Abeceda

A
A – písmeno pro tebe,
Anděl letí do nebe,
Andělka mu štěstí přála
a šátečkem zamávala,
aby neulét
a vrátil se zpět.

B
Bačkory, bačkory, bačkorata,
báby nosí paraplata.
Bude-li bouřka, třesky, plesky,
budou jimi strašit blesky.

C
Copak nevíš, maličká?
Cukrů volá hrdlička,
cukrů, cukrů, zjasni tváře,
cukrů, jako u cukráře,
cukrů, nesu pochoutku,
cukrů, cukr v kornoutku.

Č
Čert sedí na silnici,
čáry máry čaruje.
Čeňka chytil za čepici,
Čeněk bručí, hudruje.
Čerte, čerte, čertíku,
černá kočka na mlíku,
čaruj, čaruj, vyčaruj mi
čokoládu z perníku.

D
Dědku, dědku, dědku,
dej nám něco k snědku.
Dneska v naší troubě straší,
dej nám třeba horkou kaši,
dobrá kaše na mlíku,
dej třeba kus rohlíku.

Děda dělá dětem lodě,
děti s nimi chodí k vodě.
Dívají se za lodí,
jak na vodě závodí.

E

F
Fičí, fouká fujavice,
Filip vyšel na zajíce,
fí bum střílí ve mžiku.
Flintu má z půlky rohlíku.

G

H
CH
Chocholouš má chocholku,
chodí, capá po dvorku,
chodí, capá zamyšlený,
chlév je dnes uzamčený.
Chodí, capá capi cap,
chudí chodí s hladem spát.

I
I je jako tenký vlásek,
i je hlásek skřivánka.
I je něžný konipásek,
Ivo, Ivan, Ivanka.

J

K
Krátce k ránu v koutě rynku
kohout cvičí půlhodinku.
Křičí, křičí – kykyryký,
krákory, začněte s cviky.
Křičí: kde jsou křížaly?
Kozy nám je sežraly.

L

M
Malujeme malovánky,
modrou barvou nebe.
Modrou nebe – nejkrásnější,
maminko, jen tebe.

N

O

P
Posvícení, posvícení,
pekáč voní po stavení.
Pepík volá z vrátek:
pekáč slaví svátek.

R
Rak si vyšel do světa,
roztahuje klepeta,
ryby kolem brousí,
roztahuje vousy.

Ř
Řekni, řekni, řekl táta:
řeka plyne, řeka chvátá.
Řekni, řekni: řeřicha.
Řeka plyne do ticha.
Řekni, řekni: Řehoře.
Řekou plují úhoři.

Říká houbař houbaři:
„Vůbec se mi nedaří!
Chodím tu od bedly k bedle,
vím, i to jsou houby jedlé,
ale kdyby tu byl hřib,
bylo by mi hnedka líp!“

S
Slimák leze pomalu,
sedl si na almaru,
sedl si tam na bobek,
slídil, co by na zoubek.
Slídil, slídil, čtveračil:
salátek by postačil.

Š
Šnečku, šnečku šišatý,
širák máš až na paty.
Šouráš se tu mezi ploty,
švec ti ušil nové boty.
Šelma švícko za to může,
šil je asi z líné kůže.

T
Tiše, tiše, naší Anči
tužka po papíře tančí.
Tančí Anči k potěše,
tak jak koza na střeše.

U
Ucháč, ucho, ušatec,
už je nás tu plná klec.
Uličníci z celé školy
už sedíme nad úkoly.
Už říkáme na mou duši,
uši jenom oslu sluší.

V
Vašek chytil vrabce,
vrabce máš už v kapse.
Vyběhl s ním na ulici,
vrabec ulét nohavicí.
Vašek slzy stírá,
v gatích byla díra.

Veverka čiperka
sedí v rudém kožíšku,
ráda jí jadérka
z ořechů a oříšků.
Skoč, veverko, skoč,
s námi se tu toč.

Z

Ž
Žabák si hrál na hasiče,
žízeň vodou hasil v břiše.
Žáby, žáby, žbluňky, kuňky,
žabák vypil čtyři tůňky.

Žabák žení žabáka,
žabák ani nekváká,
žádnou ženu nechtěl mít,
chtěl v kaluži klidně žít.