Archiv pro štítek: hudba

  • Výtvarný záměr: znázornit klaviaturu, doplnit ji o další prvky, které ke hře patří
  • Výtvarná technika: papírová koláž, tupování
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A4, molitanové houbičky, kelímky na barvy, temperové barvy, kancelářské papíry, barevné papíry A5, tužky, nůžky, lepidlo v tubě, černé fixy, obrázek klaviatury, zpěvníky

Motivace a hra
  • Diskuse: Druhy hudebních nástrojů – Jaké znáte hudební nástroje? Do kterých se fouká, na které tluče? Které mají struny a které klávesy? A na co byste si přáli hrát vy?
  • Písničky o hudebních nástrojíchMuzikantská rodina, Já jsem muzikant, Tluče bubeníček, Sedí liška pod dubem apod.
  • Poslech: Poznáváme hudební nástroje – Zavřeme oči a poznáváme zvuky hudebních nástrojů na CD.
  • Pokus: Vodní xylofon – Několik skleněných lahví naplníme odlišným sloupcem vody. Doléváním vody získáme stupnici. Ťukneme lžičkou do lahve a ukážeme, jak vzniká ton. Zahrajeme na lahve různé tóny, uspořádáme je od nejhlubšího po nejvyšší. Čím více bude v lahvi vody, tím nižší ton získáme. Můžeme si s dětmi zkusit na „vodní xylofon“ zahrát jednoduché melodie lidových písniček.
  • Seznámení s klávesovými nástroji – klavír, varhany, piano, akordeon, cembalo.

 

Realizace výtvarné činnosti

Do kelímků vymáčkneme temperové barvy, které se dětem líbí. Pro každou barvu zvolíme molitanovou houbičku pro zachování jasných barevných odstínů. Houbičku jemně přitiskneme do nezředěné tempery, otřeme přebytečnou barvu o okraj kelímku a tupujeme. Dobré je houbičku na papír více přimáčknout, nedělat rychlé otisky, které nezachytí texturu houbičky. Dohlížíme na to, aby byla celá plocha zaplněná barvou.  Mezitím co nám bude podklad schnout, se vrhneme na vytvoření klaviatury, not a ruky, kdy na konci všechny tyto prvky rozmístíme na plochu a přilepíme.

Dětem na stůl položíme obrázek klaviatury, kancelářské a černé papíry, tužky, nůžky a černé fixy. Pokud děti nechtějí nebo se bojí, nakreslí si na bílý papír klasický obdélník, který černým fixem rozdělí na stejně široké svislé pruhy. Pokusme se ale děti navést na fantaskní tvar kláves, které se mohou různě vlnit, stáčet, lámat. Děti si vezmou černý papír, přiloží ho na výšku ke své vznikající klaviatuře, odměří 2/3 z výšky bílých kláves a ustřihnou. Z tohoto pruhu stříhají černé proužky a kladou je mezi dvě bílé klávesy za vizuální opory klaviatury zobrazené níže. Pokud si myslí, že mají klaviaturu správně, černé klávesy přilepí a horní přečnívající části zastřihnou.

Děti si vyberou libovolný barevný papír, na který si obkreslí svou ruku, vystřihnou ji a přilepí na plochu. Ruka by se měla dotýkat kláves, jako když na ně hraje. Pro mnohé může být úskalím vytvoření not, proto oceňujme jakékoliv jejich množství, které se v koláži objeví.  Varujme je před kresbou příliš malých not, které jdou těžko vystřihnout a lepením not zrcadlově obráceně.

Závěrečná činnost

  • Hra na klávesy – Dáme každému možnost si zkusit zahrát na skutečnou klaviaturu na pianu ve třídě.

  • Výtvarný záměr: vizuální variace známé písně, znázornění melodie vlastní grafickou partiturou
  • Výtvarná technika (postup): malba suchým pastelem, kresba dřívkem, koláž
  • Pomůcky: náčrtníkové papíry formátu A4, suché pastely, fixativ, tuš (černá, modrá, zelená), dřívka nebo špejle, nakopírované písně o vodě, notové papíry, nůžky, lepidlo v tubě, skleničky na víno        

Motivace a hra

Umí voda vydávat zvuk? Určitě se dětem vybaví zvuky syčení, šumění, kapání vodovodního kohoutku. A umí voda zahrát třeba písničku o vodě? K pokusu potřebujeme skleničky na víno s ostrými hranami. Čím více jich budeme mít k dispozici, tím víc může vzniknout odlišných tónů. Skleničky naplníme různým množstvím vody. Navlhčeným prstem přejíždíme krouživým pohybem po jejich obvodu, čímž se vyluzují určité zvuky. Podle toho, jak je sklenice naplněná, vydává hluboké nebo vysoké tóny. Sklenice můžeme „naladit“ a zahrát si píseň. Na skleničky můžeme hrát i jinak – jemnými údery například příborovým nožem, plstěnou/dřevěnou paličkou.

Před výtvarnou prací s dětmi zavzpomínáme, v jakých písních se zpívá o vodě (např. Prší, prší; Holka modrooká, Rybička maličká, Kočka leze dírou, Kde domov můj, Ráček,…). Noty vybraných písní v dostatečném množství nakopírujeme, aby děti měly při činnosti vždy na výběr.

 

Realizace výtvarné činnosti

Náčrtníkový tónovaný papír si podmalujeme pastelovými barvami a ukazováčkem postupně roztíráme. Všímáme si, jak se pastely navzájem mísí. Plocha bude představovat vodní hladinu, dle toho pro ni volíme vhodnou barevnost. Podmalbu zafixujeme, abychom se při následné kresbě o pozadí neumazali a aby se pastel nevytřel.

Při dalším kroku je potřeba zapojit vlastní kreativitu, představivost, fantazii i myšlení. Zahrajeme si na hudební skladatele, vcítíme se do jeho role, abychom okusili, jak je mnohdy těžké zaznamenat píseň, podle které by se dalo hrát a zpívat. Úkolem je výtvarně ztvárnit dítětem vybranou píseň. Možností je nespočet: děti mohou použít notový záznam zvolené písně nebo jen její část, tu různě rozstříhat a nalepit ji na podklad. Na notový papír zakreslit grafickou partituru (inspirace z not písně, noty jako kapky, kruhy, trojúhelníky, vlnky, lomené čáry, různě dlouhé čárky v různých výškách atd.), notový záznam poté vystřihnout a upevnit do výtvoru. Stejný postup lze aplikovat i tak, že grafické partitury kreslíme tuší a dřívkem přímo na pastelovou podmalbu. Grafický záznam nemusí být uspořádán lineárně, může nabývat nejrůznějších podob a tvarů – spirál, vlnek, kruhů. Hrajeme si s různými symboly, tvary, barvou i prázdným prostorem. Děti by si v průběhu tvorby partitur měly danou píseň zpívat.

Melodie vody2 Melodie vody Melodie vody3

Závěr

Hotové dětské partitury interpretujeme. Dítě si ze svého výtvoru vybere výtvarně ztvárněný úsek a prostřednictvím hry na tělo, hlasem, orffových nástrojů se ho pokusí zvukově ztvárnit.