Archiv pro štítek: krajinomalba

  • pochází z Francie, snaha po zobrazení skutečnosti bez přikrášlování
  • všímání si současného života se všemi problémy
  • prudký rozvoj průmyslu

 

ANTONÍN CHITTUSSI

  • působil ve Francii
  • jeho dílo je vyvrcholením české krajinomalby 19. Století
  • po 30ce namaloval první zdařilou krajinu Z Trojského ostrova
  • pod vlivem malířů tzv. barbizonské školy se pokouší o lyrickou syntézu české krajiny
  • zprvu dozníval romantismus (večerní obrazy se zapadajícím sluncem)
  • postupně dospívá k impresionismu
  • uvolněné tahy štětce patří ke klenotům českého malířství
  • studuje světlo a vzduch v krajině, malba v plenéru
  • maloval:
    • Českomoravskou vysočinu – Údolí Doubravky
    • krajinu jihočeských rybníků

 

Česká krajinomalba

  • v 90. letech zahrnovala spoustu nových prvků
  • začíná se uplatňovat moderní malba, nové poznatky, formy a směry
  • začíná se prosazovat naturalismus, analytické zpracovávání skutečnosti pomocí barvy, světla a organické proměnlivosti
  • čeští krajináři se pokouší propojit mnoho různorodých prvků a jevů v jeden celek

 

VÁCLAV RADIMSKÝ 

  • pojal za své myšlenky a vize francouzského impresionismu
  • stal se členem malířské komunity v Barbizonu
  • seznámil se s Claudem Monetem a Paulem Cézannem
  • snaží se problémy české krajinomalby řešit důsledným uplatněním impresionismu
  • díky němu se česká veřejnost poprvé seznamuje s fr. impresionismem

 

MAŘÁKOVA KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA

  • poskytla příležitost hledat nové podněty a rozvíjet krajinomalbu
  • Mařák chodil s žáky malovat do plenéru, pořádal zájezdy, školní výstavy
  • nevnucoval žákům svůj styl
  • snažil se rozvíjet jejich osobitý talent
  • nebránil jim, aby hledali podněty v díle Chittusiho
  • svým dílem i pedag. činností se zasloužil o zrovnoprávnění krajinářství

 

LEBEDA, SLAVÍČEK A HUDEČEK

  • začíná se pomalu odlišovat od tradiční krajinomalby
  • vzor ještě stále slouží dědictví impresionismu
  • pouští se do nových experimentů
  • malba získává více psychologický ráz
  • dokázali propojit vztah k rodné zemi, náladovost, smyslové vnímání světa a duševní život moderního člověka
  • tím vyzdvihli české umění na  mezinárodní úroveň

 

JULIUS MAŘÁK

  • celý svůj život se věnoval pouze krajinomalbě
  • díky své snaze o zobrazení náladovosti přírody a prchavosti viděného okamžiku dosáhl velkých úspěchů
  • byl jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě ND
  • hlavně studie lesa: Lesní samota
  • nejpopulárnější obraz: Čapí sněm

 

FRANTIŠEK KAVÁN

  • odlišuje se duchovním a meditačním zaměřením
  • nechával se upoutat krásami přírody
  • z  putování a objevování získával nové podněty pro svá díla
  • ohlasy pravého impresionismu se ale začínají projevovat až v jeho pozdní tvorbě
    • po kritice svých obrazů upouští duchovní a magické zobrazení krajiny
    • zabývá se více světlem a atmosférou

 

ANTONÍN SLAVÍČEK

  • nejvýznamnějším představitelem českého impresionismu
  • Červnový den – zachycení svitu prudkého slunce a reflexi
  • Pohorská vesnice-zemitá barevnost, teskná nálada
  • Kameničky: nejproduktivnější období
    • Pohřeb v Kameničkách
    • U nás v Kameničkách
  • Pražské motivy: Mariánské náměstí
  • Krajiny: Stromovka, Letenské sady (jasné barvy, impresionistický rukopis)
  • Květiny: Kosatce, Pivoňky, Chrysantémy
  • Panoramatické obrázky:Praha od Ládví, Praha z Letné

 

ANTONÍN HUDEČEK

  • představitelem náladového malířství s tendencemi k symbolismu a secesi
  • blízký přítel Antonína Slavíčka
  • v tvorbě začínají postupně převládat melancholické rysy
  • v malbě krajiny psychického a náladového zaměření

  • souvisí s myšlenkami Rousseaua hlásající návrat k přírodě
  • největší rozmach krajinářství v Čechách
  • kolem 1850 se naši malíři vydávali na studia do Paříže
  • na rozdíl od francouzského figurálního romantismu měl německý romantismus více preferoval krajinářství

 

MAXMILIAN HAUSHOFER

  • vede v Praze krajinářskou školu ovlivněnou německým náladovým romantismem
  • své žáky vodil do plenéru
  • seznamoval je s romantikou:
    • bavorských solnohradských Alp a jezer
    • krásou české krajiny
  • žáci: Adolf Kosárek, Alois Bubák, Bedřich Havránek, Wilhelm Riedel, Julius Mařák

 

JOSEF NAVRÁTIL

  • malíř evropské úrovně, dokonale ovládal práci s barvou
  • tvořil nejprve nástěnnou malbu (cyklus o Vlastě a dívčí válce)
  • vrcholem výzdoba saly terreny zámku v Jirnech
    • největší malířský výkon českého umění
  • poté maloval:
    • kvašové krajinky, olejomalbu krajin (Hon na lišku)
    • zátiší a žánry (inspirace divadlem – Podobizna herečky)

 

JOSEF MÁNES (1820 – 1871)

  • = otec Antonína Mánesa
  • zakladatel českého národního umění
  • obrazy – Hrobník, Setkání Petráčky s Laurou
  • kresby, portréty (portréty politiků z Kroměřížského sněmu)
  • ilustrace k rukopisu Královéhradeckému
  • vytvořil desku pražského Orloje
  • plenérové obrazy – Labská krajina a Řipský kraj
  • obrazy ve stylu druhého rokoka – Políbení, Při měsíčku
  • žánry – Jitro, Večer, V létě

 

ADOLF KOSÁREK

  • nejlepším krajinářem
  • od romantických nálad Jezera v bouři přešel k prostým záběrům
  • krajinu pojímal v přirozeném osvětlení
  • maloval krajiny ze středních Čech a Českomoravské vysočiny, které mají blízko k realismu
    • Selská svatba, Česká krajiny, Krajina ze středních Čech

 

  • Haushoferovi žáci pomalu přiváděli krajinomalbu na REALISMUS
  • romantická láska k přírodě se u nich prolínala se  zájmem o skutečnost
  • přímo v plenéru před konkrétním motivem nejprve prováděli pouze skicu
    • podle ní v ateliéru komponovali obraz
    • aby ho dokončili opět přímo v krajině

 

  • byly zde položeny základy českého krajinářství
  • doba vlády osvíceneckého panovníka Josefa II přinesla mnoho pokrokových reforem
    • (zrušení nevolnictví, toleranční patent, opatření proti morům…)
  • němčina jednotným jazykem
  • touha po obnovení českého jazyka
  • začíná ND
  • roku 1796 je založena Společnost vlasteneckých přátel umění
    •  = shromažďuje umělecká díla, předchůdkyně dnešní Národní galerie
  • r. 1799 vzniká Akademie
  • 1818 Vlastenecké muzeum v Čechách 

 

Pražská Akademie

  • byla zaměřena hlavně na kresbu – ředitelem byl JOSEF BERGLER
  • malba přímo pod širým nebem v plenéru
  • byly položeny základy:
    • českého krajinářství
    • portrétu (Antonín Machek, František Tkadlík)

 

KAREL POSTL

  • na Akademii vedl krajinářskou školu
  • Čtyři denní doby, Lesní krajina
  • krajiny komponované podle klasicistních zvyklostí do 3 plánů
    • tmavšího popředí se stromem na okraji
    • střední plán s architekturou
    • světlé pozadí s výhledem do dálky
  • objevuje se světelný prvek navozující atmosféru 

 

ANTONÍN PUCHERNA

  • vlastenecká topografie a veduty
  • veduta = přesný malířský nebo grafický záznam
    • výsek krajiny s bočním pohledem na město
  • kreslil a ryl pohledy na česká města a hrady

 

ANTONÍN MÁNES (1784 – 1843)

  • vedl Akademii po Karlu Postlovi
  • jeho dílo prošlo vývojem
    • od komponované klasicistní krajiny s antickými chrámy
    • přes romantické scenerie se zříceninami a bouřlivými mraky
      • Kokořín, Noc v horách, Krkonoše u Petrovy boudy
    • ke krajinám velmi realistickým s přirozeným denním světlem
      • Okoř, Pražský hrad
  • svěží jsou i jeho akvarely a olejové náčrtky
  • Mánes hodně cestoval, měl rád přírodu

 

FRANTIŠEK TKADLÍK

  • maloval krajiny, portréty, alegorické obrazy
  • byl prvním ředitelem pražské Akademie
  • ovlivnil řadu studentů, především Mánesa