- je nejčastější technikou ve školní praxi
- obsahuje širokou škálu výrazových prostředků – pozitivní a negativní linie, kontrast bílé a černé plochy, dekorativní výplň ploch a modelace objemů
- pro matrici je vhodná rubová strana linolea, která není zpevněna odolnou povrchovou vrstvou
- rydla různých profilů zanechávají odlišné stopy
- nejvhodnější jsou rydla s úzkou stopou, která reprodukují linku, vybírají plochu a vytváří hustou texturu
- rydla se širokou stopou se uplatní na velkých formátech, ve výrazně odrytých plochách
VÍCEBAREVNÝ LINORYT
- vzniká postupným vrstvením otisků, a to buď od světlých k tmavým nebo od tmavých ke světlým barvám
- výsledné působení obou postupů se výrazně liší
- první způsob: každý následující odstín je tmavší a dobře kryje a uchovává barvy čisté a výrazné – poslední barva je černá a ostře rámuje spodní barevné plochy
- druhý způsob: prosvítají tmavší tóny podkladu, výsledek vyvolává dojem, že je tisk podstatně barevnější, protože se v každé vrstvě objevují nestejně jasné tóny – poslední barva bílá prosvětluje potištěnou plochu a celek působí měkce
- ve škole se využívá jedna matrice, kterou žáci po tisku každé barvy umyjí a dále odrývají (šetří se čas a materiál)
KOMBINOVÁNÍ S JINÝMI VÝTVARNÝMI TECHNIKAMI
- slepotisk – vytisknutí linorytu bez použití barvy (plastický tisk)
- černobílá nebo barevná frotáž na matrici – matrici otáčíme, posouváme, vybíráme si detaily, opakujeme je, klademe je přes sebe nebo vedle sebe
- lze spojit s kresbou, navázat koláží
VELIKOST FORMÁTU
- záleží na záměru učitele a zkušeností žáků, na čase, který linorytu chceme věnovat
- zprvu je vhodné pracovat na formátech A5 – A4 – lze je dobře držet a omezit tak možného zranění ruky
- postupně lze formát zvětšovat nebo využít delší a užší formát pro práci ve dvojicích
METODICKÉ PROBLÉMY
- ovládání rydel a vedení linky – technika linorytu klade velké nároky na správné držení rydla
- rydlo žák opírá o dlaň a prsty ho svírá, na linoleum ho klade v úhlu asi 60° a během tlaku na nástroj ho jemně sklání níž
- matrici si děti přidržují volnou rukou u těla, rydlem směřuje od ruky dopředu, před sebe
- matricí podle potřeby otáčí
- šířka rydla – některá rydla jsou pro děti nevhodná – rydlo s široce rozevřeným ostřím (ve tvaru U)
- nepochopení grafické redukce tvarů a jejich vzájemného vztahu
- pochopit vztah pozitivních a negativních forem
- vhodné je před tím děti seznámit s přípravnými technikami, které řeší podobné otázky
Použitá literatura:
ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 118-121. ISBN 80-902267-1-X.