Archiv pro štítek: sochařství

  • v Čechách až kolem 1910 díky:
    • cestám umělců do Paříže (Filla, Gutfreund, Kubišta, J. Čapek)
    • Kramářovým nákupům obrazů Picassa a Braqua

 

VINCENC KRAMÁŘ

  • odborník a znalec kubismu=sběratel a hlavní teoretik kubismu
  • 1909 – rok 1 českého kubismu – Kramář koupil Picassovu Hlavu Fernandy
  • napsal studii 1920 – Kubismus jako magický realismus
  • důležitý tvar, konstrukce a řád

spolky:

  • 1863 – Umělecká beseda
  • 1887 – Spolek výtvarných umělců Mánes
  • 1911 – Skupina výtvarných umělců SVU
  • odchod mladých umělců z Mánesa
    • založení Skupiny výtvarných umělců 1911
    • Filla, Beneš, Čapek, Špála, Procházka, Kubín, Váchal, Šíma, Kysela, Gutfreund, Chochol, Janák, Gočár, Hofman
    • nebyl tam Kubišta, Kubín
    • skupina vydávala časopis: Umělecký měsíčník

 

1. fáze – KUBOEXPRESIONISMUS

  • 1912-1914
  • malují složitější témata z oblasti biblické a každodenního života
  • vliv výstavy Muncha, expresionismu=proto je náš kubismus psychologičtější
  • Bohumil Kubišta

 

2. fáze LYRICKÝ KUBISMUS

  • 1923
  • důraz na spontánnost, improvizaci, hravost, hru s barvou, tvarem, linií
  • hladká a strukturální malba
  • obraz má působit esteticky
  • snaha vyjádřit básnické představy
  • vedle zátiší i figurální kompozice
  • Filla, Muzika, Wachsman

 

3. fáze – IMAGINATIVNÍ KUBISMUS

  • 1930
  • ovlivněna psychikou-působí imaginativně
  • groteskní postava=monstra
  • tématem: ženské tělo zdeformované, eroticky působivé
  • Filla, Janoušek, Muzika

 

ve skupině dvě křídla:

  • čapkovské – neortodoxní
    •  chápe Picassův a Braqův kubismus jen jako jedno z možných variant dobového hledání nového výrazu
    • neodmítali italský futurismus – Čapkové, Špála, Hofman, Chochol
  • fillovské – ortodoxní
    •  uznával jen Picassa a Braqua – Filla, Beneš, Gutfreund

= spor o kubismus – napětí mezi jimi dvěma, rozpory
– 1912 skupinu opustil Josef i Karel Čapek, Špála, Hofman, Chochol, Šíma

 

BOHUMIL KUBIŠTA 1884–1918

  • ovlivněn futurismem, fauvismem, expresionismem, Munchem
  • sloužil jako rakouský důstojník dělostřelectva
  • zde vytvořil obrazy svého kuboexpresionismu a kubofuturismu
  • usiloval o symboly psychického dění v člověku
    • zobrazit dramata, kterými žije nový moderní člověk
  • barva-vlastnost harmonickou, mystické symboliky
  • v posledních dílech se snažil o překonání kubismu a dosažení syntézy (když se pozornost přesune na ducha)
  • obraz: Oběšený, Meditace; socha Hlava
    • nemá kubistický charakter
    • souvisí s hledáním absolutního pratvaru (představoval Brancusi)
  • rozvíjí nadále kubismus, ale do SVU nikdy nevstoupil
  • symbolistní témata – mučivost existence, zoufalost
  • truchlení – základní prvek Kubištova kubismu
  • uplatňoval princip zlatého řezu-Kavárna, Zátiší s lampou
    • Koupání mužů – 1911
    • Svatý Šebestián – 1912, symbolické téma
    • Polibek smrti – 1912
    • Oběšený – 1915
    • Zátiší s lebkou
    • Vlak v horách

 

JOSEF ČAPEK

  • grafik, ilustrátor scénograf, spisovatel, výtvarný kritik, publicista, myslitel
  • členem Umělecké besedy
  • rozvinul osobitým způsobem:
    • sociální motivy z války (Vdova)
    • syntetický kubismus (Černošský král)
  • nechybí čapkovský humor
  • zakládal své obrazy na protikladu světla a stínu
  • objevuje specifickou poezii všednosti a civilnosti- Na obvodu města
  • jde mu také o vnitřní děje, smysl pro sociální souvislost
    • Hlava – 1914
    • Zápasník, Sportovec,Úzkost1915
    • Česající se žena, Tanečnice-1916
  •  Období chlapců-postavy vagabundů, pijáků, trhanů
    • koncem bezstarostně si hrající děti, obrazy venkova
    • hnědé a černé nahradili růžové, malinové, oranžové, žluté, bílé, modré tóny
  • v posledních letech války rozšířil tématiku:o námořníky, nevěsty, žebračky
  • velké figurální obrazy jednoduché a prosté v tvarech- Květinářka, Žena s košem
  • poslední expresivní cykly-Oheň, Touha

 

VÁCLAV ŠPÁLA

  • expresionista, fauvista, kubista
  • osobitá barevnost=zelená, modrá, červená, výrazný malířský rukopis
  • za války téma venkovanek v rytmu barevných ploch
    • Píseň domova, Tři pradleny, Dvě koupající dívky –1915
  • vliv Čapkova znakového geometrického stylu-Čekající
  • po roce 1923 se soustředil na krajinu, zátiší, příležitostně maloval podobizny
  • zelené období (dle dominantní barvy krajin)
  • přešlo v modré (motivy povodí Otavy) Na řece Otavě; Peřeje na Orlici
  • ve 30. letech-modrá, červená, bílá a převládalo zátiší s květinami
  • v pozdním období obohatil paletu o tóny žluté, oranžové, fialové

 

EMIL FILLA

  • člen skupiny OSMA, Mánes, Skupina
  • stýkal se s umělci vznikající skupiny De Stijl
  • maloval kubistická zátiší
  • po roce 1926 se u něj objevuje lyrický kubismus vycházející z Picassových obrazů
  • kuboexpresionismus (Salome, Koupání, Dvě ženy)
  • vliv Picasa a Braquia (hl. zátiší)
  • Dívka s mandolínou, Zátiší, zátiší s kytarou, notami
  • Hráči karet
  • Čtenář Dostojevského
    • Dostojevský=dobová ikona
    • psychicky vystihuje obraz díla
    • popis tragiky života
  • zabýval se sochařskou tvorbou (hlavy, figury)
    • plastiky: zápasů zvířat a Herkulovy činy

 

ANTONÍN PROCHÁZKA

  • členem Osmy, Mánes, SVU
  • za války rozvinul kubistické tvarosloví v obrazech orfického období pod vlivem Delaunaye a Kupky
  • převládalo zátiší-Zátiší s květinami
  • lidské postavy-Žena s kvítkem
  • obrazy lidských povolání-Voják, Zpěvák
  • po válce setrval u kubismu vedle Filly a Procházka
    • soustředil se na plasticitu předmětů a jejich materiální odlišnost
  • střídání pohledových rovin rytmizovaných s lyrickým půvabem –Zátiší s černou kávou
  • osobitý způsob-technika enkaustika zvyšovala dojem plastičnosti tvarů-Zátiší s košíkem
  • 1913 se dotkne i problému abstrakce
  • kubistická redukce barvy
  • poválečná atmosféra – návrat k realismu
  • Zátiší s ubrouskem

 

JAN ZRZAVÝ

  • působil na něj novoklasicismus v krajinách
  • cestoval do Paříže, Bretaně, kde maloval krajiny jako monochromní znakové lineární siluety
    • Náves v Kermelu
  • od 30. let-kultivoval šerosvitnou malbu s jemnými liniemi
  •  přitahovali ho náměty
    • z Itálie: San Marco v noci
    • náboženské kompozice a motivy mořských přístavů
  • důraz na lyrický prožitek světa
  • krajiny pojímal jako vizi, nikoliv jako záznam reality

 

SOCHAŘSTVÍ

OTTO GUTFREUND     

  • kubistický sochař
  • v plastice realizoval kubismus Picassovského ražení
  • po válce sochy syntetického kubismu-Ženské hlavy
  • od zač. 20. let se zabýval pálenou hlínou-vnesla klid, stálost, intimitu, barvu
  • polychromované plastiky-téma: člověk a strojMuž u selfaktoru, Obchod, Průmysl
  • nejvýznamnější: sousoší na pomníku Babičky v Ratibořicích
  • ke kubismu se vrátil před smrtí v purističtějším pojetí-Sedící
  • utopil se při koupání ve Vltavě

 

ARCHITEKTURA

  • 1910-1925
  • pouze v Čechách, jinde ve světě není
  • geometrické, jehlanovité, hranolové, krychlové formy
  • motivy pyramidy, nebo tvary odvozené z krystalů

Národní kubismus

  • Janákův a Gočárův
  • na průčelích veřejných budov
  • motivy kruhů a oblouků-nadsazená výzdobnost slohu (společenská reprezentace)

 

PAVEL JANÁK

  • patřil mezi zakladatele SVU
  • nejvýraznější teoretik architektury kubistické generace
  • přiklonil se k funkcionalismu
  • navrhl vily svých přátel v Praze (vila Kafky, Filly, Beneše)
  • navrhl interiéry zámku v novém Městě nad Metují
  • rekonstrukce Černického paláce
  • postavil hotel Juliš na Václavském náměstí
  • rondokubismus: Palác Adrie, krystal – v řadě architektonických návrhů
  • s Gutfreundem navrhli pomník Jana Žižky z Trocnova na Vítkově

 

JOSEF GOČÁR

  • osobitý styl klasicizujícího funkcionalismu
  • po Kotěrovi se stal hl. architektem HK
    • díky nim považováno HK za nejlépe urbanisticky řešené město u nás
  • pro HK: navrhl regulační plány, řadu veřejných budov
    • koželužskou školu, gymnázium, obecné školy, MŠ, okresní úřady
  • funkcionalisticky projektoval: kostel sv. Václava v Praze
  • Dům U černé matky boží v Praze

 

JOSEF CHOCHOL

  • stal se jedním z protagonistů české kubistické architektury
  • kubistické vily  pod Vyšehradem
  • zdi jeho domů pod pražským Vyšehradem zdobí nejvýrazněji trojrozměrné fasády, jaké ve fázi raného kubismu v Čechách vznikly
  • po roce 1914 se Chochol vydal cestou hledání čistých forem
    • nejdříve v architektonického purismu
    • později funkcionalismu

 

NÁBYTEK, DESIGN

  • Hofman, Janák, Gočár – nábytek jako zářící krystal
  • 1912 – založení Pražských uměleckých dílen – výroba bytového zařízení
  • 1908 – Artěl – kubistický design; obchod se smíšeným zbožím výtvarníků z různých oborů

SKUPINA SURSUM

  • skupina založená 1910 navazovala na tradici Moderní Revue
  • symbolismus až surrealismus – znamená „vzhůru“
  • hlavními členy byly: Josef Váchal, Josef Zrzavý, Pacovský

 

FRANTIŠEK KUPKA

  • grafik, ilustrátor
  • převážně života žil ve Francii
  • jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství
  • jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku nového směru=orfismu
  • organická linie vyrůstající ze secese – Příběh pestících a tyčinkách
  • abstrakce ostroúhlých kompozic (energické) a strojové abstrakce disků (Ocel pije)
  • ve 30. letech maloval abstraktní kompozice s pravoúhlými plány (Abstraktní malba)

1. léta 15. století – konec 16. století

HLAVNÍ RYSY RENESANČNÍHO SOCHAŘSTVÍ

  • v renesanci nastává programové osvobozování sochařství od architektury
  • nebylo podřizováno architektuře
  • změna estetiky, hledání krásy
  • pro sochy určené pro volné prostranství sílí tendence vytváření plastik harmonicky působících při pohledu z více stran
  • volná plastika nabývá v renesanci převahu nad plastikou výzdobnou
  • změna stylového charakteru sochařství:
    • plastika se zaměřuje na zobrazování skutečnosti na základě jejího vědeckého studia
    • základem sochařství je DŮSLEDNÝ REALISMUS

 

  • raná renesance (1420-1500)
    • zbavení se gotické idealizace, schematičnosti
    • usiluje o reálný anatomický vzhled postav

 

  • vrcholná (1500-1540)
    • vrchol úsilí o zachycení krásného lidského těla, pohybu, monument.sochy → nadále však působí klidným dojmem

 

  • pozdní (tzv. manýrismus 1540-1590)
    • základy barokního tvarosloví, klid nahrazen neklidem
    • úsilí o zachycení vnitřního dramatu a psychol. napětí postav
    • realistické zachycení postav není cílem→ snaha o věrné tlumočení vnitřních prožitků

 

Volná plastika

  • Hl. cíl: realistické znázornění skutečnosti
  • lidské tělo je zachycováno ve správných proporcích, v přirozeném poměru byly i figury vůči sobě navzájem – zcela mizí hieratická perspektiva
  • anatomie je studována dle živých modelů
  • věrně jsou zachycovány přirozené postoje lidí, i souvislosti těla a drapérie
  • inspirací je antická volná plastika (od idealizujícího se zaměření se prosazuje individualizace tváří, celých figur, snaha vyjádřit duševní stavy člověka mimikou tváře, gestem a přirozeným pohybem

 

Reliéf

  • mění se pojetí výjevu → zasazovány do reálného krajinného a architektonického prostředí, které podléhá zákonům perspektivy
  • figury mají odstupňovanou výšku modelace podle své pozice v prostoru

 

Výzdobná plastika

  • střídmé zdobení architektury
  • podpora jejích výrazných článků (římsy, oblouky, sloupy – patky, hlavice, dříky)
  • a pozd. renesance → přibývání výzd. prvků → na štítech, na atikách
  • základní prvky → z antiky
  • oblíbené → girlandy, festovy, emblémy, kartuše, medailony, putti (dětské postavičky), maskarony, mušle, atd.

 

Tématika děl se mění

  • ústup od náboženského námětu zesvětšťování
  • přibývání námětů světských, mytologických, alegorických, historických
  • rozmach sochařských žánrů → akt a jezdecký pomník
  • rozvoj portrétní tvorby (hlavy, busty, celofigurové pomníky)
  • tvorba kašen, změna pojetí náhrobku (→ památník bez ležící postavy zemřelého).

 

Materiál

  • tradiční (kámen, dřevo, bronz) → nepolychromovány
  • nově se uplatňuje majolika, glazovaná terakota (pálené hlíny červenohnědé barvy), štuk

 

Oblíbené

  • malé bronzy → výzdoba palácových interiérů
    • 20-30 cm sošky zvířat, lovecké scény, pastýřské a mytologické motivy
    • prohlubovaly smysl sochařů pro optické kvality soch

 

VÝZNAMNÍ SOCHAŘI V ITÁLII

 RANÁ RENESANCE

Lorenzo Ghiberti (čti gyberty)

  • florentský sochař a zlatník
  • první pojal reliéf jako obraz se zasazením výjevu do perspektivně pojatého prostoru
  • vytvářel bohatě zalidněné kompozice s figurami v několika plánech
    • figury v popředí jsou i plně plastické
    • prostorová věrohodnost je zdůrazněna i změkčením tvarů a zeslabením detailů v pozadí

 

  • 1) severní dveře florentského baptisteria (křtitelnice, křestní kaple)
    • zvítězil v soutěži
    • jde o biblické scény ve 14 čtyř listech – realisticky uskupené postavy s výraznými gesty a lehce naznačeným pozadím lesnaté krajiny

 

  • 2) východní dveře florentského baptisteria San Giovanni, zv. Rajské dveře
    • jsou z pozlaceného bronzu, mají dvě křídla po 5 reliéfech ve čtvercové desce se scénami ze Starého zákona
    • rám dveří má bohatou figurální a rostlinnou výzdobu

 

  • 3) reliéfy na křtitelnici kostela San Giovani v Sieně

 

 

Donatello

  • vytvořil prototyp renesančních volných plastik
    • (poprvé od antiky-realistické zpodobení lidského těla, dokonalá znalost proporcí a anatomie, mohutné tvary)
  • první také individualizuje obličeje, usiluje o vyjádření charakteru postavy i jejího psychického stavu
  • dovršil osamostatnění plastiky od architektury a vytvořil první renesanční plastiku pro volný prostor (socha Davida)
  • poprvé realisticky pojatý mužský akt, první jezdecký pomník

 

  • Jan Evangelista pro florentský dóm (mohutná sedící postava – inspirovala Michelangelova Mojžíše)
  • cyklus proroků pro Giottovu zvonici ve Florencii (imaginární portréty sv Jeremiáše, Abraháma, Habakuka zv. Plešatec)
  • David – mnoha pohledová socha z bronzu , akt
  • Atyse-Amoryna – první realistická dětská plastika, bronz
  • oltář kostela San Antonio
    • z 22 soch se dochovalo 8
    • poprvé zde uplatnil zdokonalé pojetí reliéfu – vytvořil stlačený reliéf (schiaccato=skjakáto) → zřetelná redukce objemů na pouhý plastický náznak, popředí masivnější, v pozadí se snižující ve velmi grafický znak

 

Andrea del Verrocchiho (Verokio)

  • sochař, zlatník, malíř, vedoucí významné uměl. dílny, kde se učili např. Botticelli
  • jeho žákem byl Leonardo da Vinci
  • vytvořil nový typ náhrobku bez figury na víku sarkofágu
  • jezdecký pomník kondotiéra Bartolomea Colleoniho v Benátkách

 

VRCHOLNÁ RENESANCE

Michelangelo Buonarrotti

  • nejvýznamnější osobnost
  • sochař, malíř, architekt, básník
  • jako první v VR zdůrazňoval duchovní obsah díla
  • postavil na první místo svého zájmu vyjádření své subjektivní představy, svých osobních rozporů a tragického hledání nového výrazu
  • vycházel z antiky a z Donatella

mladá tvorba (1488-1504)

  • 2 roky byl příslušníkem dvora Lorenza Medicejského
  • sousoší Laokoon
  • Madona na schodech – nízký reliéf, s jemností vyjadřuje monumentální smutek
  • Boj kentaurů s Lapithy – vysoký mnoha figurový reliéf inspirovaný antikou
  • Pieta
    • vytvořena pro chrám sv. Petra
    • dokonalá jednota postav, statičnost a klid, s přesným vyjádřením smutku a pokorného přijetí osudu a s účinkem založeným na kontrastu nahého mrtvého těla a bohatosti rozvinuté drapérie Mariina šatu
  • David
    • umístěn před palácem signorie (= siňoryje) jako symbol odhodlání bránit město
    • nadsazení tvarů, proporcí a modelace nahého těla v nadživotní velikosti (4m),což má přispět k vyjádření vůle, jistoty i vnitřního napětí, soustředěného ve výrazu očí, který kontrastuje se zdánlivým vnějším klidem figury

 

zralá tvorba (1505-1534)

  • v této době vytvářel monumentální zakázky náhrobků Julia II. ve sv. Petru v Římě a Medicejského v Nové sakristii kostela San Lorenzo ve Florencii
  • oba náhrobky zůstaly nedokončeny

 

  • Náhrobek papeže Julia II.
    • původně počítal se 40 sochami otroků, ctností a proroků
    • projekt nebyl realizován pro neshody autora s papežem a dokončený náhrobek je podstatně skromnější
    • jeho výzdobu tvoří ústřední socha Mojžíše a boční sochy Ráchel a Lev
    • zachovali se i 4 nedokončení otroci, kteří jsou dokladem M. pracovního postupu a jeho mistrovství ve vyjádření tragiky člověka spoutaného osudem (Umírající a Hrdinský otrok)
    • socha Mojžíše je považována za jednu z nejvelkolepějších M. soch
    • (monumentalita, expresivita, šroubovité natočení těla, výraz hněvu a hrdosti v kontrastu se zdánlivým klidem sedící postavy)

 

  • Náhrobky Giuliana a Lorenza Medicejských
    • ve florentském kostele San Lorenzo
    • z původně 4 → dokončeny pouze 2 náhrobky
    • (1) náhrobek se sochou Lorenza a postavami Úsvitu a Soumraku
    • (2) náhrobek se sochou Giuliána a alegoriemi Dne a Noci
    • sochy už mají barokní pohyb a vzrušení
    • expresívnost výrazu je podtržena i gigantickým vyjádřením sochařské struktury
      • (mohutné ženské figury jsou málo odlišeny od mužských, Den má zhruba otesanou hlavu, která je v kontrastu s tělem a podtrhuje bolestný výraz)

 

pozdní tvorba (1534-1564)

  • úvahy o smrti jsou hlavně sochařským vyjádřením bolesti
    • Pieta Palestina
    • Pieta Rondanini – pracoval na ni před svou smrtí  → nedokončil  → hrubě otesaná

 

POZDNÍ RENESANCE

  • sochaři většinou vycházejí z díla Michelangelova v tendencích po dramatické složitosti, dynamičnosti a patetičnosti
  • stylová vytříbenost, dokonalost formy, vyhledávali technické obtíže a rafinované efekty a detaily, řešili komplikovaná kompoziční schémata

 

Benvenuto Cellini  (čelíny)

  • sochař, zlatník, velmi bouřlivého života, básník, rytec, memoárista (Vlastní životopis)
  • vraždil, byl pronásledován
  • bronzové monument. sochy (Perseus, Diana Fontainebleuská – monumentální protáhlý jemný ženský akt – reliéf
  • Slankaodlévaná ze zlata

 

Bartolomeo Ammannati

  • sochař, architekt
  • Neptunova fontána ve Florencii
    • její ústřední postavou je monumentální socha Neptuna z bílého mramoru
    • Na mramoru kašny je umístěn dynamicky pojatý dav bronzových nymf a faunů
  • přínos  → umělecké využití kontrastu bronzu a mramoru

 

Giovanni da Bologna (džovany boloňa, džaboloňa)

  • zaměřoval se na kompozice složitých sousoší s mytologickými a přírodními náměty
  • plastiky → výrazná dynamičnost a vyváženost spirálovitého pohybu figur, pojatých v jemně zaoblených tvarech
  • Únos Sabinek – kompozice 3 figur, plnou poetických gest
  • Letící Merkur – bronz, i přes nadživotní velikost je elegantní a působí dojmem lehkosti
  • Neptunova fontána v Bologni – nový dynamický prvek – voda tryskající přímo z bronzových figur (např. z ňader, z tlam delfínů, apod.)

 (1890-1905)

Hnutí je v různých zemí oznáčováno různými názvy:

  • Německo: Jugendstil – nový styl, sloh mladý
  • Francie:Art Nouveau – nové umění
  • Anglie: Modern Style – moderní styl
  • Itálie: Stile floreale – květinový styl

 

SECESE

  • vznikl ve Vídni
  • objevuje se v 80. letech 19. století
  • zasáhla celou Evropu, Spojené státy i Japonsko
  • poslední univerzální umělecký sloh
  • secese obsáhla architekturu ,sochařství, malířství, grafiku a užité umění
  • zrušila hranice mezi tzn. vysokým uměním( malířství, sochažství) a uměním užitým
  • životní styl, který ovlivnil módu, nábytek, šperkařství
  • je protestem proti historismu a konzervatinímu akademismu
  • z latinského secessio=odchod, odtržení
  • vyjadřuje nálady jako cynismus, sentiment-ty odpovídají náladě 19.století
  • 1890-1905-období vrcholné secese

 

ZNAKY SECESE

  • svoboda umělecké fantazie
  • ornamentálnost, lineárnost, využívání přírodních tvarů=květů, listů, lidských a zvířecích postav
  • typickou květinou jelilie, kosatec, tulipán, leknín mák rozložený na ploše
  • typickým zvířetem jelabuť, páv; symbolem vášně, intelektu,erotiky
  • časté jsou vlnící se linie, které vyvolávají v ploše pohyb, stylizace tvarů
  • celková ladnost plochy
  • plošně pojaté=nestínované, barevné plochy neobvyklá barevnost

 

BARVY: lomené barevné odstíny; mají symbolický význam

  • žlutá=barva hmoty, slunce, života a radosti
  • modrá a zelená=barvy neskutečné, faustovské
  • černá=poslem ducha
  • bílá=symbolizuje ztroskotanou naději,smrt

 

 

ARCHITEKTURA

  • je působivá svou dekorativností, členitostí, rytmičností=spojení linie s plochou
  • je opakem arch.funkcionalistické, která upřednostňuje funkčnost na úkor krásy
  • je zdobena vegetativním= rostlinným a květinovým ornamentem
  • pracuje s nejrůznějšími materiály→ty vzájemně kombinuje např. sklo, keramika, kov

 

Po Evropě se šíří 2 směry:

  • SMĚR INSPIROVANÝ ORGANICKOU HMOTOU=ORNAMENTÁLNÍ

 

Španělsko

ANTONIO GAUDÍ

  • odvážně experimentuje s hmotou
  • jeho stavby lákají svou bizarností a fantaskností
  • kombinuje prvky gotické a barokní
  • využívá různých materiálů: barevné střepy, glazované keramiky-z nich vytváří mozaiky; kámen, cihly, beton
  • pracuje sochařskou metodou-na kostru ze železných prutů nanáší vrstvu betonu
    • do podoby kostí a koster fantaskních ještěrů-park Guell v Barceloně
      • zahradní město obložené střepy glyzované keramiky
    • do podoby mořské vlny-Casa Milá
    • do podoby pravěkých zvířat-Casa Batlló
    • hnízd termiků, které připomínají i gotickou katedrálu-Sagrada Familia v Barceloně-bohatá sochařská výzdoba
  • svou originální fantazii uplatnil na detailech staveb: okna, komíny, balkóny, stropy, sloupy (při řešení se nikdy neopakoval)

 

Belgie

VICTOR HORTA

  • jeho stavby představují vrchol vědeckého a technického pokroku
  • jsou zdobeny květinovým dekorem
  • vznikají z kamene, který je zaoblený, ze železa spleteného do ornamentu=připomínají šlehy biče, i ze skla
  • dům Tasselových v Bruselu

 

Francie

HECTOR GUIMARD

  • použil litinu se sklem
  • elektrické sloupy stylizoval do podoby orchideí
  • je tvůrce nejstarších stanic pařížského metra s typickou vějířovitou prosklenou stříškou nad vchodem

 

Anglie

CHARLES RENNIE MACKINTOSCH

  • nechal se inspirovat papírovými stěnami tradiční japonské architektury
  • jeho stavby jsou bez dekoru-proto byl oblíben architekty ve Vídni, V Mnichově, kteří upřednostňovali typickou arch. v geometrickém duchu
  • pracoval s kamenem, dřevem, sklem-neomítal zdi
  • byl mistrem v řešení vnitřního prostoru budov
  • secesní charakter dosahuje v asymetrických a prohnutých liniích
  • zábradlí, nábytek má strohý, pravoúhlý tvar

 

SMĚR GEOMETRICKÝ=RACIONÁLNÍ

Rakousko

OTTO WAGNER

  • strohá architektura s převahou krychlových tvarů
  • postavil stanice vídeňské okružní dráhy a budovu Poštovní spořitelny

 

JOSEPH MARIA OLBRICH

  • žák Wagnera
  • autor budov Dům secese (zelaté zelí)
    • geometricky střídmá krychlovitá budova s kupolí=poslacené listy stromů
    • stavba je koncipována jako prolínání 3 těles:koule, krychle, kvádr

 

ADOLF LOOS

  • zakladatel moderní tzv. bytové architektury a sídlišť
  • Millerova vila v Praze
  • projevoval náklonost k secesnímu rostlinnému dekoru
  • zároveň tíhl k jednoduchosti a střídmosti, funkčnosti

 

Čechy

  • objevují se v ní obě tendence-ornamentální i geometrická+lidový charakter architektury
ORNAMENTÁLNÍ STYL

JOSEF FANTA

  • Hlavní nádraží v Praze
  • budova studentských kolejí=Hlávkovy koleje v Praze
  • Mohyla Míru u Slavkova; Dům Hlaholu v Praze

 

OSVALD POLÍVKA A ANTONÍN BALŠÁNEK

  • Obecní dům v Praze-reprezentační budova v mnoha sály, restaurace, výstavní prostory, salonky, schodiště
  • jsou autory budovy Pojišťovny na Národní třídě v Prazealfons mucha

 

GEOMETRICKÝ STYL

JAN KOTĚRA

  • žák O. Wagnera
  • autor první secesní stavby v jednotném stylu=Peterkův dům na Václavském náměstí
  • Praha: Vily ve Vinohradech
  • Prostějov: Národní dům
  • Hradec Králové: muzeum

 

LIDOVÝ CHARAKTER

DUŠAN JURKOVIČ

  • chaty na Poustevnách=Maměnka a Libušín
  • Lázeňské domy v Luhačovicích
  • Svatý Hostýn-křížová cesta=inspirace lidovým uměním-tvarové i barevně

 

 

SOCHAŘSTVÍ

  • je stylizované, typickým znakem je vlnění ploch

 

Francie – AUGUST RODIN

 

Čechy: LADISLAV ŠALOUN – Pomník mistra Jana Husa v Praze

           STANISLAV SUCHARDA – Pomník Františka Palackého

           FRANTIŠEK BÍLEK – Modlitba nad hroby

 

 

MALÍŘSTVÍ

  • znakem nelineární kresba a dekorativní stylizace

 

Francie

Skupina NABIS=proroci,mezinárodní uskupení umělců

 

Rakousko

GUSTAV KLIMT

  • rakouský malíř, otec pocházel z Čech
  • vyhledávaný portrétista vídeňských dam
  • úzké a dlouhé formáty s erotickým podtextem
  • nástropní malby pro vídeňskou univerzitu i městské divadlo V Karlových Varech
  • autor litografický plakátů
  • obrazy:Polibek, Tři věky ženy, Panna (NG Praha) Judita s hlavou Holoferna
  • většina obrazů provokuje dráždivostí, erotičností→skandál, Klimt obviněn z pornografie→obrazy musel vymáhat soudně
  • typickým znakem jeho malby
    • kontrastní spojení naturalitie pojetí figury s něžnou barevností a ornamentální důraz na erotismus, stylizované pozadí zaplněné barevnými geometrickými tvary nebo spirálovitým zlacením

 

Čechy

ALFONS MUCHA

  • český malíř, grafik žijící v Paříži a USA
  • Styl Mucha-vznikl v souvislosti s tvorbou plakátů, na kterých je vyobrazena herečka Sarah Bernardot
  • autor kostýmů, šperků, kalendářů a uměleckých plakátů
  • dílo:
    • výzdoba Obecního domu
    • vitráž v chrámu sv. Víta
    • Slovanská epopej (20 velkých obrazů s námětem slovanské minulosti)

 

MAX ŠVABINSKÝ

  • malíř, grafik, krajinář, portrétista slavných (Němcová, Smetana, Neruda)
  • vitráže ve sv. Vítu-Poslední soud

 

JOSEF VÁCHAL

  • malby, dřevoryty, nábytek, sochy skřetů-dřevo (dům v Litomyšli)

 

 

 

UŽITÉ UMĚNÍ

Čechy

  • JAN KOTĚRA-návrhy nábytku
  • LADISLAV NĚMEC-návrhy šperků
  • VOJTĚCH PREISSIG-návrhy tapet

 

USA

  • LUIS COMFORT TIFFANI-šperky, svítidla

konec 16. st. až do konce pol. st.

  • přišlo z Itálie (Řím) a Španělska
  • proud klasicizující a dynamický
    • klasicizující-založeno na přímkách – Francie
    • dynamický-založeno na křivkách – Čechy, Německo, Rakousko
  • je nástrojem a prostředkem katolické církve k šíření svých myšlenek a moci
  • do popředí se dostávají náboženské znaky
  • označení Baroko má původně hanlivý význam
  • Baroko byla figura středověké logiky- znamenalo to nesmyslnost
    • název převzat z francouzštiny- podivným
    • z řečtiny- hojnost
    • z klenotnictví – velká perla nepravidelných tvarů
  • Baroko je plno náboženských reforem
  • Řím se stal centrem duchovní moci
  • byla obnovena inkvizice a vznikl Jezuitský řád
  • doba poslušnosti, roboty a lidového útlaku

 

Znaky

  • je opakem racionální renesance, klade důraz na duchovní prožitek
  • hledá pohyb, dynamiku, napětí, dramatičnost=využívá k tomu světlo, světelné efekty
  • proti rozumu vyzdvihuje smysly, chce pohladit člověka svou pompézností, zdobností a bohatstvím

 

 

ARCHITEKTURA

  • vzniká pod vedením architektů z Itálie, Německa, Vídně
  • vývoj české barokní architektury dělíme na 3 období:
  • raný barok (17. st.)
  • vrcholný barok (1700-1740)
  • pozdní barok (po 1740- současný s rokokem a klasicismem)
  • pracuje se stejnými prvky jako renesance, ale používá je jinak- složitěji, dekorativněji

 

ZNAKY:

  • půdorysy staveb– složitě členěné
    • vznikají jako průniky a prostupováním elips, kružnic a křivek
  • cihlové zdivo pokryto omítkou
  • klenby- zvětšené rozpětí valené klenby+ součástí jsou zvonice
  • kopule-česká placka“ je nad čtvercem, „pruská placka“je nad obdélníkem
  • oknaobdélníková, zakončené obloučkem; oválné „ KÁZULOVÁ“- tvar mešního rouna nebo kruhovité
  • střechy- jsou kaskádovité, jejich součástí je mansarda (podkroví)
    • jsou pokryty měděným plechem nebo taškami preizy
  • štíty domů: voluta+socha,vázy, koule, šišky, obelisk
  • stěny jsou zprohýbané ven (konvexní)
    • součástí stěn jsou niky– půl obloukovité výklenky
    • vevnitř jsou zdobeny štukem, sádrovým obkladem, zlacením
    • štuková výzdoba fasád-ornament, mušle, nadokenní římsy a parapety
  • fasáda- symetrická, zvlněná, využívá barevného kontrastu, na vrcholech pilastrů a průčelí- sochařská výzdoba
  • pilastry, pilíře, sloupy a kaskády zdobí stěny staveb
  • zámecká dispozice- trojkřídlá- 4. strana obvykle uzavřena kovanou ozdobnou mříží.
  • cibulovité báně věží
  • architektura je osově souměrná

 

Církevníkostely, oratoria, morové sloupy

Světské– koleje, paláce, domy, kašny

 

RANÉ BAROKO

GIOVANI PIERONI

  • italský architekt; působil u Valdštejna
  • Valdštejnský palác
    • velká barokní budova- užita italská renesance, průčelí barokní
  • Salla terana
    • propojení renesančních prvků s barokní monumentálností
    • předimenzovaná architektura, v podstatě ještě manýristická
    • měla všechny náležitosti přepychového barokního paláce- velký sál, kapli, zahradu s fontánou, voliérou a grottami, jízdárnu, konírnu a hospodářské budovy

 

CARLO LURAGO

  • Klementinum
    • největší pražská stavba raného období
  • Jezuitská kolej na Starém Městě
  • Kostel sv. Salvátora
  • Kostel nanebevzetí Panny Marie v HK
  • kostel Panny Marie v Klatovech

 

FRANCESCO CARATTI

  • Černínský palác
    • dnes Ministerstvo zahraničí
    • nejmohutnější pražský palác pro hraběte Černína
    • dostavěl František Maxmilián Kaňka v 18. století
  • kostel Máří Magdaleny na Malé Straně
  • přestavba zámku a kostela v Roudnici

 

GIOVANNI BATISTA ORSI

  • Loreta v Praze

 

GIOVANNI DOMENICO ORSI

  • Jezuitské koleje v Kutné Hoře
  • započal stavbu zámku Trója v Praze

 

JEAN BAPTISTE MATHEY

  • přestavěl a dokončil zámek Trója v Praze
  • do Čech uvedl typ trojkřídlého zámku s ústředním hlavním sálem
  • pak dispozici kostela na půdorysu řeckého kříže s oválnou kopulí
  • a klasicistní členění fasády soustavou pilastrů, lizén, oken a plochých polí

 

VRCHOLNÉ BAROKO

GIOVANNI GIACOMO TENCALLA

  • Loreta v Mikulově
  • v Olomouci- Svatý kopeček– klášterní hradisko

 

KRYŠTOF DIENTZEHOFER

  • stavby jsou velmi dynamické a iluzorní
  • používá nejrůznější půdorysy
  • pomocí střídání tvarů konkávních a konvexních vyvolává perspektivní iluze
  • prováděl stavby podle plánů pražských architektů
    • Kaňky (Vrtbovská zahrada na Malé Straně).
  • Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně
    • připravil celkový plán
    • připravil část průčelí, interiér (dynamické baroko)
    • jeho syn dostavuje kněžiště (=lineární baroko)
  • Kostel sv. Markéty v Břevnově
  • kostel sv. Kláry v Chebu

 

GIOVANNI BATTISTA ALLIPRANDI

  • působil v Praze-pevnostní stavitel
  • kostel v Kuksu
  • Šternberský palác v Praze

 

GIOVANNI SANTINI zvaný AICHEL

  • vytvořil barokní gotiku
  • vytvořen na přání církevních řádů (benediktinů, premonstrátů a cisterciáků)
  • přestavby gotických objektů
  • kostel Panny Marie v Kladrubech
  • vrcholem je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou
    • má půdorys pěticípé hvězdy
    • zařazen do seznamu chráněných památek UNESCO

 

POZDNÍ BAROKO

FRANTIŠEK MAXMILIÁN KAŇKA

  • nejžádanější pražský architekt
  • spolupracoval se Santinim, Alliprandim
  • 1723 byl jmenován císařským architektem
  • nebyl vyznavačem dynamického baroka
  • pro Černíny- Černínský palác. Zámek ve Vinoři
  • pro Valdštejnyšpitál v Duchově, Horní Litvínov
  • pro jezuity- kostel sv. Klimenta v Praze
    • dostavba Klementina- astronomická věž a Zrcadlová kaple
    • zámek Jemniště, Konopiště, zámek v Kolodějích

 

KILIÁN IGNÁC DIENTZENHOFER

  • syn Kryštofa, dokončoval mnoho staveb po otci
  • Letohrádek Amerika na Novém Městě
  • Kostel sv. Jana Nepomuského na Hradčanech
  • kostely- v Karlových Varech, Broumov
  • jeho stavby-ukázka barokního dualismu (klid vnější fasády v kontrastu s vnitřní dynamikou), interiér nezávisle řešen na exteriéru

 

 

SOCHAŘSTVÍ

  • je vázáno na architekturu
  • výzdoba interiérů, exteriérů (průčelí, štíty staveb), veřejných prostranství (kašny, morové sloupy)
  • opouští renesanční ideál krásy- nedodržuje anatomii těla, pracuje s nadsázkou a deformací
  • soustřeďuje se na sílu výrazu, výrazný pohyb
  • většina soch do šroubovice (trup, končetiny, točení kolem své osy)
  • členění povrchů (dosahují zamotáváním)
  • gesta, mimika, světlo, které sochu osvětluje
  • vyjadřují stav extáze, rozkoše, bolesti, zoufalství, nicoty
  • často polychromované– nejčastěji zlatá a bílá barva, potahované štukem
  • Téma: náboženské a mytologické

 

  • Materiál: pískovec, sádra, dřevo, ojedinělé kovy, zlato
    • mramor – málo se využíval, protože byl drahý- imitace mramoru

 

  • sochaři jsou především řezbáři
  • neexistují autorská práva- témata se často přebírají
  • sochaři nepracují podle živého modelu
  • BOZZETO- hliněný model dělaný mistrem
  • MODELLETO- propracovaný model pro zákazníka
    • dílo (modelleto) muselo projít přísnou komisí

 

JAN JIŘÍ BENDL

  • Němec, realistický, robustní postavy, mírná disproporčnost
  • Sochy- Herkules v královské zahradě
  • sošky v průčelí sv. Salvátora v Klementinu
  • jezdecká socha sv. Václava- (dnes na Vyšehradě)
  • seskupení soch na Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí (v roku 1918 stržena davem)

 

JERONÝM KOHL

  • plastiky v Augustiánském klášteře na Malé Straně
  • plastiky sv. Uršuly pro klášter Uršulinek na Malém Městě pražském
  • plastiky pro k. sv. Trojice u Kutné Hory

 

JAN BROKOF

  • zakladatel jedné z nejvýznamnějších dílen
  • Jan Nepomucký pro KM
  • antičtí bohové Toskánského paláce

 

FERDINAND MAXMILIÁN BROKOF

  • s Braunem nejvýznamnější sochaří Baroka
  • využívá monumentálnosti, realistické detaily, usiluje o valér
  • sousoší sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí
  • sochy Jupiter, Merkur, Venuše
  • Sochy pro KM- sousoší sv. Markéty, Barbory, F. Xaverský, Vincenc a Prokop
  • socha sv. Kajetán, Vít ,Ignác, Vojtěch

 

BERNINI

  • průkopník dynamického baroka
  • Svatopeterský stolek-oltář v chrámu sv. Petra
  • socha Davida– figura zobrazena v pohybu, bohatost drapérie, polychromované

 

MATYÁŠ BERNARD BRAUN

  • forma bez jemnosti a detailů
  • užívá nadsazené proděravění, dynamičnost, pathos, expresi, prudký kontrast
  • výzdoba kostela sv. Klimenta v Klementinu
  • Náhrobek maršála hraběte Leopolda Šliky
  • Sochy pro KM- Ivo, Judo Tadeáš
  • významná socha- Sen sv. Luitgardy
  • zámek Kuks24 soch Ctností a Neřestí po 12 + 2 andělé v průčelí Kuksu
    • využívá mimiku, gesta, nikdy barvu; vyrobeny z pískovce
  • v BetléměJakubova socha, Máří Magdalena. Poustevník Garinus

 

 

MALÍŘSTVÍ

  • rozvíjí se také ve 2 proudech: klasicistní (Francie) a dynamické (Itálie)
  • figurální malba v popředí
  • malby el-fresco (nástěnné) na stropech
  • malby na plátně (závěsné)
  • závěsný obraz– nejčastěji náboženské náměty, historické scény, zobrazování světců i světské nenáboženské výjevy ze života.
  • temnosvit– prudké kontrasty mezi světlem a stínem
  • celková kompozice- dynamická, neklidná, neobvyklé zkratky postav
  • objednavateli jsou především mnišské řády- jezuité, cisterciáci, premonstráti a šlechta

 

KAREL ŠKRÉTA

  • patří k nejvýznamnějším malířům č. baroka
  • umění poznal v Itálii jako emigrant
  • jeho rodina protestantská odjel (přidal se ke katolíkům)
  • maloval portréty měšťanů, oltářní obrazy a mytologické scény
  • Svatováclavský cyklus –cyklus 6 oltářních obrazů
  • obrazy- Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem
  • Nanebevzetí Panny Marie v Týnském kostele v Praze
  • Pašijový cyklus– 10 obrazů pro malostranský kostel sv. Mikuláše

 

PETR BRANDL

  • autor náboženských a oltářních obrazů
  • vše podřízeno světelnými kontrasty a temnosvitným vyjádřením
  • podobizna- Simeon s Ježíškem
  • oltářní obraz v Doksanech Narození P. Marie
  • pro kostel P. Marie Vlezné– Jáchym a Anna, Vidění proroka Eliáše
  • autoportréty a portréty- Muž s bílou parukou

 

JAN KUPECKÝ

  • vynikající portrétista
  • kvůli náboženství nemohl pracovat v Čechách
  • portrétoval panovníky a vysokou šlechtu
  • v obrazech usiloval o psychologickou charakteristiku
  • portrétoval cara Petra Velikého v Karlových Varech
  • Malíř se svou rodinou
  • Vlastní podobizna

 

VÁCLAV HOLLAR

  • náboženský emigrant žijící v Londýně
  • vytvořil přes 4000 grafických listů = leptu s tématikou krajiny
  • byl autorem prospektů, map, zátiší s přírodopisnými motivy
  • ilustroval Ezopovy bajky; Alegorie ročních období

 

VÁCLAV VAVŘINEC REINER

  • autor fresek s odvážnou perspektivou a prostorovou iluzí
  • vyzdobil interiér Černínského paláce- Gigantomachie– představují vzpouru Titánů
  • Poslední soud– v kupoli křížovnického kostela v Praze

ROMÁNSKÉ UMĚNÍ (11. stol. – pol. 13. stol.)

  • = 1. celoevropský sloh
  • 1000-1250-zachvátil celou Evropu
  • název * v 19. stol. -> nahradil termín byzantský sloh
    • církevní instituce jsou řízeny papežem
  • snaží se navázat na římskou architekturu, ale je to spíše nápodoba
  • ovlivněno i germánským slohem
  • do 10. stol. se lid bál, že bude konec světa -> ve velké míře se začaly stavět kostely (sloužily i jako úkryt pro vesničany v době nájezdů -> dobrá ochrana díky masivnímu zdivu a kameni;; oproti dřívějšímu dřevu)
  • př.: Chrám Notre-dame (Fr., u Klimy)

 

Bořivoj – 1. známý hist. panovník, který buduje církevní stavby

  • kostel Sv. Klimenta“ (rotunda) – Levý Hradec
  • rotunda sv. Jiří na Řípu
  • rotunda sv. Kříže v Praze

 

jeho nástupce Spytihněv dal postavit několik kostelů

  • Spytihněvova bazilika
  • kostel Sv. Petra“ – na bývalém Plzeňském hradě
  •  „rotunda Sv. Víta na Hradě“ -> 4 apsidy do kříže; Z – předsíň, V – oltářní prostor; kruh ve středu – dokonalý vesmír
    • zde je i kníže Václav pohřben
    • později založena r. 921 „biskupská bazilika“ (1 lodní kostel, apsida na V)

r. 973 – v Praze zřízeno Biskupství

  • 1. biskup – Dětmar -> jeho os. ovlivnila kulturní dění v Praze

 

  • zakládají se 1. kláštery
  • u „kostela sv. Jiří“  * klášter (Benediktýni)
  • Praha podléhá Řezenskému arcibiskupství  -> propojení Prahy a Evropy
  •  postupně se počet klášterů zvyšuje, z poč. hl. benediktýnské
  • r. 993 v „Břevnově nejstarší benediktýnský klášter
  • r. 999 – „klášter v ostrovu u Davle
  • 11. stol. – silná stavební aktivity na venkově -> * panské kostely
    • Ÿ centrální (kruhový základ)
    • Ÿ podélné, 1 lodní, na Z straně věž + triguna
  • (kamenný útvar – balkónek; na 1-2 sloupech; slouží pro šlechtice, aby nemuseli mezi lidi dolu)

 

  • až do 13. stol. kostely majetkem panovníka -> ten si tam dosazuje i své lidi
  • konec 13. stol – boj mezi panovníkem a církví -> ta vyhrála a dosazuje si své lidi

 

Vladislav II.-> zval na naše území premonstráty

  • kostel v Doksanech“ (benediktýnský)
  • klášter na Strahově“ (premonstráti)
  •  „Sedlec u Prahy“ (cisterciáci)

 

  • ve 2. pol. 11. stol. zakládají se církevní stavby – * hl. ve středních Čechách
  • panské kostely, někdy spojeno se sídlem šlechtice
  • (Záhoří nad Labem; „kostel sv. Jakuba u Kutné Hory“; zde asistoval i král Vladislav II.)

 

 

ARCHITEKTURA

 

ROTUNDA
  • centrální typ (půdorys)
  • přisazena apsida-i více
BAZILIKA
  • daleko častější je jednolodní kostel až 5 loďmi
  • věže na Z straně kostela a v průčelí
  • boční lodi=okénka
  • existuje i příčná loď
  • Bazilika sv. Marka v Benátkách

 

KLÁŠTERY
  • součástí je klášterní kostel+obytná část+rajský dvůr (vylepšen křížovou chodbou); knihovna, jídelna, cely, skladiště a sýpky
  • nosné kameny jsou přitesávány (skoro nepoužívali maltu) = kvádříkové zdivo
  • hl. objednavatelem a výrobcem um. děl je církev; umělci pracují anonymně
  • církev předepisovala námět i formu
  • převažují náboženské náměty
  • abstraktní a symbolický charakter um. (chybí spojení se skutečností)
  • pracují podle předloh; napodobovali

 

KOSTELY
  • většina půdorysů vychází z římské baziliky (obdélník o 3 lodích)
  • zakomponovali kříž + apsidu
  • apsida = chór, kde se shromažďovali mniši; sloužili tam mši
  • jako celek působí těžkopádně, masivně
  • kruhový oblouk; sdružená okna (skupina obloučků propojena sloupy); okna (úzká, tlusté zdi, podobají se střílnám), klenba valená (z kamene)
  • později křížová klenba (* kombinací 2 kleneb valených)
  • portál – jednoduchý; trojitý – ústupkový; bohatá výzdoba (evokace na římské vítězné oblouky)

doba karolinská (dle Karla Velikého)-10. století

doba otonská (dle Oty II.) -11. Století

 

STAVBY
  • Ÿklášterní
  • kostelní
  • Ÿprofánní (hl. Praha); ve Znojmě – r. 1134 „rotunda P. Marie, dnes Kateřiny

 

ZNAKY
  • sloupy – plošný dekor; zvonová hlavice; někdy stylizované symboly křesťanství; stylizované tváře; pletenec; hladký dřík; patka s drápy + podstavec
  • pilíře – hranolovitý, jednoduchý; větší nosnost než sloup
  • kostely mají uvnitř zvednutou úroveň apsidyoltář
    • na ½ schovaná nebo úplně zasunutá krypta
  • 1 nebo 2 věžové průčelí
  • nad průčelím – kruhové okno (rozeta)
  • průčelí má občas jednoduchý reliéf, výzdobu
  • štěrbinová okna – uvnitř se rozšiřovala; ojediněle zasklena
    • u venkovských kostelíků místo skla střeva zvířat

 

běžná zástavba

  • románské sídliště nebylo uspořádáno; budovy byly rozptýleny
  • často útvar svírající nádvoří – hl. hospodářský účel
  • nejzachovalejší je na Starém Městě Pražském (dnes renesanční a barokní fasády, ale přízemí je románské – klenby, pilíře)
  • Praha – převážně kamenné město; cca 30 kostelů
  • 1170 – kamenný most -> Vladislav II. ho nechal postavit ve jménu manželky Judity -> Juditin most (zachovala se věž na Malé straně, reliéf – korunovace knížete na čes. krále)
  • světské stavby mají pevnostní charakter -> falce (Cheb; Olomouc)

 

 

 

SOCHAŘSTVÍ

  • náboženská tématika, existovali i náměty rostlinné, živočišné (lvi, draci, medvědi)
  • za Vladislava II. se sochařských památek vyrobilo a zachovalo nejvíce
  • vázána na architekturu (tympanon portálu)
  • tvůrci jsou většinou anonymní
  • převládala náboženská tématika (Trůnící madona), ale i rostlinné a živočišné
  • převažuje reliéf
  • figurální  plastika-bez výrazu v obličeji, strnulost v pohybu, schematismus, kolorovány, hierarchická perspektiva
  • sochařská výzdoba měla magickou fci (kostel nás měl ochránit; zlé zůstalo venku)

 

Gislebert [Žisléber]

  • největší osobnost v Evropě – reliéf na téma Posledního soudu
  • portál v Tišňově, kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

 

plastika
  • dekorativní
  • monumentální
  • komorní
    • do plastik řadíme i pečetě; drobná mincovní dílka (dukáty)
    • sochařská díla –různorodost
ZNAKY
  • schematičnost-lidské tváře jsou všechny zobrazovány stejně (často nerozlišovali mužskou a ženskou postavu)
  • dlouhý splývavý oděv, řasený
  • minimální pohyb
  • anatomické disproporce-mnoho soch kolorováno
  • 1. nálezy – 6 sloupů krypty sv. Martina ve Spytihněvově bazilice

církevní plastika

  • ostře sledována a vybírána
  • (figury patronů, oficiálně uznaných světců, evangelíci, …)
  • malířská technika byla upřednostňována
  • románské um. má plošný charakter
  • reliéfní kompozice často dělali malíři (plošnost)
  • většina sochařských témat je převzata z malířství (jednoduché obrysy, redukované tvary)
  • práce v rámci Sázavského kláštera, součást slovanské liturgie, navazuje na Velkomoravskou tradici; zde byl činný hl. mnich Božetěch (pracuje v dřevě, kameni a z kosti – drobné sochařské práce)
  • opat Silvestr a Reginard z Met – též činní v malířství
  • tympanon – vstupní portál do kostela na hradě Oldříž u Poděbrad

 

  • mnoho kostelů staví česká šlechta
  • nejkrásnější je kostel sv. Jakuba u Kutné Hory
    • arkády (vtěleny postavy – Kristus, syn a Marie; sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, …)
    • 1165 byl vysvěcen (nejvyspělejší sochařské dílo)

 

kostel v Záboří nad Labem

  • tympanon, archivolta vstupního portálu
  • dal postavit Sedlecký klášter

-> typické prvky:

  • provazec, palmety, akant, zvířecí motivy (stylizace), pletence; … -> motivy se opakují
  • dole jsou stylizované korintské sloupy
  • kaple na hradě v Chebu na falci -> uvnitř má drobnou výzdobu
  • falc – uvnitř Elami zajímavá stavba (členitá kompozice; krásné půdorysné řešení)

 

falc v Olomouci

  • sdružená okna
  • byzantský typ, vrtaná do hloubky zdi, kamene
  •  celkový dojem spíš grafický než sochařský
  •  je v blízkosti olomouckého dómu
  • cca r. 1170 – výjev zachován z původní věže Juditina mostu (plastika zobrazuje panovníka -> symbol majestátu moci státu; před ním je vazal -> oddává se mu)
  • zřejmý nárůst realismu
  • 1. ¼ 13. stol. (1200 – 1225) -> vrchol románského umění

 

  Ÿ kouřimští lvi

  • seskupení 4 lvích hlav
  • mohli být součástí křtitelnice, trůnu (neví se, k čemu přesně sloužili)
  • zjednodušení; srst rytmicky seřazená; nalezeno na původním hradišti v Kouřimi
  • ležící lvi – často součást um. -> u vstupů do kostelů (ochránci)
    • jako podpora sloupu
    • už i v antice u bran
  • 4 figury (2 okřídlené) ->v 17. stol. je někdo zazdil o zdi Žitenického kostela (u Litoměřic)
  • původně určeny pro jinou stavbu; originály jsou dnes v muzeu

 

tympanon svatojiřského kostela

  • deska + půlkruh -> tvoří postranní části
  • zobrazuje trůnící P. Marii s Ježíškem na klíně
  • vedle je Mlada (1. abatyše svatojiřského kláštera)
  • po stranách je Přemysl I. a na 2. str. je sv. Anežka
  • 1 z nejlépe zachovaných prací z této doby; velmi povedené

 

  • většina plastik je dekorativního rázu
  • románské um. v podstatě nezná volnou plastiku -> je vždy součástí výzdoby architektury (interiérová i exteriérová výzdoba)

 

 

MALÍŘSTVÍ

  • převažují fresky a knižní malba
  • schematičnost a strnulost
  • ve tváři žádné stínování; žádná drapérie => aby nebyla odváděna pozornost od tématu
  • malby byly přetírány -> maleb zachováno velmi málo
  • lineárně stylizované
  • užití výrazných nelomených barev
  • památka: Vyšehradský kodex –1085., námět Vjezdu do Jeruzaléma – v Památníku Národního písemnictví
1) NÁSTĚNNÉ (monumentální)
  • bezprostředně vázané stavební plochou
  • tvoří souvisle výzdobu interiéru v časovém sledu, proudu (pašijové výjevy)
  • nejstarší je „výzdoba v kostele Sv. Klimenta ve Staré Boleslavy
  • fresky – „Kostel v České skalici
  • nástěnné obrazy – „v Albrechticích nad Vltavou

 

fresky z kostela Panny Marie, později Sv. Kateřiny ve Znojmě

  • původně součást falce, dnes stojí v pivovaře
  • výzdoba má výrazně ucelený ráz (1. pol. 12. stol.)
  • pásyspodní (drapérie zelenavé barvy, dekorativní ráz)
    • nad ním (výjevy ze života Panny Marie)
    • další pás (jednotná výzdoba, ale neucelená)
    • 3. pás (9 mužských postav – ozbrojeni; mají pláště-pražští přemyslovci, nemají – moravští přemyslovci)
    • 4. pás (Vratislav I. má korunu a žezlo) -> jediný zobrazený král; a 3 mandlové štíty
    • vrchol další pás (výjev z kosmu -> výjev povolání Přemysla na trůn)  (v našich dějinách je to 1. světský – nekřesťanský výjev)
    • na samotném vrcholu je pás, kde jsou 4 evangelíci
    • barvy – několik barev (zelená, modrá, červená + tóny v kresbě) -> redukovaná barevnost, plošně nanesena na stěnu

 

románští malíři postupovali:

  • měli všechny svaté nakreslené ve skicáku (podoba byla podrobně schvalována)
  • nanesli si síť, zvětšovali a plochu pojednávali plošně
  • fresky – nejprve se kladou tmavé tóny -> přechází do nejsvětlejších

 

2) DESKOVÉ
  • dřevěný podklad (románské um. je nemá)
  • jsou z r. 1300 a to už je gotika

 

3) KNIŽNÍ
  • velmi pěstovaná; nejrozšířenější
  • opisy evangelií; kodexy; hagiografie (život svatých); žaltáře (kniha modliteb); hodinky (neurčité dny a hodiny, měsíce předepsané modlitby); antifonáře (zpěvníky -> pro sbory v kostelech) -> zpěvácká bratrstva
  • využití pergamenu (kůže ovcí a koz, pak i lama, … rarita – z kůže nenarozených zvířat)
  • iluminace-obrázky součástí textu-Kodex Vyšehradský

 

Kodex Gigas

  • velký majetek – nechávají si to dělat kláštery, knížata
  • výzdoba je lineární (až do gotiky), hodně stylizovaná
  • vyhýbají se detailům; vtěsnaly linie do základního tvaru, znaku
  • nejstarší je „opis legendy o Sv. Václavu“ (Gumpoldova legenda) -> z  r. 1006, pořídil ji Boleslav II. Pro svou ženu Emmu
  • dekorující motiv na šatech obou figur
  • barva vyplňuje spíš prázdné plochy
  • jsou to hl. barvy symbolické; ne předmětné

 

 Evangeliář Vyšehradský

  • plocha dekorována různými geometrickými prvky různých barev
  • medailónky uvnitř (konvence přijatých symbolů)
  • dal ho pořídit Vratislav I. k příležitosti jmenování za krále

 

Evangeliář a rukopis Krakovský a Hvězdenský

  • na popud krále Vratislava; bere si polskou šlechtičnu

 

 Žaltář Ostrovský

  • živější, do iniciál jsou vkreslovány celkem realistické hlavy (spojeno s byzantským vlivem)

 

 Antifonář Sedlecký

Gotické malířství

  • bylo svázáno s předpisy (co se může malovat a jak)
  • zlacené pozadí (výplň prostoru); dekorativnost
  • nejprve se gotika objevila v knižním malířství (konec 13. stol)
  • deskovém malířství a ve vrcholné a pozdní gotice i v malířství nástěnném
  • ve vrcholné gotice – za Karla IV rozmach gotického malířství – * pražská malířská škola
  • pozdní gotice (2. pol. 15. st.) rozmach malířství pod vlivem Nizozemí

 

 Knižní malířství

a) v závěru rané gotiky (na konci 13. stol. – Přemyslovci)

  • knihy pro běžnou liturgickou praxi (antifonáře, lekcionáře, graduály…)
  • Památky:
    • liturgické knihy pro cisterciácký klášter na Starém Brně
    • Pasionál abatyše Kunhuty
    • Velislavova bible

 b) Vrcholná gotika

  • Karel IV – vlivy vyspělé francouzské gotiky + Václav IV – dvorské miniaturní malířství
  • iluminátorské dílny
  • malba výrazně směřuje k realismu
  • prvky rostlinné, zvířecí a figurální; plastické podání tvarů barvou
    •  Evangeliář Jana z Opavy
    • Bible Václava IV
    • titulní list Zlaté buly Karla IV

 c) Pozdní gotika

  • vynález knihtisku – ústup knižní malby, jen ve zpěvnících náboženských písní (kancionály, graduály, antifonáře) a v modlitebních knihách (breviáře, hodinky)
  • Památky: Kutnohorský graduál (1471)
    • Smíškovský graduál (výjevy upálení Mistra Jana Husa)
    • Jenský kodex
    • Graduál litoměřický (Hus v kostnici a upálení)

 

 Deskové malířství

  • až ve vrcholné gotice

a) Vrcholná gotika                    

  • vliv Francie a Itálie, vláda Karla IV a Václava IV
  • Predela roudnická – nejstarší zachovalá desková malba u nás

⇒ Mistr Vyšebrodský

  • princip hierarchie (velikost postav jako v Egyptě)
    • 9 desek oltáře ze života Krista pro kostel ve Vyšším Brodě
    • Madona z Veveří s ptáčkem

 

⇒ Mistr Theodorik

  • jediný z dvorních malířů Karla IV
  • měkká světělná modelace, osobitý typ hlav se silným nosem
  • jeho práce je zaměřena na obrazy svatých
  • přesahování malby na rám obrazů
    • Kaple sv. Kříže na Karlštejně (nebeské vojsko Kristovo)

 

⇒ Mistr třeboňský

  • metoda šerosvitu, snaha řešit perspektivně prostor
  • tvorba krásných madon – idealizace, lyričnost, dekorativnost, ladnost, jemnost
    • Madona vyšebrodská (dítě napravo)
    • Madona zlatokorunská (dítě nalevo)
    • Roudnická madona
    • Zmrtvých vstání Krista
    • Kristus na hoře Olivetské
      • objevuje se doprovodný děj=jde k realismu
      • postavy splývají s pozadím, pozadí=červené

 

 b) Pozdní gotika

  • opětovný rozmach deskového malířství po husitských válkách
  • vliv Nizozemí a Německa, později Itálie
  • Památky:
    • Zvěstování P. Marie
    • Oltář křivoklátský

⇒ Mistr svatojiřského oltáře

  •  triptych Smrt P. Marie
  •  Sv. Jiří s drakem (1. obraz krajiny)

⇒ Mistr litoměřický

  • polyptych se 6 deskami s Kristovými pašijemi a výjevy ze života P. Marie

 

 Nástěnné malířství

  • na vysoké úrovni po celou gotiku

 

a) Ranná gotika

  • románský charakter malířství
  • Památky:
    • malby z děkanského kostela Narození P. Marie  v Písku
    • klášter johanitů ve Strakonicích

 

b) Vrcholná gotika

  • výzdoba Pražského hradu, Karlštejna a kláštera Na Slovanech v Praze
  • Mistr emauzského cyklu, Mistr Oswald, Mistr Theodorik
  • francouzské a italské vzory
  • Památky:
    • Zlatá brána – mozaika posledního soudu
    • Betlémská kaple – Husovy citáty a malby antitezí
    • Mistr Oswaldchrám sv. Víta v Praze

 

c) Pozdní gotika

  • Vladislav Jagelonský, bohatí měšťané a šlechta – objednavatelé umění
  • Památky:
    • výzdoba chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře – hornické motivy
    • Svatováclavská kaple chrámu sv. Víta v Praze
    • klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie v Bechyni
    • výzdoba hradů – Zvíkov, Žirovnice, Písek

 

 

České gotické sochařství

  • proporce zobrazení lidského těla neodpovídají
  • sochy nejsou v pohybu (stojící,.)
  • gotické sochařství se soustředilo na výraz a odraz duševního vztahu
  • až v pozdně gotickém umění se výrazně objevuje realistická linie
  • socha je dělána do určitého prostoru v architektuře
  • polychromovány
  • náměty náboženské+sochy králů a světců

 

Raná gotika

  • (Přemyslovci – 1230 – 1330)
  • plastika výzdobná – vstupní portály, archivolty, hlavicích sloupů, výzdoba křtitelnic
  • Památky:
    • Předklášteří v Tišnově – výzdoba portálu
    • klášterní kostely sv. Václava a sv. Salvadora v Anežském klášteře na Františku
    • portál kostela Bartoloměje v Kolíně

 

 Vrcholná gotika

  • (Lucemburská – 1330 – 1420)
  • hodně dřevěných polychromovaných plastik, neznámé plastiky na domech
  • několik typů plastik:

 

⇒ Madona s dítětem

  • pol. 15. stol. – období krásných madon – štíhlé, protáhlé, silně esovitě prohnuté, malá hlava nakloněna k dítěti, šťastný výraz, odhmotnění postavy
    • Madona Strakonická
    • Madona Krumlovská
    • Madona Plzeňská (vliv M. noterdamské – vzor pro všechny)
      • polychromovány – modrá = nebe, touha, víra; červená = láska

 

Pieta

  • zobrazení Kristova těla sejmuté z kříže na klíně Marie
  • Chebská pieta
  • Pieta z kostela sv. Tomáše v Brně – 1. horizontální pieta (Jindřich Parléř)

 

⇒ Ukřižování (krucifix)

  • utrpení Krista na kříži, expresivní

 

Tympanon= prostor ve štítu portálu nad dveřmi, oknem, zpravidla polokruhového nebo trojúhelníkového tvaru, bývají tu figurální plastiky nebo reliéfy

  • na kostele sv. Bartoloměje v Kolíně
  • ve staronové synagoze v Praze

 

Petr Parléř

  • architekt, sochař
  • socha Václava v kapli ve sv. Vítu – polychromovaná
  • busty v triforiu ve sv. Vítu = králové, císaři, manželky, synové, stavitelé, správci stavby, biskupové; na vnějším triforiu = světci
  • Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně – sochy
  • socha sv. Jiří na Pražském hradu – bronzová jezdecká plastika
  • náhrobky českých králů – kamenné sarkofágy v chórových kaplích
  • výzdoba Karlova mostu – Mostecká věž

 

Mistr Krumlovské madony

  • Krumlovská madona
  • Plzeňská madona – v kostele sv. Bartoloměje

 

 Pozdní gotika
  • Čechy ovlivnil pozdně gotický nizozemský realismus
  • přichází umělci ze Saska a Německa
  • rozvoj řezbářství, tvorba křídlových oltářů, reliéfů
  • rozevláté plastiky, naturalistický styl = barokizace gotického umění
  • mnoha figurové výjevy Ukřižování a Oplakávání – pojaty silně expresivně
  • hlavní je vyprávění, ne obsah = realismus, dramatičnost, bolest, napětí

 

  • Památky:
    • Křivoklátská archa
    • hradní kaple na Křivoklátě
    • Oplakávání Krista ze Žebráku, ze Zvíkova

 

  • Benedikt Rejt
    •  král. oratorium ve sv. Vítu
    • Vladislavský sál – výzdoba
  • Matěj Rejsek Prašná brána – výzdoba