Archiv pro štítek: sníh

  • Výtvarný záměr: vyzkoušet si malování netradičním materiálem (cukrovou polevou) pomocí štětce
  • Výtvarná technika/postup: malba cukrem
  • Pomůcky:  moučkový cukr, voda, lžíce, kelímky na směs, úzké kulaté štětce, černý tvrdý papír A4, popř. stříbrné glitry

Motivace a hra
  • DiskuseZdobíte s maminkou před Vánoci cukroví? Jakou má poleva barvu/chuť? Čím ji nanášíme na perníčky?
  • Motivační vysvětlení: Sněhová poleva na perníčky Poleva je vyrobena z moučkového cukru, bílku z vajíček, kdy po jeho vyšlehání vznikne hustý, zářivě bílý sníh, kterým zdobíme vánoční perníčky. Nevýhodou nazdobeného cukroví je, že většinou nevydrží dlouho, neboť se sní. Pokud bychom ale polevou ozdobili papír, ten už bychom sníst nemohli. Malování cukrem je ideální pro sněhové vločky. Lesklý, tekutý, jiskřivý cukr má nádherný mrazivý vzhled.

 

Realizace výtvarné činnosti

Do kelímku vsypeme dostatek moučkového cukru a smícháme ho s minimem vody. Neexistuje přesný návod, jaké množství cukru a vody použít. Pokud dáme více cukru, vznikne hustá směs, díky níž budou vločky po uschnutí bílé, plastické, ale cukr se bude časem trochu odlupovat. Při husté směsi se omezíme na jednoduché 6cípé vločky složené ze tří čar. Při menší koncentraci cukru je směs řidší, lze s ní malovat detailnější vločky, které budou po uschnutí spíše ale průhledné, plošné a tudíž bez efektu, kterého jsme chtěli docílit. Abychom získali jiskřivost, stejně jako u sněhu, který se třpytí za svitu slunce, přimícháme do cukrové směsi stříbrné glitry. Do této fáze mohou děti polevu ochutnat, pak již dbáme na to, aby směs neochutnávaly.

Pozn. Doporučuji použít tvrdý papír, který nemá takový sklon ke kroucení a unese tíhu cukrové směsi.

  • Výtvarný záměr: zobrazit zimní sídelní krajinu lineární kresbou, z vyryté matrice sejmout otisk a tím vytvořit pozitiv a negativ jedné téže kresby
  • Výtvarná technika/postup: protisk (=kresebný monotyp) a otisk matrice
  • Pomůcky:  černá tiskařská barva, plastové desky/popisovací folie, 2 grafické válečky, tužky, kancelářské papíry, ubrus.

Motivace a hra
  • Pexeso/karty: Pozitiv/negativpro pochopení pozitivu a negativu vytvoří pedagog hrací karty. Kartičky budou párové (pozitiv/negativ). Z bílé a černé čtvrtky vystřihneme čtverečky (5 x 5 cm). Zvolíme si jednoduché motivy (domek, jablko, obličej, brýle, květina, mrak, slunce apod.) Na bílé čtverečky kreslíme černým fixem a na černé čtverečky bílou pastelkou. Příklad: stejný domeček nakreslíme černým fixem na bílý papír a bílou pastelkou na černý papír. Děti si mohou s kartami zahrát pexeso (vždy odkryjí jednu bílou a jednu černou kartu) anebo pouze hledají párové dvojice.

 

Realizace výtvarné činnosti

Pokud ve školce máte popisovací folie A4, můžete dvojité folie rozlomit a získáte tak 2 podložky. Aktivitu s tiskařskou barvou uskutečňuji po 1-2 dětech z důvodu potřebné pomoci při postupu práce i při rozválení barvy do plochy. Na folii kápneme malé množství černé tiskařské barvy a válečkem ji pečlivě rozválíme po celé ploše. Příliš velké množství by způsobilo příliš začernělý, nečitelný, rozpitý protisk. Málo barvy by naopak nedovolil následný otisk, který se při této technice přímo vybízí. Nelze říct přesné množství, zkoušejte a praxí zjistíte, co je hodně/málo/akorát.

Na rozválenou barvu přiložíme kancelářský papír, na který kreslíme tvrdší tužkou. Papír při propisování přidržujeme jen při okraji, aby se kresba přítlakem v nevhodných místech neznehodnotila, neboť každý silnější dotyk zanechává stopu. Jakmile děti mají kresbu hotovou, opatrně sejmou papír z folie a na druhé straně papíru se nám objeví tmavá kresba na světlém podkladě – PROTISK.

Jestliže na propsanou použitou folii přiložíme nový kancelářský papír, na který vyvíjíme čistým válečkem větší tlak, dostaneme na sejmutém papíře OTISK (světlá kresba na tmavém podkladě). Může se stát, že tmavé pozadí nebude již tak tmavé. Příčinou může být slabý přítlak na váleček/ nedostatek naválené barvy před protiskem/kresba trvající delší dobu, kdy tiskařská barva se za tu dobu zapije do předchozího papíru/zaschne na folii.

protisk

otisk z matrice

Poznámky

  • Místo tiskařských barev lze využít temperové barvy.
  • Naválená barva na matrici může být tvořená jednou i více barvami.
  • Techniku lze využít pro zrcadlové zobrazení, pro souměrnost předmětů.

  • Výtvarný záměr: experimentální přenášení reliéfní struktury na papír
  • Výtvarná technika (postup):  frotáž papírových vloček
  • Pomůcky: čtvrtky, nůžky, lepidlo v tubě, arch modrého barevného papíru, kancelářské papíry, modré papíry, voskové pastely (odstíny modré, fialové, bílá), ubrus

Motivace a hra

Učitelka pro děti připraví papírové proužky ze čtvrtky, každému rozdá 4 dlouhé a 8 kratších proužků. Vytvoříme si několik předloh, podle kterých budou děti pracovat. Na kancelářský papír nakreslíme fixem různé kombinace vloček od nejjednodušších variant po složitější v závislosti na věku dětí (obrázek níže). Postupně ukazujeme nakreslené předlohy a děti podle nich skládají z proužků vyobrazené vločky. Hra kromě procvičení zrakové analýzy a syntézy napomůže dětem si vytvořit představu o různorodosti schémat vloček při výrobě vlastních.

schémata vloček

Realizace výtvarné činnosti

Čtvrtky A4 rozstřihneme na 4 stejné díly, každé dítě dostane 1 kus. Z delší strany papíru stříháme proužky na kostru vločky, zbytek čtvrtky využíváme na detaily.  Po nastříhání dílů si děti poskládají vlastní vločku a proužky k sobě přilepí. Hotové vločky celé potřou lepidlem a nalepí je na arch modrého papíru. S přilepenými vločkami půjde i lépe frotáž, vyhneme se tomu, že by se šablony hýbaly.

Děti si vyberou jednu vločku (nemusí být jejich), na tu přiloží kancelářský, barevný nebo jiný měkký papír, který pevně přidržují, aby neměli dvojitý otisk. Přejížděním úlomku na plocho položené voskovky vytváříme otisk struktury zakrytého reliéfu. Lépe se pracuje s menšími kousky voskového pastelu, proto se nebojme ho rozlomit. Nechme děti s frotáží experimentovat – vytvářet frotáž koncem voskovky, celou hranou, kombinovat studené barvy voskovek, frotovat modrou voskovkou na bílý papír i bílou voskovkou na modrý papír. Pracujeme u stolečků i na zemi.

Jak vzniká vločka

Závěr

Jaký postup se vám nejvíce osvědčil s voskovkou? Líbili se vám spíše modré nebo bílé vločky na papíře? Bylo těžké držet pevně papír a zároveň frotovat?

Jak vzniká vločka2 Jak vzniká vločka3

  • Výtvarný záměr: lineární zmnožení vloček doplněné kresbou libovolného zimního motivu
  • Výtvarná technika (postup): rytá kresba do klovatiny
  • Pomůcky: průhledná klovatina, voda, kulaté štětce, čtvrtky formátu A5, rycí nástroj (např. delší špendlíky s plastovou hlavičkou), suché pastely v odstínech modré a fialové, malé hadříky, ubrus.

Motivace a hra

Kde se vzaly, tu se vzaly, na obloze se narodily malé sněhové vločky. Jedna jako druhá, druhá, jako třetí. Zkrátka, bylo jich tam tolik, že bychom je nespočítali. Jenže, všechny byly takové nepěkné. Vůbec nebyly bílé. Byly celé ušpiněné. „No to tak přeci nemůže zůstat,“ řekl si mráček Modráček. Přemýšlel a dumal, co s tím. „Už to mám,“ napadlo ho. „Zavolám na pomoc nebeské švadlenky. Vždyť zvládly ušít i můj kabátek.“ A jak řekl, tak udělal. Svolal švadlenky a ty hned začaly pilně pracovat. Rozpáraly velikánskou nebeskou duchnu a z prachových peříček ušily vločkám načechrané, sněhobílé kabátky. A protože švadlenky byly opravdu pilné, dostala nový kabátek každá vločka. To jim to slušelo. Rozpustilé vločky se otáčely a prohlížely, a protože chtěla být před zrcadlem každá z nich, strkaly se a strkaly, až se to stalo. Hop a hop a hop… padaly a padaly, až dolů na zem. Jů! To byla chumelenice.

Procvičujeme říkanku Chumelenice doprovázenou jednoduchým pohybem.

První vločka, druhá, třetí

z nebe na zem právě letí.

Jedna vedle druhé sedá,

volné místo ještě hledá.

Na strom, střechu, silnici

udělají čepici.

Naším úkolem bude zaznamenat chumelenici a tu doplnit o další motivy, které zima zahalila, nebo vytvořila.

 

Realizace výtvarné činnosti

Celý formát potřeme vrstvou průhledné klovatiny. Aby se klovatina štětcem lépe nanášela na papír, lze do klovatiny přidat trochu vodu. Do dokonale zaschlé vrstvy klovatiny vyrýváme kresbu špendlíkem nebo hřebíkem. Cílem je zachytit chumelenici. Další motivy (stromy, domy, lidé, sněhuláci apod.) zachycené v hustě zasněžené krajině vychází z fantazie dětí. Je potřebné více tlačit na nástroj i za cenu, že kresba prostoupí vrstvou klovatiny až do papíru. Do málo vyrytých linek se pastelový prášek nezachytí.

Na vyškrábaný motiv naneseme vrstvu suchého pastelu, lze využít více odstínů, které se při roztírání smíchají. Pastelem nezaplňujeme celý formát, pouze naneseme na papír pár menších skvrn. Na prst si omotáme hadřík, kterým roztíráme pastel do vyrytých linek. Pokud některá důležitá část motivu nevynikne vlivem málo vyryté linky, lze ji v této fázi ještě vyrýt, na dané místo nanést trochu pastelu a hadříkem rozetřít.

Pozn. Čím méně pastelu, tím lépe. Jakmile bychom potřeli pastelem celý formát, rytá kresba by zcela zanikla. Místo pastelu lze použít olejové barvy.

chumelení chumelení2

Závěr

Děti zhodnocují úskalí, se kterými se setkaly (malý přítlak, nelehké zachycení detailů, horší viditelnost kresby), ale i pozitiva, která jim technika přinesla. Obrázky můžeme zafixovat.

  • Výtvarný záměr: pokus o plastické tvarování materiálu podle vlastní předlohy
  • Výtvarná technika (postup): modelování ze sádry
  • Pomůcky: kancelářské papíry, pastelky, eurofólie, sádra a obvazy (nebo sádrový obvaz), lžíce na míchání, nůžky, voda, nádoba na sádru, fotografie rozmanitých vloček, ubrus.

Motivace a hra

Venku padá první sníh! Sněhové vločky jsou jako hvězdy. Tyto maličké zázraky mají nespočet podob, každá je jiná a přeci jen mají jedno společné a to, že mají šestiúhelníkový tvar. S dětmi shlédneme obrázky rozmanitých struktur vloček (pod mikroskopem i kreslené), které lze vyhledat na  internetu. Škoda, že nemůže sněžit i ve třídě. A co kdyby nám tu sněžily sádrové vločky? Byly by sněhově bílé, křehké i tvarově jiné, které bychom upevnili na nit a zavěsili si je do prostor školky.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti mají možnost se při kresbě pastelkou inspirovat tvary vloček z vytištěných fotografií.  Na celý formát papíru nakreslí 6cípou vločku. Oprostíme se od detailů a linií ležících blízko sebe, které by nešly sádrou vymodelovat. Body i linie se musí alespoň v jednom místě protínat, jinak by na sádrové vločce nedržely.

snehove-vlocky

Kresby vložíme do eurofolií. Připravíme si nastříhané obvazy na různě velké obdélníčky, v plastové mističce (např. od masa) rozmícháme ve studené vodě sádru. Doporučuji směs udělat více vodovou – s gázou se lépe pracuje, textilie v konečné fázi více vynikne, obvazy na sobě dobře drží, děti stihnou v klidu dokončit práci, aniž by sádra ztuhla a navíc se na obvaz neváže přebytek husté sádry, která částečně kazí konečný vzhled. Pracujeme v malých skupinkách po 3 a 4 dětech. Obvazy namáčíme do sádry, přebytečnou sádrovou vodu prsty vymáčkneme.  Vločky necháme na folii zcela uschnout, po utuhnutí jdou sejmout velmi lehce.

Poz.:

  • Na ztvrdnuté sádrové obvazy už mokrá sádra nedrží.
  • Pro zpomalení tuhnutí se používá studená voda, cukr, líh nebo ocet.
  • K usnadnění práce lze využít koupený sádrový obvaz, který se namáčí do vody.
snehove-vlocky1 snehove-vlocky2 snehove-vlocky3

Závěr

Vločky jsou velmi křehké, pokud se stane, že některá část odpadne, lze ji přilepit lepidlem Herkules. Aby sádra nepouštěla bílý prach, můžeme ji zafixovat lakem na vlasy.

  • Výtvarný cíl: tvoření prostorových objektů ze sněhu a jejich ozvláštnění barvami
  • Výtvarná technika (postup): land art ze sněhu
  • Pomůcky: pohádka: Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort, sníh, lopatky na sníh/písek, plastové lahve, potravinářská barviva, voda, fotoaparát

Motivace a hra

Příroda nám ukázala zimní tvář – napadl sníh a děti zkouší, co s ním jde vytvořit. Začínají stavět sněhuláky, vyšlapávají do sněhu různé stopy a obrazce, prstem malují do sněhu. A napadlo je někdy, že vlastně výtvarně tvoří? Zimní land-art můžeme uskutečnit během celého zimního období. Jsme ovšem závislí na přírodě – na vlastnostech i množství sněhu.

Dětem před vlastní akcí přečteme pohádku: Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort od Josefa Čapka. Povídáme si, jaký dort pejsek s kočičkou upekli, co všechno do něj dali a jak to nakonec dopadlo. My si také upečeme dort, nebude z těsta, ale ze sněhu.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti pracují ve skupinách, rozdělení necháme na nich. Zvolíme prostor s dostatkem sněhu (nejlépe zahrada MŠ). Děti se dohodnou, jak jejich dort bude vypadat a pustí se do pečení. Do sněhu nakreslí obrys dortu, na který nanáší sníh a tvarují ho do podoby dle jejich představ. Kolem objektu vyšlápnou prostor, aby tvar dortu lépe vynikl. Na žádném dortu nesmí chybět ozdoby a svíčky. Pokud děti v okolí najdou spadané větvičky a ležící kamínky, mohou je použít k výzdobě dortu, pokud nic po okolí nenaleznou, modelujeme vše ze sněhu.

Když je dort hotový, ozdobíme ho marcipánem – barvami. Jelikož pracujeme v přírodě, použijeme potravinářská barviva, která jsou šetrná k přírodě. My měli v zásobě žlutou, oranžovou, červenou, růžovou, zelenou, modrou a hnědou barvu. Ve školce naplníme plastové lahve vodou a obarvíme je barvivem. Vhodné je mít více lahví se stejnou barvou, aby skupinky nemusely čekat na příslušný odstín. Nasadíme víčka, do kterých jsme udělali dírku. Děti mačkají na lahev a stříkají pramínky obarvené vody na dort.

Jak rostou krystaly

Závěr

Na konci akce se s dětmi vydáme do „cukrárny“ a dorty si prohlédneme. Skupinkám dáme prostor, aby řekli, jaký dort upekli, jakou má příchuť, pro koho je určen. Hotové objekty ze sněhu zdokumentujeme. Zajímavé je i vyfotit místo tvorby jakmile sníh roztaje a diskutovat o rozdílech. Děti si odnáší zkušenost, že ze sněhu nemusíme tvořit jen sněhuláky, ale i jiné objekty a dokonce do sněhu malovat.