- Výtvarný záměr: plastický reliéf mraků doplněný v pozadí gestickou malbou a kresbou
- Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika (kresba tuší, muchláž, akční malba)
- Pomůcky: karton formátu A1 a větší, ubrus nebo igelit na zem, vodové anilinové barvy, silnější kulaté štětce, voda, světle modrý hedvábný papír, bublinkové folie, nůžky, lepidlo, tuš, špejle
Motivace a hra
Kdysi plul po obloze velký dešťový mráček, ve kterém žila malá kapička se svojí rodinou. Plula si tak nad zemí a z výšky pozorovala svět tam dole. Tolik se jí to líbilo, přála si seskočit dolů a skamarádit se s lidmi. Vždy záviděla svým sestřičkám, když se zatáhla obloha a ony mohly seskákat dolů! Jenže ona byla stále moc malá, a tak si musela na svou chvíli ještě počkat.
A tak jednoho dne, když kapička povyrostla a obloha se zatemnila a sluníčko šlo akorát odpočívat, vloudila se kapička mezi ostatní a čekala na povel, kdy mohou seskočit! Konečně se všechny kapky vyskládaly do řady a čekaly, až je mrak vypustí! Kapička samou nedočkavostí nemohla ani dýchat! A najednou – mraky se rozestoupily a kapky pomalu slétávaly dolů na zem. Kapička cítila, jak si s ní pohrává vítr, dívala se dolů na lesy, pole, louky, konečně to vše viděla zblízka! Tolik se těšila, až uvidí krásné barvy krajiny, rozesmáté tváře lidí a všechny ty střechy domů i auta, která nejsou seshora pořádně vidět….
Realizace výtvarné činnosti
- Pro tuto činnost je dobré děti rozdělit do menších skupinek, anebo postupně prostřídat děti na jednom díle.
- Nejprve si vytvoříme dešťové kapičky. Kapičky stejně jako v pohádce stojí připravené v řadě – na hraně kartonu (karton máme opřený o židli, pod ním igelit, neboť dešťové kapičky, které budou stékat dolů, by nám zašpinily zem). Děti si štětce hodně namočí do vody, poté do barvy a lehce štětec přiloží na horní okraj kartonu. Pokud kapička stojí, je stále maličká na to, aby spadla k zemi, proto opět namočíme štětec do vody (již nemusíme do barvy) a přiložíme ho na stejné místo. Využíváme nejenom modrou barvu. Voda může mít různé podoby- zelenou, fialovou, žlutou.
- Po zaschnutí začneme plasticky modelovat mraky. Menší mráčky se drží více nahoře na obloze, ale bouřkové mraky plné vody jsou již moc těžké a tak pomalu sestupují blíž k zemi. Dbáme na to, aby děti mraky nelepili až úplně domů, kde již je zem. Mraky sice klesají níž, ale ne úplně k zemi. K modelaci využijeme hedvábného papíru a bublinkové folie. Děti si na místo, kam chtějí umístit mrak, nanesou lepidlo a vymodelují (mačkáním, ohýbáním, trháním, stříháním) různé mraky.
- Na závěr můžeme, ale nemusíme do dešťových kapek nakreslit deštníky (1 deštník-1 dítě), které lidé postupně otevírají, jak se začínají spouštět kapičky k zemi.
Závěr
- Na dílo, které si svisle podepřeme, nahlížíme z větší dálky a posuzujeme, zda ještě někam nepřidáme nějaký mráček, deštník. Pozorujeme barevnost i směr kapiček, kam nám na papíře docestovaly. Zda stekly až dolů, nebo se v průběhu cesty zastavily. Čím to vlastně je? Který mrak je bouřkový a proč?
