Diagnostika syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte
Děti trpící syndromem týrání, zneužívání a zanedbávání (CAN) potřebují včasnou diagnostiku, rychlé nastavení účinné terapie a následnou komplexní péči. Cílem publikace je seznámit čtenáře s rychlými a efektivními technikami a postupy z oblasti medicíny, léčebné pedagogiky, sociální práce a psychologie, pomocí nichž dokáže kterýkoli odborník pracující s dětmi odhalit již první příznaky syndromu CAN, a tak předejít devastaci dětského těla i duše. Součástí knihy je také podrobná diagnostika na základě dětských kreseb.
Recenze
Nejednou se mi za dobu mé praxe v rukách ocitla velmi zvláštní kresba dítěte, nejednou jsem si všimla modřin na zvláštních místech. Mrzí mě, že jsem si to s ničím nespojila, nezkoumala do detailu další kresby dítěte a nepozorovala víc jeho chování. Neočekávejte, že po přečtení knihy dokážete diagnostikovat týrané či zneužívané dítě – to dokážou odborníci. My jsme ale ti, kteří si toho jako první mohou všimnout. Publikace se čte jedním dechem, ale oddychová rozhodně není.
Mnoho lidí má tendenci přeskočit úvod-zde to nedělejte. Ochudili byste se o zajímavé informace týkající se týrání dětí v minulosti i o statistiky, kolik dětí je dnes zneužívaných. Při pohledu na daná čísla i na to, co se kdysi bralo jako normální v rámci páchání násilí na dětech mě až mrazilo v zádech.
Kniha je rozdělena na 3 hlavní kapitoly – první vás seznámí s jednotlivými formami týrání a zneužívání – jak poznat fyzicky týrané dítě, co se považuje za sexuální, duševní týrání a zanedbávání. Třetí kapitola mi příliš nedala, jedná se o výčet mnoha příznaků, vlivem kterých bych sem mohla mnohdy zaškatulkovat skoro každé dítě. Za to druhá kapitola pro mě bylo nalezení svatého grálu!
Pokud vedete výtvarnou výchovu, tuto knihu si utíkejte ihned koupit! Nejvíc pomůže učitelkám na základní škole a učitelkám předškoláků. U mladších dětí mít význam příliš nebude, protože děti ještě nemají dostatek výtvarných zkušeností. Za dob mých studií, kdy jsme se celý semestr zabývali dětským výtvarným projevem, tak z přednášek ani doporučených knih jsem nikdy nezískala tolik informací jako z této knihy, abych dokázala na základě různých znaků diagnostikovat dětskou kresbu.
U jednotlivých znaků se mi zde líbilo, co je pro daný věk v normě a co už ne. Nahá postava do 7 let nic neznamená, stejně jako použití různých barev, které jsou pro jistý věk typické a pro jiný už varovné. Avšak slzy, ovocné stromy, dlouhé řasy, zbraně, zvláštní barevnost (např. červená okna) značí problém vždy.
Autorka předkládá nespočet znaků, které jsou popsané do detailu. Ne každý si ale dokáže představit, jak vypadá nesprávné napojení částí těla, nohy příliš u sebe, začernění konkrétních částí těla atd., abychom si byli jisti, že máme zpozornět. Proto uprostřed knih je mnoho ukázek dětských kreseb s popisem, jaký znak se v kresbě vyskytuje i o jaké týrání se jednalo. Když jsem se pak plná nových informací na kresby podívala, dostaly zcela jiný rozměr – ožívaly, volaly o pomoc, jinde z nich sršel hněv, či strach.
Žádná začarovaná rodina, kterou jsem nikdy příliš nechápala. Ale rozbor kresby postavy, kresby na volné téma a nově pro mě: Body Image Test, kdy děti vykreslují siluetu. Dozvíte, na jak velký formát by měly kreslit, co vše jim k tomu poskytnout. Zkrátka tu najdete vše, co potřebujete při zadání testu vědět.
Pokud mám knize něco vytknout, tak je to trochu diplomová práce. Hojnost citací, časté odkazy na jiné knihy, více cizích odborných pojmů pro mě nesrozumitelných – naučila jsem to očima přeskakovat. Dále uvádění různých výzkumů – jak probíhaly, jak se získávala data, výsledky v procentech – upřímně bych se bez toho obešla, protože v mé praxi mi to nepomůže. Ale to vše dokážu opominout díky zmíněné druhé kapitole.
