulák Uhlový sněhulák2 Uhlový sněhulák3 Uhlový sněhulák4

  • Výtvarná technika (postup): prstová malba, koláž
  • Pomůcky: bílé čtvrtky formátu A5, nůžky, tužky, lepidlo v tubě, černý a červený fix, barevné papíry A4 v odstínech zimy (světle modrá, modrá, fialová), 3 předměty s kulatým půdorysem, bílá prstová barva, ubrus

Motivace a hra

K zimě neodmyslitelně patří sněhulák. Nejlepší motivací je si sněhuláka nejprve společně postavit na školní zahradě. Pokud nám to však počasí nedovolí, zavzpomínáme na dobu, kdy jsme ho stavěli. Z čeho je sněhulák postaven? Hovoříme o velikosti jednotlivých koulí a jejich uspořádání na sněhulákovi (Má sněhulák všechny koule stejně velké? Která je nejmenší a která naopak největší?), z čeho jsou vytvořené ruce, čím sněhuláka můžeme ozdobit (šála, čepice, starý hrnec, mrkev na nos, větvička do ruky, kamínky=knoflíky).

 

Realizace výtvarné činnosti

Pro tuto činnost je dobré si vyhradit 3 stanoviště=stolečky. Na jeden rozmístíme různé odstíny barevných papírů, na druhém stolečku děti obkreslují, vystřihávají a lepí kolečka a na třetím je prostor pro prstovou malbu.

Nejprve najdeme ve třídě 3 předměty, které bychom mohli obkreslit, a vznikly by nám 3 velikostně odlišné kruhy.  Lze použít např. hrníček z kuchyňky, kelímek od jogurtu, různé kruhové podstavce např. od značek, loutek;  plechovky atd.

Děti si na bílou čtvrtku A5 obkreslí 3 velikostně rozdílné kruhy a vystřihnou je. Poté si vyberou barvu pozadí pro sněhuláka. Dobré je upozornit, aby začínali s lepením od největší koule a tu neumisťovaly úplně dolů (aby se pod sněhuláka vešel sníh, či kopec). Při lepení dbáme na to, aby k sobě koule přiléhaly. Po nalepení sněhulákovi dokreslíme fixem detaily (knoflíky, obličej, ruce z klacíků, čepici, či hrnec). Na závěr pomocí bílé prstové barvy děti dokreslí prstíkem sníh (kopec) a sněhové vločky.

sněhulák sněhulák1

Závěr

Můžeme hodnotit pracovní provedení (jak pečlivě děti vystříhávaly koule a správně i čistě je lepily), ale i výraz (který sněhulák je nejvíce veselý, co má místo rukou, jakou pokrývku hlavu jsme mu nasadili).

  • Výtvarný cíl: práce s balonkem jako netradičním výtvarným materiálem a technikou
  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kašírování
  • Pomůcky: 2 balónky, 1 nafukovací míč (k vodě), tapetové lepidlo, nádoba na lepidlo, ploché štětce, kancelářské papíry nebo staré noviny, lepidlo Herkules nebo tavná pistole, nůžky (na detaily: černé knoflíky, kus látky, oranžový papír, větší kelímek od řeckého jogurtu/stará čepice)

Motivace

Sedneme si s dětmi do kruhu a podáváme si sněhovou kouli. Děti vnímají její chlad. Co se děje s koulí (taje v teplých dlaních) a co s dlaněmi (jsou studené)? Co se dá z koulí venku vytvořit? Sněhulák. Utvoříme skupiny po třech dětech. Jedno dítě představuje nejmenší kouli (stoj), druhý prostřední kouli (dřep) a poslední dítě největší kouli (sed). Děti se volně pohybují po herně, na signál si tříčlenná skupinka stoupne za sebe a utvoří daný pohybový úkon. Abychom mohli vytvořit sněhuláka, potřebujeme mít dobře osvojené, co je nejmenší, větší, největší. K tomu poslouží didaktická hra, kdy děti rozdělené do skupin podle stolečků mají přinést předmět ve třech velikostech. Skupinkám zadáme například autíčka, pastelky, hrnečky, knížky, kostky, panenky apod., následuje společná kontrola.

 

Postup výtvarné činnosti

Plážový míč použijeme na největší kouli, na menší a nejmenší nafouknuté balónky rozdílné velikostí. Papír si děti natrhají/nastříhají na kousky. Do misky rozmícháme práškové tapetové lepidlo, nebo lze v papírnictví koupit už namíchané (Taposa). Kousky papírů potíráme za pomocí štětce lepidlem a pokládáme na nafouknutý balonek. Kousky lepíme jeden za druhým tak, aby se překrývaly. Povrch vyhlazujeme rukou nebo štětcem. Když máme polepený balonek, začneme přidávat druhou vrstvu. Nalepená vrstva překryje tu původní. Pokud chceme pevného sněhuláka, musíme využít pro práci buď tvrdší papír (kancelářský), nebo aplikovat více vrstev a to tak, že počkáme do druhého dne, až dvě vrstvy vyschnou a pokračujeme dál. Pokud bychom nalepili více vrstev najednou, namočené kousky papíru by pod svou vahou po balonku klouzaly a opadávaly. Pokud pracujeme s novinami a chceme mít sněhuláka bílého, pro poslední vrstvu použijeme hedvábný papír, nebo papírové kapesníčky. Další možnost je zaschlý objekt natřít bílou neředěnou temperou.

V místě, odkud nám kouká uzávěr balonku, vystřihneme kruhový výřez pro nasazení na další kouli. U plážového míče nechme větší nezakrytou plochu u ventilku, aby nám sněhulák později stál a míč mohli bez problémů vyfouknout. Před kašírováním je vhodné ho obalit potravinářskou folií, abychom ho nezničili.

Pro detaily lze využít různě velké černé knoflíky, které přilepíme lepidlem Herkules nebo tavnou pistolí. Ruce vytvarujeme zmuchláním papíru a přilepíme k tělu. Vytvořením kornoutku z oranžového papíru vznikne nos. Zbytek látky poslouží jako šála a pro klobouk můžeme využít starou čepici, nebo větší kelímek od řeckého jogurtu, který polepíme papírem, či natřeme akrylovou barvou.

 

Reflexe

Děti zhodnocují, zda práce pro ně byla časově náročná. V průběhu činnosti si všímáme, zda si děti ve skupině pomáhají a spolupracují.

sněhulák-kašírování (1) sněhulák-kašírování (2)

 

 

 

 

 

HRY

POHYBOVÉ

 ⇒ PH: Rukavice

  • pomůcky: rukavice dětí
  • děti si ze šatny přinesou rukavice, položí je na určené místo a odchází si sednout na židličku
  • učitelka rukavice promíchá a rozhází je po herně
  • snaží se, aby stejné rukavice neležely u sebe
  • děti si stopnou na startovní čáru (před kobereček)
  • úkol: na povel vyběhnou a co v nejkratším čase musí najít své rukavice, obléct si je a sednout si opět na židličku
  • další činnost: vyhledat ve třídě 2 stejné předměty (mohou se lišit barvou, ale ne tvarem)

 

⇒ PH: Mráz a sluníčko

  • pomůcky: papírové sluníčko
  • pokud děti nevidí sluníčko, ztuhnou (zmrzly)
  • jakmile začne sluníčko vykukovat, děti roztávají a začínají se pohybovat

 

 ⇒ PH: Pozor, sněhová koule

  • pomůcky: míč
  • proměníme se ve sněhuláky, utvoříme kruh a sedneme si
  • zvolíme 1 sněhuláka, který se pohybovat uvnitř kruhu
  • ostatní sněhuláci se ho budou snažit zasáhnout sněhovou koulí
  • komu se to podaří, vymění si se sněhulákem uvnitř kruhu místo

 

 ⇒ PH: Ušlapaná zimní cestička

  • pomůcky: kancelářské papíry (pěnové destičky)
  • dětem vytvoříme cestu z papírů
  • papíry by měly být od sebe různě vzdálené, aby cesta byla různě obtížná
  • je dobré ostatní děti rozmístit kolem cesty, aby vždy papíry vrátily na své místo

 

 ⇒ PH: Eskymácká módní přehlídka

  • pomůcky: oblečení dětí, CD s hudbou
  • dle počtu dětí utvoříme skupinky cca po 5 dětech
  • ve skupince si určí model – Eskymák
  • skupinky mají vymezený čas, kdy si mohou doběhnout do šatny pro co nejvíce oblečení (kromě eskymáků)
  • čas při oblékání nestopujeme
  • cílem je na Eskymáka navléknout co nejvíce oblečení
  • týmy si poté stoupnou na stranu, jednotliví Eskymáci se na hudbu projdou po herně tam, otočí se a jdou zpět (jako na přehlídce)
    • modely vyvoláváme, obecenstvo fandí
  • poté vyvoláváme jednotlivé modely, svlékáme z nich oblečení a společně s dětmi počítáme počet kusů oblečení
SMYSLOVÉ

⇒  SH: Sněhová koule

  • pomůcky: sněhová koule, rukavice dětí
  • děti sedí u stolečků, na rukou mají navlečené rukavice
  • učitelka přinese sněhovou kouli
  • děti si ji postupně podávají, osahávají
  • cílem je vnímat, zda je sníh přes rukavice studí, či nikoliv
  • v druhém kole si děti sundají rukavice
  • vnímáme, kdy nás sníh více studil, uvědomujeme si, k čemu rukavice slouží
  • všímáme si sněhu (v rukavicích se rozpouštěl daleko pomaleji, než když se ho dotýkáme se teplými dlaněmi)

 

⇒ SH: Hledáme bílou barvu

  • úkolem dětí je najít ve třídě bílou barvu
  • úkol ztížíme tak, že si každý musí najít jiný předmět (ne stejná stavebnice)
  • po nalezení bílé barvy se jí dotkneme a ukážeme

 

 ⇒ SH: Vločky pod lupou

  • pomůcky: lupa, sníh, nádobky
  • do malinkých nádob nandáme sníh
  • pozorujeme rozmanitost vloček, je potřeba čerstvého sněhu

 

⇒ SH: Co roztaje dřív?

  • pomůcky: 2 víčka se sněhem na každý stoleček, sníh, sůl
  • jedno víčko necháme a do dalšího nasypeme na sníh větší množství soli
  • v průběhu výtvarné činnosti sledujeme, která nádoba se sněhem se dříve roztaje
  • pokus můžeme zkusit i opačně: voda, a voda se solí, kdo vyhraje ve zmrznutí?
  • potřeba větších mrazů, nádoby umístíme za okno

 

 ⇒ SH: Najdi své bačkorky

  • pomůcky: bačkorky, šátky (šály dětí)
  • vyzveme cca 5 dětí
  • děti si sundají bačkorky, zavážeme jim oči a zamícháme bačkorky
  • úkolem: najít po hmatu své bačkorky a nasadit si je na nohu
  • pokud nám nesedí, sundáme je a hledáme další
  • cíl: sranda, čí bačkorky budeme mít na noze.:)

 

DIDAKTICKÉ

⇒ DH: Poznávání oblečení

  • pomůcky: obrázky oblečení
  • ukazujeme obrázky a vyvoláme děti, které řeknou jeho správný název

 

⇒ DH: Řazení oblečení dle ročního období

  • pomůcky: obrázky oblečení, nakreslené sluníčko, vystřižená vločka
  • na koberci máme položené sluníčko a vločku, děti sedí na židličkách
  • učitelka určí dítě, ukáže mu kartičku a to jí řekne, zda se oblečení nosí v létě či v zimě a poté obrázek položí k danému období

 

ROZUMOVÁ VÝCHOVA

⇒ KK: Užitečnost a nebezpečí sněhu

  • na začátku týdne uvedeme děti do tématu, seznámíme je s plánem
  • „V čem je sníh užitečný?“ (zimní radovánky-sáňkování, bobování, koulování, stavění sněhuláka, lyžování, bruslení,…)
  • „V čem je nebezpečný?“ (uklouznutí-především u starších lidí, umrznutí, křehký led na rybníce, laviny,…)
  • u tématu nebezpečí se snažíme vhodnými otázkami navést děti k odpovědi

 

⇒ KK: O Eskymácích

  • existuje na zemi jedno místo, kde je zima celý rok
  • povídání o Eskymácích – stejní jako my, ale místo domů mají dům ze sněhu-iglú, místo topení oheň, musí se hodně oblékat,…

 

VÝTVARNÉ  A PRACOVNÍ AKTIVITY

 ⇒ VV: Sněhová abstrakcepodrobnosti k námětu ZDE

 sněhová abstrakce

 ⇒ VV: Sněhulák-kašírovánípodrobnosti k námětu ZDE

sněhulák-kašírování (1)

 ⇒ VV: Malování do sněhu

  • pomůcky: plastové lahve, tempery (potravinářské barvy), voda, sníh
  • každé dítě si přinese do školky PET lahev (0,5l)
  • připravíme barvu (děti si samy vyberou barvičku)
  • při pobytu venku děti experimentují s barevnou stopou

 

 ⇒ VV: PET sněhulák

  • pomůcky: plastová víčka

 

⇒ VV: Designéři – návrh vzoru pro Eskymáky

  • pomůcky: omalovánka Eskymák, pastelky
  • úkolem je vymyslet pro Eskymáka takový kabátek, který by si chtěl koupit
  • kabátek, který ještě nikdo nevymyslel
  • využívat např. proužky, čtverečky, tečky, barvičky,…

 

ŘÍKANKY

 ⇒ Pohybová říkanka: Chumelenice

                  První vločka, druhá, třetí,

                  z nebe na zem právě letí.

                  Jedna vedle druhé sedá,

                  volné místo kolem hledá.

                  Na strom, střechy silnici

                  udělají čepici.

 

HÁDANKY

⇒ Hádanky: Oblečení

V zimě si vás medvěd plete,

vezme k sobě do doupěte.

Proto choďte potichu,

když jste v lese v _ _ _ _ _ _. (kožichu)

Co všem holkám, klukům sluší,

v zimě hezky chrání uši,

hlavu hřeje nejvíce?

Přece teplá _ _ _ _ _ _. (čepice)

Kolem krku omotá se

a tepleji hnedle zdá se.

Dlouhá, krátká, úzká, malá?

Hlavně, ať je teplá _ _ _ _. (šála)

 

PÍSNIČKY

 ⇒ Píseň: Vrabec a sýkorka

Vrabec a sýkorka