- Výtvarná technika (postup): otisk z uhlového papíru
- Pomůcky: Kniha: Rok s krtkem (s. 108-109), uhlové papíry A4 (1 dítě=1 papír), žehlička, nůžky, lepidlo v tubě, nakopírované šablony na čtvrtce, sněhové vločky z raznice, kancelářské papíry, kancelářská děrovačka, noviny, lepenka
Motivace a hra
Pro motivaci využije upravený a zkrácený úryvek pohádky z knihy Rok s krtkem
Na louce už skoro žádný sníh nezbyl. Jen tu a tam zbylo pár sněhových ostrůvků a mezi nimi stálo něco zvláštního. Tři velké bílé koule na sobě. Ta na zemi byla veliká, druhá nad ní byla menší a třetí koule úplně nahoře byla nejmenší.
„Co to je?“ kroutil hlavou krtek. „Půjdu se podívat kousek blíž.“
Krtek pomaloučku postupoval k té věci a stále z ní nespouštěl oči. Najednou ta koule nahoře zamrkala očima a zasmála se na krtka.
„Ahoj, ty maličký“, řekla koule krtkovi.
„Ahoj“, řekl potichu krtek. „Kdo jsi?“
„Já jsem sněhulák a postavili mne tu před chvílí děti ze sněhu. A kdo jsi ty?“ zeptal se sněhulák krtka.
„Já jsem krtek. Děti umějí stavět sněhuláky? To musí být těžké. Proč to dělají?“ ptal se krtek.
„Je přece zima a padá sníh. Děti mají ze sněhu velikou radost. Mohou sáňkovat, lyžovat a hlavně stavět nás – sněhuláky. Ach, zima je hezká, mám ji moc rád,“ usmíval se sněhulák a mrkal při tom vesele očima. „A nejšťastnější jsem, když přijde silný mráz.“
„Ty jsi rád, když přijde mráz?“ kroutil hlavou krtek. „Tak to já jsem raději, když je teplo. Mráz mne štípá do čumáčku a zebou mne tlapičky.“
„Kdepak teplo, to sněhuláci nemají rádi. Když je teplo, začínáme se my sněhuláci rozpouštět. Ba ne, teplo a sluníčko nemá žádný sněhulák rád,“ použil sněhulák krtka. „Jsem moc rád, že sluníčko má málo síly a moc nehřeje,“ řekl sněhulák a pak si povzdychl: „ Ještě kdybych tak měl na hlavě nějaký hrnec. Sněhulák bez hrnce je totiž jen poloviční sněhulák. Krtku, prosím, nevěděl bys o nějakém?“ prosil krtka.
„Hrnec? Kde já jsem ho jen viděl,“ přemýšlel krtek. „Už to mám. Kousek dál v lese jednou na podzim vyhodili nějací nepořádní lidé odpadky a mezi nimi byl i velký starý hrnec. Ale nevadilo by ti, že už je zrezivělý?“ ptal se krtek sněhuláka.
„Zrezivělý a starý hrnec je pro sněhuláky ten nejkrásnější. Krtku, prosím, doneseš mi ho? „ znovu poprosil sněhulák.
„To víš, že ti ho donesu, když je pro tebe tak důležitý.“ Zašel k místu, kde ti zlí lidé vyhodili odpadky, vzal odtud hrnec a donesl jej sněhulákovi.
„Jé, to je ale krásný hrnec,“ radoval se sněhulák. „Hned si ho nasadím na hlavu. No, jak mi sluší?“ ptal se sněhulák krtka, když si hrnec nasadil na hlavu.
„Sluší ti opravdu moc,“ přitakal.
Z čeho je sněhulák postaven? Hovoříme o velikosti jednotlivých koulí a jejich uspořádání na sněhulákovi, z čeho jsou vytvořené ruce, čím sněhuláka můžeme ozdobit (šála, čepice, starý hrnec, mrkev na nos, větvička do ruky, kamínky=knoflíky).
Realizace výtvarné činnosti
Každé dítě si vybere z nabídky různorodých šablon sněhuláků již nakopírovaných na čtvrtce a ty si vystřihne. Vedeme děti k tomu, aby odstřižky dávaly například doprostřed stolu a vystřižené dílky na jiné místo, aby se jim neztratily. Hlavu můžeme přehnout na polovinu, vystřihnout pusu a vyrazit děrovačkou oči. Přilepíme nos, hrnec, koště, knoflíky a jednotlivé koule k sobě (šablonu nepřilepujeme na čtvrtku).
Na vrstvu novin položíme kancelářský papír, na který upevníme v horní části uhlový papír lepenkou lesklou stranou dolů. Na papír rozložíme šablony, přikryjeme uhlovým papírem, vše přikryjeme listem novin a přežehlujeme žehličkou zahřátou na nižší stupeň. Mladším dětem obrázek přežehlí učitelka, starší děti pracují pod dohledem. Odstraníme všechny šablony, znovu přikryjeme papír stejným kopírákem a ještě jednou krátce přežehlíme, díky čemuž se nám objeví detaily (knoflíky, obličej).