12 půltónů – Kniha o hudbě
Kniha se originálním způsobem zabývá hudbou ve všech jejích možných podobách. Je nutné slyšet, aby se člověk radoval z hudby? Kdy vznikl první hudební hit? Jak hudba působí na city? Jak a proč se liší hudební cítění v různých oblastech světa. Kniha je plná originálních otázek a překvapivých odpovědí. Autorka nepíše jen o skladatelích a dílech, ale i o principech, na kterých hudba stojí, a jak působí na lidské životy. Děti se dozvědí, kdo použil most jako hudební nástroj, jak vypadá melodie, proč je v Asii víc lidí s absolutním sluchem, jak souvisí evoluce se smyslem pro rytmus a co spojuje hudbu s astronomií.
Kniha je určena pro děti od 9 let. Kniha byla v roce 2017 nominována v polské sekci soutěže IBBA za grafické zpracování.
Recenze
Publikace: 12 půltónů vydaná v roce 2019 zaujme celobarevnými matnými listy s vysokou gramáží s rozsahem na 128 stran. Co dvoustrana, to jiné barevné provedení. A proč název 12 půltónů pro knihu o hudbě? Protože stupnice neboli oktáva, ze které vzniká veškerá hudba, se dělí na 12 půltónů (7 bílých a 5 černých).
Kniha je rozdělena na 4 části:
- 1.část: V čem se liší symfonie od hluku rušné ulice?
- 2.část: Uměli neandrtálci hrát na píšťalu?
- 3.část: Proč někteří přirovnávají hudbu k tvarohovému koláči?
- 4.část: Je možné stát se po zásahu bleskem geniálním klavíristou?
Po přečtení těchto názvů ala otázek mi nebylo vůbec jasné, čím konkrétněji se jednotlivé kapitoly zabývají, co důležitého mi dané části řeknou o hudbě, zda se budeme zabývat po celou dobu touto otázkou, či řadu podobných. Písmo v knize je menší, uspořádané do dvou sloupců, v porovnání s ilustrací zabírá text přibližně ¼ dvoustrany.
Na počátku každé části je stránkové pojednání o jejím obsahu, následuje linie podobající se linii časové, která značí názvy podkapitol (např. Zvuk a zvukové vlny, Tvar melodie, Stupnice, Dur versus moll, Tempo, Rytmus tedy hudba) s čísly stránek. Když však otočíme na stránku, kde bychom měli nalézt např. podkapitolu: Zvuk a zvukové vlny, tento název tam bohužel nenajdeme. Místo toho je na dané straně velkým písmem napsáno: Jak zvuk vypadá? A na dalších stranách jsou další nadpisy: Slyšíme všechny zvuky stejně? Musí člověk slyšet, aby měl radost z hudby?… atd. Členění je trochu zavádějící, obsahy neplní příliš svou funkci (stránková linie naznačuje hesla, s kterými se pracuje, avšak dané podkapitoly obsahují x dalších otázek a odpovědí). Nikde není náznak v rozlišné velikosti nadpisu, že by měla začít kapitola věnující se např. tempu. Názvy nadpisů příliš neprozradí, co bude obsahem textu, je zde potřeba si sednout a knihu (ideálně celou) přečíst. Celkově se v celé publikaci objevují jména známých skladatelů, současných zpěváků, kapel. Dobrovolně mě kniha donutila otevřít youtube.com a poslechnout si nejposlouchanější hudební motiv na světě, nejznámější první čtyři zvuky z 5. symfonie od Beethovena.
První část knihy je pro mě jako pedagoga MŠ a ZŠ nejpodnětnější, co by se dalo využít s dětmi. Autorka dokáže srozumitelně a jednoduše objasnit zvuk, vlnění, frekvence, ultrazvuky, infrazvuky, vysoké x nízké zvuky a to vše na běžných příkladech ze života i názorných ilustracích. Mnohdy i nabádá čtenáře k jednoduchým pokusům.
Druhá část pojednává o počátcích hudby, o pravěkých hudebních nástrojích a nejstarších dochovaných skladbách i jejich vývoji. Události zde nejsou v časové posloupnosti, informace na mě působí tak, že autorka zmiňuje od všeho trochu – například kdy vznikla opera, kdy se objevila harfa, pojednání o Martinu Lutherovi, který zavedl národní jazyk do bohoslužeb.
Třetí část hovoří, co se s lidmi děje, když ji poslouchali vojáci (2. světová válka, Napoleon Bonaparte), chirurgové při práci, sportovci (kdo předtím poslouchal hudbu, rychleji plaval). Zajímavé mi přišlo, že díky pomalé a klidné hudbě přestáváme spěchat, víc se prohrabujeme v regálech obchodů, naopak při rychlé hudbě se efektivněji rozhodujeme při nákupu, rychleji jíme. Další zajímavostí byl vliv hudby na růst rostlin. Za mě zajímavá část.
Ve čtvrté části se dozvíte o melodiích, které nemůžeme dostat z hlavy, husí kůži z písniček, alergii na hudbu, vzbuzení vzpomínek z minulosti díky hudbě, zapamatování hraní písně na nástroj po dlouhé době.
Kniha je skutečně vhodná pro děti od 9 let. Nejpodnětnější se mi zdá první část, kterou lze využít ve fyzice i hudební nauce a třetí část nejbohatší na zajímavosti. Ovšem člověka s větším zájmem o hudbu určitě upoutají všechny části. Mohu říct, že je to kniha, kterou doma můžu, ale nemusím mít. Poskytuje však na jednom místě zajímavosti ze světa hudby, ke kterým jen tak nepřijdeme do styku.