- vychází z komponování ploch, které na sebe žák vrství nebo je umisťuje na podklad
- nalepená koláž se stává matricí a její otisk odráží vlastnosti použitých materiálů
- barva se nedostane do míst, kde se stýká plocha matrice a okraj nalepeného prvku nebo mezi dva sousední prvky, a proto se tato místa netisknou
- TISK Z LISU ubírá na výrazu, RUČNÍ TISK je živější
- dítě nemívá tolik sily, aby dotisklo plochy k hranám jednotlivých motivů
- bílé linky jsou výraznější a nepravidelně přechází do různě intenzivních šedí ploch
- otisk působí měkce a přirozeně
VARIANTY TISKU Z VÝŠKY
- negativní otisk: žák tiskne světle na tmavý podklad
- černý tisk na barevném podkladu
- tisk polosuchým válečkem přes matrici překrytou slabým papírem
KOMBINOVÁNÍ MATERIÁLŮ
- papír, textil, krajky, motouzy
- kolorování nebo spojení s psaným, kresleným, vystříhaným či tištěným písmem
- kombinace: tisk z koláže s podtiskem šablony
TECHNICKÉ OTÁZKY
- klady: matrici s vytrhanými prvky lze stále obměňovat dokud není matrice přilepená
- zápory: papírová matrice je málo odolná
- vydrží 5-8 otisků
- prvky koláže odolají tlaku válečkem jen tehdy, jsou-li přilepeny po celé ploše a kvalitním lepidlem
- členitý detail nebo špatně nalepené prvky tvoří kritická místa, kde se pod tlakem matrice obvykle trhá a nelze ji opravit
- doporučení: práce s jednoduchými tvary a bez zbytečných detailů
Použitá literatura:
ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 111. ISBN 80-902267-1-X.