- využívá všech barev palety kromě běloby, kterou nahrazuje prosvítající bílý tón podkladu
- v ZŠ se jedná o nejdostupnější a nejčastější užívanou techniku
- neumožňuje mísit barvy jako tempera
- práce s tekoucí barvou na mokrém podkladu pomáhá udržet spontánní malířský přednes
DRUHY
knoflíkové vodové barvy
- mohou mít 12-24 tónů
- jejich kvalita je průměrná, mnohé odstíny bývají kalné a některé barvy ve studené části spektra se od sebe málo liší
- převládající zemitý charakter barev ztěžuje mísení odstínů, které ztrácí svou sytost
- proto je dobré volit sadu s co nejširší škálou barev
anilinové barvy
- jsou transparentní a jasné, jejichž 12 tónů se výrazně liší
- výborně se s vodou rozpouští a snadno vytváří libovolné barevné tóny
- jen při nadměrném užívání běloby nebo po několikerém přemalování ploch se může objevit kalný mat
- kdysi byly anilinové barvy jedovaté, dnes již výrobci zaručují jejich bezpečnost
- pro malbu jsou tyto barvy nejvýhodnějším a nejtvárnějším barevným materiálem
klasické akvarelové barvy
- obsahují vyrovnanou a příjemně tlumenou škálu barev o 24 i více tónech
- barvy se dobře rozpouští i mísí
- pro školní praxi jsou však finančně nedostupné
VOLBA ŠTĚTCŮ
- malba vodovými barvami vyžaduje kulaté vlasové štětce různých velikostí, které pojmou dostatek vody
- velikost štětců je závislá na formátu a druhu vodových barev
- knoflíkové barvy vyžadují menší štětce, většími štětci si děti špiní ostatní tóny
- voda, kterou štětce obsahují, zaplavují krabičku s barvami, rozpouští je a ovlivňuje barevnost malby
- pro podmalbu nebo velký formát jsou vhodné větší štětce
- menší štětce dávající malbě tvar by měly být poddajné a vláčné
- pro malířský i kreslířský přístup je možné použít štětce s ostrou špičkou
- pokud žáci chtějí malbu propracovat, používají ploché vlasové štětce, které do mokré plochy vnáší neomezené množství barvy, mohou přesně modelovat tvary a objemy
VÝTVARNÉ POSTUPY
malba na mokrém podkladu
- barvy se rozpíjejí, prostupují a vytvářejí živou, dynamickou podmalbu
- provlhlá plocha postupně zasychá
- žák ji zprvu udržuje mokrou pomocí hubky, později na zasychajících plochách barev malbu zpřesňuje a barevně dotváří
- zpevnit tekoucí skvrny barev lze i kresbou vyrytou obráceným koncem štětce
řazení barevných ploch vedle sebe na suchém podkladu
- vyžaduje rozvinutou představivost, zručnost a předvídat vztahy sousedních barev
- základy jsou v kolorované kresbě, kde barevné plochy doplňují jistou, zřetelnou linku dřívka a tuše, či inkoustu
- později je možné využít pero a tuš nebo tužku
KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI TECHNIKAMI
- spojení kresby perem nebo dřívkem s malbou akvarelem
- spojení malby akvarelem navazující na kresbu uhlem nebo rudkou
- kolorování některých grafických technik (tisk z koláže, linoryt)
- spojení s netradičními výtvarnými postupy – muchláží, koláží, frotáží
METODICKÉ OBTÍŽE
- s obtížemi se setkáváme na počátku
- děti leká barva rozpouštějící se na mokrém podkladu, bojí se do ní vstupovat a zpřesňovat malbu
- nejvíce jim činí problém detaily, které se rozpíjejí a mění barevnost
- osvojit si pracovní návyky- způsob zacházení s vodou, vytírání mokrých míst hubkou, volba štětců, podání malby, lepší je použít větší formát
- výraznější obtíže nastávají v pubertě
- žák se snaží být věcný, opírá se o drobnokresbu štětcem a barevnými plochami ji jen koloruje
- tímto ztrácí malířský charakter
- jistotu mu může poskytnout rozvržení plochy tužkou bez detailů a podrobností
- důraz je na vlhkou podmalbu
VÝTVARNÉ NÁMĚTY – MALBA VODOVÝMI BARVAMI
KOLOROVANÁ KRESBA
- Námět: ilustrace pohádky, já a moje nejmilejší hračka, žitné pole
- Výtvarný problém: spojení kresba a malby
- Pojetí úkolu: barevné rozpracování kresby dřívkem a tuší, nebo voskovým pastelem, hledání výrazu
MALBA TEKOUCÍMI BARVAMI
- Námět: slepice na dvorku, proudící voda v potoce, ohňostroj
- Výtvarný problém: příběhy barev a linií v mokrém podkladu
- Pojetí úkolu: hra s pohybem barevné plochy
SOUSEDÍCÍ PLOCHY BAREV
- Námět: ptačí peří, kolečkové brusle, město
- Výtvarný problém: barevná kompozice plochy
- Pojetí úkolu: práce na suchém podkladu – mísení barev mimo malbu, pokládání barev na jednotlivé části kompozice, udržení suché hranice mezi plochami
Použitá literatura:
ROESELOVÁ, VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 74-79. ISBN 80-902267-1-X.
