Zpět o sto let na výlet
Tato kniha je zakódovaná. VšecÝo pochopíš Ýed, nemusíš se nikam Ýát. Užij si to a přemýšlej! Autorka Renata Šindelářová
Vojta s Klárkou jsou opět tu a tentokrát se společně vydávají na cestu 20. stoletím. Vojtova prababička je sice stará a možná trochu popletená, zažila ale věci, které si Vojta s Klárkou ani neumí představit. Prababička si toho moc nepamatuje, zato její deník ano! Proč se s ním a babičkou tedy nevydat strojem času na prohlídku 20. století? Proč nezjistit, co všechno zažili naši prarodiče, jaký byl jejich život, čeho se báli a na co se těšili, dokonce jaké hráli hry?
Kniha kombinuje čtení s luštěním.
Každá kapitola je ukončena logickým, matematickým, jazykovým, postřehovým či jiným úkolem, který čtenáře odkáže na pokračování v příběhu. Na některých místech se čtenáři mohou samostatně rozhodnout, jak by podle nich měl příběh dál pokračovat. Jde tedy o knihu v pravém slova smyslu interaktivní. Děti si bystří hlavu i vlastní úsudek a navíc se nenásilnou formou dozvídají informace z nedaleké minulosti.
Kniha je určena především pro děti od 9 do 13 let.
Recenze
Něco vám o sobě prozradím: maturovala jsem z dějepisu. Jen jsem se nestihla už naučit otázky od 1. světové války po současnost a pro mou smůlu si vytáhla poslední otázku. A protože mě od maturitní zkoušky nevyhodili, nedonutilo mě to se tyto dějiny už doučit. Přiměla mě po mnoha letech až kniha: Zpět o sto let na výlet. Najdete v ní nejstěžejnější historické události od 1. světové války do roku 1989 včetně mnoha dalších zajímavých poznatků, které se jen tak někde nedočtete.
Jedná se o zcela odlišnou knihu – to zjistíte téměř okamžitě, co ji otevřete. Stránky totiž nejdou za sebou popořadě. Příběh pojednává o dvou dětech, které se rozhodnou svou 107letovou babičku vzít pomocí stroje času na výlet do jejího mládí. Svou cestu započnou v době, kdy zabijí Ferdinanda d’Este v Sarajevu, projdou 1. i 2. světovou válkou, pražským jarem, Velkou říjnovou revolucí i prvomájovým průvodem. Abyste si tento příběh mohli přečíst, budete muset vyřešit na každé dvojstraně úkol. Výsledkem je vždy číslice, která říká, kde máte ve čtení pokračovat dál. Autorka se dala velkou práci s úkoly, díky nim se dozvíte další informace vztahující se k probírané události v dějinách. Úkoly vyřešíte jen za předpokladu, že budete pozorně číst příběh i text u úkolů, počítat, podrobně zkoumat ilustraci. Řešení různých matematických, logických, jazykových šifer mi zabralo zpravidla dvojnásobek času než přečtení jedné stránky příběhu. Nejedná se vůbec o banální úkoly. V mnoha případech jsem úkol vyřešila špatně a někde si ani nevěděla rady. Pro tyto případy je vzadu nápověda (díky za ní, jinak bych knihu asi nikdy celou nepřečetla). Jedná se o seznam čísel stránek, kde příběh dál pokračuje. A aby nám to autorka ještě víc ztížila, čísla jsou psaná zrcadlově.
Kromě dějin se děti dozví, proč za 2. světové války neměly kostely zvony, proč se Velké říjnové socialistické revoluci říká říjnová, i když se udála v listopadu, že se do školy chodilo i v sobotu, svítilo se petrolejkami, jaké hry kdysi děti hrály, proč se nesměly zpívat koledy, jaké se nosily účesy, jak kdysi vypadaly automobily či invalidní vozík a mnoho dalšího.
Nejsem si jistá, zda kniha není pro 9leté děti příliš náročná a určitě bych její hranici nevymezovala jen do 13 let. Protože mě dějiny 20. století zajímaly, přečetla jsem knihu jedním dechem – tedy skoro jedním dechem. Vlivem úkolů mi to trvalo trochu déle, ale alespoň mě autorka donutila čtení nikde neošidit a zpětně mohu říct, že mě to i takto víc bavilo a víc jsem si i zapamatovala.
