Archiv pro štítek: románský sloh

ROMÁNSKÉ UMĚNÍ (11. stol. – pol. 13. stol.)

  • = 1. celoevropský sloh
  • 1000-1250-zachvátil celou Evropu
  • název * v 19. stol. -> nahradil termín byzantský sloh
    • církevní instituce jsou řízeny papežem
  • snaží se navázat na římskou architekturu, ale je to spíše nápodoba
  • ovlivněno i germánským slohem
  • do 10. stol. se lid bál, že bude konec světa -> ve velké míře se začaly stavět kostely (sloužily i jako úkryt pro vesničany v době nájezdů -> dobrá ochrana díky masivnímu zdivu a kameni;; oproti dřívějšímu dřevu)
  • př.: Chrám Notre-dame (Fr., u Klimy)

 

Bořivoj – 1. známý hist. panovník, který buduje církevní stavby

  • kostel Sv. Klimenta“ (rotunda) – Levý Hradec
  • rotunda sv. Jiří na Řípu
  • rotunda sv. Kříže v Praze

 

jeho nástupce Spytihněv dal postavit několik kostelů

  • Spytihněvova bazilika
  • kostel Sv. Petra“ – na bývalém Plzeňském hradě
  •  „rotunda Sv. Víta na Hradě“ -> 4 apsidy do kříže; Z – předsíň, V – oltářní prostor; kruh ve středu – dokonalý vesmír
    • zde je i kníže Václav pohřben
    • později založena r. 921 „biskupská bazilika“ (1 lodní kostel, apsida na V)

r. 973 – v Praze zřízeno Biskupství

  • 1. biskup – Dětmar -> jeho os. ovlivnila kulturní dění v Praze

 

  • zakládají se 1. kláštery
  • u „kostela sv. Jiří“  * klášter (Benediktýni)
  • Praha podléhá Řezenskému arcibiskupství  -> propojení Prahy a Evropy
  •  postupně se počet klášterů zvyšuje, z poč. hl. benediktýnské
  • r. 993 v „Břevnově nejstarší benediktýnský klášter
  • r. 999 – „klášter v ostrovu u Davle
  • 11. stol. – silná stavební aktivity na venkově -> * panské kostely
    • Ÿ centrální (kruhový základ)
    • Ÿ podélné, 1 lodní, na Z straně věž + triguna
  • (kamenný útvar – balkónek; na 1-2 sloupech; slouží pro šlechtice, aby nemuseli mezi lidi dolu)

 

  • až do 13. stol. kostely majetkem panovníka -> ten si tam dosazuje i své lidi
  • konec 13. stol – boj mezi panovníkem a církví -> ta vyhrála a dosazuje si své lidi

 

Vladislav II.-> zval na naše území premonstráty

  • kostel v Doksanech“ (benediktýnský)
  • klášter na Strahově“ (premonstráti)
  •  „Sedlec u Prahy“ (cisterciáci)

 

  • ve 2. pol. 11. stol. zakládají se církevní stavby – * hl. ve středních Čechách
  • panské kostely, někdy spojeno se sídlem šlechtice
  • (Záhoří nad Labem; „kostel sv. Jakuba u Kutné Hory“; zde asistoval i král Vladislav II.)

 

 

ARCHITEKTURA

 

ROTUNDA
  • centrální typ (půdorys)
  • přisazena apsida-i více
BAZILIKA
  • daleko častější je jednolodní kostel až 5 loďmi
  • věže na Z straně kostela a v průčelí
  • boční lodi=okénka
  • existuje i příčná loď
  • Bazilika sv. Marka v Benátkách

 

KLÁŠTERY
  • součástí je klášterní kostel+obytná část+rajský dvůr (vylepšen křížovou chodbou); knihovna, jídelna, cely, skladiště a sýpky
  • nosné kameny jsou přitesávány (skoro nepoužívali maltu) = kvádříkové zdivo
  • hl. objednavatelem a výrobcem um. děl je církev; umělci pracují anonymně
  • církev předepisovala námět i formu
  • převažují náboženské náměty
  • abstraktní a symbolický charakter um. (chybí spojení se skutečností)
  • pracují podle předloh; napodobovali

 

KOSTELY
  • většina půdorysů vychází z římské baziliky (obdélník o 3 lodích)
  • zakomponovali kříž + apsidu
  • apsida = chór, kde se shromažďovali mniši; sloužili tam mši
  • jako celek působí těžkopádně, masivně
  • kruhový oblouk; sdružená okna (skupina obloučků propojena sloupy); okna (úzká, tlusté zdi, podobají se střílnám), klenba valená (z kamene)
  • později křížová klenba (* kombinací 2 kleneb valených)
  • portál – jednoduchý; trojitý – ústupkový; bohatá výzdoba (evokace na římské vítězné oblouky)

doba karolinská (dle Karla Velikého)-10. století

doba otonská (dle Oty II.) -11. Století

 

STAVBY
  • Ÿklášterní
  • kostelní
  • Ÿprofánní (hl. Praha); ve Znojmě – r. 1134 „rotunda P. Marie, dnes Kateřiny

 

ZNAKY
  • sloupy – plošný dekor; zvonová hlavice; někdy stylizované symboly křesťanství; stylizované tváře; pletenec; hladký dřík; patka s drápy + podstavec
  • pilíře – hranolovitý, jednoduchý; větší nosnost než sloup
  • kostely mají uvnitř zvednutou úroveň apsidyoltář
    • na ½ schovaná nebo úplně zasunutá krypta
  • 1 nebo 2 věžové průčelí
  • nad průčelím – kruhové okno (rozeta)
  • průčelí má občas jednoduchý reliéf, výzdobu
  • štěrbinová okna – uvnitř se rozšiřovala; ojediněle zasklena
    • u venkovských kostelíků místo skla střeva zvířat

 

běžná zástavba

  • románské sídliště nebylo uspořádáno; budovy byly rozptýleny
  • často útvar svírající nádvoří – hl. hospodářský účel
  • nejzachovalejší je na Starém Městě Pražském (dnes renesanční a barokní fasády, ale přízemí je románské – klenby, pilíře)
  • Praha – převážně kamenné město; cca 30 kostelů
  • 1170 – kamenný most -> Vladislav II. ho nechal postavit ve jménu manželky Judity -> Juditin most (zachovala se věž na Malé straně, reliéf – korunovace knížete na čes. krále)
  • světské stavby mají pevnostní charakter -> falce (Cheb; Olomouc)

 

 

 

SOCHAŘSTVÍ

  • náboženská tématika, existovali i náměty rostlinné, živočišné (lvi, draci, medvědi)
  • za Vladislava II. se sochařských památek vyrobilo a zachovalo nejvíce
  • vázána na architekturu (tympanon portálu)
  • tvůrci jsou většinou anonymní
  • převládala náboženská tématika (Trůnící madona), ale i rostlinné a živočišné
  • převažuje reliéf
  • figurální  plastika-bez výrazu v obličeji, strnulost v pohybu, schematismus, kolorovány, hierarchická perspektiva
  • sochařská výzdoba měla magickou fci (kostel nás měl ochránit; zlé zůstalo venku)

 

Gislebert [Žisléber]

  • největší osobnost v Evropě – reliéf na téma Posledního soudu
  • portál v Tišňově, kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

 

plastika
  • dekorativní
  • monumentální
  • komorní
    • do plastik řadíme i pečetě; drobná mincovní dílka (dukáty)
    • sochařská díla –různorodost
ZNAKY
  • schematičnost-lidské tváře jsou všechny zobrazovány stejně (často nerozlišovali mužskou a ženskou postavu)
  • dlouhý splývavý oděv, řasený
  • minimální pohyb
  • anatomické disproporce-mnoho soch kolorováno
  • 1. nálezy – 6 sloupů krypty sv. Martina ve Spytihněvově bazilice

církevní plastika

  • ostře sledována a vybírána
  • (figury patronů, oficiálně uznaných světců, evangelíci, …)
  • malířská technika byla upřednostňována
  • románské um. má plošný charakter
  • reliéfní kompozice často dělali malíři (plošnost)
  • většina sochařských témat je převzata z malířství (jednoduché obrysy, redukované tvary)
  • práce v rámci Sázavského kláštera, součást slovanské liturgie, navazuje na Velkomoravskou tradici; zde byl činný hl. mnich Božetěch (pracuje v dřevě, kameni a z kosti – drobné sochařské práce)
  • opat Silvestr a Reginard z Met – též činní v malířství
  • tympanon – vstupní portál do kostela na hradě Oldříž u Poděbrad

 

  • mnoho kostelů staví česká šlechta
  • nejkrásnější je kostel sv. Jakuba u Kutné Hory
    • arkády (vtěleny postavy – Kristus, syn a Marie; sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, …)
    • 1165 byl vysvěcen (nejvyspělejší sochařské dílo)

 

kostel v Záboří nad Labem

  • tympanon, archivolta vstupního portálu
  • dal postavit Sedlecký klášter

-> typické prvky:

  • provazec, palmety, akant, zvířecí motivy (stylizace), pletence; … -> motivy se opakují
  • dole jsou stylizované korintské sloupy
  • kaple na hradě v Chebu na falci -> uvnitř má drobnou výzdobu
  • falc – uvnitř Elami zajímavá stavba (členitá kompozice; krásné půdorysné řešení)

 

falc v Olomouci

  • sdružená okna
  • byzantský typ, vrtaná do hloubky zdi, kamene
  •  celkový dojem spíš grafický než sochařský
  •  je v blízkosti olomouckého dómu
  • cca r. 1170 – výjev zachován z původní věže Juditina mostu (plastika zobrazuje panovníka -> symbol majestátu moci státu; před ním je vazal -> oddává se mu)
  • zřejmý nárůst realismu
  • 1. ¼ 13. stol. (1200 – 1225) -> vrchol románského umění

 

  Ÿ kouřimští lvi

  • seskupení 4 lvích hlav
  • mohli být součástí křtitelnice, trůnu (neví se, k čemu přesně sloužili)
  • zjednodušení; srst rytmicky seřazená; nalezeno na původním hradišti v Kouřimi
  • ležící lvi – často součást um. -> u vstupů do kostelů (ochránci)
    • jako podpora sloupu
    • už i v antice u bran
  • 4 figury (2 okřídlené) ->v 17. stol. je někdo zazdil o zdi Žitenického kostela (u Litoměřic)
  • původně určeny pro jinou stavbu; originály jsou dnes v muzeu

 

tympanon svatojiřského kostela

  • deska + půlkruh -> tvoří postranní části
  • zobrazuje trůnící P. Marii s Ježíškem na klíně
  • vedle je Mlada (1. abatyše svatojiřského kláštera)
  • po stranách je Přemysl I. a na 2. str. je sv. Anežka
  • 1 z nejlépe zachovaných prací z této doby; velmi povedené

 

  • většina plastik je dekorativního rázu
  • románské um. v podstatě nezná volnou plastiku -> je vždy součástí výzdoby architektury (interiérová i exteriérová výzdoba)

 

 

MALÍŘSTVÍ

  • převažují fresky a knižní malba
  • schematičnost a strnulost
  • ve tváři žádné stínování; žádná drapérie => aby nebyla odváděna pozornost od tématu
  • malby byly přetírány -> maleb zachováno velmi málo
  • lineárně stylizované
  • užití výrazných nelomených barev
  • památka: Vyšehradský kodex –1085., námět Vjezdu do Jeruzaléma – v Památníku Národního písemnictví
1) NÁSTĚNNÉ (monumentální)
  • bezprostředně vázané stavební plochou
  • tvoří souvisle výzdobu interiéru v časovém sledu, proudu (pašijové výjevy)
  • nejstarší je „výzdoba v kostele Sv. Klimenta ve Staré Boleslavy
  • fresky – „Kostel v České skalici
  • nástěnné obrazy – „v Albrechticích nad Vltavou

 

fresky z kostela Panny Marie, později Sv. Kateřiny ve Znojmě

  • původně součást falce, dnes stojí v pivovaře
  • výzdoba má výrazně ucelený ráz (1. pol. 12. stol.)
  • pásyspodní (drapérie zelenavé barvy, dekorativní ráz)
    • nad ním (výjevy ze života Panny Marie)
    • další pás (jednotná výzdoba, ale neucelená)
    • 3. pás (9 mužských postav – ozbrojeni; mají pláště-pražští přemyslovci, nemají – moravští přemyslovci)
    • 4. pás (Vratislav I. má korunu a žezlo) -> jediný zobrazený král; a 3 mandlové štíty
    • vrchol další pás (výjev z kosmu -> výjev povolání Přemysla na trůn)  (v našich dějinách je to 1. světský – nekřesťanský výjev)
    • na samotném vrcholu je pás, kde jsou 4 evangelíci
    • barvy – několik barev (zelená, modrá, červená + tóny v kresbě) -> redukovaná barevnost, plošně nanesena na stěnu

 

románští malíři postupovali:

  • měli všechny svaté nakreslené ve skicáku (podoba byla podrobně schvalována)
  • nanesli si síť, zvětšovali a plochu pojednávali plošně
  • fresky – nejprve se kladou tmavé tóny -> přechází do nejsvětlejších

 

2) DESKOVÉ
  • dřevěný podklad (románské um. je nemá)
  • jsou z r. 1300 a to už je gotika

 

3) KNIŽNÍ
  • velmi pěstovaná; nejrozšířenější
  • opisy evangelií; kodexy; hagiografie (život svatých); žaltáře (kniha modliteb); hodinky (neurčité dny a hodiny, měsíce předepsané modlitby); antifonáře (zpěvníky -> pro sbory v kostelech) -> zpěvácká bratrstva
  • využití pergamenu (kůže ovcí a koz, pak i lama, … rarita – z kůže nenarozených zvířat)
  • iluminace-obrázky součástí textu-Kodex Vyšehradský

 

Kodex Gigas

  • velký majetek – nechávají si to dělat kláštery, knížata
  • výzdoba je lineární (až do gotiky), hodně stylizovaná
  • vyhýbají se detailům; vtěsnaly linie do základního tvaru, znaku
  • nejstarší je „opis legendy o Sv. Václavu“ (Gumpoldova legenda) -> z  r. 1006, pořídil ji Boleslav II. Pro svou ženu Emmu
  • dekorující motiv na šatech obou figur
  • barva vyplňuje spíš prázdné plochy
  • jsou to hl. barvy symbolické; ne předmětné

 

 Evangeliář Vyšehradský

  • plocha dekorována různými geometrickými prvky různých barev
  • medailónky uvnitř (konvence přijatých symbolů)
  • dal ho pořídit Vratislav I. k příležitosti jmenování za krále

 

Evangeliář a rukopis Krakovský a Hvězdenský

  • na popud krále Vratislava; bere si polskou šlechtičnu

 

 Žaltář Ostrovský

  • živější, do iniciál jsou vkreslovány celkem realistické hlavy (spojeno s byzantským vlivem)

 

 Antifonář Sedlecký