Květiny

Malá kytka celá bledá
ze sněhu ven cestu hledá.
Při teplotě na nule
rozkvétají _ _ _ _ _ _ _. (bledule)

Údivem je čím dál větší,
její žluté květy léčí.
Kdo se diví? Kdo ji zná?
Je to přece _ _ _ _ _ _ _. (divizna)

Fialové drobné květy,
všechny včelky se k nim sletí.
Krásně voní do dálky
hlavně drobné _ _ _ _ _ _. (fialky)

Z květů odvar léčí,
pít ho, to vždy zdraví svědčí!
Pije ho i Emánek,
je to pravý _ _ _ _ _ _ _ _. (heřmánek)

Jméno mají v kalendáři,
na zahrádce kvetou v září.
Připravte si peřiny,
když odkvetou _ _ _ _ _ _. (jiřiny)

Dlouhý stonek, bílý květ,
co má uvnitř žlutý střed.
Uhádnete za vteřinu?
Mám na mysli _ _ _ _ _ _ _ _ _. (kopretinu)

Nejdřív žlutá, potom bílá,
s chmýřím lehkým jako víla.
Utrhneme pro Elišku
krásně žlutou _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. (pampelišku)

Na nevelkém stonečku
spousta žlutých zvonečků.
Každý z nich má k jaru klíč.
Copak je to? _ _ _ _ _ _ _ _! (petrklíč)

Ve své sytě žluté kráse
pampelišce podobá se.
Nápověda pro Bělu:
“Jsou to květy _ _ _ _ _ _ _!” (podbělu)

Kvete letos, kvetla loni,
přenáramně přitom voní.
Trny má, tak píchat může
jako každá jiná _ _ _ _. (růže)

Mají rovnou sedm krás,
zná je jistě každý z nás.
Krásně jemné bílé vlásky
mají v louce _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. (sedmikrásky)

Jejich květy rostou, zrají,
paprskům se podobají.
Víte, kdy je sluncí více?
Když rozkvetou _ _ _ _ _ _ _ _ _ _.(slunečnice)

Trojdílná sukénka,
bílá a malinká,
nosí ji panenka,
má jméno _ _ _ _ _ _ _ _. (sněženka)

Vzácná kytka, plná vůně,
dívčí srdce pro ni stůně.
Z lásky k svátku dívce dej
tuhle vzácnou _ _ _ _ _ _ _. (orchidej)

Každý na to kouká, civí.
na jaře se dějí divy-
rozkvete vždy jeden pán.
Víte který? _ _ _ _ _ _ _! (tulipán)

 

Použitá literatura: POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Hádám, hádáš, hádáme. Praha: Portál. 2012. ISBN: 978-80-262-0142-7.

Žádné výsledky hodnocení

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

1 názor na “Květiny”

  1. Pingback: Rostliny, květiny | Výtvarná výchova

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.