- Výtvarný záměr: poznávání sebe samého i ostatních
- Výtvarná technika (postup): práce s fotografií
- Pomůcky: fotoaparát, tiskárna, kancelářské papíry, temperové barvy, užší ploché štětce, ubrus, barevné papíry, malé nůžky, lepidlo v tubě
Motivace a hra
Hovoříme o různorodosti a odlišnosti lidí. Jaké znaky máme společné? V čem se od sebe lidé mohou lišit? Žádní dva lidé na zemi nejsou úplně stejní. Mluvíme jinými jazyky, máme jiné zájmy, jsme různě staří, jinak velcí atd. Na první pohled si však všimneme obličeje, který má každý trochu jiný. Například nos, jaký může být? A co vlasy? Oči? Pleť? Nejlépe se tvar obličeje dá zachytit ze strany (profilu). Děti obeznámíme, že si je vyfotíme, aby viděly, jak je každý z profilu obličeje odlišný.
Realizace výtvarné činnosti
Děti po jednom vyfotíme z profilu nejlépe na co nejsvětlejším pozadí. Fotky hlav před tiskem můžeme v počítači ještě oříznout. Děti si malými nůžkami vystřihnou svůj obrys – u obličejové části dopředu konstatujeme, že ji mohou vynechat a učitelka ji dostřihne (pokud by děti ustřihly některou z hlavních částí, nebyly by to pak už ony).
Nabídneme kompletní škálu temperových barev, kdy si děti zvolí vlastní odstín a z druhé (bílé) strany fotografii zakryjí barvou. Při malbě fotografie používáme nezředěných temper. Lze pomalovat i fotografie, ale je potřeba využít pouze tmavé barvy, které zakryjí tiskařskou barvu. Lze obměnit motivací na stíny, kdy by všechny obrysy byly pouze černé.
Po zaschnutí se kancelářské papíry povětšinou zkroutí, proto je dáme na den vylisovat. Narovnané lepíme na barevný papír. Opět záleží na učitelce i dětech, zda profily budeme lepit na papír, který se dětem líbí anebo na příbuzný barevný odstín jako je silueta (odstíny červené, růžové, oranžové atd.)
Závěr
Poznávají děti samy sebe po přemalbě fotografie? Sledujeme charakteristické rysy u jednotlivých dětí. Poznáme své kamarády dle siluety hlavy?
