- Výtvarný úkol: ozdobit siluetu kočičího těla barevnými prvky v odstínech jedné barvy
- Výtvarná technika (postup): papírová koláž
- Pomůcky: krepové papíry, vytištěné šablony koček, černé papíry, nůžky, lepidlo Herkules, lepidlo v tubě, štětečky na lepidlo, ubrus
Motivace a hra
- Hádanka – Vidí myšku, hned ji chytí, očima si přitom svítí. Každý kluk i holčička ví, že je to _ _ _ _ _ _ _ (kočička).
- Opakování vědomostí o kočce – Jak se nazývá maminka (kočka), tatínek (kocour), děti (koťátka)? Jaký zvuk vydávají, jak na ně voláme, co chytají?
- Vyjádření nálady zvukem – napodobení kočky smutné, hladové, veselé, zuřivé.
- Přídavná jména: Jaká je kočka? – hladká, jemná, chlupatá, černá apod.
- Sluchová hra: Na mňoukavou kočku – Děti utvoří kruh, jedno dítě je uprostřed a má zavřené oči. Učitelka v tichosti vybere dítě, na které ukáže a to mňoukne. Úkolem je dle hlasu poznat, kdo mňoukl a s ním si pak vyměnit místo.
Realizace výtvarné činnosti
Šablony koček vytiskneme na kancelářské papíry. Děti si vyberou jednu z nabízených šablon, kterou si „nahrubo“ obstřihnou kolem dokola, aby měly co nejméně lepení s krepovým papírem a práce nebyla zbytečně zdlouhavá. Následně si vyberou z pestré nabídky krepových papírů – pracujeme přibližně s 3 odstíny, a to v příbuzných barvách, kdy kočky krásně vyniknou. Z vybraných krepových papírů vystřihneme každému dítěti z rolí proužek, který si stříhají na malé čtverečky, obdélníky a ty lepidlem Herkules lepí na rub šablony (nelepíme na stranu, kde vidíme tištěný obrys kočky). Snažíme se, aby nikde neprosvítala bílá místa a kočka byla celá pokrytá barevnými kousky (nahlížíme na papír proti světlu). Po zaschnutí vystřihnou děti šablonu a lepidlem v tubě ji upevní na černý papír.
Závěr
- Využití výtvarných prací dětí ke hře na rozvoj slovní zásoby: Jaká jsi, kočko? – Podle zbarvení kočky a její siluety vymýšlíme, zda se jedná o kočku smutnou, mazlivou, divokou, zuřivou, unavenou atd.