Kresba tužkou je klasická výtvarná technika, která využívá grafitovou tužku k vytváření obrazů na papíře. Lze ji provádět různými stupni tlaku a technikami, jako je šrafování, tečkování nebo rozmazávání, a dosáhnout tak široké škály tónů a efektů.
LINEÁRNÍ KRESBA TUŽKOU
- využívá měkké a tvrdší tuhy
- měkké tuhy jsou vhodné pro velké formáty, kde můžeme uplatnit přítlak,šrafování, kontrasty ploch
- méně měkké tuhy vyhovuje rýsované kresbě, nešpiní
- tvrdé tuhy se pro kresbu hodí nejméně, neboť zanechávají bledou stopu a nevytváří takový kontrast světla a tmy i málo reagují na přítlak
- na mokrém podkladu se u malých dětí dobře uplatňují rozpustné pastely nebo inkoustové tuhy
STÍNOVANÁ KRESBA
- vychází z různých odstínů šedí pomocí přítlaků, křížením, vrstvením linií nebo odlišnými tvrdostmi tužek
KOMBINACE S JINÝMI TECHNIKAMI
- spojení tužky s jinými technikami je celkem omezené
- výraznější vyjadřovací prostředky potlačují stopu tužky-např. ve spojení s lavírováním, kolorováním
- lepší je spojení tužkové kresby a některých netradičních postupů, kde se uplatní v pozadí texturální plochy
ZÁKLADNÍ PRVKY KRESBY TUŽKOU
- Tvrdost tužek: Tužky se liší tvrdostí grafitu, což ovlivňuje tón a sílu linie. Tvrdší tužky (H) vytvářejí světlejší a jemnější linie, měkčí tužky (B) pak tmavší a výraznější.
- Šrafování: Technika, kdy se paralelními liniemi vyplňuje plocha, čímž se vytváří dojem stínu a objemu.
- Tečkování: Technika, kdy se plocha vyplňuje malými tečkami, což umožňuje jemnější přechody a detailnější stínování.
- Rozmazávání: Grafit se rozmazává pomocí papírové těrky nebo prstu, čímž se dosahuje jemnějších stínů a hladkých přechodů.
- Stínování: Důležitá technika pro vytváření dojmu světla a stínu, hloubky a objemu.
- Kontury: Linie, které ohraničují objekty a definují jejich tvar.
- Perspektiva: Technika, která umožňuje realistické zobrazení prostoru a hloubky.
