A
Tiše, tiše, naší Anči
tužka po papíře tančí.
Tančí Anči k potěše,
tak jak koza na střeše.
A – písmenko pro tebe
anděl letí do nebe.
Andrejka mu štěstí přála
a šátečkem zamávala,
aby neulét a vrátil se zpět.
Andulička, Ani, Ani,
má nožičky na běhání.
A hlásek má Ani, Ani
na zpívání.
Nesla Anička jablíčko v košíčku,
potkala Kubíčka, měl novou čepičku.
Kubíčku, Kubíčku, půjč mi tu čepičku!
Půjčím ti, Aničko, až mi dáš jablíčko.
B
C
Č
D
Všechny malé Denisky
rády nosí tenisky.
Co jen se v nich naběhají
a naskáčou, když si hrají.
Když tenisky roztrhají?
Denisky si bosky hrají!
E
Evo, Edo, Emile,
Elišce se líbí e,
e se kroutí jako vlnka,
Eva oči má jak srnka,
Eda jako krajíc,
Emička jak zajíc.
Kampak lezeš Eriku?
Spadneš z toho žebříku!
Než jsem vám to dopověděl,
Erik ze žebříku sletěl!
Na bolest však nekouká,
Eva ránu pofouká.
F
Fičí, fouká fujavice,
Filip vyšel na zajíce,
fí bum střílí ve mžiku.
Flintu má z půlky rohlíku.
Franto, Franto, Františku,
chci mít pírko v kožíšku.
Našel jsem ho ráno právě
v orosené, mokré trávě.
Nevím, kam se správně dává.
Zeptáme se na to páva.
G
Gusto, Gusto, Gustíku!
G je jak půl preclíku,
guma jako křížala,
g je tenká žížala.
Gustav řešil problém lehký:
čím chce být, až bude velký?
Gustík chce být zvěrolékař,
žádný hasič ani pekař.
A tak na vsi za vrátky
hraje si se zvířátky.
H
Hele, hele, Helena,
Honza honí jelena.
Hanka křičí, hanbatá,
honí, honí housata.
Honza zas už začíná:
nejlepší je zmrzlina!
Hynkovi zas nanuk chutná,
ale hádka není nutná!
Pravdu totiž má i Zina,
které chutná zelenina.
I
I je jako tenký vlásek,
i je hlásek skřivánka.
I je něžný konipásek,
Ivo, Ivan, Ivanka.
Ptali jsme se Ivany,
proč chce vodu do vany.
Když prý přidá trochu pěny,
na moře se vana změní.
Když se vlny přiženou,
pirátům strach naženou.
J
Janku, Janku od verpánku,
jaro letí s křídlem vánků,
jaro, jívy, jahody,
Janku, vzhůru na hody.
Že prý by náš Jaroušek
měl mít špunty do oušek.
Na trubku se troubit učí,
všem už z toho v uších hučí.
Prý je to věc zcela jistá,
Jára chce být trumpetista.
Náš Jirka zná divy,
našel čtyři slívy,
našel čtyři pecky,
naseje je všecky.
Na jaře, na jaře,
náš Jirka vám ukáže.
Naráz jako hrom
naroste mu strom.
Jiřík z 3. třídy
našel čtyři hřiby.
Z hřibů budou řízky
připravte si misky.
Jenda sedí pod jabloní,
jablíčka až k němu voní.
Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jemine!
Ještě jedno nedojedl
a už má chuť na jiné.
K
Vytáhl si Kája kárku,
že prý bude vozit Klárku.
Ale copak se to stalo?
Kolečko se polámalo?
Ale kdepak, to jen Klárka
byla větší než tak kárka.
Karolíno, Karolínko,
neupadni na kolínko.
Karolíno, Karličko,
když tak jenom maličko.
Kač, Kačenka, Kateřinka
zavře oči a už spinká.
Sen jí půjčí ve spaní
kač, káčátko na hraní.
L
Lilie a kopretiny
léto kreslí na trávníčku.
Ludvík dostal, že byl líný,
lískovicí na zadničku.
No tak přestaň, Leoši,
vytahám tě za uši!
Místo abys zvedal činky
jenom papáš palačinky.
Jestli rychle nepřestaneš,
do kalhot se nedostaneš!
Luky, Luky, Lukášku,
co to neseš za tašku?
Je to taška do školy,
mám v ní samé úkoly.
M
Markéto, Markéto,
jak se těšíš na léto?
Sluníčko nám pěkně svítí,
natrhám ti náruč kvítí.
Natrhám ti jahody
a pak hopla do vody.
Vidím Marka na dvorku,
jak startuje motorku,
až motorku opraví,
na ryby se vypraví.
Míšo, Míšo, Michale,
tahle věž má namále.
Kde se vzala, tu se vzala
bác, a spadla na Michala.
Chacha, chacha, chichu, chichu,
copak je ti Marťo k smíchu?
Jakpak bych se nechechtal,
když mě táta polechtal.
Polechtal mě na zádech,
smíchem sotva chytám dech.
Pospíchám na písek,
sedí tam Matýsek.
Pískej si Matýsku,
nesu misku písku.
Martin, David, Julinka
jsou jak malá rodinka.
Chodí spolu do školy,
učení v ní nebolí.
Každý tomu zatleská,
je to škola mateřská.
N
Nezlobte se na Norberta,
i když mívá v těle čerta.
To je vám kluk neposeda,
hračkám chvilku pokoj nedá.
Ale – a to každý ví –
kdo si hraje, nezlobí.
O
Oči, oči, očka,
Olgu honí kočka,
Ondřeje zas ovce
od Hlohovce s kopce,
Otu žene zajíc,
okousal mu krajíc.
Oldřich, to je prima kluk.
Mrzne? Olda ani muk!
Ota, Oldův kamarád,
sáňkoval by s ním prý rád.
Celá věc má ale háček:
Olda – to je sněhuláček!
P
Posvícení, posvícení,
pekáč voní po stavení.
Pepík volá z vrátek:
pekáč slaví svátek.
Pavel, Pavel, Pavlíček,
to je mámin mazlíček.
Natrhal jí kytičku,
teď má díru na tričku.
Z kytice ho ruce brní.
Už ví, že má šípek trny.
R
Rena, Richard, Radka, Ruda,
s těmi není nikdy nuda.
Každý den si spolu hrají,
skáčou, tančí, dovádějí.
Teď jsou právě mušketýři
– byli tři…, a nebo čtyři?
Ř
Řekni, řekni, řekl táta:
řeka plyne, řeka chvátá.
Řekni, řekni: řeřicha.
Řeka plyne do ticha.
Řekni, řekni: Řehoře.
Řekou plují úhoři.
S
Š
T
Táta koupil budíka
pro našeho Tomíka.
Budík tiká, pěkně zvoní.
Toníka teď denně budí.
U
V
Vašek chytil vrabce,
vrabce máš už v kapse.
Vyběhl s ním na ulici,
vrabec ulét nohavicí.
Vašek slzy stírá,
v gatích byla díra.
Z
Zuzka, Zuzka zubatice
zuby má dva, a nic více.
Zuzka, Zuzka Havlíků,
zuby má jak z perníku.
Ž
