Archiv pro štítek: textilní koláž

  • Výtvarný záměr: hledat nahnědlé odstíny textilií; látky stříhat tak, aby zapadly do vymezeného prostoru a barevně je variovat, zakomponovat skořápky od ořechů
  • Výtvarná technika (postup): textilní a přírodní koláž
  • Pomůcky:  karton formátu A2 a větší, tužka, skořápky od vlašských ořechů, tvrdší látky v odstínech hnědé, lepidla v tubě, lepidlo Herkules, štětce na lepidlo, kelímek na lepidlo, vylouskané ořechy (pro rozdělení do skupin: různé přírodniny – kamínky, žaludy, kaštany apod.)

Motivace a hra
  • HádankaKterý ořech rozbitý má mozkové závity? Pochválíme pašáky, co uhádli _ _ _ _ _ _ _ (vlašáky).
  • Smyslové zkoumání vlašského oříšku Ořech rozpůlíme a sledujeme, co je uvnitř, pozorujeme strukturu plodu. Rozpůlený ořech vnímáme čichem, hmatem i chutí.
  • Prosociální hra: Dárečky – (sloužící k rozřazení dětí do skupin pro výtvarnou činnost). Budeme potřebovat přírodniny, počet různorodých přírodnin záleží na tom, kolik chceme vytvořit skupin – doporučuji 5 až 6 dětí ve skupině. Děti si vyberou jednu z přírodnin, se kterou chodí volně po místnosti a dají ji tomu, s kým se potkají – vymění si dárky. Po několikeré výměně učitelka hru přeruší – např. cinknutím do trianglu. Úkolem dětí je utvořit skupiny se stejnou přírodninou. Po ukončení hry si mohou děti „dárečky“ ponechat.

 

Realizace výtvarné činnosti

Každá skupina se shromáždí u jednoho z kartonů, na kterém učitelka před aktivitou předkreslila tužkou kostru stromu. Děti stříhají barevné odstřižky z tvrdší látky a lepí je do vymezeného prostoru. Snaží se vystřihnout takový kus látky, který zapadne do určeného prostoru (větve, kmenu). Pedagog dohlíží na přiměřenou velikost odstřižků a na správné umístění textilních dílků, které se mohou překrývat, neměly by však mezi nimi vznikat žádné mezery.

Po dokončení textilní koláže si děti berou po jedné ořechové skořápce, na kterou po vnitřním obvodu nanesou štětcem lepidlo a přilepí na větve stromu – nikoliv na kmen. Ořechy by se částečně měly dotýkat větví, aby nelítaly ve vzduchu nebo nepadaly na zem.

 

Závěr
  • Možné pokračování v tvorbě – Ořešáku můžeme dolepit listy skutečné nebo vytvořené.
  • Co ještě můžeme přidat?
ořešák vlašský ořešák vlašský 2

  • Výtvarný záměr: vystihnout včelu s jejími typickými znaky kombinováním různých vyjadřovacích prostředků
  • Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika
  • Pomůcky: šablona šestiúhelníku, barevné papíry, temperové barvy (černá, žlutá + zlatá), nádoby na barvy, ploché štětce, černá tuš, špejle, nůžky, lepidlo Herkules, zbytky děrovaných látek (záclony, ubrusy,…), obrazová předloha včely
Motivace a hra
  • HádankaKdo má tělo pruhované, oblétává louky, stráně? Kdo pro nás med dělá? Správně, je to _ _ _ _ _ (včela).
  • Učitelka dětem vypráví o životě včely a popisuje stavbu těla – hlava, hruď, zadeček, 2 páry křídel, 3 páry nohou, kartáčky pro sběr pylu, žihadlo, tykadla, sosák, vývoj včely – vajíčko, larva, kukla, čistička, krmička, stavitelka, strážkyně, létavka, způsob života, sběr nektaru a pylu.
  • Pohybová simulační hra: Včelky sbírají pyl – Vyrobíme si několik květin z papíru, přičemž prostředek bude tvořit plastový kelímek. Děti představují včelky. Pyl v kelímcích může být tvořen papírovými kolečky (1 cm v průměru) či lehounkými polystyrénovými kuličkami (o průměru aspoň 7 mm – aby se nevcucly do brčka). Děti dostanou brčka a přes ně přisají papírové kolečko či kuličku a za stálého sání přenesou pyl do úlu do plástve (tvořené několika miskami, nejlépe šestibokými). Dbáme na bezpečnost dětí, aby nedošlo k úrazu brčkem.

 

Realizace výtvarné činnosti

Děti si na barevný papír obkreslí šablonu šestiúhelníku a vystřihnou ji. V plástvích jsou uložená vajíčka i larvičky včeliček. Včelky do pláství přináší nektar, který proměňují v med. Náš úl je ale zatím prázdný, schází mu bzukot a hemžení včel. Pokud usadíme včelky na buňky plástve, oni nám za odměnu dají ochutnat svého medu.Buňka, plástev

Dlaň jedné ruky si děti střídavě pokrývají žlutými a černými vodorovnými pruhy temperové nezředěné barvy (barva před otiskem nesmí být nikde suchá). Dlaň položí na plástev, zatlačí a opatrně ji odlepí. Po zaschnutí včelce dokreslíme černou tuší končetiny, hlavu, tykadla; při kresbě se děti opírají o obrazovou předlohu. Tvar křídel může vystřihnout učitelka, děti si je přilepí mezi hruď a hlavu.

Včeličky2 Včeličky Včeličky3
Závěr
  • Poskládání plástu z jednotlivých buněk
  • Interpretace výtvarných děl – Poznáme, která včela je královna (největší)/dělnice?
  • Ochutnávka medu