Abeceda

A a
A – písmeno pro tebe,
Anděl letí do nebe,
Andělka mu štěstí přála
a šátečkem zamávala,
aby neulét
a vrátil se zpět.

B b
Bačkory, bačkory, bačkorata,
báby nosí paraplata.
Bude-li bouřka, třesky, plesky,
budou jimi strašit blesky.

C c
Copak nevíš, maličká?
Cukrů volá hrdlička,
cukrů, cukrů, zjasni tváře,
cukrů, jako u cukráře,
cukrů, nesu pochoutku,
cukrů, cukr v kornoutku.

Č č
Čert sedí na silnici,
čáry máry čaruje.
Čeňka chytil za čepici,
Čeněk bručí, hudruje.
Čerte, čerte, čertíku,
černá kočka na mlíku,
čaruj, čaruj, vyčaruj mi
čokoládu z perníku.

D d
Dědku, dědku, dědku,
dej nám něco k snědku.
Dneska v naší troubě straší,
dej nám třeba horkou kaši,
dobrá kaše na mlíku,
dej třeba kus rohlíku.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Všechny malé Denisky
rády nosí tenisky.
Co jen se v nich naběhají
a naskáčou, když si hrají.
Když tenisky roztrhají?
Denisky si bosky hrají!

E e
Evo, Edo, Emile,
Elišce se líbí e,
e se kroutí jako vlnka,
Eva oči má jak srnka,
Eda jako krajíc,
Emička jak zajíc.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Kampak lezeš Eriku?
Spadneš z toho žebříku!
Než jsem vám to dopověděl,
Erik ze žebříku sletěl!
Na bolest však nekouká,
Eva ránu pofouká.

F f
Fičí, fouká fujavice,
Filip vyšel na zajíce,
fí bum střílí ve mžiku.
Flintu má z půlky rohlíku.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Franto, Franto, Františku,
chci mít pírko v kožíšku.
Našel jsem ho ráno právě
v orosené, mokré trávě.
Nevím, kam se správně dává.
Zeptáme se na to páva.

G g
Gusto, Gusto, Gustíku!
G je jak půl preclíku,
guma jako křížala,
g je tenká žížala.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Gustav řešil problém lehký:
čím chce být, až bude velký?
Gustík chce být zvěrolékař,
žádný hasič ani pekař.
A tak na vsi za vrátky
hraje si se zvířátky.

H h
Hele, hele, Helena,
Honza honí jelena.
Hanka křičí, hanbatá,
honí, honí housata.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Honza zas už začíná:
nejlepší je zmrzlina!
Hynkovi zas nanuk chutná,
ale hádka není nutná!
Pravdu totiž má i Zina,
které chutná zelenina.

Ch ch
Chocholouš má chocholku,
chodí, capá po dvorku,
chodí, capá zamyšlený,
chlév je dnes uzamčený.
Chodí, capá capi cap,
chudí chodí s hladem spát.

I i
I je jako tenký vlásek,
i je hlásek skřivánka.
I je něžný konipásek,
Ivo, Ivan, Ivanka.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Ptali jsme se Ivany,
proč chce vodu do vany.
Když prý přidá trochu pěny,
na moře se vana změní.
Když se vlny přiženou,
pirátům strach naženou.

J j
Janku, Janku od verpánku,
jaro letí s křídlem vánků,
jaro, jívy, jahody,
Janku, vzhůru na hody.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Že prý by náš Jaroušek
měl mít špunty do oušek.
Na trubku se troubit učí,
všem už z toho v uších hučí.
Prý je to věc zcela jistá,
Jára chce být trumpetista.

K k
Krátce k ránu v koutě rynku
kohout cvičí půlhodinku.
Křičí, křičí – kykyryký,
krákory, začněte s cviky.
Křičí: kde jsou křížaly?
Kozy nám je sežraly.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Vytáhl si Kája kárku,
že prý bude vozit Klárku.
Ale copak se to stalo?
Kolečko se polámalo?
Ale kdepak, to jen Klárka
byla větší než tak kárka.

L l
Lilie a kopretiny
léto kreslí na trávníčku.
Ludvík dostal, že byl líný,
lískovicí na zadničku.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

No tak přestaň, Leoši,
vytahám tě za uši!
Místo abys zvedal činky
jenom papáš palačinky.
Jestli rychle nepřestaneš,
do kalhot se nedostaneš!

M m
Malujeme malovánky,
modrou barvou nebe.
Modrou nebe – nejkrásnější,
maminko, jen tebe.

N n
Náš Jirka zná divy,
našel čtyři slívy,
našel čtyři pecky,
naseje je všecky.
Na jaře, na jaře,
náš Jirka vám ukáže.
Naráz jako hrom
naroste mu strom.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Nezlobte se na Norberta,
i když mívá v těle čerta.
To je vám kluk neposeda,
hračkám chvilku pokoj nedá.
Ale – a to každý ví –
kdo si hraje, nezlobí.

O o
Oči, oči, očka,
Olgu honí kočka,
Ondřeje zas ovce
od Hlohovce s kopce,
Otu žene zajíc,
okousal mu krajíc.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Oldřich, to je prima kluk.
Mrzne? Olda ani muk!
Ota, Oldův kamarád,
sáňkoval by s ním prý rád.
Celá věc má ale háček:
Olda – to je sněhuláček!

P p
Posvícení, posvícení,
pekáč voní po stavení.
Pepík volá z vrátek:
pekáč slaví svátek.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Pavel, Pavel, Pavlíček,
to je mámin mazlíček.
Natrhal jí kytičku,
teď má díru na tričku.
Z kytice ho ruce brní.
Už ví, že má šípek trny.

R r
Rak si vyšel do světa,
roztahuje klepeta,
ryby kolem brousí,
roztahuje vousy.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Rena, Richard, Radka, Ruda,
s těmi není nikdy nuda.
Každý den si spolu hrají,
skáčou, tančí, dovádějí.
Teď jsou právě mušketýři
– byli tři…, a nebo čtyři?

Ř ř
Řekni, řekni, řekl táta:
řeka plyne, řeka chvátá.
Řekni, řekni: řeřicha.
Řeka plyne do ticha.
Řekni, řekni: Řehoře.
Řekou plují úhoři.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Říká houbař houbaři:
“Vůbec se mi nedaří!
Chodím tu od bedly k bedle,
vím, i to jsou houby jedlé,
ale kdyby tu byl hřib,
bylo by mi hnedka líp!”

S s
Slimák leze pomalu,
sedl si na almaru,
sedl si tam na bobek,
slídil, co by na zoubek.
Slídil, slídil, čtveračil:
salátek by postačil.

Š š
Šnečku, šnečku šišatý,
širák máš až na paty.
Šouráš se tu mezi ploty,
švec ti ušil nové boty.
Šelma švícko za to může,
šil je asi z líné kůže.

T t
Tiše, tiše, naší Anči
tužka po papíře tančí.
Tančí Anči k potěše,
tak jak koza na střeše.

U u
Ucháč, ucho, ušatec,
už je nás tu plná klec.
Uličníci z celé školy
už sedíme nad úkoly.
Už říkáme na mou duši,
uši jenom oslu sluší.

V v
Vašek chytil vrabce,
vrabce máš už v kapse.
Vyběhl s ním na ulici,
vrabec ulét nohavicí.
Vašek slzy stírá,
v gatích byla díra.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Veverka čiperka
sedí v rudém kožíšku,
ráda jí jadérka
z ořechů a oříšků.
Skoč, veverko, skoč,
s námi se tu toč.

Z z
Zuzka, Zuzka zubatice
zuby má dva,  a nic více.
Zuzka, Zuzka Havlíků,
zuby má jak z perníku.

Ž ž
Žabák si hrál na hasiče,
žízeň vodou hasil v břiše.
Žáby, žáby, žbluňky, kuňky,
žabák vypil čtyři tůňky.