Archiv pro štítek: tvoření v přírodě

  • Výtvarný záměr: experimentovat se stopou  netradičního nástroje, vyjádřit se pomocí stříkajících barev, vytvořit společné artefakty
  • Výtvarná technika/postup: akční malba
  • Pomůcky: 6 kartonů A1 a větší, 5 temperových barev, voda v plastové lahvi, 5 injekčních stříkaček, 5 plastových vaniček (např. od masa), 5 velkých štětců

Motivace a hra

Motivací pro děti je již samotné sdělení, že se na výtvarné tvoření vydáme ven, kde si zkusíme malování injekčními stříkačkami. Pokud nemáte ve škole dostatek stříkaček (např. ze sady u doktora), můžete v předstihu poprosit děti, zda by vám do MŠ nějaké nedonesly. Kromě stříkaček lze využít i malé stříkací pistole.

 

Realizace výtvarné činnosti

Aktivitu realizujeme po skupinách 4 až 5 dětí a to ideálně při pobytu venku, kdy máme u sebe i druhou kolegyni, která bude mezitím dohlížet na zbytek dětí čekající na akční malbu.  Nejprve si připravíme pracovní podmínky: Tři kartony opřeme o plot, keře, lavičky, kmeny stromů apod., aby mohla barva při práci stékat. Není vhodné je opírat o budovu školy, neboť nelze příliš zamezit stříknutí barvy mimo karton. Připravíme si 5 odlišných barev (žlutá, oranžová, červená, modrá, zelená). Do plastových mističek např. od masa vymáčkneme větší množství tempery, zředíme ji s vodou, kterou máme sebou v platové lahvi a štětcem promícháme. Barva musí být řídká, aby šla do injekčních stříkaček nasát a aplikovat ji vystříknutím na karton; ne však příliš řídká, aby byl pigment barev po stečení výrazný. Mističky položíme na zem/stoleček, před každou barvu položíme jednu injekční stříkačku a pozveme si první pětičlennou skupinu. Důležité je, aby se počet dětí rovnal počtu stříkaček.

Pravidla práce vždy vysvětlíme každé skupině. Nejdůležitější je dětem říct, že každá stříkačka má svou barvu, po použití ji položím před misku s danou barvou a počkám si na jinou volnou stříkačku. Stříkačky děti plní jen do poloviny a při stříkání míří co nejpřesněji na papír.  Neurčovala jsem, na jaký karton musí kdo stříkat, děti si samy vybírají barvy a dle jejich uvážení je i střídají, stejně tak mohou střídat plochu, kam budou barvu stříkat.  Záleží na pedagogovi, jak dlouho nechá skupinku pracovat (děti jen tak odejít nechtějí), 3 kartony nám vydržely pro 2 pětičlenné skupiny, poté jsem připravila nové kartony, aby děti čitelně viděly své cákance a nevznikla změť barev slévající se do špinavých odstínů.

Závěr

Kartony necháme schnout venku. Všechny děti se po skončení akce prochází mezi kartony a pozorují různost stop, které stříkání způsobilo, slévání barev a vznik dalších odstínů. Nejcennější však je, že si děti z tvoření odnáší pozitivní prožitek.

  • Výtvarný záměr: sbírka přírodnin v různých adjustacích
  • Výtvarná technika (postup): konstruování přírodních materiálů
  • Pomůcky: přírodniny (šípek, žaludy, menší kaštany, barevné listy, jeřabiny, šišky, skořápky od vlašských ořechů atd.), nůžky, oboustranná lepenka, vystřižené šablony palet na čtvrtce

Motivace a hra
  • Poslech pohádky: Jak jablíčko uteklo ze sadu do lesa V sadu jabloní se proháněl vítr a hledal, s čím by si ještě pohrál. A vida, mezi nejhustším listím vítr objevil schované maličké jablíčko. Bylo ještě zelené, nechtělo na sluníčko, ani se pustit větve. Vítr trochu víc zafoukal a jablíčko huplo do trávy. „Já se ničeho nebojím, jdu do světa samo! Ne jako mí kamarádi, kteří se natřásali v bednách.“ Jak řeklo, tak udělalo, dalo se do koulení. Marně za ním maminka jabloň volala, aby se vrátilo a dozrálo v trávě pod jabloní. Koulelo se, koulelo…a BUM. Narazilo na ostrý kámen. „Auvajs, to bolí.“ Rozhlédlo se kolem sebe a okolo něj byly stromy. Ty však nevypadaly jako jabloně v sadu. Byly daleko vyšší, každý jiný, některé byly ještě plné listí a jiné plné temného jehličí. Kdo si to ale pod nimi v trávě hraje? „Dobrý den! Jsem kaštan, semeno jírovce,“ zašvitořilo nablýskané kulaťoučké hnědé stvoření, které sedělo v zelené ostnité tobolce. A ten s čepičkou je kamarád žalud z dubu a také kamarádky, ježatá bukvice z buku, šiška z borovice, smrku i modřínu. Jsou tu i maličké nažky z javoru, červený chumel kulatých jeřabin, které jsou ti tak trochu podobné. My jsme děti stromů ze smíšeného lesa.
  • Porozumění textu – Jaké plody se objevily v pohádce? Z jakého stromu pocházely? Odkud bylo jablko a odkud ostatní plody? Co znamená smíšený les?
  • Samostatný slovní projev: Dokonči pohádku – Co se dělo dál s jablíčkem? Vrátilo se domů? Zůstalo v lese s ostatními plody?
  • Vycházka: Sběr přírodnin

 

Realizace výtvarné činnosti

Před samotnou aktivitou si učitelka připraví papírové paletky. Přílohu 4 vytiskneme na čtvrtky a paletky vystřihneme. Na každou z nich nalepíme 3 čtverečky oboustranné lepenky.

Po třídě vytvoříme stanoviště s přírodninami umístěných v pytlíčcích, krabičkách apod. Před zahájením konstruování poskytneme pár cenných rad: vybírat menší kaštany, velké a těžké kaštany by lepenka neudržela; ze šišek využívat pouze šupiny, které si děti odtrhnou; malé lístky lze lepit celé, u velkých si vybrat zajímavé barevné místo, daný kousek odtrhnout a nalepit si ho apod. Dětem rozdáme paletky, děti si opatrně odlepí horní vrstvu lepenky, aby nepomačkaly papír, zbylé papírky z lepenky vyhodí do koše a vydají se na podzimní lov odstínů. Přírodniny si lepí přímo u stanoviště a to jen ty, které se jim líbí. Hotové paletky vystavujeme ve vodorovné rovině, aby se přírodniny neodlepily.

 

Obměna

Aktivita jde uskutečnit i venku v přírodě. S dětmi se vydáme na procházku a v místě, kde nalezneme největší výběr přírodních materiálů, dětem rozdáme paletky. Děti si odlepí horní vrstvu (papírky vyhodí do připraveného pytlíku) a přímo v přírodě hledají co nejvíce rozmanitých odstínů a připevňují je na paletku. Důležité pak je donést paletky do MŠ tak, aby se po cestě neodlepily některé přírodniny.

barevna-paleta-podzimu barevna-paleta-podzimu2 barevna-paleta-podzimu3

  • některé podněty v nás vyvolávají bytostné reakce – kámen vyvolává představu neměnnosti či znaku, slunce nese pocit tepla, světla, života
  • od nepaměti  nás doprovází šumění deště, zpěv ptáků, mihotání stínů a stopy na sněhu
    • tyto chvíle potřebujeme, abychom zůstali součástí přírody
  • civilizace nás obklopila betonem, ulicemi, hlukem automobilů a televize
  • spěch, který nás doprovází, nevytváří podmínky pro klid, soustředění, vnímání či zamyšlení
    • tím se člověk přírodě postupně vzdaluje
  • jen málokteré dítě ví, jak vypadá hvězdné nebe, jak znějí lístky osiky

 

LAND-ART

  • = ZEMNÍ UMĚNÍ
  • zabývá se prožíváním a proměnami přírody
  • navazování rituálů, komunikace s přírodou, dotýkání se přírodních materiálů, zanechávání stop v krajině
  • výtvarná výchova nezasahuje do krajiny jako zemní umění – nezasahuje do ní tak, aby ji trvale proměnila

 

ROZHOVORY S PŘÍRODOU

  • děti sbírají vzorky nebo frotáže z přírodnin a vytvářejí z nich sbírky
  • děti  zaznamenávají barvy stromu v letním slunci, zpěv ptáků a šumění lesa, rušivé lidské hlasy, vrčení motorové pily
  • pokouší se o diagram letu mouchy či motýla, napodobují rytmus dešťových kapek, zakreslují proměny stínů rostlin
  • do krajiny zasahujeme tak,  abychom ji neporušili
    • kresba praménkem vody, stopami ve sněhu, které roztají; linka v písku, co smyje déšť
    • děti řadí list k listu, kamínek ke kamínku a píší dopis lesu, větru, broukům
    • kontrast přírody a civilizace: kruhy, čtverce a jiné obrazce z kamenů, šišek, větví umístěných na hladkou podlahu lidského obydlí

 

DROBNÉ ZÁSAHY

  • červený kámen ve skále,či na cestě
  • cár hedvábného papíru nebo deska s číslicí zavěšená na borovici
  • slovo zima vymodelovat do sněhu, slovo voda vytrhat z hedvábného papíru a pustit ho po hladině potoka

 

UVĚDOMĚLÉ PROŽÍVÁNÍ PŘÍRODY

  • splynutí se stromem, dotýkání se celým tělem skály- nechat se prostoupit chladem a mohutností
  • vnímat v přírodě povrchy, objemy, teplotu, zvuky, vůně, barvy
  • zážitek přináší pyramida z kamenů jako znamení pravěkého člověka, bílá tyč mezi větvemi jako paprsek světla,..

 

METODIKA

  • důležité volit prostředky, které po pár dnech zmizí – malba temperami, křídami
  • pokud použijeme trvalejší materiály, je potřeba počít s tím, že je musíme na závěr uklidit

 

 

VÝTVARNÉ NÁMĚTY – VÝTVARNÉ AKTIVITY V PŘÍRODĚ

ČERVENÝ KÁMEN, MODRÁ VĚTEV

  • Námět: prádelní šňůra, papírové obdélníky, deset barevných větví
  • Výtvarný problém: linie a plochy v krajině
  • Pojetí úkolu: umístění prvku do krajiny, vnímání proměny prostředí

 

KRESBA DO SNĚHU

  • Námět: hry ve sněhu, výtvarné etudy
  • Výtvarný problém: pomíjivé stopy ve sněhu a jejich proměny
  • Pojetí úkolu: experimenty s kresbou do sněhu – otisky předmětů, stopy bot či lyží, kresba praménkem čisté nebo obarvené vody, linie vyšlapaných stop

 

DETAILY KRAJINY

  • Námět: tvary, textury, náhodné objevy
  • Výtvarný problém: objevování podob přírody
  • Pojetí úkolu: vyjít do okolí a hledat zajímavé podněty, rámovat detaily papírovými páskami, nálezy dokumentovat

VRSTVY ZEMĚ

  • Námět: ukládání vrstev země v lese
  • Výtvarný problém: manipulace s vzorky zeminy
  • Pojetí úkolu: vrstvení zemí z různých lokalit do prázdného akvária, vytváření kontrastních hrubých či jemných materiálů,, promísení vrstev zeminy, prosakování vody,…

 

Použitá literatura:

ROESELOVÁ, VĚRA. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. s. 227-231. ISBN 80-902267-1-X.

  • Výtvarný záměr: hledání barevného a strukturálního bohatství přírody
  • Výtvarná technika (postup): průhledy, fotografování
  • Pomůcky: fotoaparát, šablony postav s průhledy v oblečení, kniha Krtek a kalhotky

Motivace a hra

V rámci tématu týdne „Povolání“ se zabýváme švadlenou, módními návrháři.
Co šije švadlena? (vytleskáváme slabiky ša-ty, kal-ho-ty). Co potřebuje ke své práci?(nit, jehla, špendlíky, nůžky, látka, krejčovský metr). Jednotlivé pomůcky si názorně ukazujeme. Zkoumáme různé druhy látek, dotýkáme se jich, obdivujeme vzory, jejich barevnost. Aby děti měly představu, jak vzniká látka a následně oblečení, přečteme si pohádku: Jak krtek ke kalhotkám přišel.

 

Realizace výtvarné činnosti

Příroda je mocná módní návrhářka, v níž nalezneme nepřeberné množství zajímavých podnětů, z kterých bychom vytvořily jedinečné šaty, které nemá ani princezna.  Každé dítě dostane již hotovou šablonu s průhledem pro hledání zajímavých míst na školní zahradě. Starší děti zvládající kresbu postavy si ji mohou samy nakreslit a oblečení vystřihnout. Hledáme barevně, strukturálně, svou texturou zajímavá místa pomocí hledáčku. Následně zdokumentujeme.

příroda-modní návrhářka příroda-modní návrhářka3 příroda-modní návrhářka2 příroda-modní návrhářka4

Závěr

Ve třídě shlédneme novou módní kolekci, která získává na fotografiích zcela jiné vyznění. Šatům vymýšlíme názvy (čtyřlístkové šaty, pískové šaty, kůrové šaty,…).

  • Výtvarná technika (postup): land art
  • Pomůcky: 5 žlutých roliček krepového papíru, žlutá látka (nabarvené prostěradlo), nůžky, špendlíky

Realizace výtvarné činnosti

  • učitelka z prostěradla vystřihne kruh
  • krepové papíry ještě v roličce přestřihneme na polovinu, které poté přichytíme k prostěradlu špendlíky
  • dle počtu dětí zvolíme ty, co budou držet  a především napínat prostěradlo
  • zbývající děti uchopí po jednom paprsku a lehce ho natáhnou do paprsků
  • celé dílo je vyfoceno z budovy školky pro zachycení celkového dojmu

Vítáme jaro

  • Výtvarný cíl: barevná proměna stromu, výtvarný zásah v přírodě
  • Výtvarná technika (postup) land-art
  • Pomůcky: temperové barvy, štětce, keř či menší strom, skleničky na tempery

Motivace a hra

Ač už se pomalu blíží jaro, venku stále vládne zima. Vše je zatím v pochmurných barvách paní Zimy. My však už toužíme po jaru plném pestrých barev. Hovoříme s dětmi, co se na jaře děje, jaké barvy s sebou jaro přináší, ukážeme jim obrázky či fotografie s jarní přírodou, ideálně porovnáním stejné části přírody v zimě a na jaře. Prostřednictvím pohybové hry se pokusíme vyhnat zimu. Aktivita je obměnou hry „Rybičky, rybáři jedou“ s textem:

Zimo, zimo, táhni pryč,

nebo na tě vezmu bič!

Odtáhnu tě za pačesy

za ty hory, za ty lesy.

Až se vrátím nazpátek,

svleču zimní kabátek.

A teď si přivoláme jaro. Jak? Oblečeme ho do barevného kabátku.

 

Realizace výtvarné činnosti

Stromy se mohou barevně proměnit i výtvarným zásahem. Můžeme je ozdobit stuhami, provázky, látkami anebo jim dát nový kabátek prostřednictvím barev. Pokud máme možnost, představíme dětem ukázky známých land-artistů – Ivana Kafky vytvářejícího koberce z barevných listů a M. Heizera (https://www.pinterest.com/manubanogranell/michael-heizer/), který realizoval daleko větší zásahy v přírodě pomocí techniky. My zasáhneme do přírody daleko méně, vlivem jarního deště naše stopy zmizí. Dobré je podotknout, že stromu nijak neublížíme, pokud mu nebudeme lámat větve a dáme pozor i na pupeny, ze kterých na jaře porostou lístky a květy. V okolí školky si vybereme strom či keř, kterému oblékneme jarní kabátek – děti malují větvičky temperovými barvami. Do práce dětem nezasahujeme, samy si k výtvarnému ztvárnění větviček najdou cestu.

duhový strom (6) duhový strom (14)

Závěr

Na tuto akci je dobré mít takové oblečení, které může být zašpiněno od nabarvených větviček vlivem prodírání se k méně dostupným místům či nepozorností. Nahlížíme na relikt z různých pohledů, všímáme si akcentu, který jsme vytvořili.