- Výtvarný záměr: parafrázovat siluety lidských rukou z jeskynní malby našich prapředků
- Výtvarná technika/postup: slash painting
- Pomůcky: hnědý balicí papír, temperové barvy (bílá, červená, hnědá), staré zubní kartáčky, kelímky na barvu (popř. lepící guma na upevnění balicího papíru)
Motivace a hra
- Vysvětlení: Jeskynní malířství – Otiskovat dlaň na papír je zábava, která nás baví, ale bavila i naše předky. Ač pravěcí lidé neznali mnoho věcí, malovat už uměli a to dokonce i barvami. Protože v té době neexistoval ještě papír, štětce ani barvy, které dnes známe, papírem se jim staly zdi v jeskyních, štětcem jejich prsty a pro barvu využívali přírodní pigmenty, které našli (hlinka, jíl, rudka, dřevěné uhlí).
- Inspirace fotografií: Jeskyně rukou ve Španělsku – Nikdo dodnes přesně neví, jak otisky v jeskyni vznikly, ale nejspíše prapředci svou dlaň přitiskli na stěnu a okolo ní nanášeli barvu. Podle fotografie však mohli i barvu okolo dlaně rozstřikovat, což si zkusíme my.
Realizace výtvarné činnosti
Hnědý balicí papír rozložíme na stůl. Pokud by se roloval, dočasně ho ke stolu upevníme lepicí gumou. Do kelímků vymáčkneme červenou, bílou a hnědou temperovou barvu. Můžeme využít popř. i černou, nebo namíchat barvu okrovou. Tempery neředíme, popř. přidáme minimum vody. Pokud bychom vytvořili příliš řídkou barvu, z kartáčku by při práci barva často odkapávala na papír.
Děti pracují ve dvojici. Jeden přitiskne ruku na papír (po celou dobu by s ní neměl hýbat) a druhý mu ji pomocí zubního kartáčku přestříká. Stříkání se provádí tak, že kartáček namočíme do barvy, přebytečnou barvu otřeme o okraj kelímku a přejížděním ukazováčku o štětinky barvu rozprašujeme okolo položené ruky. Ruce se mohou překrývat stejně jako v jeskynních malbách, dbáme však, aby se překrývaly odlišné barvy rukou a nedocházelo tak k jejich zániku.
Závěr
- Srovnání: Fotografie vs. naše otisky rukou – barevnost, počet rukou, směr
- Poznáš vlastní ruku?
Obměna: Místo kartáčku lze využít foukací fixy, rozprašovač
