- technika přípravná na linoryt, technika rovnocenná linorytu
- žák ryje do sádrové desky jakýmkoliv ostrým nástrojem (hřebíkem, rydlem)
- vyrytá linka připomíná kresbu, je nepravidelná, místy mělká a jinde hluboká
- z hotové matrice, kterou je třeba preparovat šelakem, žák tiskne ručně (lis by matrici rozdrtil)
- matrice potřebuje kvalitní povrch, proto je potřeba sádru pečlivě připravit a dobře promíchat
VELIKOST SÁDROVÉ DESKY
- odpovídá podmínkám, v kterých se desky odlévají – na skle, mramorové desce, silném igelitu
- sádroryty jsou většinou menších velikostí pravoúhlého tvaru
METODICKÉ PROBLÉMY
- obtíž sledovat charakter vznikající grafiky – před započetím práce pokryjeme povrch sádrové desky černou tuší
- ze sádrové desky se uvolňuje bílý prach, který děti snadno rozfoukají a roznáší ho po bačkorách po třídě – ihned po práci očistíme boty o mokrý hadřík a vytřeme pod lavicemi
Použitá literatura:
ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 117. ISBN 80-902267-1-X.
