Jde sem lesem

Jde sem lesem

Jde sem lesem

Cesta lesem se stala pro malého chlapce Toníka napínavým dobrodružstvím a přinesla mu také seznámení s některými léčivými rostlinami. Chlapec tráví prázdniny na venkově u babičky, a protože se nechoval příliš dobře, musí za trest nevědomky překročit bludný kořen a ztratí se v lese. Čtenář sleduje Toníkovo napínavé dobrodružství s panenkami z květin a skřítky, kteří se mu snaží pomoci najít cestu z tajemného hvozdu. Děti se při četbě seznámí s některými léčivými rostlinami, pochopí, že každá rostlina má na světě své místo, a poznají také, že řada rostlin může být pro lidi užitečná. Aby si získané poznatky upevnily, mohou si společně s rodiči zodpovědět otázky na konci každé kapitoly. V poznávání rostlin dětem pomáhají názorné ilustrace.
Kniha je určena dětem mladšího školního věku, k předčítání i předškolákům, jejich rodičům a učitelkám mateřských škol.
V Portále vyšly její tituly Putování za nejmocnějším kouzlem, Zákeřné keře, Rybí sliby, Mizící hmyzíci a O modrém světle.

 

Recenze

Pohádková knížka: JDE SEM LESEM od známé a oceňované spisovatelky Daniely Krolupperové, která napsala taktéž knihu: Rybí sliby (recenze na knihu). Půvabné, pohádkově tajemné ilustrace jsou tvorbou Evy Chupíkové, ilustrátorky i výše zmíněné knihy.  Publikaci v pevné vazbě na kvalitním voskovém papíře je radost vzít do rukou a číst z ní. Dobrodružný příběh je velmi čtivý a natolik napínavý, že i dospělé bude zajímat, jak nakonec dopadne. Při porovnání: Rybí sliby vs. Jde sem lesem, se mi zdá lepší tato pohádka. V obou knihách děti čerpají nové poznatky i ponaučení, které jsou pro ně dobře podané.

Vzdělávací pohádka na 86 stran je rozdělena na 10 kapitol. Svým rozsahem ji přečtete za týden/14 dní, což vyhovuje četbě při relaxaci v MŠ při probírání týdenního plánu o rostlinách. Svou délkou kapitol je vhodná i pro nejmenší děti, ale svou hloubkou informací je určena zvláště pro předškoláky a nejmladší školáky. Struktura knihy je velmi podobná knize: Rybí sliby. Před začátkem každé kapitoly najdeme přesnou ilustraci a stručný popis byliny, která se posléze objeví v příběhu. Slovní popis se týká výšky rostliny, vzhledu květů, částí určených ke sběru, léčivých účinků na zdraví. Tyto encyklopedické informace nejsou věkové vhodné pro děti MŠ, jedná se pro ně o neznámé názvosloví a abstraktní čísla.  První strany kapitol jsou zdobené ilustrací květů, či plodů probírané rostliny a povyšují tak celkový vzhled knihy. Každá kapitola obsahuje 1-2  celostránkové ilustrace.  Na konci kapitoly si můžeme ověřit, jak byly děti pozorné a zapamatovaly si poznatky. Některé otázky vychází z příběhu, jiné z encyklopedického popisu a odpovědi obsahují i rozšířenější poznatky především o účincích bylinky. Otázky se mi zdají pro děti příliš složité, málo v příběhu zdůrazněné a i dospělý může váhat, jak na ně odpovědět.

 Kniha pojednává o Toníkovi, žáku 3. třídy, který je dítětem dnešní doby obklopený moderní technologií. Příroda ho neláká, nejvíc se těší na tablet a nechápe, jak rodiče mohli prožít dětství venku a hraním se stavebnicemi. Proto nápad jet na prázdniny k babičce na venkov ho vůbec neláká, kort když babička má starou televizi a vůbec nerozumí modernímu světu. Až když se spálí na sluníčku a zjistí, že po namazání měsíčkem lékařským bolest zmizela, rozhodne se více zajímat o babiččinu zahrádku plnou léčivých rostlin. Při procházce na borůvky Toník rozčílením, že mu borůvky nepřibývají, kopne několikrát do bandasky. Svým vztekem i hlukem probudí lesního skřeta, který mu schválně do cesty položí bludný kořen a Toník se ztratí.  Při jeho putování zpět k domovu se mu v každé kapitole objeví bylinkový skřítek či panenka, kteří mu představí své bylinky (vzhled, místo růstu, účinky na lidské zdraví) a Toník na vlastní kůži pocítí jejich léčivou moc, které mu pomohou od komářích štípanců, škrábanců, bolesti od vyvrknutého kotníku, chrapotu. V knize se seznámíme s měsíčkem, ostružiníkem, jitrocelem, levandulí, česnekem medvědím, heřmánkem pravým, kostivalem, šalvějí, kopřivou, meduňkou i s tím, jak se chovat v lese. Než Toník nadobro opustí les, čeká ho ještě poslední dobrodružné setkání. Po celou cestu slyší Toník v lese zvuky připomínajícího bájného rytíře z babiččiných povídání a vždy ho napadne: JDE SEM LESEM, na základě čehož se kniha jmenuje. Úplně na konci se mu rytíř zjeví a Toník se dozví celou pravdu i to, jak mu pomoci. Prázdniny u babičky se nakonec stanou nezapomenutelným zážitkem.

Žádné výsledky hodnocení

Ohodnoť příspěvek

Sdílet příspěvek

3 názory na “Jde sem lesem”

  1. Pingback: Rybí sliby | Výtvarná výchova

  2. Pingback: Na rozcestí ke štěstí | Výtvarná výchova

  3. Pingback: Štěpánův podivuhodný stroj - Výtvarná výchova

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *