• Výtvarný záměr: Vymyslet krátký děj, část z něj výtvarně zobrazit, obraz zasadit do vytvořené televize
• Výtvarná technika: dokreslovaná koláž
• Pomůcky: černé čtvrtky A3, šablona zaobleného obdélníku, bílá pastelka, bílé čtvrtky A4, barevné papíry, nůžky, tužky, lepidlo v tubě, fixy, pastelky, černé Centropeny, obrázky z časopisů (lidé, zvířata, domy, květiny…), ubrus

Motivace

• Televize (báseň) – V obýváku vegetuje bedna velká, placatá. Různé věci ukazuje – stromy auta, zvířata. Občas před ní lidi sedí, hledí na film, hokej v lize, co se děje hnedka vědí, prozradí to – televize.
• Televize (diskuse) – Máte doma televizi? Kdo ji má i v pokojíčku? Díváte se na ni často? Na co se díváte? Co kromě pohádek vysílá? Co se z televize můžeme dozvědět zajímavého? Je něco, čím je televize pro nás nebezpečná a mohla by nám uškodit?
• Stínová televize na zdi (zrakové hádanky) – do krabice naskládáme předměty výrazných tvarů a struktury (struhadlo, sítko na čaj, cedník, košík, drátěnka, síť apod.). Učitelka sedí u stolu, krabici má tak, aby ji děti neviděly; ty se dívají na stěnu, na kterou učitelka pomocí baterky promítá stíny předmětů. Čím více se baterkou přiblížíme k předmětu, tím větší a méně identifikovatelný bude stín na stěně. Děti hádají, o jaký předmět se jedná.
• Hraní divadla v televizi – do libovolně velké krabice bez víka vystřihneme vpředu okénko, vnitřní stranu viděnou přes okénko natřeme černou barvou. Děti si vyrobí papírové loutky na špejlích a mohou ostatním „vysílat“ pohádku/pořad v rámci spontánních her.

Realizace výtvarné činnosti

Dětem ukážeme fotografie televizí, jak se vizuálně proměnily během let. Z těchto přístrojů si vyberou tu, která se jim líbí svými prvky (noha, anténa, tlačítka) a tu se pokusí ztvárnit.

Děti si vezmou černou čtvrtku A3 a obdélníkovou šablonu pro obrazovku, která by měla mít o trochu menší rozměry než čtvrtka A4. Šablonu si přiloží kamkoliv na černou čtvrtku a bílou pastelkou ji obkreslí. Tento vnitřní prostor vystřihnou, do něj nakonec vloží hotový obrázek.  Papír z průhledu použijeme na detaily televize. Pro tlačítka děti používají barevné papíry, které mohou barevně kombinovat. Do nich mohou vepisovat čísla, znaky pro hlasitost atd.

Děti už v průběhu výroby televize přemýšlí, co budou vysílat.  Obraz by měl vyprávět krátký děj. Pokud je nic nenapadá, necháme je si prohlížet nejrůznější fotografie vystříhané z časopisů, které jim mohou vnuknout nápad a které zároveň mají za úkol při práci použít. Vybrané fotografie si děti pečlivě vystřihnou, umístí na papír a dokreslí zbývající obraz pastelkami, fixami. Jakmile mají hotovo, lepidlo nanesou zepředu na okraje bílé čtvrtky a položí na ni televizor.

Závěrečná činnost

• Televize promluví – protože naše televize nemluví, promluví za ní ten, kdo ji vytvořil. Dítě si vezme svou televizi, posadí se naproti dětem a spustí televizní vysílání – popíše, co na televizní obrazovce vidíme, a pokusí se vymyslet krátké pokračování příběhu.

• Výtvarný záměr: znázornit klaviaturu, doplnit ji o další prvky, které ke hře patří
• Výtvarná technika: papírová koláž, tupování
• Pomůcky: čtvrtky formátu A4, molitanové houbičky, kelímky na barvy, temperové barvy, kancelářské papíry, barevné papíry A5, tužky, nůžky, lepidlo v tubě, černé fixy, obrázek klaviatury, zpěvníky

Motivace a hra

• Diskuse: Druhy hudebních nástrojů – Jaké znáte hudební nástroje? Do kterých se fouká, na které tluče? Které mají struny a které klávesy? A na co byste si přáli hrát vy?
• Písničky o hudebních nástrojích – Muzikantská rodina, Já jsem muzikant, Tluče bubeníček, Sedí liška pod dubem apod.
• Poslech: Poznáváme hudební nástroje – Zavřeme oči a poznáváme zvuky hudebních nástrojů na CD.
• Pokus: Vodní xylofon – Několik skleněných lahví naplníme odlišným sloupcem vody. Doléváním vody získáme stupnici. Ťukneme lžičkou do lahve a ukážeme, jak vzniká ton. Zahrajeme na lahve různé tóny, uspořádáme je od nejhlubšího po nejvyšší. Čím více bude v lahvi vody, tím nižší ton získáme. Můžeme si s dětmi zkusit na „vodní xylofon“ zahrát jednoduché melodie lidových písniček.
• Seznámení s klávesovými nástroji – klavír, varhany, piano, akordeon, cembalo.

Realizace výtvarné činnosti

Do kelímků vymáčkneme temperové barvy, které se dětem líbí. Pro každou barvu zvolíme molitanovou houbičku pro zachování jasných barevných odstínů. Houbičku jemně přitiskneme do nezředěné tempery, otřeme přebytečnou barvu o okraj kelímku a tupujeme. Dobré je houbičku na papír více přimáčknout, nedělat rychlé otisky, které nezachytí texturu houbičky. Dohlížíme na to, aby byla celá plocha zaplněná barvou.  Mezitím co nám bude podklad schnout, se vrhneme na vytvoření klaviatury, not a ruky, kdy na konci všechny tyto prvky rozmístíme na plochu a přilepíme.

Dětem na stůl položíme obrázek klaviatury, kancelářské a černé papíry, tužky, nůžky a černé fixy. Pokud děti nechtějí nebo se bojí, nakreslí si na bílý papír klasický obdélník, který černým fixem rozdělí na stejně široké svislé pruhy. Pokusme se ale děti navést na fantaskní tvar kláves, které se mohou různě vlnit, stáčet, lámat. Děti si vezmou černý papír, přiloží ho na výšku ke své vznikající klaviatuře, odměří 2/3 z výšky bílých kláves a ustřihnou. Z tohoto pruhu stříhají černé proužky a kladou je mezi dvě bílé klávesy za vizuální opory klaviatury zobrazené níže. Pokud si myslí, že mají klaviaturu správně, černé klávesy přilepí a horní přečnívající části zastřihnou.

Děti si vyberou libovolný barevný papír, na který si obkreslí svou ruku, vystřihnou ji a přilepí na plochu. Ruka by se měla dotýkat kláves, jako když na ně hraje. Pro mnohé může být úskalím vytvoření not, proto oceňujme jakékoliv jejich množství, které se v koláži objeví.  Varujme je před kresbou příliš malých not, které jdou těžko vystřihnout a lepením not zrcadlově obráceně.

Závěrečná činnost

• Hra na klávesy – Dáme každému možnost si zkusit zahrát na skutečnou klaviaturu na pianu ve třídě.

• Výtvarný záměr: zpodobnit svou představu o vzhledu masožravé rostliny podle své fantazie
• Výtvarná technika/postup: papírová koláž, asambláž
• Pomůcky: čtvrtky A4, turecká káva, hrníček, širší kulaté štětce, vlnitá lepenka, barevný vlnitý papír, nůžky, tužky, bílé pastelky, černý Centropen, barevné papíry, plata od vajec, lepidlo Herkules, ubrus.

Motivace a hra

• • Hledání odpovědí na otázky – Jak může vypadat masožravá rostlina? Jak se svým vzhledem asi liší od běžné květiny, která jídlo přijímá stonkem? Má ústa a zuby? Myslíš, že by tě kousla do prstu? Může mít oči? A čím se vlastně živí? Jmenuj některý hmyz. Čím láká své oběti k sobě – vzhledem, vůní? Čím je chytá?

• • Píseň: Masožravá kytka a cvrček

• PL: Masožravá kytka – Pedagog vytvoří trojice kartiček květin, přičemž jedna bude kresba, druhá její stín a třetí chybný stín (od jiné květiny, nebo s malým rozdílem). Pracujeme v kruhu. Učitelka rozloží vždy 3 karty (1 kresba, 2 stíny) a vybrané dítě umístí berušku (z kamínku/zátky) na stín, kam si může sednout – tedy na chybný stín. Správný stín shodný s kresbou patří kytce masožravé, která by ji mohla sežrat.

Realizace výtvarné činnosti

Aby nám květiny jednak voněly a zároveň jsme natónovali i pozadí, použili jsme malbu kávou (lógr s trochou vody). Čtvrtku necháme schnout a mezitím se jdeme věnovat výrobě masožravých rostlin, pro které jsme zvolili decentní barevnost. Pokud se podíváte na fotografie hmyzožravých rostlin, zjistíte, že masožravky mají všemožné odstíny, takže vy můžete sáhnout po pestřejších vlnitých papírech. Přírodní barevnost jsme získali z běžných krabic a pro ústa masožravky jsme použili plata od vajec, které pedagog vystřihne na jednotlivé dílky a děti si je samy už upraví do podoby, kterou požadují. Děti si rostlinu prozatím sestavují na stůl či jiný starý papír, a jakmile natónovaná čtvrtka uschne, lepíme na ni. Masožravky lze doplnit o personifikované prvky jako jazyk, zuby, oči, ruce apod. Lze se inspirovat i různými fotografiemi masožravých rostlin, v našem případě se vycházelo jen z fantazie dětí.

  Závěr

• Představení masožravek – Její název, popis, čím loví a jak k sobě láká hmyz.

• • Výtvarný záměr: navrhnout jednoduchou podobu květiny, která by byla malinko v něčem jiná, než mají ostatní; z koláže provést barevný tisk
  • Výtvarná technika/postup: tisk z papírové koláže
  • Pomůcky: 3 čtvrtky A4/dítě, tužky, nůžky, lepidlo v tubě, barevné tiskařské barvy, plastová/skleněná destička, tiskařské válečky a těrky, noviny, stará lžíce, ubrus.

Motivace a hra

• Seznámení s výtvarným  motivem – Necháme kolovat opravdovou květinu. Ať si ji děti lehce ohmatají, přivoní si k ní. Kde se můžeme setkat s květinami?
• PH: Uvíjíme věneček – Uvíjíme věneček, ze všech našich kytiček. Zapleteme do věnečku kvítek, lístek i kytičku. Jaké jméno máš? Pojď ty mezi nás! Učitelka nebo vybrané dítě chodí mezi dětmi, které sedí na koberci v tureckém sedu. Na otázku: „Jaké jméno máš?“ odpoví vybrané dítě názvem kytičky a chytí se kamaráda, který se ptá. Hra pokračuje, dokud se nedrží všechny děti.
• VV: Naše zahrádka – Děti sedící na zemi si posílají klubko vlny, které zanechává po rozmotání barevnou linii, a přitom sdělují, o jakou květinu by se chtěly na své zahrádce starat. Pak si vyhlédnou ze vzniklých tvarů a linií „záhonek“ a pustí se opodál do tvoření květin. Každý dostane čtvrtku A5, na kterou si nakreslí jednoduchou květinu, kterou je schopen vystřihnout a vloží ji do vybraného záhonku.

Realizace výtvarné činnosti

Dvě čtvrtky budeme potřebovat pro koláž a třetí pro tisk z koláže. Některým dětem chvilku trvá pochopit, že nakreslené prvky nebudou po tisku viditelné, že je potřeba vše nakreslené vystřihnout, proto je vhodné dětem na příkladu ukázat, že např. střed květiny bude vidět, pokud vystřihneme kolečko a to nalepíme do jejího středu.

Zvolíme si podkladový papír, na který budeme prvky lepit a papír, na který budeme prvky kreslit tužkou a ty následně vystřihovat. Z vystřižených prvků sestavujeme květinu/y. Jakmile mají děti částečně hotovou kompozici, je vhodné prvky přilepit lepidlem na podkladovou čtvrtku, aby se ve změti odstřižků neztratily.  Až poté doporučuji lepit detaily jako kolečka na vázu apod.  Každé dítě si zvolí 2 tiskařské barvy, které bude chtít pro svůj tisk použít. Ty pedagog nanese na plastovou/skleněnou desku, rozválí do plochy a děti si je pomocí válečků nanáší na koláž ležící na novinách. Každá barva by měla mít svůj váleček. Ideální je začít světlejší barvou, nebát se barvy i částečně překrývat. Do míst, kam se váleček nedostane, použijeme látkové těrky (viz…). Na koláž opatrně přiložíme bílou čtvrtku a provedeme tisk pomocí válečku a staré lžíce.

Závěr

• • Komparace dětských prací – Porovnáváme, zda se mezi výtvory neobjevují stejné květiny, podobné řadíme k sobě. Poukazujeme a oceňujeme originální prvky i kompozice.
  • Pozn. Při této technice se dá vytvořit pomocí jedné matrice více otisků, nicméně počítejte s tím, že tisky z formátu A4 pojmou mnoho tiskařské barvy, takže opakované otisky využívejme jen v nutných případech.

• Výtvarný úkol: vyhledat v novinách tvarově vhodné sloupce dle zamýšleného typu staveb, vystřižené je klást na černou plochu, doplnit domy o podstatné znaky
• Výtvarná technika/postup: papírová koláž
• Pomůcky:  staré noviny, kancelářské papíry, černé čtvrtky formátu A3, lepidlo v tubě, nůžky, tužky, raznice „vločka“, černé fixy

Motivace a hra

• Diskuse: Dům – V čem lidé bydlí? Jak můžeme jinak říct „dům“? (obydlí, příbytek, domek, domeček, chata, chalupa, chaloupka, chatrč, srub, novostavba, panelák, barák, vila, palác, zámek, sídlo…) Jak vypadá dům, ve kterém bydlím? Čím a jak se obydlí liší? Z čeho je člověk staví? Kdo navrhuje dům? Architekt nebo stavitel?
• Prostorová představivost: Stavíme domy – Skládání kostek podle předlohy. Děti dostanou 5-6 kostek (lze využít obrázkové kostky-kubusy), učitelka staví před zraky dětí různé kombinace z kostek a děti dle předlohy staví stejné „domy“. Postupujeme od nejjednodušších staveb ke složitějším.
• Pozorování: Fotografie domů – rodinný, panelový, bytový, sakrální…lišící se tvarem (nízké, vysoké, úzké, široké).

Realizace výtvarné činnosti

Děti ve starých novinách hledají různě dlouhé a široké novinové sloupce (bez fotografií), které si vystříhávají a rozmisťují je na černou plochu. Dlouhý úzký sloupec může představovat panelák, věž; kratší a široký – rodinný/bytový dům; různě vysokých sloupců třeba kostel. Po zaplnění celé šířky čtvrtky je lepí na spodní okraj čtvrtky. Pro střechy využijeme kontrastního bílého kancelářského papíru. Aby děti odhadly správnou šířku stříšek, položí si kancelářský papír nad budovu a tužkou si na něj nakreslí střechu, teprve poté si střechu vystřihnou a přilepí na danou budovu. Domům dokreslíme okna, popř. dveře černým fixem. Tyto prvky více vyniknou, pokud budou celé zatmavěné.

Neboť jsme využili kontrastu černého papíru s bílými motivy, evokovalo to v nás zasněžené domy v noci, kdy se na ně snáší vločky. Kdo nemá raznice vloček, může vločky dokreslit bílým fixem/pastelkou.

Závěr

• Jaké domy jsem postavil? – Pojmenování znázorněných typů staveb (rodinný dům, kostel, chatka, věž, hrad, panelák atd.)

• Výtvarný záměr: ztvárnit ptačí stopy různými výtvarnými technikami
• Výtvarná technika/postup: kolorovaná papírová koláž, kresba fixy, otisk netradičního materiálu
• Pomůcky: 
  • kolorovaná papírová koláž – 2 x bílá čtvrtka A4 (pro dítě), tužka, malé nůžky, lepidlo v tubě, černá tiskařská barva, váleček, plastová destička, ubrus
  • Kresba fixy – bílá čtvrtka A4, černý fix/Centropen
  • Otisk netradičního materiálu – bílá čtvrtka A4, černý temperová barva, plastová destička, plochý štětec, malé kartonové obdélníčky, ubrus

Motivace a hra

• Pozorování ptačích stop ve sněhu – rozlišování ptačích stop od jiných stop.
• Vzkazy čtené ze stop – Pomocí tiskátka ptačí stopy (či kresby) vytvoří několik šikovných dobrovolníku při ranních spontánních činnostech na kancelářský papír A4 příběh/vzkaz ptáčka. Děti si ve skupince u stolečků vylosují 1 papír s otisky ptačích cest. Jejich úkolem je pomocí stop vymyslet příběh, co ptáček dělal (vrabeček šel na procházku, potkal druhého vrabce a společně skákali ke krmítku, poprali se…)
• Hmatový chodník: Zkoumání povrchu nohama – Ptáčci nenosí boty jako my lidé. A všude kde chodí, skáčou, vnímají povrch bosýma nohama. Jaké to je? V krabicích jsou připravené různé materiály – písek, jehličí, kamínky, mech, šišky, studená/teplá voda atd. Děti postupně zkouší projít vším, přitom sdělují své pocity.

Realizace výtvarné činnosti

• Kolorovaná papírová koláž – Každé dítě dostane dvě čtvrtky. Na jednu čtvrtku si kreslí tužkou dostatečně velké ptačí stopy, které vystřihne a lepí je na druhou čtvrtku. Děti si mohou nejprve na papír předkreslit několik stop, vystřižené postupně komponovat na plochu a přilepit je až na závěr práce. Někteří dávají přednost okamžitému lepení každé nově vystřižené stopy. Jakmile lepidlo řádně zaschne, vyválíme na destičce černou tiskařskou barvu a pomocí válečku ji naválíme na papírovou koláž.
  

• Kresba fixy – Na základě získaných znalostí o podobě ptačích otisků ve sněhu zakreslují děti na čtvrtku černým úzkým fixem jejich stopy. Jde spíše upevnění tvaru, hru s opakujícím se prvkem, o zaplnění plochy. Cílem není vytvoření příběhu, ale ani jemu nebráníme. U stop měníme jejich směr i velikost.

• Otisk netradičního materiálu – Velmi rychlá a efektivní technika, ke které potřebujeme malé obdélníčky z tvrdého papíru/kartonu (např. 5 x 2 cm), který se nebude ohýbat pod mírným přítlakem. Na plastovou destičku naneseme černou (můžeme vytvářet i barevné stopy) temperovou barvu a štětcem ji rozetřeme do plochy tak, aby se vytvořila slabá vrstva barvy, příliš barvy by způsobovalo dvojité otisky. Pracujeme s hranami obdélníčkového papíru. Přiložíme do barvy nejdelší stranu obdélníčku a poté otiskneme na čtvrtku, poté přiložíme kratší stranu do barvy, přiložíme ji přibližně ke středu nejdelší čáry a otiskneme ji 2krát do stran = 1 stopa. Pozn. Obdélníček do barvy pouze přikládáme (nejezdíme s ním v barvě, netupujeme s ním). Vždy nejprve vytvoříme jednu celou stopu a pak otiskujeme další.

• Výtvarný záměr: zachytit podstatné znaky anděla a provést tisk ze vzniklé koláže
• Výtvarná technika/postup: tisk z papírové koláže
• Pomůcky:  čtvrtky formátu A4 (pro každé dítě 3), potravinářský provázek, tužky, nůžky, lepidlo v tubě, modrá tiskařská barva, grafický váleček, stará lžíce, deska na rozválení barvy, noviny, ubrus.

Motivace a hra

• Motivační příběh: Jak na svět přišli andělíčci– „Na počátku nebylo na zemi nic, jen tma. Pán světa, kdo zemi tvořil, rozhodl, že je mrzuté být sám, protože samota přináší smutek, a tak začal zahřívat obláčková vejce. Z vajec se postupně vylíhli andílci. Pán světa s pomocí andělů začal tvořit svět. Všude ale byla tma, proto musel zařídit světlo. „Budiž světlo,‘ řekl silným hlasem. Pán světa společně s andílky začali postupně vytvářet celý, krásný svět. Atak se stalo, že se andílci stali velmi důležitými a možná je stále potkáváme mezi námi.“
• Nasloucháme andělskému tichu – Andělíčci mají rádi ticho. Jedině tak se dokáží objevit. Zkusíme se zcela ztišit, znamením k tichu je zazvonění na „andělský“ zvoneček. Děti zaujmou na koberci vhodnou polohu a naslouchají zvukům, které do třídy vzdáleně doléhají. Můžeme opravdu slyšet ticho? Patrně nás vždy drobné zvuky vyruší – tikot hodin, hluk za zavřeným oknem, zvuky z vedlejší třídy, které se nesou přes zeď. Pozor, abychom andělíčky nevyplašili. (převzato a upraveno z: Kafomet pro MŠ výběr III, 2016)
• Vzhled andělíčka – Vyvození znaků anděla (bílý plášť, plavé dlouhé nebo kudrnaté vlasy, sněhobílá křídla). Jsou staří/mladí? Jsou symbolem dobra nebo zla? Co je jejich prací? (ochraňovat lidi před nebezpečím).

Realizace výtvarné činnosti

Pracujeme se skupinou u stolečku. Každé dítě dostane 2 čtvrtky. Na jednu čtvrtku kreslí tužkou tvary a vystřihává je; na druhou čtvrtku vystřižené tvary pokládá a sestavuje z nich andělíčka. Nejprve si děti nakreslí košilku (trojúhelník), hlavu (kruh) a křídla (papír přehnou na polovinu, nakreslí křídlo a vystřihnou), tvary sestaví na novou čtvrtku a přilepí je lepidlem. Křídla je lepší při lepení zasunout pod košilku. Poté již kreslí vzhledem k proporcím anděla další detaily. Andělíčkovi by neměla chybět hvězda na čele. Vlasy můžeme zhotovit z papíru, ale efektivněji působí provázek, který si děti nastříhají na délku vlasů, potřou ho lepidlem v tubě a lepí ho od středu hlavy dolů. Pokud chceme, aby při tisku vynikla křídla, vlasy vedeme podél obličeje směrem dolů. Andělíčka můžeme ozdobit vločkami, hvězdičkami vyražené děrovačkou. Protože andělé se vylíhli z obláčků a i v nebi žijí, může být pozadí doplněno o drobné mráčky.

Po zaschnutí lepidla naneseme na vzniklou koláž modrou tiskařskou barvu, kterou si předem vyválíme na plastové destičce. Nejprve využijeme k nanášení váleček, který pokryje největší plochu papíru. Aby při následném tisku vynikly vlasy, křídla, detaily na obličeji i košilce, využijeme těrku z hadříku (objasněno u námětu: Co se z vejce vylíhne) Na koláž přiložíme čistou bílou čtvrtku a pomocí čistého válečku či lžíce provedeme ruční tisk. Vzniknou nám tak 2 dětská díla: kolorovaná koláž a tisk z koláže.

Závěr

• Prohlížení a komparace andělů – Na základě čeho poznáme, že se jedná o anděly? Co mají všichni andělé společného? V čem se od sebe liší, že je každý trochu jiný?

• Výtvarný záměr: ztvárnit jablka postupným zvětšováním kruhového tvaru, střídat barevné odstíny papíru
• Výtvarná technika/postup: papírová koláž
• Pomůcky:  větší arch modrého, zeleného a černého papíru, barevné papíry A4 (červený, růžový, oranžový, žlutý), lepidla v tubě, nůžky, tužky

Motivace a hra

Na podzim, kdy opadává listí ze všech listnatých stromů, se na některých jabloních začnou odkrývat poslední nesklizená jablíčka. Jedná se o podzimní a zimní odrůdy, které dozrávají v době, když už je venku chladno. Tyto zimní jablka se sklízí nejčastěji až v říjnu, kdy už na stromech není mnohdy ani lísteček. Strom i přes to, že shodil své šaty, vypadá kouzelně – ozdobený malými i velkými žlutými, nazelenalými, oranžovými, červenými kulatými plody.

převzato z: http://ekozahrady.com

Realizace výtvarné činnosti

Podkladovou koláž zhotoví u předškolních dětí pedagog. Na velký světle modrý arch (A1 a větší) nalepí pruh zeleného papíru (=tráva) a strom, který si nejprve předkreslí na černý/hnědý papír a vystřihne. Pozornost zaměřujeme na velikost stromu i rozvětvení koruny, aby děti měly dostatek prostoru pro umístění svých vytvořených jablek.

Dětem pro koláž poskytneme barevné papíry v co nejširší škále teplých barev – světle/tmavě červené, růžové, oranžové, žluté (A4 rozstřihneme na A5 z důvodu šetření). Děti si tužkou mohou předkreslit nejmenší kruh, ten vystřihnou a nalepí na jiný barevný papír. Následující zvětšující se kruhy již bez dopomoci předkreslení vystříhávají z papíru. Takto postupujeme do doby, než jsou děti s velikostí jablka spokojeni. Po celou dobu práce nabádáme k šetření papíru – menší kruhy se snažíme vždy umisťovat na kraj papíru, nikoliv doprostřed. Své jablíčko děti dle vlastního kompozičního cítění upevní lepidlem na větev stromu.

Závěr

• DH: Počítáme jablíčka – Spočítej malá/největší jablka. Kterých je více/méně?
• Pojmenování naší odrůdy jabloně

• Výtvarný záměr: plošně konstruovat strom z drobných kruhových prvků
• Výtvarná technika/postup: koláž
• Pomůcky:  měkké barevné papíry, tužky, lepidlo v tubě, bílá papírová kolečka (popř. jiný zbytkový materiál)

Motivace a hra

• Symbolické zobrazení: Kořen, kmen, koruna – kořeny: stoj rozkročný, kmen: rychle si k sobě najdeme kamaráda a pevně ho obejmeme, koruna: vytvoříme co nejrychleji společný kruh. Děti se pohybují volně po prostoru, zvuk bubínku zastaví pohyb dětí do štronza. Následuje jeden z pokynů: kořen – kmen- koruna.
• Báseň:

Roste v kouzelné zahrádce,

roste jako v pohádce.

Není už vůbec malý,

tvoří ho kruhové tvary.

• Seznámení s úkolem – V kouzelné zahrádce rostou stromy, které jsou velmi zvláštní. Vůbec se nepodobají těm, které všichni známe. Jsou to stromy tvořené kruhy a kroužky.

Realizace výtvarné činnosti

Pro činnost byla využita papírová kolečka z tvrdšího materiálu získaná darem od rodičů. Pokud tímto či podobným materiálem nedisponujete, můžete místo nich využít kolečka z děrovačky, zmuchlané kousky papíru, malé polystyrénové kuličky apod.

Není úplně vhodné si celý strom předkreslit tužkou, neboť některé děti detailně zakreslují jednotlivé větvičky a vzhledem k následné koláži (v tomto případě z cca 1 cm koleček) by nemohly kopírovat koláží všechny zakreslené linie. Vhodnější variantou je nakreslit pouze kmen stromu vedený přibližně do poloviny formátu, vyplnit ho kolečky a pak již z představy lepit kolečka do podob větví. Pokud se děti neobejdou bez vedoucích linek, nakreslí si dvě až tři větve umístěné dál od sebe, polepí je kolečky a až poté si načrtnout další větve. Kromě větví vyrůstajících z kmene se snažíme i o rozvětvování již vytvořených větví. Pokud tvoříme podzimní stromy, pracujeme na podkladu evokující svou barevností podzim.

Závěr

Oceňujeme stavbu stromu (postupně se zužující kmen ke koruně, rozvětvenost větví i preciznost práce).

• Výtvarný úkol: vypozorovat tvary tvořící vzor zvířat, ty přenést na lepící papír, vystřihnout a lepit na tónovaný podklad – vytvoření zvětšeniny vzoru srsti
• Výtvarná technika (postup): papírová koláž
• Pomůcky: barevné papíry v odstínech srsti zvířat (tmavě žlutý – jaguár, levhart; bílý – zebra; světle oranžový/hnědý – žirafa, gepard, ženetka; oranžový – tygr), černé a hnědé lepící papíry (popř. obyčejné barevné papíry+ lepidlo v tubě), tužky, nůžky, nádoba s vodou, ubrus, fotografie zvířat

Motivace a hra

• Práce s knihou – hledání zajímavých vzorů srsti zvířat v encyklopedii – poznamenání jejich jmen, vyhledání zvířat na internetu a tisk fotografií

Realizace výtvarné činnosti

Děti si vyberou zvíře, pro které učitelka před aktivitou vybrala barevný podklad nejvíce podobný barvě srsti. Kromě žirafy, která má na těle fleky v tmavě hnědých odstínech, všechna ostatní výše uvedená zvířata mají černé dekory. Děti pozorují dekor – některá zvířata mají svislé pruhy (tygr, zebra), jiná rozety (levhart) se skvrnou uvnitř (jaguár), další černé skvrny (gepard, ženetka).

Děti na rubovou stranu lepícího papíru kreslí tužkou tvary, vystříhávají je a buď olíznutím, nebo namočením prstu do vody a potřením papíru lepí tvar na tónovaný podklad. Kdyby lepící papír nelepil, měly by mít děti k dispozici klasické lepidlo v tubě. Po celou dobu se mohou při tvorbě opírat o fotografii zvířete, kde by měl být dostatečně vidět vzor srsti.

Závěr

• Hádáme zvíře podle srsti – před celou třídou ukazujeme jednotlivé díla a děti hádají jméno zvířete, které má daný vzor na těle (autor pomlčí).

• Výtvarný úkol: naučit se komponovat barevné tvary skořápek tak, aby mezi nimi zbylo místo na kresbu, barevnými fixy zobrazit zvířátko, které se z vajíčka vylíhlo
• Výtvarná technika (postup): rozsouvaná a vrstvená koláž dokreslovaná barevnými fixy
• Pomůcky: barevné papíry rozstřihnuté na formáty A5, tužky, nůžky, kancelářské sponky, bílé čtvrtky A4, lepidlo v tubě, barevné fixy, ubrus

Motivace a hra

• Diskuse o barvách vajec: Může se něco vylíhnout z obarvených uvařených vajíček? Snáší ptáci i jiná zvířata barevná vajíčka? Jakých barev?
• Obrazová ukázka zbarvených vajec ptáků: slepice – tmavě hnědá, světle hnědá, sněhově bílá, modrozelená; drozd a sojka – modrozelená vejce s hnědými skvrnami; kos a špaček – bledě modrá; emu – tmavě zelená; sýkora a červenka – bílá vajíčka s červenohnědým tečkováním; hýl – purpurová.
• Jaké mládě se vylíhne vám z barevných skořápek?

Realizace výtvarné činnosti

Pokud chceme tři skořápky (viz obr. níže), vezme si každé dítě 3 barevné papíry A5, které položí na sebe, přeloží na půl a opět rozloží. Na vrchní papír nakreslí přes celý formát vajíčko. Před vystřihnutím vajíčka učitelka papíry přichytí kancelářskou sponkou, aby se spodní papíry nehýbaly. Po vystřihnutí vajíčko přehneme podle přeložené osy, tužkou nakreslíme pod ohnutým okrajem zubatou čáru, jak asi praskne skořápka. Vajíčka se nám po vystřižení rozdělí na 2 skořápky. Na čtvrtce A4 skořápky rozsuneme do barevné vrstvené koláže a všechno přilepíme. Důležité je, aby mezi horním a dolním dílem skořápek zůstala mezera na kresbu zvířátka, proto nejprve lepíme skořápku blíže ke středu a další lepíme s posunem směrem k hornímu/dolnímu okraji. Do vnitřku vajíčka děti dokreslí, co se z barevných vajíček mohlo vylíhnout.

Závěr

• Rozhovor: Co se z vajíček vylíhlo?

• Výtvarný záměr: komponování ploch, vzájemné vztahy mezi prvky koláže
• Výtvarná technika (postup): kolorovaná papírová koláž
• Pomůcky: čtvrtky formátu A4, nůžky, tužky, lepidlo Herkules, štětečky a kelímky na lepidlo, černá tiskařská barva, plastová/skleněná deska na rozválení barvy, grafický váleček, těrka, noviny

Motivace a hra

Mikuláš se dostavuje osobně i s doprovodem svojí družiny, k níž kromě anděla patří i čert. Každý ví, že čertům velí Lucifer, kterým se stane na chvíli učitelka a děti jejími podřízenými čerty. Čerti v pekle mají slavnost, a protože to je banda čertovská, vymýšlí samé potvorné věci. Tancují s vyplazenými jazyky, skáčou po jedné noze, protože na druhé mají kopyto. Vytvoříme pekelný kotel tak, že se všichni chytneme za ruce a chodíme dokola, čímž představujeme, jak se voda vaří v kotli. Odvážlivci vstupují do kotle a zakřičí tak, jako by se v pekle smažili. Po skončení čertovského reje si každý vytvoří portrét vlastního čertíka.

Realizace výtvarné činnosti

Děti si na čtvrtku nakreslí tužkou obrys hlavy čerta i s rohy a vystřihnou. Na zbytek čtvrtky si kreslí jednotlivé části obličeje, stříhají je a lepí na čerta. U očí, úst můžeme dětem umožnit šablony vyrobené učitelkou, které si děti obkreslí a vystřihnou. Ostatní detaily jako vlasy, zorničky očí, jazyk, tváře apod. si děti vytváří samy. Jednotlivé prvky lze umisťovat vedle sebe, vrstvit na sebe. Nutné je, aby všechny díly byly velmi dobře nalepeny, aby se při naválení barvy neodlepily.

Po zaschnutí lepidla si připravíme noviny, na které položíme koláž čerta, dále černou tiskařskou barvu rozválenou na plastové/skleněné desce, váleček a těrku z hadříku (malý kousek látky zmačkáme do kuličky, položíme do středu čtvercové látky a provázkem pevně stáhneme). Pokud použijeme k nanášení barvy pouze váleček, nedostane se barva mezi dva těsně sousedící prvky. Osvědčilo se mi s dětmi nejprve přetřít koláž válečkem, který ztmaví největší části. Poté si vzít těrku, tupováním v barvě na ni nanést barvu a tupováním na koláži ztmavit místa, kam se barva nedostala. Bílá místa zůstávají tam, kde se stýká matrice a okraj nalepeného prvku. Pokud pracujeme s tiskařkou či olejovou barvou, lze i vytvořit tisk z koláže.