- je základní kreslířskou technikou s širokou škálou využití
- tužkou umí kreslit každý-od malých dětí po dospělé
LINEÁRNÍ KRESBA TUŽKOU
- využívá měkké a tvrdší tuhy
- měkké tuhy jsou vhodné pro velké formáty, kde můžeme uplatnit přítlak,šrafování, kontrasty ploch
- méně měkké tuhy vyhovuje rýsované kresbě, nešpiní
- tvrdé tuhy se pro kresbu hodí nejméně, neboť zanechávají bledou stopu a nevytváří takový kontrast světla a tmy i málo reagují na přítlak
- na mokrém podkladu se u malých dětí dobře uplatňují rozpustné pastely nebo inkoustové tuhy
STÍNOVANÁ KRESBA
- vychází z různých odstínů šedí pomocí přítlaků, křížením, vrstvením linií nebo odlišnými tvrdostmi tužek
KOMBINACE S JINÝMI TECHNIKAMI
- spojení tužky s jinými technikami je celkem omezené
- výraznější vyjadřovací prostředky potlačují stopu tužky-např. ve spojení s lavírováním, kolorováním
- jindy tužková kresba doprovází výraznější lineární kresbu jiným nástrojem a měkkými stíny modeluje objemy, nebo prostupuje stopami jiných kreslířských prostředků v texturách
- lepší je spojení tužkové kresby a některých netradičních postupů, kde se uplatní v pozadí texturální plochy
- u mladších dětí: na mokré ploše se uplatní kresba inkoustovou tužkou s kresbou tuší, s výraznou linií rudky či pastelu, nebo s plochou či hmotou mačkaného papíru
FORMÁT
- velikost formátů je rozdílná
- tenká stopa tužky vyžaduje zpočátku menší formáty
- později,když žák tužku ovládá, kreslí měkkou tužkou a širší stopou nebo tuhou, může využít i velké formáty
- studijní stínovaná kresba vyžaduje menší formáty
- vyspělé portrétní,figurální kresbě, či kresbě zátiší vyhovuje formát A2 či arch balicího papíru
METODICKÉ OBTÍŽE
- pečliví a opatrní žáci se bojí vést uvolněnou a vláčnou linku – opatrně ji po centimetrech nastavují
- dobré je využít výtvarné hry a etudy – spontánní pohyb paže, ruky ve vzduchu na velkém formátu
- uvolnit kreslířský projev pomáhá i netradiční nástroj
- dospívající žáci ve studijní kresbě nadsazují přítlak a odlehčení nástroje – ztrácí se dynamika práce s linkou
- zdůvodnit proměny stopy tužky logickým střídáním světla a stínu a nebo na čas upustit od přítlaku na nástroj
- problém při kresbě podle skutečnosti: ztráta osobitého výtvarného projevu
- objevuje se při snaze co nejdokonaleji vyjádřit model
- není schopen vyjádřit materiál předlohy
- jak tomu předejít:
- pozorováním textur a nerovností, snímáním a výtvarným přepisem frotáží, studijní kresbou materiálů, zvětšených výřezů apod.
- nahradit stínování tužky hustými tahy pera nedovolující vyhladit povrch kresby
VÝTVARNÉ NÁMĚTY – KRESBA TUŽKOU
KRESLÍM TUŽKOU
- Námět: dým, proudění vody, přímky i křivky, textury
- Výtvarný problém: možnosti měkké tužky- vedení linky, lineární rytmy, různé intenzivní šedé tóny
- Pojetí úkolu: kresba tužkou na vytrhanou siluetu nebo na velkou plochu papíru
BOHATÁ LINEÁRNÍ KRESBA
- Námět: pohyb sněhové vichřice, textury srsti, ptáci a jejich peří, záznam letu pampeliškového semínka
- Výtvarný problém: uplatnění živé kreslené linie
- Pojetí úkolu: od spontánního přepisu pocitu k záznamu skutečnosti
BÍLÁ VE STÍNU A NA SVĚTLE
- Námět: rozložená papírová skládačka, zátiší z nabílených předmětů, zimní krajina
- Výtvarný problém: rozsah škály šedých na bílém podkladu
- Pojetí úkolu: porovnání osvětlených a zastíněných ploch, kombinace tvrdší a měkčí tužky, práce s různě silným přítlakem
Použitá literatura:
ROESELOVÁ,VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 28-32. ISBN 80-902267-1-X.
