Archiv pro štítek: hlína

  • Výtvarná technika/postup: blátění batika
  • Pomůcky: bláto-jíl (pro zjednodušení keramický šlikr- zředěná keramická hlína šedé barvy), plátno nebo staré lněné prostěradlo, houbička na roztírání barvy, štětec na bláto, mísa na bláto, igelit, barvy na textil, žehlička.

Technika zaujme i děti s menším výtvarným nadáním. Je jednoduchá. Vždyť děti tak rády nazují holínky a prověří jimi každou kaluž. Tuto techniku můžeme dělat i s předškoláky, je jednoduchá a efektní. To věděli již dávní Inkové, kteří blátěnou batikou malovali na textil. Tak pojďte s námi na blátěný výlet. Vezměte s sebou sběrné nádoby a se svým blátěným úlovkem pak malujte v teple domova.

Realizace výtvarné činnosti

Látku položíme na igelit. Připravíme si blátěnou kaši, ta by měla mít konzistenci hustší smetany. Štětcem malujeme na látku motiv, který chceme mít tak barevný jako podklad. Bláto či jíl necháme zaschnout. Schnutí můžeme urychlit fénem, či položením látky na sušák v blízkosti kamen. Další možností je nechat blátěnou malbu zaschnout do druhého dne. Nyní přijdou na řádu textilní barvy a houbička. Houbičkou nanášíme na látku barvu a nevynecháme ani prostor se zaschnutým blátem. Když máme barevnou práci dokončenu, opět necháme zaschnout.

 

Závěr

Podle návodu na lahvičce s barvou buď přežehlíme a tím barvy ustálíme, nebo vypereme jíl a žehlíme až pak. No a máme hotovo. Věřte, je to velké dobrodružství vidět, jak dokáže malovat bláto.

Námět zaslala: Mgr. Zuzana Klápšťová z Ateliéru ŠUM 

Ruce v hlíně – tvořivá keramika pro dětiruce v hlíně

Kniha nabízí netradiční pojetí práce s keramickou hlínou, kdy hlínu vnímáme nejen jako hmotu, která „zkamení“ při výpalu, ale i jako živoucí materiál, který lze zkoumat, objevovat a tvořivě používat v mnoha dimenzích. Metodika je založena na principech artefiletiky, kdy děti zakoušejí hlínu na vlastní kůži, vlastním tělem, všemi smysly, tvoří z ní a po té se k samotnému procesu tvorby navrací v závěrečné reflexi.

Kniha obsahuje postupy na vytvoření výrobku, avšak zasazené do širšího kontextu (motivační aktivity, pohybové hry, reflektivní techniky atd.). Je určena učitelkám MŠ a 1. stupně ZŠ, lektorům v mateřských centrech, lektorům zájmových kroužků, případně vyučujícím v základních uměleckých školách, kteří vedou výtvarnou přípravku.

Vlastní recenze

Kniha je v barevném provedení doplněná spousty reálných fotografií z praxe. Obsahuje tipy na aktivity s hlínou ve třídě i v přírodě. Objasňuje pojmy využívající se v keramice (keramická hlína, šlikr, engoby, glazury, sádra), obsahuje pomůcky, které lze využít při práci s hlínou, techniky (otiskovaný reliéf, plochý reliéf, kreslení a prorývání, modelování kuliček aj.), techniky dekorování (kresba, razítka a otisky, glazování, dekorování taveným sklem, kombinace hlíny a jiných materiálů apod.).

Náměty s hlínou jsou rozděleny do čtyř ročních období, kdy v každém období nalezneme 5 velmi kvalitně rozpracovaných námětů. Za sebe mohu říci, že se jedná o velmi zajímavé, neotřelé náměty řešené vždy jiným způsobem práce. Každý námět kromě motivace, techniky, potřebného materiálu a postupu poskytuje hry a pohybové aktivity navazující či předcházející pro danou výtvarnou činnost a dále reflektivní techniky (reflexe), které by měly být součástí každé výtvarné akce na konci hodiny.

  • je nejvhodnějším materiálem pro modelování
  • pokud je plastika menší velikosti, lze využít přirozené nosnosti hlíny a komponovat ji tak, aby nepotřebovala oporu
  • pokud je plastika větší či nestabilní, vyžaduje drátěnou kostru nebo opěrný dřevěný sloupek
  • nosné konstrukce je potřeba připravit tak, aby je plastika zakryla a nebránila ve vyjádření pohybu nebo změnám

vhodnou variantou reliéfu  již pro předškolní děti je KACHEL

  • vychází z ploché desky, kterou dítě prořezává a nebo na ní modeluje
  • směřuje k náznaku pozitivního/negativního přepisu námětu
    • pozitivní = lze uchovat vypálením v peci
    • negativní = slouží jako slepá forma, lze ho vylít sádrou, umělými pryskyřicemi

 

KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI TECHNIKAMI

  • spojení modelování s tvarováním nebo konstruováním
  • nejčastěji hliněný plát, podstavec pro upevnění prvků (kousků drátů, špejlí, plechů,…)
  • v tomto spojení vypálená nebo jen suchá hlína výrazově spolupůsobí svými výtvarnými účinky, a to barvou, matem, glazurou nebo povrchem odrážejícím stopy modelace
  • podobně lze využít moduritu

 

METODICKÉ PROBLÉMY

= způsob práce s hlínou

  • nesprávné návyky  komplikují první pokusy o modelování
  • jsou zvyklé si hrát s plastelínou (koulet válečky,kuličky a slepovat je dohromady)
  • po uschnutí se jednotlivé prvky rozpadají
  • běžný sochařský postup formuje hmoty, dominantní výšky a přechody mezi nimi
  • vyžaduje uvolněnou práci prstů, dlaní a špachtlí

 

= obtíže se špachtlemi a očky

  • děti raději pracují s rukama
  • zpočátku to prohlubuje hmatové zážitky, pomáhá spontánnímu projevu
  • pouhá práce s rukama ale nedovoluje modelovat čistě objemy
  • proto je vhodné, aby se děti časem naučily s nástroji zacházet- např. pomocí výtvarných her

 

= péče o hlínu

  • hlína musí být uložena v nádobě, která nepropouští vodu a nebo v pozinkované bedně zakrytá vrstvami igelitu
  • ve chvíli, kdy žáci modelují, je každý den potřeba doplnit odpařenou vodu -pokropit a přikrýt namočeným hadrem
  • pod igelity hadr neuschne a hlína se rovnoměrně provlhčí
  • příliš vlhkou hlínu vysušíme na sádrové desce nebo z ní modelujeme kachel, kde přebytečnou vlhkost odpaří teplo z dětských rukou
  • pokud žák dlouho hně hlínu v ruce, tak přeschne a drobí se – nezbývá než ji vrátit do bedny a vzít si jinou

 

= dokončování plastik

  • zásadně nenavlhčujeme hlínu ani nepracujeme s mokrýma rukama
    • voda sice vyhladí nerovnosti,ale to špachle dákže také
    • současné stírá osobitý rukopis žáka, kdy povrch dostane lakovaný vzhled, na kterém se osobností rysy projevu ztrácejí a modelační nedostatky naopak vyniknou

 

= nepříjemná vlastnost hlíny

  • jemně se z rukou odroluje, špiní šatstvo i zem
  • špínu z šatů odstraníme suchým kartáčem
  • na podlaze však vzniká vrstva prachu,kterou děti roznášejí na botách
    • můžeme boty otírat na vlhkém hadru,položeném na rohožce mezi dveřmi
    • popř. můžeme pracovat venku v teplém počasí

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – MODELOVÁNÍ Z HLÍNY

PRVNÍ SETKÁNÍ S HLÍNOU

  • Námět: mraky plné deště, stopy v blátě
  • Výtvarný problém: plochá hliněná silueta
  • Pojetí úkolu: mačkání a hnětení hlíny, uhlazování povrchu desky špachtlí, otisk prstů nebo špachtle, nalepování nebo vyštipování kousků hlíny

 

JAK SE CHOVÁ HLÍNA

  • Námět: výtvarná etuda
  • Výtvarný problém: odpověď hlíny na dynamické gesto
  • Pojetí úkolu: práce s netradičními nástroji – latí, palicí, šťouchadlem na brambory, pěstí apod.

Použitá literatura: ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 150-153. ISBN 80-902267-1-X.