Archiv pro štítek: textilie

  • Výtvarný záměr: vybrat si písmeno ze svého monogramu, jeho formu vyplnit barevnými přízemi a získat tak plošnou plastiku
  • Výtvarná technika/postup: tvarování materiálu lineárního charakteru – textilie
  • Pomůcky: barevné příze/vlny, nůžky, lepidlo Herkules, kelímek a štětec na lepidlo, pečící papír, černý fix, ubrus

Motivace a hra

  • DH: Jaká jména začínají na hlásku…? – Učitelka vysloví jednu hlásku (J, A, M…) a děti jmenují libovolná křestní jména začínající na danou hlásku.
  • DH: Monogramy – Děti sedí v kruhu a postupně (začíná učitelka) řeknou celé své jméno a následně své monogramy (Sandra Novotná – S. N.). Předškolním a starším dětem můžeme úkol ztížit tím, že na své monogramy vymyslí sousloví, které může být i nonsensové (smutný nosorožec).

 

Realizace výtvarné činnosti

Činnost realizujeme po menších skupinkách (3 – 6 dětí), abychom mohli poskytnout případnou pomoc při přilepení prstíků k vlně.  Z pečícího papíru ustřihne učitelka pruhy cca 15-20 cm široké, které na výšku přehne na polovinu a ustřihne. Každé dítě si vezme 1 obdélník pečícího papíru a napíše na něj fixou dostatečné velké písmeno ze svého monogramu. Pokud děti neví, jak písmeno vypadá, učitelka ho napíše na pomocný papír a dítě tvar napodobí. Na pomocném papíře i ukážeme, jak vytvořit jeho obrys. S předškolními dětmi jsme nejprve zkoušeli realizovat lekci s barevnými přízemi, až posléze s vlnami. Obě varianty děti zvládly, ale práce s vlnou je pro děti rychlejší, méně náročnější a navíc je písmo po uschnutí pevnější, zřetelnější a využitelnější pro další aktivity.

Postup je u obou variací stejný.  Do hlubší mističky vlijeme tekuté lepidlo. Děti si stříhají různě dlouhé barevné příze/vlny, celé je namočí do lepidla (mohou si pomoci štětečkem na lepidlo), provázek vytáhnou nad misku a palcem a ukazováčkem sjedou po celé jeho délce. Lepidlo se díky tomu dostane všude a navíc se odstraní přebytek lepidla. Mokrou vlnu tvarujeme do formy písmene nakreslené na pečícím papíře. Hrajeme si s barvami, vedením linky různými směry. Po uschnutí textilie písmeno z papíru jednoduše odlepíme.

Tip: Lépe se bude dětem manipulovat s kratšími provázky. S obrysem písmene může na začátku pomoct učitelka. Efektivněji vypadají písmena zhotovená z 2-3 barevných přízí.

Závěr

  • DH: Kdo vytvořil toto písmenko?Před třídou ukazujeme vytvořená písmena a děti mají uhodnout jeho autora na základě shodného písmena na začátku křestního jména i příjmení.
  • Možné pokračování: Pokud vytvoříme dostatek písmen z abecedy, lze je pak využít při různých didaktických hrách.

Hravé tvoření pro malá stvořeníHravé tvoření pro malá stvoření

Netradiční a přitom jednoduché výtvarné tvoření, které zaujme jak rodiče a jejich malé děti, tak učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin. Autorky připravily 35 zajímavých projektů zahrnujících techniky práce s textilem, papírem nebo ovčím rounem. Součástí každého projektu je i jednoduchá hra, která přirozeně rozvíjí téma výtvarné tvorby. Radost ze společného tvoření i z originálních obrázků, malovaných triček, hraček a jiných milých drobností si užijí malí i velcí.

Vlastní recenze

Kniha Hravé tvoření pro malá stvoření v sobě skrývá neuvěřitelně zajímavých netradičních technik. Při mém zaměření na netradiční techniky a náměty je kvalitních publikací bych řekla velmi poskrovnu. Dlouho jsem neměla v rukou knihu jako je tato a dávám autorkám jedničku s hvězdičkou. Je plná barevných fotografií s postupem výtvarných činností krok za krokem, postup je popisován jak prostřednictvím textu, tak i fotografiemi. U jednotlivých projektů nechybí motivace k činnosti a další 2 drobné hry navazující na námět (pohybové, didaktické, smyslové, krátké výtvarné či pracovní etudy).

Řekla bych, že znám poměrně široký zásobník netradičních technik, ale tato kniha mě vyvedla trochu z omylu.  Autorky využívají běžně dostupné materiály, s kterými ne až tak často využíváme v praxi, spíše je trochu opomíjíme. V rámci tvoření s textilem naleznete takové nápady, které inspirují i Vás k vytvoření zajímavého trička méně známou technikou – sama jsem byla překvapena možnostmi při dekorování textilií.

Kniha je rozdělena do tří hlavních kapitol:

  • Tvoření s papírem: otisky houbičkou, tisky z reliéfní kresby, tisk z koláže, výroba ručního papíru, plastičtí sněhuláci z toaletního papíru, monotyp, vykrývací rezerváž, skládání z papíru aj.
  • Tvoření s textilem: vykrývací rezerváž na textilu pomocí klovatiny a hlíny, batikování, otisky netradičních materiálů na textil, vosková batika apod.
  • Prostorová tvorba: práce s rounem, keramickou hlínou, papírem, kartonem, sádrou

  • Výtvarný cíl: volná výtvarná výpověď pomocí modelování a barvení textilní materie
  • Výtvarná technika (postup): vyvazovaná batika, obarvování textilie
  • Pomůcky: bílá gáza (90 cm x 10 m), bílá bavlnka nebo vlna, nůžky, plastelína (bílá, žlutá), nádoby na vodu, anilinové barvy, kulaté štětce, ubrus, plastové desky na modelování

Motivace a hra

Na rybníce můžeme najít různé vodní květy. Mezi ty, co nám hladinu zdobí, patří například lekníny s plovoucími listy a nápadnými květy. Pokud děti nemají vizuální představu o vzhledu leknínu, můžeme zhlédnout pohádku o makové panence a zlostném leknínu. Jsou ale i jiné vodní květy, které leknín obalí tak, že nemůže dýchat a zahyne. Stalo se vám, že jste se nemohli jít koupat, protože voda zeleně kvetla? Tomuto zelenému zbarvení objevující se převážně v létě se říká vodní květ, který je způsoben znečištěnu vodou. Ve kvetoucí vodě se nemůžeme koupat, protože bychom mohli dostat alergie, ekzémy a jiné nemoci.

Naším úkolem bude ztvárnit vodní květy okrasné i nebezpečné. Budeme se snažit, aby se nebezpečné vodní květy nedostaly na květy leknínů a nezanikla tak jejich krása.

Realizace výtvarné činnosti

Vyvazovaná batika je způsob, kdy provázkem pevně ovážeme určité části tkaniny. Tam kde je látka pevně svázaná, nemá barva možnost se vsáknout. Naším cílem však není vytvořit vyvazovanou batiku, ale částečně aplikovat její postup. V první fázi do bílé gázy (50 x 90 cm přehnutou na polovinu) zavážeme kuličky plastelíny v barvách leknínů (bílá, žlutá) a upevníme je bílou bavlnkou. Kuličky po zavázání můžeme různě natvarovat, aby nám evokovaly květ, či poupě. V druhé fázi gázu položenou na plastové desce barvíme anilinovými barvami. Protože se jedná o škodlivé vodní květy, využíváme převážně odstíny zelené, zřídka modré (prosvítající voda). Štětcem tupujeme gázovinu, využíváme hojně vody. Pokud nechceme, aby nám barva obarvila květy, barvu nanášíme dál od kuličky, vodová barva se pozvolna dostane až ke květu, nikoliv na květ. Pozorujeme vsakování barvy, její rozpíjení, mísení s ostatními barvami. Čím bude dál, tím bude její sytost ubývat. V třetí fázi tvarujeme obarvenou gázu, kdy „lekníny a vodní květ“ vytváří zajímavé shluky. Můžeme rozehrát dokonce výtvarné divadlo, kdy gázu navlékneme na ruce, položíme na hlavu, nebo z ní tvarujeme další zajímavé obrazy.

vodní květy vodní květy2 vodní květy4

Závěr

Obarvené gázy mohou mít do budoucna i jiné využití než výtvarné dílo, například jako šátky pro různé pohybové hry. Pokud rozvážeme bavlnky, vyjmeme plastelínové kuličky, a gázu rozložíme, tak tam kde se nám barva nedostala na kuličky, vzniknou bílá místa. Pokud by děti hodně utáhly kuličky, mohla by se objevit i bílá místa pod bavlnkami.

  • Výtvarný záměr: zakomponování barevného textilu do plochy, domalba pozadí
  • Výtvarná technika (postup): kombinovaná technika
  • Pomůcky: různé druhy zbytků látek, nůžky, lepidlo v tubě, čtvrtky A4, šablona klobouku deštníku, vodové anilinové barvy, voda, kelímky na vodu, úzké kulaté štětce

Motivace a hra
  • Jak začíná podzim, mění se i jeho počasí. Místo sluníčka čím dál častěji pozorujeme zamračenou oblohu, kterou často doplňuje déšť. A když venku prší, musíme rozevřít deštníky, abychom nezmokli.  Jaký to musí být krásný pohled z výšky pro kapičky, když padají na zem a před nimi se otvírají pestrobarevné deštníky.  Jaké máte deštníky? A jaký byste chtěli mít?

 

Realizace výtvarné činnosti
  • Šablonu deštníku (pouze klobouk) učitelka obkreslí na čtvrtku. Čtvrtku z druhé strany děti podlepí libovolnou látkou tak, že nejprve nanesou lepidlo na papír a následně na něj přiloží látku. Látky by měly být přibližně stejně velké jako papír, na kterém je nakreslený obrys deštníku. Šablonu pečlivě vystřihneme. Snažíme se o dolní obloučky, aby šablona opravdu působila jako klobouk deštníku.
  • Deštník přilepíme na čtvrtku A4. Záleží na dětech, kam klobouk umístí, pokud ho nalepí moc vysoko, nezbude moc místo na kapičky. Pomocí úzkého kulatého štětce a anilinových barev vytvoříme rukojeť deštníku a kapičky.
  • Zda kapičky budou pouze nahoře, anebo i pod deštníkem, necháme na dětech. Děti mohou domalovat louže, které vznikají na zemi, či jinak dotvořit výtvor.
  • Snažíme se děti vést k tomu, aby kapičky vedly od shora dolů, jednalo se spíše o tenké čárky než tečky.
deštník a déšt 2 deštník a déšt

Závěr

  • Hodnotíme pečlivost práce při vystřihování. Snažíme se děti vést k tomu, aby rukojeť deštníku byla spíše tenčí a na konci zahnutá (v opačném případě deštník působí jako houba). U kapiček preferujeme užší a kratší linie, ale pokud děti zvolí jiné, nevytýkáme.

  • Výtvarná technika (postup): výtvarná etuda, vázání uzlů
  • Pomůcky: barevné provázky, silnější bavlnky, nůžky

Motivace a hra

  • Kdysi když ještě neexistovaly písmenka, vytvořili lidé KIPU
  • Jednalo se o písmo=uzlíky na šňůrkách. Podle toho jaké byly barvy šnůrek, jaké mezi nimi mezery, velikost uzlíků se daly číst celé pohádky
  • A protože mi ještě také písmenka neumíme, zkusíme psát tímto písmem
  • Je zvláštní tím, že k němu nebudeme potřebovat pero, ani papír, ani písmenka
  • Můžeme ho ohmatat, číst očima i rukama
Realizace výtvarné činnosti
  • Kipu se váže na hlavní šňůru, ke které se přivazují vedlejší provázky s uzlíky
  • Každý vytvoří jeden příběh na svém provázku a ten pak navážeme na hlavní šňůru, tím vytvoříme knihu plnou našich pohádek
  • děti si vyberou barvu provázku
  • jedná se i o nácvik vázání uzlíků-individuálně dětem ukazujeme postup při tvorbě uzlu
  • kdo chce, může nám poté svůj příběh „přečíst“
Písmo Kipu Písmo Kipu (4)

  • Výtvarný cíl: experimentování se sílou, tvarem, barvou linií a jejich uspořádání na ploše; lineární přepis
  • Výtvarná technika (postup): instalace textilií, malba temperovými barvami
  • Pomůcky: bavlnky, vlny, stuhy, nůžky, špendlíky, kartony, čtvrtky A3, štětce, temperové barvy, kelímek s vodou, reprodukce Zdeňka Sýkory, fotografie kořenů

Motivace a hra
  • Východiskem pro tuto hodinu bude náš český malíř Zdeněk Sýkora, na jehož plátnech se pohybují ladné barevné křivky, které se různě vinou, svíjí, proplétají od jednoho okraje k druhému.
  • Hodinu zahájíme rozhovorem o kořenech, jako např. k čemu slouží, v čem jsou pro nás užitečné, jak od sebe rozeznáme kořeny stromů a rostlin.
  • Na fotografiích pozorujeme a analyzujeme jejich stavbu, obdivujeme zákonitosti jejich větvení, kdy se postupně ztenčují, proplétají mezi sebou, sbíhají a kříží.
  • Diskusí se zaměříme i na prospěšnost stromů, kdo je jejich škůdcem, pro co se těží a jaký to může mít pro naši civilizaci dopad.
  • Většina kořenů nám je skryta v hloubi země, ale některé se jako semínko uchytily na pařezech a vývratech. Postupem času hledaly pevnější uchycení v zemi, a proto vyháněly kořeny kolem sebe. Jiné můžeme spatřit nad povrchem z důsledku vývratu.
  • Ukážeme dětem barevné spletité linie Zdeňka Sýkory podobající se kořenům pod zemí.

    Zdeněk Sýkora, Linie č. 24
Realizace výtvarné činnosti

Budeme si pohrávat s linií textilií, jejím tvarem, sílou a barvou.Linie nám pod rukama ožije svým životem a stane se z ní kořen větvící se na větší a menší kořínky. Na velké kartony si ve skupinách vytvoříme spletitost kořenů pomocí provázků, stuh, nití, či bavlnek. Jednotlivé vlásky kořenů připevňujeme špendlíky. Snažíme se, aby se kořeny od sebe lišily délkou, sílou, spletitostí, barvou. Vytvořenou lineární kompozici se pokusíme štětcem výtvarně přepsat na čtvrtku.

Závěr

Hodnotíme kreativní a vyváženou kompozici. Důraz je kladen i na zaplnění celé plochy kartonu. U výtvarného přepisu skutečnosti se zaměřujeme na dodržení daného odstínu barev a podobností se skutečností.