Archiv pro štítek: výtvarná etuda

  • Výtvarný záměr: vytvořit z drobných předmětů od jednoho druhu kompozici, narušit ji působením magnetu a vyfotografovat
  • Výtvarná technika: asambláž
  • Pomůcky: bílá čtvrtka A4, drobné kovové předměty, magnet

Motivace
  • Představení předmětů – pojmenování, jejich funkce a použití.
  • Inspirace umělcemBěla Kolářová pracovala hravě s drobnými objekty, které organizovala do pravidelných rastrů a vzorníků. Ukázka některých jejích prací.

Realizace výtvarné činnosti

Protože předměty na plochu nelepíme a zároveň pracujeme po menších skupinách, není nutné mít v zásobě kvantum předmětů od jednoho druhu. Zaměřme se na množství rozmanitých předmětů. Kovové věci hledejme v kancelářských, šicích potřebách i dílenském vybavení. Uvítejte, pokud by i děti chtěly donést nějaký materiál z domova.

Pokud budete narušovat kompozici magnetem, potřebujete drobné kovové předměty (vlásenky, špulky, patentky, spínací špendlíky, náprstky, kancelářské sponky, sponky do sešívačky, pérka, mince, podložky, matičky, šrouby). Pokud byste chtěli kompozici pozměnit pouhým nahýbáním čtvrtky nebo vůbec, postačí sirky, špulky nití, kamínky, těstoviny, skořápky od ořechů či pistácií.

Děti si vyberou materiál a z něho skládají na bílou čtvrtku různé kompoziční varianty. Jedinou ale zároveň nejtěžší podmínkou je nevytvářet nic konkrétního. Dětem napovězte ukázkami prací B. Kolářové a dalším slovním výčtem možností. Lze tvořit nahodilé řady, geometrické i abstraktní vzory, které se mohou pravidelně opakovat třeba i s drobným pootočením. Hrajme si s rytmem, hustotou, velikostí i barvou prvků. Snažte se děti navést, aby prostor nepřesytily materiálem a nezanikly tak propracované struktury.  

Závěrečná činnost
  • Narušení kompozice magnetem – kompozici narušíme pomocí magnetu. Pokud nemáme silný magnet, je potřeba druhé osoby. Učitelka nebo kamarád drží čtvrtku s kompozicí a její tvůrce po ní ze spodu jezdí magnetem. Pro zajímavější náhodné kompozice je lepší s magnetem pohybovat různými směry a občas magnet od papíru oddálit a přejít na jiné místo.
  • Interpretace asambláží – poslouchejme se zájmem dětské komentáře přímo při tvorbě. I v abstraktních motivech děti vidí něco konkrétního a to jak v pravidelných strukturách (schody, náušnice, květina), tak v narušených kompozicích (skládka, hory, pejsek).

  • Výtvarný záměr: experimentovat se stopou  netradičního nástroje, vyjádřit se pomocí stříkajících barev, vytvořit společné artefakty
  • Výtvarná technika/postup: akční malba
  • Pomůcky: 6 kartonů A1 a větší, 5 temperových barev, voda v plastové lahvi, 5 injekčních stříkaček, 5 plastových vaniček (např. od masa), 5 velkých štětců

Motivace a hra

Motivací pro děti je již samotné sdělení, že se na výtvarné tvoření vydáme ven, kde si zkusíme malování injekčními stříkačkami. Pokud nemáte ve škole dostatek stříkaček (např. ze sady u doktora), můžete v předstihu poprosit děti, zda by vám do MŠ nějaké nedonesly. Kromě stříkaček lze využít i malé stříkací pistole.

 

Realizace výtvarné činnosti

Aktivitu realizujeme po skupinách 4 až 5 dětí a to ideálně při pobytu venku, kdy máme u sebe i druhou kolegyni, která bude mezitím dohlížet na zbytek dětí čekající na akční malbu.  Nejprve si připravíme pracovní podmínky: Tři kartony opřeme o plot, keře, lavičky, kmeny stromů apod., aby mohla barva při práci stékat. Není vhodné je opírat o budovu školy, neboť nelze příliš zamezit stříknutí barvy mimo karton. Připravíme si 5 odlišných barev (žlutá, oranžová, červená, modrá, zelená). Do plastových mističek např. od masa vymáčkneme větší množství tempery, zředíme ji s vodou, kterou máme sebou v platové lahvi a štětcem promícháme. Barva musí být řídká, aby šla do injekčních stříkaček nasát a aplikovat ji vystříknutím na karton; ne však příliš řídká, aby byl pigment barev po stečení výrazný. Mističky položíme na zem/stoleček, před každou barvu položíme jednu injekční stříkačku a pozveme si první pětičlennou skupinu. Důležité je, aby se počet dětí rovnal počtu stříkaček.

Pravidla práce vždy vysvětlíme každé skupině. Nejdůležitější je dětem říct, že každá stříkačka má svou barvu, po použití ji položím před misku s danou barvou a počkám si na jinou volnou stříkačku. Stříkačky děti plní jen do poloviny a při stříkání míří co nejpřesněji na papír.  Neurčovala jsem, na jaký karton musí kdo stříkat, děti si samy vybírají barvy a dle jejich uvážení je i střídají, stejně tak mohou střídat plochu, kam budou barvu stříkat.  Záleží na pedagogovi, jak dlouho nechá skupinku pracovat (děti jen tak odejít nechtějí), 3 kartony nám vydržely pro 2 pětičlenné skupiny, poté jsem připravila nové kartony, aby děti čitelně viděly své cákance a nevznikla změť barev slévající se do špinavých odstínů.

Závěr

Kartony necháme schnout venku. Všechny děti se po skončení akce prochází mezi kartony a pozorují různost stop, které stříkání způsobilo, slévání barev a vznik dalších odstínů. Nejcennější však je, že si děti z tvoření odnáší pozitivní prožitek.

  • Výtvarná technika (postup): výtvarná hra s geometrickými tvary
  • Pomůcky: vlnkovaný papír, barevné papíry, lepidlo v tubě, nůžky

Příprava učitelky

  • u menších dětí učitelka nastříhá různě barevné geometrické tvary, ze kterých se skládá dům (trojúhelník=střecha, čtverec=dům, obdélník=komín)
  • větší děti si mohou vystříhat samy

 

Motivace a hra

V rámci tematického celku „Město, vesnice“ hovoříme o našem městě, ve kterém bydlíme. Seznamujeme děti s druhy staveb (rodinný, panelový dům), s rozdíly mezi životem ve městě a na vesnici. Hledáme stavby v knihách a snažíme se odhadnout typ domu, popř. zda se jedná o město, či vesnici. Z konstruktivních stavebnic stavíme dům, ve kterém bychom chtěli společně bydlet, snažíme se ho popsat. Při pobytu venku
si všímáme barevnosti domů a hodnotíme, zda se jedná o panelák, rodinný dům, přiřazujeme jim vlastnosti: velký, malý, nový, starý.

Kdysi se barevné domečky rozhodly, že už je nebaví stát na jednom místě a že se půjdou podívat do světa. Jenže každá část domu chtěla jít jinam. Střecha že se vydá do hor, komín do teplých krajin,.. Ale když se chtěly vrátit k sobě domů, nemohly se už najít. Někteří se přeci jen našly, ale jiní musely usednout k jinému domečku, k jiné stříšce a některé dílky stále poletují a hledají domeček, na kterém by se mohly usadit.

 

Realizace výtvarné činnosti
  • Děti si samy zvolí barevný papír (dobré je nevolit na výběr odstíny totožné s barvami geometrických tvarů).
  • Na stolečky položíme hromádky tvarů, popř. si každý připraví své vlastní.Pokud používáme vlnkovaný papír, upozorníme, aby děti lepidlo nanášely na hladkou plochu.
  • Vše ostatní necháme na dětech. Je zajímavé, jak některé děti dokáží komentovat vlastní příběhy svých domečků.
domečky 4 domečky1
domečky3 domečky

  • Výtvarná technika (postup): výtvarná etuda, vázání uzlů
  • Pomůcky: barevné provázky, silnější bavlnky, nůžky

Motivace a hra

  • Kdysi když ještě neexistovaly písmenka, vytvořili lidé KIPU
  • Jednalo se o písmo=uzlíky na šňůrkách. Podle toho jaké byly barvy šnůrek, jaké mezi nimi mezery, velikost uzlíků se daly číst celé pohádky
  • A protože mi ještě také písmenka neumíme, zkusíme psát tímto písmem
  • Je zvláštní tím, že k němu nebudeme potřebovat pero, ani papír, ani písmenka
  • Můžeme ho ohmatat, číst očima i rukama
Realizace výtvarné činnosti
  • Kipu se váže na hlavní šňůru, ke které se přivazují vedlejší provázky s uzlíky
  • Každý vytvoří jeden příběh na svém provázku a ten pak navážeme na hlavní šňůru, tím vytvoříme knihu plnou našich pohádek
  • děti si vyberou barvu provázku
  • jedná se i o nácvik vázání uzlíků-individuálně dětem ukazujeme postup při tvorbě uzlu
  • kdo chce, může nám poté svůj příběh „přečíst“
Písmo Kipu Písmo Kipu (4)