Archiv pro štítek: rozfoukávání tuše

  • Výtvarný záměr: rozfoukáváním tuše záměrně tvořit křížící se linie, vzniklé prostory barevně vyplnit osobní škálou barev
  • Výtvarná technika/postup: rozfoukávání tuše, kresba fixy
  • Pomůcky: černá tuš, mistička na tuš, brčka, tvrdé kartony A4 s lesklejším povrchem (nebo čtvrtky A4), fixy (popř. voskovky, pastelky), ubrus.

 

Motivace a hra 
  • Pozorování: Typy pavučin – Když kdekoliv objevíme zajímavou pavučinu, nastříkáme ji lakem na vlasy a sejmeme na barevný papír, kam se díky laku přilepí. Mezi nejznámější patří kruhová, ale mnoho pavouků tká i sítě plachetkové, kráterové, horizontální, prostorové.
  • PH: Pavučina a mouchy – Děti jako mouchy prolézají pavučinu z provázku napnutou prostorově mezi stromy (či nábytkem a nářadím v tělocvičně) tak, aby se co nejméně krát pavučiny dotkly, protože jinak by se přilepily a pavouk by je dostal.
  • Seznámení se záměrem – Naším úkolem bude vytvořit neuspořádanou síť, kterou hravě vytvoříme rozfoukáváním tuše. Jak lze vidět i na fotografii, vlákna tvoří uzavřené otvory a ty zkusíme vybarvit. Víme, že moucha vidí barevně (kromě červené, ale malé děti tím nezatěžujeme) a třeba díky dekorativní barevnosti ji bude pavučinka více lákat k prozkoumání a zamotá se nám do ní.

 

Realizace výtvarné činnosti

Na papír si děti pomocí brčka kápnou černou tuš. Kapku rozfoukávají všemi směry tak, aby vytvořila rozvětvenou pavučinku. Také se ale snaží o to, aby se linie vzájemně protínaly a vytvářely co nejvíce uzavřených prostorů, které budeme záhy vykreslovat.

Jakmile jsou děti s pavučinkou spokojené a mají v ní dostatek uzavřených ploch, začneme je vybarvovat. Snahou je, aby dvě stejné barvy nikdy neležely v pavučině vedle sebe. Pokud použijeme lesklejší karton, rozfoukávání tuše půjde daleko líp, ale je vhodné pro vybarvování zvolit pouze fixy. Pokud jste použili jako podklad klasickou čtvrtku, tuš se sice rychle zapíjí do podkladu, rozfoukávání je náročnější, ale na kresbu lze volit mezi pastelkami, voskovkami i fixami.  Aby pavučinky nebyly tolik barevně divoké, doporučila jsem dětem vybrat si 4 fixy, které se jim líbí a ty střídat. Kdo má ovšem potřebu využívat více barev, nebraňme mu v tom.

Závěr

  • Rozvoj fantazie – Nepřipomíná nám celkový tvar/část pavučinky něco konkrétního? Neobjevíme v ní třeba nějaké skryté zvířátko?
  • Komparace dětských prací – Kdyby si byl/a moucha, jaká pavučina by tě nejvíce lákala k tomu se na ni letět podívat zblízka?

  • Výtvarné vyjadřovací prostředky: kombinované techniky (slash painting – OHEŇ, práce s přírodními materiály – ZEMĚ, rozfoukávání tuše brčkem – VZDUCH, zapouštění barev do klovatiny – VODA)
  • Pomůcky: čtvrtky formátu A3, kružítko, pravítko, tužka, nůžky, úzká izolepa, lepidlo Herkules, zem, písek, brčka, tuš, nádoby na tuš a vodu, anilinové barvy, vodové barvy, větší kulaté štětce, klovatina, ubrusy

 

Motivace

Tematickým východiskem projektu jsou čtyři živly, kdy každému z nich je věnován jeden den, děti tak zažijí den vody, vzduchu, země a ohně. S každým elementem se seznamujeme prostřednictvím rozhovorů o jejich užitečnosti a škodlivosti, pokusy, pomocí didaktických i pohybových her a následně zpracováváme dané téma méně tradičními výtvarnými postupy.

VODA – poslech zvuků vody (kapání, žbluňknutí, přelévání); barvení vody (z červené, modré a žluté vytváříme barvy podvojné – oranžová, fialová, zelená); filtrace vody pomocí filtrační sady; pohybová hra „Pára – voda – led“, kdy se děti stanou molekulami vody a reagují na slova takto: voda=chůze v prostoru, led= přechod do štronza, pára = běh či skoky na místě.

VZDUCH – foukání do dlaní, do papírových kuliček, pírka, vody; výroba korouhvičky, větrníku; chytání vzduchu do igelitových tašek; brainstorming, co vzduch vytváří (fén, klimatizace, ventilátor, vějíř), smyslová hra „Vánek, vítr, vichřice“ za použití píšťalky, kdy tiché pískání znamená vánek, pomalou chůzi, střední pískání – vítr, chůzi, hlasité pískání – vichřici, běh.

ZEMĚ – prozkoumávání písku, země a kamenů zrakem, hmatem, čichem; kreslení do písku; dramatické hry na žížaly, semínka; hra s kamínky.

OHEŇ – hledání a křesání s křemeny; sopka z jedlé sody; pokusy s ohněm (i oheň potřebuje kyslík, pomerančový ohňostroj, pozorujeme barvy plamínku); honička „Hašení požáru“, kdy mají děti za kalhotami upevněné červené krepové ocásky představující oheň a dva hráči s modrým proužkem ztvárňující vodu je mají uhasit sebráním proužku.

Celým projektem nás provází píseň: Živly

 

Postup výtvarné činnosti

Učitelka pomocí kružítka na čtvrtku A3 narýsuje kruh, který tužkou rozdělí na 4 shodné díly představující jednotlivé živly. Kruhy vystřihneme učitelka, vnitřní čáry již děti. Všechny dílky podepíšeme a dáme na odkládací místo. Každý den si děti berou jeden kruhový výsek ze své hromádky, na který ztvárňujeme daný element. Dobré je všechny dílky nechat vylisovat před samotným lepením k sobě.

Vodu zpodobníme zapouštěním barev do klovatiny, kdy si nejprve na celou plochu dílku naneseme větší vrstvu klovatiny, do které poté zapouštíme vodové barvy v odstínech vody – modrá, zelená.

Pro vzduch můžeme použít vodové barvy i tuš, kterou naneseme brčkem, či štětcem na podklad a brčkem rozfoukáváme.

U země využíváme neživých přírodnin. Celou plochu kruhového výseku potřeme silnější vrstvou lepidla a následně na ní sypeme zem a písek. Kamínky z důvodu odlepení nedoporučuji. Po činnosti i při zaschnutí je dobré přebytečnou zeminu oklepat do koše.

Oheň je vytvořen technikou slash painting, kdy štětcem cákáme barvu (voda + anilinové barvy) v odstínech ohně. Štětec by se neměl při úhozu dotknout papíru.

 

Reflexe

Díky tomuto výtvarnému experimentování si děti velmi dobře zapamatují všechny 4 přírodní živly naší země.

přírodní živly přírodní živly2 přírodní živly3

 

  • Výtvarná technika (postup): rozfoukávání tuše, kresba dřívkem
  • Pomůcky: hnědá tuš, kelímky, brčka, čtvrtky A3-A4, žlutá temperová barva, špejle

 

Motivace

Výtvarnou aktivitu zařazujeme v týdnu, kdy s dětmi probíráme jarní květiny. Kromě obrazové dokumentace je dobré mít i živou ukázku keře ve váze, aby si děti udělaly představu o jeho skutečném vzhledu. (+ hledáme keře zlatého deště v přírodě)

Realizace výtvarné činnosti
  • pracujeme vždy s menší skupinou dětí (= 1 stoleček)
  • nejprve dětem rozdáme brčka a čtvrtky (dobré ze čtvrtky A3 vystřihnout delší obdélník táhnoucí se do výšky)
  • kápneme dětem tuš do dolní části čtvrtky, předvedeme způsob držení brčka a foukání (snažit se rozfoukat všechny loužičky)
  • kdo chce přidat tuš pro dotvoření dalších větví, ukáže si místo kápnutí
  • keře dáme schnout a přizveme si další skupinku dětí
  • po dokončení keřů připravíme do mističek žlutou temperovou barvu
  • opět pracujeme v menších skupinkách
  • pracujeme s dřívky, či špejlemi- upozornit na potřebu častějšího namáčení špejle do barvy
  • pouze naznačíme možnosti zpracování kvítků (hvězdičky, tečky, čárky, květy), ale více nezasahujeme, necháme na fantazii dětí
zlatý déšť2 zlatý déšť 4 zlatý déšť 3 zlatý déšť

  • Výtvarná technika (postup): rozfoukávání tuše, prstová malba
  • Pomůcky: zelená tuš, brčka, červená prstová barva, papíry do kopírky

 

Postup výtvarné činnosti
  • dětem na papír kápneme trochu tuše a tu pomocí brčka rozfoukávají
  • snaží se hledat kaluže a ty rozfoukávat všemi směry, aby byl keř co nejvíce větvený
  • poté pomocí prstové barvy a ukazováčku tvoříme šípek
  • důležité, aby šípek držel na větvičce (nelítal ve vzduchu)

 

Šípkový keř CIMG0274