cestám umělců do Paříže (Filla, Gutfreund, Kubišta, J. Čapek)
v. Kramářovým nákupům obrazů Picassa (Hlava Fernandy) a Braqua
1. fáze –KUBOEXPRESIONISMUS (1912-1914)
malují složitější témata z oblasti biblické a každodenního života
vliv výstavy Muncha, expresionismu = proto je náš kubismus psychologičtější
2. fáze – LYRICKÝ KUBISMUS (1923)
důraz na spontánnost, improvizaci, hravost, hru s barvou, tvarem, linií
hladká a strukturální malba, obraz má působit esteticky
snaha vyjádřit básnické představy
vedle zátiší i figurální kompozice
3. fáze – IMAGINATIVNÍ KUBISMUS (1930)
ovlivněna psychikou, působí imaginativně
groteskní postava = monstra
tématem: ženské tělo zdeformované, eroticky působivé
ve skupině dvě křídla:
čapkovské – neortodoxní – chápe Picassův a Braqův kubismus jen jako jedno z možných variant dobového hledání nového výrazu – neodmítali italský futurismus – Čapkové, Špála, Hofman, Chochol
fillovské – ortodoxní – uznávali jen Picassa a Braqua – Filla, Beneš, Gutfreund
jeho díla z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury
je vysoce oceňován jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové a Pardubic (díky němu + Kotěrovi považováno HK za nejlépe urbanisticky řešené město u nás)