Archiv pro štítek: žilnatina

  • Výtvarný záměr: tisknout plošný přírodní materiál s výraznou strukturou a objevit tak složitou síť žilek v listech
  • Výtvarná technika/postup: tisk z přírodnin
  • Pomůcky: černá tiskařská barva, 2 grafické válečky (popř. 1 grafický váleček, 1lžíce), deska na rozválení barvy, kancelářské papíry, čtvrtky formátu A4, temperové barvy, čerstvé listy (javor, jírovec, jeřáb, dub, buk atd.)

 

Motivace a hra
  • Sběr barevných listů spadaných ze stromů
  • Hmatové zkoumání žilnatiny – hmatem rozlišit, na které straně listu je hrubá žilnatina
  • Přiřazování listů k plodům – (list jeřábu – jeřabina, list dubu – žalud, list javoru – okřídlená dvounažka, list jírovce – kaštan, list buku – bukvice). Pracujeme s nasbíranými přírodninami, jako obměnou mohou děti přiřazovat obrazový materiál listů a plodů. Pojmenovávání přírodnin.
  • Seznámení se záměrem – Dokud si jen prohlížíme listy, všimneme si jejich tvarů a barev, ale nenapadne nás zkoumat list nějak blíž. Pozornost bychom měli zaměřit i na síť žilek. Jejich složitost lze pozorovat na skutečných listech, ale lze je také objevit otiskem na papír, což je pro děti daleko poutavější metoda pozorování.

 

Realizace výtvarné činnosti

Barevný podklad pro tisk může být libovolný. Lze využít měkký barevný papír, který by ale postrádal uměleckou složku. Podklad lze podmalovat akvarelem, temperami, barevnými tušemi, pastelem apod. V tomto případě jsme použili temperové barvy, které jsme rozváleli na desce a pomocí grafického válečku je děti rozvalovaly různými směry po ploše čtvrtky. Využívali jsme především podzimní barevnosti (červená, oranžová, žlutá, popř. bílá pro zesvětlení odstínů). Papíry necháme do druhého dne uschnout.

Černou tiskařskou barvu rozválíme na skleněnou/plastovou desku do plochy tak, aby se na ní vešel vybraný list. List položíme s výraznou žilnatinou na barvu a válečkem po něm opatrně přejíždíme směrem od středu ven. Snahou je, aby se na spodní stranu naválela barva. Vlivem přejíždění začerněného válečku se však dostane barva i na vrchní stranu. List uchopíme za řapík, sejmeme z desky a položíme žilnatinou dolů na vlastní barevný podklad. Přikryjeme bílým kancelářským papírem a čistým válečkem (či lžící) přejíždíme po celé ploše s mírným přítlakem. Učitelka dopomáhá s přidržováním papíru, aby nedocházelo k dvojitým otiskům. Můžeme nahlédnout pod papír, zda je potřeba někde přitlačit. Kancelářský papír sejmeme, skutečné listy odlepíme a vyhodíme do koše. Vzniknou nám dva podobné tisky na barevném i bílém papíře.

 

 

Závěr

Pokud naválíme na desku silnou vrstvu černi, budou patrné především hlavní žíly, při slabší vrstvě může vyniknout i drobná žilnatina. Na tiscích pozorujeme, že u javoru se z řapíku rozbíhá několik hlavních žilek, u dubu tvoří osu listu jedna hlavní žilka, z níž se v pravidelných rozestupech oddělují slabší žilky, které se samy dál štěpí. Kresba žilek je u každého druhu listů jiná.

 

  • Výtvarný záměr: zachytit lineární rytmy žilnatiny jako struktury v ploše, provést tisk
  • Výtvarná technika (postup): tisk z papírové koláže
  • Pomůcky: tiskařská barva, deska na rozválení barvy, grafický váleček, látka, kousek provázku, nůžky, lepidlo Herkules, nádoby a štětečky na lepidlo, čtvrtky formátu A4 (2 pro každé dítě), noviny, ubrus, lžíce, vystřižené šablony listů, tužka

 

Motivace a hra
  • Vysvětlování: Co je žilnatina? – Žilnatina jsou cévy/žíly listu vybíhající z řapíku (stopky), které list zpevňují a přivádí do něj živiny, aby se zelenal a neuschl. Každý druh listu má jinou strukturu žilek, která ovlivňuje celkový tvar listu.
  • Pozorování a smyslové zkoumání žilnatin na skutečných listech – List má hlavní žebro, z něhož vybíhají postranní žíly, které se dále větví na uzounké žilky. Různé členění žilnatiny pozorujeme na nasbíraných listech, přejíždíme po nich prstem, zkoumáme je pod lupou. Hmatem určujeme, na které straně listu se žilnatina nachází.

 

Realizace výtvarné činnosti

Na čtvrtky učitelka obkreslí šablony listů (Příloha 1a,1b), takto obkreslené obrysy položí na stolek a děti si vyberou druh listu, který se jim líbí. Ten si vystřihnou, s problematickými záhyby může dopomoct učitelka. Zbylé odstřižky ze čtvrtky nevyhazujeme, použijeme je pro tvorbu žilnatiny. Pro inspiraci i vizuální oporu umístíme na stolečky živé listy obrácené žilnatinou nahoru, nebo můžeme použít omalovánky listů s nakreslenou žilnatinou.

Děti ze zbytků čtvrtky stříhají úzké proužky, které lepí na vystřižený list. Nejprve vytváří hlavní žebra a až poté drobné žilky vycházející z žeber.  Při kladení proužků hlavních žil dohlížíme, zda dosahují po celé délce listu a pokud přesahují, předem je děti zastřihnou, až poté přilepí. Netrváme na dodržení struktury žilnatiny podle vzoru, děti se mohou inspirovat některými žilkami a další lepit dle svého výtvarného citu a fantazie.

Mezitím, než zaschne vzniklá matrice listu, připraví učitelka těrky z hadříku, kterými budeme nanášet barvu na koláž: malý kousek látky zmačkáme do kuličky, položíme do středu čtvercové látky a provázkem pevně stáhneme. Na desce rozválíme tiskařskou barvu válečkem a tupováním si na těrku naneseme barvu. List položený na novinách celý potupujeme. Je lepší nanést více barvy pro lepší výsledný otisk. Potištěný list položíme na čistou podložku, na list shora položíme čistou čtvrtku a lžičkou po papíru tlakem přejíždíme a kroužíme, aby se matrice dobře otiskla. Průběžně můžeme opatrně nahlížet pod papír, kde je potřeba ještě přitlačit. Papír opatrně sejmeme, matrici a tisk necháme zaschnout.

 

Závěr
  • Z jedné matrice lze tisknout i vícekrát a to tak, že na matrici naneseme těrkou novou vrstvu barvy a postup opakujeme. Na závěr nám vzniknou dva výtvory – tisk z koláže a matrice.
list javoru list dubu list kaštanu (jírovec maďal)

 

zilnatiny-jako-cesty-pro-ziviny zilnatiny-jako-cesty-pro-ziviny2 zilnatiny-jako-cesty-pro-ziviny4