- Výtvarný záměr: vystihnout vlastní hračku, snažit se o autentické zachycení tvaru a barev
- Výtvarná technika/postup: kresba tuší a pastelkami
- Pomůcky: čtvrtky formátu A4, černá tuš, špejle, pastelky
Motivace a hra
- Souvislé vyjádření, popis: Můj plyšák – Hovoření dětí o plyšových hračkách, které mají doma nebo ve školce, se kterými spí, ke kterým se tulí, když jim je smutno, když se něčeho bojí.
- Sluchová hra: Na jakou hlásku začíná – Vyvození 1. hlásky plyšového kamaráda; slučování dětí, jejichž plyšák začíná na stejnou hlásku.
- Úklid: Kde hračka bydlí? – Každá hračka má své místo doma i ve školce. Učitelka před aktivitou sesbírá několik hraček ze třídy a vybrané děti je chodí uložit na své místo. A kde má váš plyšák své místo?
Realizace výtvarné činnosti
Pokud mají děti doma/ve školce více plyšáků, vyberou si pouze jednoho – toho, kterého mají nejvíce rády/kterého dokážou načrtnout. Na čtvrtku A4 nakreslí černou tuší jeho obrys i s detaily a po zaschnutí ho kolorují pastelkami. Místo pastelek lze zvolit užší voskovky, silnější voskovky bohužel nedovolují detailní prokreslení. Můžeme se pokusit i o domalbu vodovými barvami, je však potřeba počítat s tím, že se dětem tuš může malinko rozpít.
Závěr
- Porovnání plyšáka s kresbou – Děti si donesou plyšáka do školky a porovnáváme, zda se podobají dětským kresbám.
- Rozvoj smyslového vnímání: Poznávání plyšového kamaráda hmatem – Dítěti zavážeme oči a položíme před něj 3 plyšáky s tím, že jeden z nich je jeho plyšák. Dítě má na základě hmatu poznat svého kamaráda. Úkol lze ztížit přidáním více plyšáků.
- Přídavná jména: Jaký je plyšák? – Sdělování pocitů při dotyku s plyšem: příjemný, měkký, teplý, látkový, chlupatý…
