Archiv pro štítek: baroko

Belgie

  • vznikla zde nejvýznamnější škola radikálního baroka, spojující italské, španělské a holandské vlivy, tzv. vlámská malířská škola
  • malovala hlavně:
    • náboženské a mytologické obrazy
    • krajiny, zátiší, malby zvířat, portréty a žánrové výjevy
    • pijácké výjevy, hospodské rvačky a výjevy z běžného života
  • charakter těchto žánrů je však jiný než v Holandsku
    • malba je bohatá tvarově i barevně
    • působí efektním a okázalým dojmem
    • chybí jí holandská prostota a jasnost.

 

► PETR PAUL RUBENS

  • jeho tvorbu lze rozdělit do 5 období:
  1. 1591 – 1599
  • učí se u různých mistrů (např. Adam van Noort)
  • teprve hledá vlastní výraz

 

  1. 1600 – 1608
  • získával malířské a diplomatické zkušenosti v Itálii a ve Španělsku
  • roku 1600 se stal dvorním malířem Vincenza I. Gonzagy
  • kopíroval slavná díla
  • dělal portréty, náboženské a mytologické obrazy

 

  1. 1609 – 1620
  • rozvíjejí se charakteristické rysy jeho tvorby:
    • náboženské a mytologické obrazy odvážných kompozic, sestavených z křivek mohutně modelovaných těl a drapérií, nabitých velkou silou a dynamikou
    • monumentální kompoziční výstavba obrazů
    • nahá, převážně ženská těla
    • výrazné barvy (svítivé světlé tóny, citlivý šerosvit)
    • obrazy působí dojmem plnosti, nádhery a přepychu
    • temnosvit – mizí hranice mezi světlem a stínem
  • Vztyčení kříže
  • Snímání z kříže
  • Klanění tří králů
  • Venuše před zrcadlem
  • Bitva Amazonek
  • Únos dcer Leukippových
  • Autoportrét s Isabellou Brantovou (byla to jeho žena, obraz je realisticky střízlivý)

 

  1. 1620 – 1630
  • Dvořanské období“
  • namaloval dva cykly obrazů pro Lucemburský palác v Paříži
    • Medicejský cyklus – 21 obrazů ze života Marie Medicejské
    • Cyklus ze života Jindřicha IV. – 3 nedokončené obrazy
  • 1629 – vytvořil 39 nástropních maleb pro kostel Karla Boromejského v Antverpách (zničeno při požáru)

 

  1. 1630 – 1640
  • nejplodnější období
  • maloval hlavně mytologické obrazy, v nichž v mnoha variantách opěvoval krásu ženského těla
    • Paridův soud, Tři grácie
    • Nymfy a satyrové, Zámecký park, Zahrada lásky
  • v tomto období tvoří i krajiny a žánrové obrazy s veselicemi lidu
    • Krajina v bouři, Krajina s duhou, Krajina s vozem při západu slunce

 

► ANTHONIS VAN DYCK /fan dajk/

  • Rubensův žák, jeden z největších světových portrétistů
  • maloval i mytologické a náboženské obrazy a předlohy pro grafické listy
  • po působení v Rubensově dílně pracoval v Italii (Portrét kardinála Quida Bentivoglia), v Antverpách a až do své smrti v Anglii jako dvorní portrétista krále Karla I. (Karel I. na lovu, Děti Karla I.)
    • Snímání z kříže –odvážnější, detailnější kontrasty mezi světlými a tmavými plochami

 

► JACOB JORDAENS /jakop jordáns/

  • tvůrce náboženských a mytologických obrazů
  • proslulý malíř hodovních scén
    • Král pije, Alegorie plodnosti, Umělec s rodinou svého tchána
  • vycházel ze stylu Rubense, ale odlišuje se větší drsností výrazu a temnosvitem

 

► CORNELIS DE VOS /kornelis de fos/

  • malíř podobizen dětí a mladých lidí –Umělcovy dcery
  • je mu připisováno mj. i Klanění tří králu v kostele sv. Matěje v Bechyni

 

► FRANZ SNYDERS /Snajdrs/

  • nejvýznamnější malíř zátiší s květinami, ovocem a loveckými náměty
  • hlavním rysem je přeplněnost důmyslně upravených stolů a vystižení lesku a povrchu předmětu a zvířat

 

► ADRIAEN BROUWER /Brauvr/

  • maloval žánrové obrázky nevelkých rozměrů s náměty z prostředí venkovských hospod, hlavně hořče karet, rvačky sedláků a veselou společnost představitelů nejnižších společenských vrstev
  • usiloval o vyjádření dramatičnosti scén a pudových stránek lidské povahy
  • Hra v karty, Hořký lék, Rvačka sedláků

 

 

Holandsko

  • objednavateli děl byli hlavně příslušníci bohatého měšťanstva
  • malíři znázorňovali hlavně každodenní skutečnost
  • důsledně se ji snažili poznat a malířsky zpracovat
  • zachycovali ji velmi prostě a střízlivě
  • obrazy zdobily hlavně měšťanské interiéry, což ovlivnilo tématiku maleb
  • velmi omezeně se uplatňovaly náboženské scény
  • výrazný rozmach zaznamenalo krajinářství, které realisticky zachycovalo holandské roviny
  • další téma byla zátiší, která na rozdíl od Vlámska zachycují prosté seskupení předmětů, kuchyňského nádobí a zbytky jídel
    • to vše ve střízlivé barevnosti
    • s dokonalým zachycením materiálu a osvětlením
  • rozšířená byla žánrová malba a malba portrétů, hlavně pak skupinové podobizny

 

► REMBRANDT HARMENSZOON VAN RIJN

/Rembrant Harmeson fan Rejn/ 1606 – 1669

  • nejvýznamnější holandský malíř narozený v Leydenu
  • syn městského mlynáře a malířskému řemeslu se učil od čtrnácti let
  • pod vlivem svého učitele Lastmana maloval hlavně biblické příběhy
  • už tehdy byl zaujat motivem smrti a fascinován stářím
  • uplatnil se jako mistr temnosvitu
  • jeho postavy jsou ponořeny do šera a veškeré světlo je soustředěno na ústřední motiv, na zachycení duševního stavu člověka
  • studoval hlavně postavy starců (Modely ze starobince), ale i sebe
  • roku 1626 začal tvořit také grafiky, hlavně mědirytiny
  • Rembrant byl také velkým kreslířem
  • Roku 1631 se přestěhoval do Amsterodamu
  • plnil hlavně společenské objednávky, ale maloval i zátiší a krajiny, biblické náměty a autoportréty
  • Hodina anatomie dr. Tulpa (skupinový portrét na požádání lékařů v Amsterdamu, osvětlení z mrtvoly), Danae, Autoportrét se Saskií na kolenou, Portrét usmívající se Saskie, Samson oslepený Filištíny.

 

  • Noční hlídka
    • obrovský skupinový portrét střeleckého útvaru
    • porušil typické pojetí skupinového portrétu se všemi postavami stejně významnými
    • uspořádal kompozici tak, že vlivem osvětlení se staly některé postavy významnější
    • do davu navíc zamíchal i postavy, které tam nepatří
    • obraz se setkal s nepochopením objednavatelů
    • kupci nechtěli dát malíři požadovanou částku-aukce, změnil se pohled autora-mnoho vrstevnost barev
    • využíval hnědé, šedé, okrové, bílé
    • maloval i špachtlí
    • pro Rembrandta znamenal společenský neúspěch

 

  • v této době objevil význam malířského rukopisu
  • z jeho obrazů mizí nadsázka, efektní gesta, barvy i nádhera oděvů, reálné světlo a objevuje se světlo neskutečné, na obraze bývá několik světelných ohnisek
  • Rembrandt se vrací k biblickým námětům (Betsabé s dopisem od Davida, Jakub žehná Josefovým synům, Návrat marnotratného syna), jež pojímá jako obrazy tíhy lidského údělu a jež maluje podle žebráků z ulice
  • maluje i své dušezpytné podobizny a portréty
    • Představenstvo soukenického cechu, Židovská nevěsta, Rodinný portrét)
  • mytologické a antické náměty na společenskou objednávku
  • Aristoteles přemýšlí nad Homérovou bustou, Homér Alexandr Veliký, Přísaha Batávů

 

Krajinářství:

►JAN VAN GOYEN /Fan Chojen/

  • založil tradici přímořských krajin s úzkým pruhem v popředí, oživené množstvím lidí a vysokým nebem

 

► JACOB VAN RUISDAEL

  • nejvýznamnější holandský krajinář 17. Století
  • předchůdce romantické krajinomalby
  • maloval hlavně letní a zimní krajiny
  • na obrazech ze skutečných složek konstruoval krajinu jako celek již neskutečnou, zaplněnou těžkými mraky, rozsochatými stromy a proudícími vodami
  • často v krajině dominuje větrný mlýn nebo zřícenina

 

Zátiší:

  • malíři hledali krásu v prostých věcech na jídelním stole
  • většinou úzká specializace na malbu květin, ovoce, stolního nádobí,…

► PIETER CLAESZ /pítr klás/

  • zakladatel tohoto stylu malby zátiší.

 

► WILLEM CLAESZ HEDA

  • mistr realistického zátiší
  • perfektní charakteristika materiálů, citlivá práce s barvou a světlem

 

Žánrová malba:

► JAN VERMEER VAN DELFT

  • nejvýznamnější intimista
  • v jeho koloritu převažovala žlutá a modrá barva
  • tématem jeho obrazů byly prosté idylické výjevy z holandského domácího života, které se odehrávají v prosvětlených místnostech
  • snaha zachytit psychiku postav
  • kompozice založené na bočním osvětlení
  • Dívka čtoucí dopis, Atelier, Geograf, Krajkářka, Dívka v turbanu, Pohled na Delft, Ulička, Voják a smějící se dívka, Mlékařka

 

► GERARD TER BORCH

  • výjevy z prostředí zámožné buržoazie, „galantní“ návštěvy v nevěstincích a domácí koncerty

 

► JAN STEEN

  • projevoval na rozdíl od ostatních intimistů smysl pro humor
  • jeho obrazy mají komplikovanou kompozici a pestrou barevnou škálu
  • jsou plné živého pohybu (např.: Serenáda, Kuchyně, aj.).

 

Portrét

► FRANS HALS

  • jeden z největších holandských malířů, ve své době však nepochopený
  • hlavní část tvorby tvoří individuální a skupinové portréty
  • jeho podobizny do roku 1640 se často smějí
    • Smějící se kavalír, Veselý piják, Hostina důstojníků střeleckého spolku sv. Hadriána
  • snaha zachytit člověka v jeho okamžité náladě si vyžadovala rychlou a obratnou techniku ovládání štětce → obdivuhodný malířský rukopis
  • po r. 1640, vlivem chudoby – proměna stylu: portréty úředníků, kupců a teologů
    • barvy šedé, černé, hnědé, žluté a bílé
    • Správcové mužského starobince, Správkyně mužského starobince

konec 16. st. až do konce pol. st.

  • přišlo z Itálie (Řím) a Španělska
  • proud klasicizující a dynamický
    • klasicizující-založeno na přímkách – Francie
    • dynamický-založeno na křivkách – Čechy, Německo, Rakousko
  • je nástrojem a prostředkem katolické církve k šíření svých myšlenek a moci
  • do popředí se dostávají náboženské znaky
  • označení Baroko má původně hanlivý význam
  • Baroko byla figura středověké logiky- znamenalo to nesmyslnost
    • název převzat z francouzštiny- podivným
    • z řečtiny- hojnost
    • z klenotnictví – velká perla nepravidelných tvarů
  • Baroko je plno náboženských reforem
  • Řím se stal centrem duchovní moci
  • byla obnovena inkvizice a vznikl Jezuitský řád
  • doba poslušnosti, roboty a lidového útlaku

 

Znaky

  • je opakem racionální renesance, klade důraz na duchovní prožitek
  • hledá pohyb, dynamiku, napětí, dramatičnost=využívá k tomu světlo, světelné efekty
  • proti rozumu vyzdvihuje smysly, chce pohladit člověka svou pompézností, zdobností a bohatstvím

 

 

ARCHITEKTURA

  • vzniká pod vedením architektů z Itálie, Německa, Vídně
  • vývoj české barokní architektury dělíme na 3 období:
  • raný barok (17. st.)
  • vrcholný barok (1700-1740)
  • pozdní barok (po 1740- současný s rokokem a klasicismem)
  • pracuje se stejnými prvky jako renesance, ale používá je jinak- složitěji, dekorativněji

 

ZNAKY:

  • půdorysy staveb– složitě členěné
    • vznikají jako průniky a prostupováním elips, kružnic a křivek
  • cihlové zdivo pokryto omítkou
  • klenby- zvětšené rozpětí valené klenby+ součástí jsou zvonice
  • kopule-česká placka“ je nad čtvercem, „pruská placka“je nad obdélníkem
  • oknaobdélníková, zakončené obloučkem; oválné „ KÁZULOVÁ“- tvar mešního rouna nebo kruhovité
  • střechy- jsou kaskádovité, jejich součástí je mansarda (podkroví)
    • jsou pokryty měděným plechem nebo taškami preizy
  • štíty domů: voluta+socha,vázy, koule, šišky, obelisk
  • stěny jsou zprohýbané ven (konvexní)
    • součástí stěn jsou niky– půl obloukovité výklenky
    • vevnitř jsou zdobeny štukem, sádrovým obkladem, zlacením
    • štuková výzdoba fasád-ornament, mušle, nadokenní římsy a parapety
  • fasáda- symetrická, zvlněná, využívá barevného kontrastu, na vrcholech pilastrů a průčelí- sochařská výzdoba
  • pilastry, pilíře, sloupy a kaskády zdobí stěny staveb
  • zámecká dispozice- trojkřídlá- 4. strana obvykle uzavřena kovanou ozdobnou mříží.
  • cibulovité báně věží
  • architektura je osově souměrná

 

Církevníkostely, oratoria, morové sloupy

Světské– koleje, paláce, domy, kašny

 

RANÉ BAROKO

GIOVANI PIERONI

  • italský architekt; působil u Valdštejna
  • Valdštejnský palác
    • velká barokní budova- užita italská renesance, průčelí barokní
  • Salla terana
    • propojení renesančních prvků s barokní monumentálností
    • předimenzovaná architektura, v podstatě ještě manýristická
    • měla všechny náležitosti přepychového barokního paláce- velký sál, kapli, zahradu s fontánou, voliérou a grottami, jízdárnu, konírnu a hospodářské budovy

 

CARLO LURAGO

  • Klementinum
    • největší pražská stavba raného období
  • Jezuitská kolej na Starém Městě
  • Kostel sv. Salvátora
  • Kostel nanebevzetí Panny Marie v HK
  • kostel Panny Marie v Klatovech

 

FRANCESCO CARATTI

  • Černínský palác
    • dnes Ministerstvo zahraničí
    • nejmohutnější pražský palác pro hraběte Černína
    • dostavěl František Maxmilián Kaňka v 18. století
  • kostel Máří Magdaleny na Malé Straně
  • přestavba zámku a kostela v Roudnici

 

GIOVANNI BATISTA ORSI

  • Loreta v Praze

 

GIOVANNI DOMENICO ORSI

  • Jezuitské koleje v Kutné Hoře
  • započal stavbu zámku Trója v Praze

 

JEAN BAPTISTE MATHEY

  • přestavěl a dokončil zámek Trója v Praze
  • do Čech uvedl typ trojkřídlého zámku s ústředním hlavním sálem
  • pak dispozici kostela na půdorysu řeckého kříže s oválnou kopulí
  • a klasicistní členění fasády soustavou pilastrů, lizén, oken a plochých polí

 

VRCHOLNÉ BAROKO

GIOVANNI GIACOMO TENCALLA

  • Loreta v Mikulově
  • v Olomouci- Svatý kopeček– klášterní hradisko

 

KRYŠTOF DIENTZEHOFER

  • stavby jsou velmi dynamické a iluzorní
  • používá nejrůznější půdorysy
  • pomocí střídání tvarů konkávních a konvexních vyvolává perspektivní iluze
  • prováděl stavby podle plánů pražských architektů
    • Kaňky (Vrtbovská zahrada na Malé Straně).
  • Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně
    • připravil celkový plán
    • připravil část průčelí, interiér (dynamické baroko)
    • jeho syn dostavuje kněžiště (=lineární baroko)
  • Kostel sv. Markéty v Břevnově
  • kostel sv. Kláry v Chebu

 

GIOVANNI BATTISTA ALLIPRANDI

  • působil v Praze-pevnostní stavitel
  • kostel v Kuksu
  • Šternberský palác v Praze

 

GIOVANNI SANTINI zvaný AICHEL

  • vytvořil barokní gotiku
  • vytvořen na přání církevních řádů (benediktinů, premonstrátů a cisterciáků)
  • přestavby gotických objektů
  • kostel Panny Marie v Kladrubech
  • vrcholem je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou
    • má půdorys pěticípé hvězdy
    • zařazen do seznamu chráněných památek UNESCO

 

POZDNÍ BAROKO

FRANTIŠEK MAXMILIÁN KAŇKA

  • nejžádanější pražský architekt
  • spolupracoval se Santinim, Alliprandim
  • 1723 byl jmenován císařským architektem
  • nebyl vyznavačem dynamického baroka
  • pro Černíny- Černínský palác. Zámek ve Vinoři
  • pro Valdštejnyšpitál v Duchově, Horní Litvínov
  • pro jezuity- kostel sv. Klimenta v Praze
    • dostavba Klementina- astronomická věž a Zrcadlová kaple
    • zámek Jemniště, Konopiště, zámek v Kolodějích

 

KILIÁN IGNÁC DIENTZENHOFER

  • syn Kryštofa, dokončoval mnoho staveb po otci
  • Letohrádek Amerika na Novém Městě
  • Kostel sv. Jana Nepomuského na Hradčanech
  • kostely- v Karlových Varech, Broumov
  • jeho stavby-ukázka barokního dualismu (klid vnější fasády v kontrastu s vnitřní dynamikou), interiér nezávisle řešen na exteriéru

 

 

SOCHAŘSTVÍ

  • je vázáno na architekturu
  • výzdoba interiérů, exteriérů (průčelí, štíty staveb), veřejných prostranství (kašny, morové sloupy)
  • opouští renesanční ideál krásy- nedodržuje anatomii těla, pracuje s nadsázkou a deformací
  • soustřeďuje se na sílu výrazu, výrazný pohyb
  • většina soch do šroubovice (trup, končetiny, točení kolem své osy)
  • členění povrchů (dosahují zamotáváním)
  • gesta, mimika, světlo, které sochu osvětluje
  • vyjadřují stav extáze, rozkoše, bolesti, zoufalství, nicoty
  • často polychromované– nejčastěji zlatá a bílá barva, potahované štukem
  • Téma: náboženské a mytologické

 

  • Materiál: pískovec, sádra, dřevo, ojedinělé kovy, zlato
    • mramor – málo se využíval, protože byl drahý- imitace mramoru

 

  • sochaři jsou především řezbáři
  • neexistují autorská práva- témata se často přebírají
  • sochaři nepracují podle živého modelu
  • BOZZETO- hliněný model dělaný mistrem
  • MODELLETO- propracovaný model pro zákazníka
    • dílo (modelleto) muselo projít přísnou komisí

 

JAN JIŘÍ BENDL

  • Němec, realistický, robustní postavy, mírná disproporčnost
  • Sochy- Herkules v královské zahradě
  • sošky v průčelí sv. Salvátora v Klementinu
  • jezdecká socha sv. Václava- (dnes na Vyšehradě)
  • seskupení soch na Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí (v roku 1918 stržena davem)

 

JERONÝM KOHL

  • plastiky v Augustiánském klášteře na Malé Straně
  • plastiky sv. Uršuly pro klášter Uršulinek na Malém Městě pražském
  • plastiky pro k. sv. Trojice u Kutné Hory

 

JAN BROKOF

  • zakladatel jedné z nejvýznamnějších dílen
  • Jan Nepomucký pro KM
  • antičtí bohové Toskánského paláce

 

FERDINAND MAXMILIÁN BROKOF

  • s Braunem nejvýznamnější sochaří Baroka
  • využívá monumentálnosti, realistické detaily, usiluje o valér
  • sousoší sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí
  • sochy Jupiter, Merkur, Venuše
  • Sochy pro KM- sousoší sv. Markéty, Barbory, F. Xaverský, Vincenc a Prokop
  • socha sv. Kajetán, Vít ,Ignác, Vojtěch

 

BERNINI

  • průkopník dynamického baroka
  • Svatopeterský stolek-oltář v chrámu sv. Petra
  • socha Davida– figura zobrazena v pohybu, bohatost drapérie, polychromované

 

MATYÁŠ BERNARD BRAUN

  • forma bez jemnosti a detailů
  • užívá nadsazené proděravění, dynamičnost, pathos, expresi, prudký kontrast
  • výzdoba kostela sv. Klimenta v Klementinu
  • Náhrobek maršála hraběte Leopolda Šliky
  • Sochy pro KM- Ivo, Judo Tadeáš
  • významná socha- Sen sv. Luitgardy
  • zámek Kuks24 soch Ctností a Neřestí po 12 + 2 andělé v průčelí Kuksu
    • využívá mimiku, gesta, nikdy barvu; vyrobeny z pískovce
  • v BetléměJakubova socha, Máří Magdalena. Poustevník Garinus

 

 

MALÍŘSTVÍ

  • rozvíjí se také ve 2 proudech: klasicistní (Francie) a dynamické (Itálie)
  • figurální malba v popředí
  • malby el-fresco (nástěnné) na stropech
  • malby na plátně (závěsné)
  • závěsný obraz– nejčastěji náboženské náměty, historické scény, zobrazování světců i světské nenáboženské výjevy ze života.
  • temnosvit– prudké kontrasty mezi světlem a stínem
  • celková kompozice- dynamická, neklidná, neobvyklé zkratky postav
  • objednavateli jsou především mnišské řády- jezuité, cisterciáci, premonstráti a šlechta

 

KAREL ŠKRÉTA

  • patří k nejvýznamnějším malířům č. baroka
  • umění poznal v Itálii jako emigrant
  • jeho rodina protestantská odjel (přidal se ke katolíkům)
  • maloval portréty měšťanů, oltářní obrazy a mytologické scény
  • Svatováclavský cyklus –cyklus 6 oltářních obrazů
  • obrazy- Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem
  • Nanebevzetí Panny Marie v Týnském kostele v Praze
  • Pašijový cyklus– 10 obrazů pro malostranský kostel sv. Mikuláše

 

PETR BRANDL

  • autor náboženských a oltářních obrazů
  • vše podřízeno světelnými kontrasty a temnosvitným vyjádřením
  • podobizna- Simeon s Ježíškem
  • oltářní obraz v Doksanech Narození P. Marie
  • pro kostel P. Marie Vlezné– Jáchym a Anna, Vidění proroka Eliáše
  • autoportréty a portréty- Muž s bílou parukou

 

JAN KUPECKÝ

  • vynikající portrétista
  • kvůli náboženství nemohl pracovat v Čechách
  • portrétoval panovníky a vysokou šlechtu
  • v obrazech usiloval o psychologickou charakteristiku
  • portrétoval cara Petra Velikého v Karlových Varech
  • Malíř se svou rodinou
  • Vlastní podobizna

 

VÁCLAV HOLLAR

  • náboženský emigrant žijící v Londýně
  • vytvořil přes 4000 grafických listů = leptu s tématikou krajiny
  • byl autorem prospektů, map, zátiší s přírodopisnými motivy
  • ilustroval Ezopovy bajky; Alegorie ročních období

 

VÁCLAV VAVŘINEC REINER

  • autor fresek s odvážnou perspektivou a prostorovou iluzí
  • vyzdobil interiér Černínského paláce- Gigantomachie– představují vzpouru Titánů
  • Poslední soud– v kupoli křížovnického kostela v Praze